Lišov – 8. února
Může sloužit jako důkaz oprávněnosti rčení, že čas plyne opravdu rychle. A juniorovi na ploché dráze ještě rychleji, takže loni zažil první sezónu ve stylu českého seniora bez zahraničního angažmá. K tomu se přidaly problémy při hledání optimálního nastavení jeho GM, které se v jeho dílně objevilo, by se na něj jeho dědeček coby divišovský patriot už od dob svého působení v továrním týmu zpočátku díval poněkud rozpačitě. Jan Holub ovšem v exkluzivním rozhovoru pro magazín speedwayA-Z řekl, že by letos chtěl začít tam, kde loni skončil a trošku své výsledky vylepšit.
speedwayA-Z: „Sezónu 2010 jsi zakončil jako absolutní král české juniorské scény se všemi třemi tituly. Rok na to jsi skončil po souboji s Michaelem Hádkem a Václavem Milíkem třetí. A stejně tak roku 2012, kdy jsi ovšem musel dohánět úvodní zpoždění kvůli zdravotním patáliím, avšak až do posledního závodu v Pardubicích mohl pomýšlet na titul. Jak jsi tohle všechno prožíval?“
Jan Holub: „Sezóna 2010 byla asi nejlepší sezóna. Bylo hodně závodů, rok na to přišel Venca. S ním to bylo hodně těžký vždycky. Do toho Haďas a většinou jsme se potkali v rozjížďce až na konec. Bylo to o tom, jak kdo odstartuje a jak to komu vyjde. Pak jsem měl ty záda a to byl velkej‘ problém. Nemoh‘ jsem chodit, nešlo se mi ohejbat a jednu chvíli jsem ani nevěděl, jestli budu ještě jezdit. Nakonec se to naštěstí umoudřilo, ale problémy s tím jsou dodneška. Byla dlouhá přestávka, dost jsem se na závodění těšil a pár závodů se mi povedlo. Pak byl poslední závod a prostě ty Pardubice… Tam to je hop nebo trop. Někdy se tam nechá zajet, ale jindy tam vyhořím na úplnejch‘ kravinách. Škoda, myslel jsem, že po tom titulu by to mohlo v junioráku ještě párkrát vyjít. Ale všichni jsme měli stejný výsledky, bylo to o pár bodů a záleželo na každý jízdě.“
speedwayA-Z: „V půlce října 2012 jsi v Pardubicích absolvoval finále světového juniorského šampionátu, které se stalo posledním juniorským mítinkem tvé kariéry. Jak se za tímto obdobím ohlížíš?“
Jan Holub: „Myslím, že ten poslední juniorskej‘ rok nebyl podle mejch‘ představ. Hlavní cíl byl postup do finále mistrovství světa, který mi uteklo na Ukrajině, kde jsem byl s Vencou. To mě mrzelo asi nejvíc. Čtvrtfinále v Blijhamu byl první závod s těma zádama, tam se mi podařilo postoupit, věřil jsem v postup i z Ukrajiny, kterej‘ bohužel nevyšel. Byla to veliká škoda, dodneška mi to trochu štve. A ty Pardubice, co si matně vzpomínám, to nebyl dobrej‘ víkend. Ani Zlatá stuha, měl jsem problémy s řetězama a motorem. Nic moc. Celkově juniorský období nebylo zas tak špatný, určitě lepší než zatím to seniorský. Řek‘ bych, že bylo dobrý. Srandy jsme si taky užili spoustu, jak na družstvech, tak i na jednotlivcích.“
speedwayA-Z: „Loni jsi tedy poprvé zažil sezónu coby český senior. Bez zahraničního angažmá se ti rapidně snížil počet závodů…“
Jan Holub: „Bylo to negativní, je to škoda. Když to vezmu, je to jednou míň závodů, než co jsem byl junior. Je to hodně znát sedět na tom jednou za tejden nebo čtrnáct dnů, než když jsem měl závody třikrát v tejdnu. Polsko se nepovedlo a Opole si myslím, že byla hodně velká chyba. Nebyl jsem tam spokojenej‘, domluva nic moc. A abych se až před závodama rozjížděl, jestli pojedu nebo ne, na to jsem nikdy nebyl. Pár závodů jsem tam odjel a nebyly špatný. Ale když jsem tři jízdy vyhrál a do další mě už nenasadili? Přebor by byl řešení, ale je to úplně bez náhrad, kdyby aspoň nějaký minimální náhrady byly. Určitě je lepší jet aspoň ten přebor, než trénovat nebo sedět doma a čekat na nějaký závody.“
speedwayA-Z: „Za této situace se Plzeň přihlásila do jadranského poháru dvojic. Jak se ti ta soutěž zamlouvala a není škoda, že v ní Plzeň už nepokračuje?“
Jan Holub: „Je to škoda, největší problém je asi ve financích. Nevím, nevidím do toho, ale proč by asi jinak nejeli? Možná i závodníci, bez nich to moc nejde. Myslím si, že to špatný nebylo. I obsazení bylo dobrý, jezdil jsem to se Zdendíkem, takže to bylo dobrý. Loni jsme se střídali i v mechaničení, on byl se mnou na Zlatý přilbě SNP, já pak s ním ve Francii a v Maďarsku. Akorát to má nevýhodu, že nemůžu v autě spát. Nedovolí to a posadí mě za volant. Většinou jsme oba vzhůru, ale já jsem zvyklej‘, sednout do auta a spát, protože řídí děda. Po tom předposledním závodě jsme nevěděli, jak na tom jsme. A v Lendavě to bylo šílený, nedalo se jet ani smykem. Dráha hrozná, uvažovalo se, jestli to nezrušej‘. Nakonec se to odjelo, kdybychom věděli, že nám chybí pár bodíků, bylo by to taky jiný. Neměli jsme s sebou žádnýho manažera. Jeli jsme sami, akorát řidiče jsme měli s sebou, tady jednoho kámoše od nás.“
speedwayA-Z: „Po roce 2012, kdy extraligu oživila trojkoalice DaK Moto Plzeň – Divišov ses loni vrátil do Mšena. Jenže z mistrovského celku, jemuž jsi také ty pomáhal v sezóně 2011 na trůn, se stal outsider. Čím taková proměna byla způsobena?“
Jan Holub: „Vůbec netuším. Hlavně nám chyběli lepší junioři a cizinců jsme asi začali zvát až zbytečně moc. Je dobrý jezdit s jezdci z Grand Prix, ale je to přece jen znát, když máš v týmu tři silný jezdce nebo šest. Těžko se tam dělaj‘ body, ale když se to povede, je to paráda, je to radost. Jako to poslední Mšeno. Povedlo se dopasovat motorku. Letos jsem začal jet GM, se kterým jsem byl a nebyl na začátku spokojenej‘. Je to takový moc složitý. Ve Mšeně to sedlo, hlavně dráha super, taková dost závodivá, mohli by to tam orat častějc. Myslím, že bylo škoda, že trojkoalice nepokračovala. Nikdo nám nevěřil a chybělo málo, abychom se do finále dostali. Nevím, proč to tak skončilo. Byla výhoda dvou závodů na domácí dráze.“
speedwayA-Z: „Svou účast v letošní extralize Mšeno podmínilo podmínkou návratu ke stylu čtyřutkání, splnitelnou o to obtížněji, že by ani Pardubice, ani Praha na ni nepřistoupila. A když ji neprosadilo na diplomatickém poli, skutečně se do extraligy nepřihlásilo. Jaké má jeho rozhodnutí dopady na tebe?“
Jan Holub: „Byl jsem z toho dost překvapenej‘ a zklamanej‘. Myslel jsem, že bych tam zůstal. Že za ně pojedu extraligu jsem měl v plánu určitě. Hlavně když jsem se to dozvěděl, byl to šok, v tu chvíli jsem byl bez závodů a hlavně bez extraligy, kterou chci jezdit určitě. Pak přišla nabídka ze Slaného, kterou jsem dostal od Milana Macha. Bavil jsem se i s Topasem, že bych šel do Prahy a nakonec jsem se rozhod‘ pro Slaný. Myslím si, že tady mám větší šance se svézt. Není to nikdy jistý nikde, ale tady si myslím, že je větší šance. Budu se snažit, abych se vešel do sestavy. Je to blbý jet ve třech, hlavně dost jezdců přišlo o extraligu, když se jeden klub rozpadne, je to znát. Jezdci by byli, určitě by to jeli rádi, ale nejsou družstva, není tým.“
speedwayA-Z: „Loni jsi vcelku pravidelně nastupoval za Mšeno rovněž v první lize, kde vám stříbro nakonec sebrala březolupsko – žarnovická koalice. Jak se ti tato soutěž zamlouvá?“
Jan Holub: „Není to špatná soutěž, jsou tam jak junioři, tak senioři. Je to zajímavý, může tam kdokoliv překvapit, zajet, hlavně se do jede na stadiónech, kde se často nejezdí jako Svitavy nebo Březolupy. Pro mě to byly určitě dobrý závody, když jsem nic jinýho neměl. Kdyby se ale místo první ligy jela extraliga na tolik závodů, bylo by to lepší. Březolupy nám loni nakonec vyfoukly druhý místo, to bylo zajímavý, uteklo to jako voda. Je to škoda, zezačátku jsme to měli rozjetý docela pěkně, akorát ten závěr… Co se dá dělat?!“
speedwayA-Z: „V semifinále mistrovství republiky jednotlivců ses nakonec natáhl pro čtvrtou postupovou příčku. Avšak finále v Divišově a v Plzni sis asi představoval lépe, že?
Jan Holub: „To jsem si představoval podstatně líp. To bylo špatný. Nedařilo se v Divišově i v Plzni. To je pro mě zakletej‘ mistrák, tam se mi nedaří už od doby, kdy jsem to jel jako junior. V Liberci celkově dráha je poměrně hezká. Když je dost materiálu, dá se předjíždět. Postup byl lepší než celej‘ mistrák. Ten se nepoved‘, akorát s Filipem jsme si pěkně zazávodili a poprali se o body nejen v Divišově, ale v Plzni taky. Ale v tý Plzni jsem to už nebral tak sportovně a netlačil na pilu. Letos by to už snad mohlo bejt‘ lepší. Nějakej‘ pěknej‘ výsledek by to tam chtělo.“
speedwayA-Z: „V mistrovství republiky dvojic jsi dvakrát s Michaelem Hádkem skončil čtvrtý. Plánovali jste útok na stupně vítězů, avšak loni ses v šampionátu objevil po dvouleté pauze po boku Zdeňka Simoty v barvách DaK Moto Františka Liebezeita. Skončili jste čtvrtí, avšak ve skupině a do finálové části nepostoupili. Čím to?
Jan Holub: „Dvojice jsme se Simírem čekali, že by to mohlo bejt‘ lepší. Čekali jsme, že bychom se mohli dostat mnohem vejš‘. Bohužel nám to nevyšlo, Pražáci nám to tam trošku překazili. Letos uvidím, s kým to pojedu, jestli je vůbec pojedu. Škoda, že se nám s Haďasem to třetí místo aspoň jednou nepovedlo, i když jsme k tomu měli nakročíno. Měli jsme to spolu najetý. Se Zdendou to loni bylo taky dobrý, ale trošku chybělo.“
speedwayA-Z: „Letos byla zimní přestávka prakticky pouze v termínovém kalendáři, i když zbytky závějí podél silnice z Českých Budějovic nestačily prozatím úplně roztát. Jaké novinky chystáš na novou sezónu a jak se připravuješ?“
Jan Holub: „Novinky asi žádný nebudou, akorát jsem v extralize vyměnil vestu. Jinak zůstane snad všechno stejný. Trošku bych chtěl zlepšit výsledky. Všechno dělám stejně jako každou zimu. Akorát se šroubkama je to špatný, tuhle zimu není, kde jezdit. Občas jezdím na krosce. GM úplně vychytaný asi není, loni jsem vyzkoušel jen pár nastavení. Na některých drahách to funguje dobře, tak teď doladit zbytek. Je třeba začít tam, kde jsem minulou sezónu skončil a bude to dobrý. Oproti jawce je nastavení citlivější. Na zapalování, trysky, teplo. Věci pro mě neznámý, co jsem na jawě nikdy nedělal. Ta jela pořád stejně. GM je alchymie, ale když se to sejde, tak se to vyplatí.“
Jan Holub děkuje:
„Určitě všem sponzorům a všem, co mi pomáhaj‘. Děda hlavní mechanik a řidič, Simoák pomocnej‘ mechanik a navigátor.“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Michal Kohout a Antonín Škach