Praha – 22. března
Motocykly Shupa jsou k vidění spíše na závodních drahách než na výstavách, podle jednoduchého hesla, že nejlepší reklama je první místo v cíli. Je pravda, že řídit se touto myšlenkou hlavně na mezinárodním sportovním poli je náročné a za úspěchy je nezměrné úsilí techniků, ladičů motorů, umění jezdců a také velká dávka štěstí.
Když jsme dostali pozvánku od dopravní fakulty ČVUT k účasti na výstavě Český motocykl v historii a současnosti, bylo to pro nás velkou ctí, protože jsme mohli s našimi motocykly stanout v té nejprestižnější české motocyklové společnosti od historických motocyklů, které sbíraly vavříny ještě za Rakousko-Uherska přes výkonné silniční stroje let šedesátých až po současné sportovní motocykly.
Akci podpořili známí čeští výrobci Jawa Divišov, Jawa – Moto Týnec, Národní technické muzeum a spousta soukromých sběratelů, kteří vytáhli své největší skvosty. Organizační výbor měl dobře zmapované, kde se nachází unikátní stroje, a dokázal ve většině případů přesvědčit majitele cenných motocyklů k účasti. Na zahájení výstavy byli pozváni i konstruktéři a osobnosti spojené se sportovními motocykly a tak jsme na nádvoří výstavy mohli potkat Jaroslava Červinku, konstruktéra plochodrážních strojů Jawa, Ing. Zdeňka Tichého, autora čtyřválcové silniční Jawy, Ing. Pavla Tůmu, konstruktéra soutěžních motocyklů Jawa a další známé tváře dříve pracující na vývoji motocyklů Jawa či motokrosových strojích Praga.
A čím jsme se prezentovali my v takové vážené společnosti? Motocyklem, který posbíral nejcennější vavříny a to naším dlouhánem s označením Shupa 125 LH, na němž získali medaile FIM Michal Škurla, Michaela Krupičková a Patrik Mizel. A dále strojem, který má nejlepší parametry pro krátké dráhy a od kterého si nejvíce slibujeme s označením Shupa 125 M. I když tento motocykl s největším rozvorem 1325 milimetrů má interní označení Jezevčík, tak délky strojů Čechie zdaleka nedosahoval, máme zkrátka ještě rezervy… Přináší ale spoustu předností, které snad ocení právě plochodrážní jezdci.
Z výstavy jsme odcházeli s pocitem, že naše motorky se v takové vzácné společnosti neztratily.
Foto: Jaroslav Šůs
