Žarnovica – 2. dubna
Někteří se tu zprávu dozvěděli při dopolední kávičce v kavárně přes ulici od stadiónu, jiní až u pokladny. Václava Milíka, jehož předloňský duel s Martinem Vaculíkem ve finále ZP SNP ještě rozhodně nevymizel ze vzpomínek plochodrážních fanoušků, totiž povinnosti vůči Wroclawi ponechaly v Polsku. Josefa France, který dorazil po ose rovnou z pódia v Goričanu, vesměs všichni podceňovali a favorizovali Martina Vaculíka. Pražan, jenž si vypůjčil jednu sadu deček od Filipa Hájka, jelikož své nové barvy představí až v sobotu při Prague Open, se však jakoby postavil všem pochybovačům. Pravda, v rozjížďce s číslem jedenáct nedohnal Michala Tomku. Avšak svůj podíl na tom měl Milen Manev, když Josefa France po startu zdržel. Ve dvacáté jízdě však pražský závodník odstartoval jako plochodrážní pánbůh a jako jediný dnes změřil Martina Vaculíka. Vyhrál Memoriál Ladislava Eliáše, ale teplé a slunečné odpoledne pro pět nejlepších pokračovalo finálovou jízdou o mistra Slovenska. Josef Franc zvedl na startovním roštu modrý terč ve víře, že se mu opět podaří vystřelit jako z praku. Martin Vaculík si stoupnul nad něho, aby tentokrát on hrál první housle již s vylétnutím pásky a stal se mistrem své země. Post slovenské dvojky si zpočátku nárokoval Patrik Búri, jenže z jeho motoru záhy zmizely potřebné koně, takže jej překonal Michal Tomka, jemuž udělala radost nejen zmiňovaná porážka Josefa France, ale především také nový rám, který si odnesl od stupňů vítězů. Dalším Čechům ve startovním poli se příliš nevedlo. Martin Málek si posteskl, že se ještě příliš nesvezl. Martin Gavenda po středeční explozi svého motoru při březolupském tréninku nakonec nepověsil kombinézu na hřebík, ale s novým strojem se sžíval teprve během vlastního závodu.

 

 

Depo plné od okraje k okraji

Jaro vtrhlo do Žarnovice frontálním útokem. Už dopoledne dávalo zapravdu meteorologům, kteří se nebáli na odpoledne předpovídat až pětadvacet stupňů. Stadión byl vyjma organizátorů ještě prázdný, nicméně v protější kavárně se už řešil závod, jenž měl startovat až bratru za šest hodin.

Absence Václava Milíka, jemuž společné fotografování wroclawský klub přesunul z pátku právě na dnešek, byla vesměs vnímána jako ztráta. Matěj Kůs, jenž figuroval v původní verzi startovní listiny, než si zlomil nárt při tréninku v Gniezně, má stále v Žarnovici aureolu muže, který dokázal přerušit cestu Martina Vaculíka k hattricku při Zlaté přilbě SNP.

A to už tomu bude v srpnu sedm let! Předloňský duel Václava Milíka s místním esem ještě z paměti fanoušků nestačil vyblednout. Josef Franc, který nakonec pardubického závodníka nahradil na čtrnáctce, se sice může chlubit triumfem při ZP SNP. Avšak na rozdíl od svých krajanů, místo nichž se dnes v Žarnovici objevil, přitom nezkřížil dráhu Martina Vaculíka, jelikož ten v ročníku 2013 nestartoval.

Pražský závodník byl v Žarnovici mezi prvními. Pochybnostmi o své osobě se ale příliš netrápil. Při včerejším úvodním podniku společného šampionátu Chorvatska, Slovinska a Maďarska stál na pódiu nad ním jen Jurica Pavlic. V klidu si připravoval motocykly. Ještě nebyly oděné do letošních barev, takže se na jednom z nich objevily dečky Filipa Hájka.

Josef Franc žertuje nad dečkami Filip Hájka na svém stroji:

„Přetáh‘ jsem Fildovi sponzory.“

Pražský junior včera v Goričanu překvapil čtvrtým místem. Dnes však mohl být jen mechanikem svého staršího klubového kolegy. Z osmnácti přihlášených mužů totiž nechyběl ani jeden. A to se konec konců stalo osudným Davidu Pacalajovi. Vnuk Zdeno Vaculíka vydržel v předčasném závodnickém důchodu jen pár hodin. Avšak své původní místo ve startovní listině pochopitelně zpátky nemohl získat.

Nechybělo však mnoho a volná byla třináctka. Martin Gavenda ve středu vyjel na březolupský ovál, jenže jeho trénink přerušila exploze motoru. „Ve čtvrtek jsem už končil kariéru,“ netajil se rozčarováním nad nečekanou dírou v rozpočtu. Avšak jeho přítomnost v žarnovickém depu dávala jasně najevo, že se žádný konec nekonal, i když se do Pardubic a do Divišova musel vypravit s pořádným rancem.

A tak nejdéle zůstával prázdný box se čtyřkou nahoře, jehož čistotu uchovával průhledný kříž vytvořený z lepicí pásky. Kdyby se právě on nezaplnil, vlajky devíti zemí by se mohly spouštět na půl žerdi. Nicméně Martin Vaculík se vracel z rozlučky Magnuse Zetterströma v Gdaňsku. Za pomoci mechaniků Jakuba Růžička a Rudolfa Baniariho handicapovaného hlubokou řeznou ránou na ruce, však byl na místě včas, aby se hned v rozjížďce s číslem jedna mohl zhostit úlohy favorita.

 

Větší aplaus pro Michala Tomku než pro Martina Vaculíka

Úvodní start však vyzněl nejlépe pro Marcela Kajzera, jenž set up svého motocyklu dolaďoval ještě na dráze. Nicméně Martin Vaculík jej objel ještě v úvodní zatáčce. V rozjížďce s číslem osm se miláček místních tribun prohnal pod šachovnicovou vlajkou s náskokem celé dlouhé žarnovické roviny před Andrejem Kobrinem, jenž se za jeho záda dostal v prvním oblouku. Se šesti body se však Martin Vaculík nehřál na hrotu aktuální klasifikace sám.

Jozsef Tabaka stál včera v Goričanu na stupních vítězů spolu s Juricou Pavlicem a Josefem Francem a ve třetí jízdě vystřihl start jako z praku. Z pohotové reakce a raketové rychlosti vytěžil maximum rovněž v rozjížďce s číslem sedm. Stejně upaloval i Josef Franc.

Rozjížďku s číslem čtyři opanoval stylem start – cíl, zatímco Jevgenij Kostigovs si vyvzdoroval druhé místo na Andreji Kobrinovi až za půlkou druhé zatáčky. V šesté jízdě se zbavil Romana Lachbauma stejně rychle jako nekompromisně. Znovu byl po startu první, aby v první zatáčce vyvezl ruského mladíka na venek.

V té době měl už dnešní závod za sebou i dramata odlišeného charakteru. Marcel Kajzer se ujal vlády nad rozjížďkou s číslem pět zároveň s letem pásky k prosluněnému žarnovickému nebi. Patrik Búri si na něho troufnul, ale na konci druhého okruhu ztratil. Přesto však vyhrál, protože v poslední zatáčce vedoucí Polák zadřel motor.

Setrvačností projel cílem pro jediný bod. A pak již běžel okolo tribuny u protilehlé rovinky po boku mechanika, jenž tlačil stroj se zničeným kovovým srdcem. Hned v depu začali chystat druhý motocykl, zatímco třetí putoval do boxu jako náhradní. Když se depem rozlehl ryk ohřívaného motoru Marcela Kajzera, běh s motocyklem měl za sebou i starší bratr Jána Mihálika Jozef.

„Problémy s elektrikou,“ vysvětloval jejich otec Jozef, proč po úvodní nule vyměnili motocykl. Jenže Ján Mihálik v jeho sedle nedojel ani ke startovnímu roštu šesté jízdy, protože vinou špatné svíčky přestal motor pracovat. S nulou na kontě už žarnovický mladík tušil, že boj o reprezentační vestu pro něho skončil.

Tuto skutečnost pochopil rychle také Jakub Valkovič, který se v rozjížďce s číslem dvě postaral o jediný pád dnešního dne. „Chtěl se dnes hodně ukázat,“ povzdechl si Štefan Valkovič, že dnešní výkon jeho syna ovlivnila přemíra snahy. Spojku mu do depa přišli seřídit Adrian Rymel s Josefem Francem, avšak domácí teenager dnes porazil pouze Andreie Popu.

Ani pro Michala Tomku se nevyvíjel závod zprvu optimálně. V pátek mu přišlo vhod zkrácené vyučování, takže už okolo desáté dopolední pádil Bystrickou ulicí, aby mohl doma dokončit přípravu svých motocyklů. Po dvou sériích měl na svém kontě jediný bod ve srovnání s pěti Patrika Búriho. Jenže ten seděl na koni jen zdánlivě.

V páté jízdě sice zdědil tři body po nešťastném Marcelu Kajzerovi, ale ztráta rychlosti nebyla samo sebou. Patrik Búri se o tom přesvědčil hned v rozjížďce s číslem jedenáct, v níž trčel beznadějně vzadu a marně přemítal, kam mu z motoru zdrhly koně. Zato Michal Tomka rozpoutal bouři na tribunách, jakou dnes doposud nezažil ani Martin Vaculík.

Michal Tomka popisuje své vítězství nad Josefem Francem v jedenácté jízdě:

 „Podařil se mi start. Podržel jsem, byl tam ten Manev a zbrzdil Pepu. Já si držel stopu a on neměl kudy.“

Nejlépe odstartoval Milen Manev, jemuž zimní turné v Argentině šlo evidentně náramně k duhu. Michal Tomka byl za ním. Vnějškem první zatáčky se před Bulhara nedostal, ale ve druhém výjezdu už ano. Josef Franc mezitím zůstával třetí. A pakliže si od Matěje Kůse nenechal vyprávět o loňském evropském semifinále v Liberci, sám měl poznat, jak obtížné je Milena Maneva předjet.

Povedlo se mu to až na protilehlé rovince třetího okruhu. Pět, možná deset metrů k Michalu Tomkovi však už nedokázal dotáhnout. Slovenský junior neudělal chybu a publikum mu dalo jasně najevo, jaký kousek se mu podařil. Patrik Búri se až do konce závodu nezbavil smůly, zatímco Michal Tomka prohrál už jen s Andrejem Kobrinem a Romanem Lachbaumem.

Post slovenské dvojky mu otevřel dveře do reprezentace. I když ono hovořit o dvojce je v zemi našich východních sousedů přece jen ošidné. Martin Vaculík nasadil laťku tak vysoko, že s ním regulérně může soupeřit prakticky jen světová elita. Vzhledem k jeho současné nedostižitelnosti by se Michal Tomka klidně mohl cítit jako domácí šampión.

 

Josef Franc vs. Martin Vaculík – 1:1

Prohra Josefa France s Michalem Tomkou v jedenácté jízdě měla na pořadí na hrotu průběžné klasifikace pouze zanedbatelný vliv. Jozsef Tabaka totiž prve v deváté jízdě odstartoval až jako třetí. Andrej Kobrin se už v úvodním nájezdu dostal před Romana Lachbauma. Maďarovi to trvalo o poznání déle.

Ve druhé zatáčce udeřil na Rusa spodem, ale až v prvním oblouku druhého kola se mu podařilo dostat se dopředu po vnějšku. Andrej Kobrin byl však v té chvíli nedostižitelný. Jak maďarský Joszef, tak český Josef se srovnali na osmi bodech. V rozjížďce s číslem dvanáct je předčil Martin Vaculík dalším suverénním triumfem.

Čtvrtá série vrátila všechno do starých kolejí. Josef Franc zatroubil sólo ve třinácté jízdě, Jozsef Tabaka ve druhé zatáčce rozjížďky s číslem čtrnáct podjel Martina Gavendu, jenž si s novým motorem konečně začínal rozumět. A nakonec si Martin Vaculík v šestnácté jízdě připsal čtvrtý triumf. Závěrečná jízdě čtvrté pětiny však přesto hodně napověděla o věcech, které se na žarnovickém ovále měly ještě dnes odehrát.

Předně Roman Lachbaum najel do pásky, čímž mu s konečnou platností zhasnul poslední plamínek naděje na finále. Místo něho ke startovnímu roštu přibyl Peter Vida. Že nakonec neprojel cílem, mnohým uniklo. Velkou pozornost na sebe vázal Jevgenij Kostigovs, který zaměstnával Martina Vaculíka až do cíle.

Přestože se mu nepovedlo vyvést Martina Vaculíka z konceptu, s devíti body byl na prahu finále. Stejně jako Andrej Kobrin, který v patnácté jízdě odvedl Michala Tomku. Vyřadit je z jízdy o slovenského mistra by je mohla pouze nehorázná smůla, protože jejich nejbližší pronásledovatelé ztráceli před poslední sérií minimálně tři body.

Z hlediska obsazení finálové jízdy se však neodehrálo nic zásadního. Navíc Jevgenij Kostigovs v první zatáčce sedmnácté jízdy předjel zvenčí Marcela Kajzera, aby slavil svůj dnešní druhý triumf. Andreje Kobrina sice vzápětí pozlobil Martin Málek, který ožil vítězstvím ve stylu start – cíl. Dva body však Ukrajinci garantovaly více než komfortní postup. Přesto však až do poslední chvíle atakoval Martina Málka, jenž nepovolil, byť přišel o hák.

Martin Málek líčí své vítězství v osmnácté jízdě:

„Přišel jsem na to, jak vychytat starty. Ve třetím kole jsem ztratil hák, ale zkusil jsem to dojet.“

Konečný verdikt v otázce Memoriálu Ladislava Eliáše přinesla až dvacátá jízda. Josef Franc brilantně odstartoval. V první zatáčce vyvezl Martina Vaculíka ven, aby pak vklouznul do ideální stopy. Protože pomocná kritéria určovala i pořadí na stupních vítězů, stal se vítězem celého podniku. Pořadí první trojky s druhým Martinem Vaculíkem a třetím Jozsefem Tabakou tak v podstatě kopírovalo výsledek závěrečné rozjížďky. Jenže zbývalo ještě finále o mistra Slovenska!

Závodníci si volili místa u pásky rovnou na startovním roštu. A slavný Sandor Tihanyi tlačil Joszefu Tabakovi motocykl, jehož řidítka byla ověnčená barevným klubíčkem povlaků. Josef Franc měl však o své dráze jasno.

„Předtím jsem z ní odjel,“ zdůvodnil, proč dlouho neváhal a zvedl modrý terč. Martin Vaculík si stoupnul hned vedle jeho pravice. Zdálo se, že Pražan měl pravdu, protože byl chvilku vpředu. Po pár metrech se však ujal vlády Martin Vaculík. Vyvezl Josefa France v prvním oblouku a vmžiku měl dostatečný náskok.

Svých rivalů se rychle zbavil také Josef Franc. Úvodní půle šestikolového finále vřela soubojem o třetí místo. V nájezdu do druhého kola ho Jozsefu Tabakovi sebral Jevgenij Kostigovs. Maďar nemohl kontrovat, jelikož se mu sesmekla plechová bota. Andreje Kobrina však za sebou ohlídal.

 

Hlasy z depa

„Fíla mi půjčil dečku, ještě nemám letošní, ta bude až na Prague Open,“ zdůvodňoval Josef Franc netradiční barvy svého motocyklu. „Pěkný závody, potrápil jsem se jednu jízdu. Pokazil jsem to a ztratil zbytečně bodík. Jsem rád, že jsem porazil Vaculdu a zazávodil si s ním. Jel jsem z modrý, tak jsem si ji vzal znova. Trošku mě přivřel po startu, byl tam dřív o dvacet čísel. Snažil jsem se ho držet, ale šest kol už bylo náročnejch‘.“

„Byl to první ostrý závod,“ připomínal Martin Málek dubnové datum na kalendáři. „Začátek takový slabší, ale skončilo to s trojkou. Takže asi dobré, na tadyté motorce jsem ještě nejel. Nešly mi vůbec starty, kromě toho posledního. To jsou moje trable, ale nakonec jsem na to přišel a vychytal to. Akorát v poslední jízdě jsem ve třetím kole ztratil hák, ale nakonec jsem to zkusil dojet. Finále mě mrzí, ale dneska na to nebylo. Je vidět, že kluci mají najeto víc, já na tom seděl letos potřetí.“

„Paráda,“ radoval se Michal Tomka. „Nejprve jsem měl horší starty, ale pak byly čím dál lepší. A tak mám novou rámovinu a místo v reprezentaci s Matěm. Jsem rád, doufám, že aspoň tak to bude i ve středu na přeboru v Pardubicích.“

„Nevím, zničehonic mi odešla motorka,“ vysvětloval Patrik Búri zlom ve svém skóre. „Ve čtvrté jsem nastoupil na motorce, co jela dobře. Na další jízdu jsme jen dolili metyl a olej jako normálně. A defekt gumy. Závod mi nevyšel, je začátek sezóny.“

„Trénoval jsem, zkoušel jsem,“ nemohl Martin Gavenda ještě připomenout svůj středeční pech se zadřeným motorem. „Počítal jsem, že mistra neudělám. Kdybych se dostal do finále, bylo by to fajn. Ale nejel jsem s žádnejma ambicema, nechal jsem to, jak to dopadne. Ale na to, že jsem ve čtvrtek ukončoval kariéru, to šlo.“

„Co se dělo?“ opáčil Ján Mihálik na otázku magazínu speedwayA-Z. „První jízdu jsem odstartoval, ale motorka netahala. Dali jsme druhou motorku. Jedu s ní na start, vrčím, vrčím. A svíčka! Rovnou jsme to odstavili a změnili zapalování na té první motorce. A už jela. První dvě jízdy jsme měli problém, pak už jsem jezdil, jak se má.“

„Nic moc,“ smutnil Jakub Valkovič. „Doufám, že ve středu to bude v Pardubicích lepší…“

 

Memoriál Ladislava Eliáše:

1. Josef Franc, Praha	3 3 2 3 3	14
2. Martin Vaculík, SK	3 3 3 3 2	14
3. Jozsef Tabaka, H	3 3 2 3 1	12
4. Jevgenij Kostigov, LAT	2 2 3 2 3	12
5. Andrej Kobrin, UA	1 2 3 3 2	11
6. Roman Lachbaum, RUS	3 2 1 T 3	9
7. Martin Málek, Březolupy	2 1 2 0 3	8
8. Michal Tomka, SK	1 0 3 2 2	8
9. Marko Levišin, UA	1 1 2 2 1	7
10. Patrik Búri, SK	2 3 0 1 0	6
11. Marcel Kajzer, PL	2 1 0 1 2	6
12. Martin Gavenda, Březolupy	0 2 1 2 0	5
13. Milen Manev, BG	1 0 1 1 1	4
14. Ján Mihálik, SK	0 – 1 0 1	2
15. Andrei Popa, RUM	0 1 0 0 0	1
16. Jakub Valkovič, SK	F 0 0 1 0	1
17. Peter Vida, H (res)	E	0
18. Anton Wannasek, A (SMF) (res)		DNR

Poznámka: o pořadí na pódiu nerozhodoval při bodové rovnosti rozjezd, avšak pomocná kritéria vyššího počtu lepších umístění, resp. vzájemného souboje; pět nejlepších se kvalifikovalo do finálové jízdy o mistra Slovenska

 

Mistrovství Slovenska:

1. Martin Vaculík, SK

2. Josef Franc, Praha

3. Jevgenij Kostigov, LAT

4. Jozsef Tabaka, H

5. Andrej Kobrin, UA

Foto: Petra Pukanová a Mirek Horáček

Žarnovica – 29. března
Již jen letmý pohled do rozpisu nedělního šampionátu Slovenska v Žarnovici stačí, aby zaujala především rozjížďka s číslem dvacet. Václav Milík k ní přijede s modrým povlakem své přilby. Po levici bude mít Jakuba Valkoviče, po pravici Joszefa Tabaku, ale až k mantinelu se postaví Martin Vaculík. A protože pětice nejlepších pojede vzápětí na startovní rošt finálové jízdy, diváci se oprávněně mohou těšit na ještě jeden duel nejlepšího slovenského závodníka celé historie s českým šampiónem, který si už také vydobyl místo v síni slávy.

 

Bylo by ovšem hrubou chybou, dorazit na Městský stadión až na závěr závodu, protože skvělá podívaná se dozajista strhne již po nástupu. Startovní listina nedělního mítinku se upravuje již jen v drobných rysech. Ještě včera bylo volné startovní číslo šestnáct, protože musí jet sparing v Lublině. Dnes je na ní Andrej Kobrin. Ukrajinec měl původně jedničku, s níž se však nakonec představí Marcel Kajzer.

Další změna však bohužel zní špatně uším slovenského fanouška. David Pacalaj zvažoval, jestli bude v neděli závodit. Proto byl přemístěn na post prvního náhradníka místo původně avizovaného Martina Mejtského.

Jenže včera zasedla rodinná rada, která rozhodla, že vnuk slavného Zdena Vaculíka už závodit nebude.

Startovní listina mezinárodního mistrovství Slovenska – Žarnovica, neděle 15:00:

1 Marcel Kajzer, PL

2 Ján Mihálik, Žarnovica

3 Michal Tomka, Žarnovica

4 Martin Vaculík, Žarnovica

5 Jakub Valkovič, Žarnovica

6 Roman Lachbaum, RUS

7 Martin Málek, Březolupy

8 Milen Manev, BG

9 Patrik Búri, Žarnovica

10 Andrei Popa, RUM

11 Jozsef Tabaka, H

12 Marko Levišin, UA

13 Martin Gavenda, Březolupy

14 Václav Milík, Pardubice

15 Jevgenij Kostigovs, LAT

16 Andrej Kobrin, US

17 Peter Vida, H

18 Anton Wannasek, A (SMF)

Foto: Mirek Horáček

Žarnovica – 28. března
Před sedmi lety byl coby sedmnáctiletý teenager bezprostředním svědkem, kterak Matěj Kůs sebral vítězství ve Zlaté přilbě SNP Martinu Vaculíkovi, jenž si brousil zuby, že už nablýskanou trofej vracet nebude. Tehdy skončil čtvrtý, když si na nejnižší stupínek pódia nakonec vyskočil Chorvat Dino Kovačič.

 

Nicméně o pět let později se v nejstarším motoristickém závodě na Slovensku vydal ve šlépějích Matěje Kůse. Historie bude suše konstatovat, že Václav Milík vybudoval v předloňském finále ZP SNP nejvyšší překážku na cestě Martina Vaculíka ke čtvrtému triumfu. A že během jeho pěti triumfů se nikdy nestalo, že by slovenské eso nějaký soupeř tak dramaticky potrápil. Kdo však viděl Pardubičanův duel s Martinem Vaculíkem na vlastní oči, nemohl rozhodně zapomenout.

Od časů vítězství Matěje Kůse roku 2010 se něco takového odehrálo vlastně poprvé. Pražan díky svému smolnému pádu při čtvrtečním tréninku v Gniezně vypadl ze startovní listiny mistrovství Slovenska. Shodou okolností jej nahradí právě Václav Milík, který včera svůj start v nedělním žarnovickém závodě potvrdil.

Foto: Martin Mesiarik a Pavel Fišer

Žarnovica – 24. března
Slovensko čeká vskutku natřískaná sezóna, v níž se bude z Městského stadiónu v Žarnovici rozléhat zvuk závodních motorů s frekvencí, jakou závodiště v malebném kraji ještě nezažilo. Vzhledem k mnoha termínům musel ustoupit tradiční jarní zápas domácích s Čechy. Na programu však není nic menšího než slovenský šampionát. Tradičně jej doprovodí Memoriál Ladislava Eliáše, kdysi výkladní skříň ploché dráhy v Zohoru, jehož novou éru odstartoval Speedwayclub v Žarnovici. Mění se však formule mítinku, jehož startovní listina je stejně pestrá jako lákavá. Navíc se po sedmi letech v Žarnovici spolu opět utkají Matěj Kůs a Martin Vaculík.

 

Pokažený hattrick

Oba jsou zhruba stejně staří a vedle společných začátků je spojuje rovněž povedená kariéra a chuť po dalších úspěších. Jistě není bez zajímavosti, že Matěj Kůs jel do Žarnovice poprvé na palubě dodávky Zdeno Vaculíka. Martin Vaculík se v červenci roku 2005 ještě plochodrážní řemeslo učil a po sobotním Slaném pokračoval český šampionát juniorských družstev v Žarnovici hned nazítří. Matěj Kůs se zotavoval po pádu v pražské juniorce, ale přesto nechtěl závod zmeškat a Slováci mu nabídli společnou cestu.

Poslední srpnovou neděli roku 2010 však Matěj Kůs v Žarnovici být neměl. Do startovní listiny 47. Zlaté přilby SNP se dostal až v sobotu večer, když pořadatelé na poslední chvíli  lepili díru po omluvených Dánech. Pražan nezačal rozhodně ve velkém stylu, ale už půlka základní části jej viděla ve vítězné fazóně.

Do finále se dostal rovnou přes hladký triumf ve druhém semifinále. Martin Vaculík prozatím prohrál jen s poruchou motocyklu. A protože projel vítězně cílem semifinále s číslem jedna, volil si postavení na finálovém startovním roštu jako první. Jistě si vzpomněl, jak jej při ZP SNP před dvěma lety zaskočil Martin Gavenda z vnitřní dráhy, což napřesrok zopakoval Tomáš Suchánek v prvním ročníku obnoveného mistrovství Slovenska.

A tak Martin Vaculík nakonec zvednul červený terč. Matěj Kůs si vybral čtvrtou dráhu. Po vylétnutí pásky z ní vystřelil do čela, aby v průběhu celých šesti následujících okruhů mařil jeden nájezd domácího miláčka, dokud nepřehřměl pod šachovnicovou vlajkou v novém traťovém rekordu.

Krásná trofej se tak blýskala na hlavě Matěje Kůse. Martin Vaculík, jenž si po dvou předchozích vítězstvích dělal čáku na její trvalé držení, skončil druhý. A musel čekat až do loňského srpna, kdy hattrickem z let 2014 – 2016 a zároveň pátým triumfem v řadě splnil naráz obě podmínky, aby si slovenskou přilbu mohl dát do své síně slávy jednou provždy.

 

O slovenský titul opět až po Memoriálu Ladislava Eliáše

Uběhlo sedm let. Martin Vaculík a Matěj Kůs jsou největšími hvězdami startovní listiny letošního mistrovství Slovenska. Bylo by však chybou soustředit pozornost jen na ně. Mítink totiž bude kvalifikací pro mistrovství světa a Evropy, což zvyšuje apetit domácích borců. A ti ostatně umí doma kousat jako vyhladovělý žralok, jehož předtím bolely měsíc zuby.

Za soupeře jim budou závodníci z osmi dalších zemí, přičemž jejich jména odráží vazby pořadatelského klubu. Z Čechů nebudou chybět ještě Martin Málek a Martin Gavenda, přičemž Martin Mejtský se stane náhradníkem.

Do loňského roku se mistrovství Slovenska bojovalo v rozpise Zlaté přilby. Pořadí její základní části určilo výsledek Memoriálu Ladislava Eliáše, aby se pak v nadstavbovém klání jelo o slovenský titul. Příští neděli však diváci ve svých programech najdou klasický rozpis šestnácti závodníků na dvacet rozjížděk.

„Změnili jsme rozpis,“ vysvětluje Martin Búri, předseda SC Žarnovica. „Ten na dvacet jezdců je nespravedlivý, protože se v něm nestřetne každý s každým. Navíc se někteří závodníci potkají až třikrát. A to potom dost ovlivňuje výsledek závodu.“

Filozofie, že Memoriál Ladislava Eliáše končí po základní části, kdy ještě slovenský šampión nebude známý, ovšem zůstává. „Vítěz memoriálu a druhý a třetí budou po základní části,“ přibližuje Martin Búri. „Po ní bude následovat finálová jízdě nejlepší pětice o titul.“

Účastníci mistrovství Slovenska, příští neděle – 2. dubna 15:00:

Slovensko:	Martin Vaculík, Patrik Búri, Michal Tomka, Ján Mihálik, Jakub Valkovič, David Pacalaj
Česká republika:	Matěj Kůs, Martin Málek, Martin Gavenda, náhradník Martin Mejtský
Bulharsko:	Milen Manev
Lotyšsko:	Jevgenij Kostigovs
Maďarsko:	Jozsef Tabaka
Polsko:	Stanislaw Burza
Rakousko:	náhradník Anton Wannasek (SMF)
Rusko:	Roman Lachbaum
Ukrajina:	Marko Levišin, Andrej Kobrin

Poznámka: startovní čísla budou zveřejněna zkraje příštího týdne

Foto: Pavel Fišer a Mirek Horáček

Žarnovica – 27. února
Hlavní část sezóny 2017 se blíží mílovými kroky, nicméně na korunovaci mistrů je přece jen příliš brzy. To ovšem není případ Slovenska, kde se tamní šampionát uskuteční hned první dubnovou neděli. Martin Búri, předseda Speedway Clubu Žarnovica, se magazínu speedwayA-Z svěřil, že za tak časným termínem stojí natřískaný žarnovický kalendář ruku v ruce s novou filozofií určit reprezentanty na základě výsledků na dráze.

 

„Mistrovství Slovenska v dubnu děláme z různých důvodů,“ vysvětluje Martin Búri. „Původně jsme tehdy chtěli dělat český přebor nebo MACEC Cup, abychom měli jakousi kvalifikaci pro nasazování do závodů mistrovství světa a Evropy, protože už máme více závodníků.“

Nicméně termínový kalendář na žarnovickém Městském stadiónu se rychle začal plnit a možností ubývalo. „Přihlásili jsme se do třech lig,“ pokračuje Martin Búri poznámkou od účasti SC Žarnovica v extralize, první lize a poháru přátelství. „Dohromady už máme osm závodů, tak jsme už o přebor nežádali o přebor.“

Snaha udržet kontinuitu obnoveného mistrovství Slovenska, které se svou renesancí v sezóně 2009 přeměnily z někdejší kvalifikace pro mistrovství Československa v regulérní národní šampionát, byla pochopitelná.

„Také jsme dost nečekaně přišli ke kvalifikaci do SGP 2018,“ dodává šéf mladšího z dvojice žarnovických klubů. „Spolu se závody mistrovství Evropy dvojic to jsou dva významné, ale nákladné podniky. Proto jsme nechtěli přidávat si ještě MACEC Cup, který také něco stojí. Proto jsme hned jako první závody dali mistrovství Slovenska, jejichž výsledky budou směrodatné pro rozdělování míst na mistrovství světa a Evropy.“

Foto: Mirek Horáček a Martin Mesiarik