Když jsem v roce 1983 končil karieru plochodrážního jezdce a přebíral po svém otci v Chabařovicích mikrofon, neměl jsem ani tušení, že u toho budu tak dlouho, a že budu spolupracovat s tolika bezvadnými lidmi. Mými vzory byli pánové Jenča, Pecháček a můj otec Jaroslav. Měl jsem u mikrofonu mnoho slavných a známých osobností. Spolupracoval jsem a spolupracuji s mnoha kolegy, ze kterých se mnozí stali mými přáteli.
Hlásil jsem plochou dráhu mimo Prahy a Pardubic na všech stadionech u nás v československé, nyní v České republice a nově díky panu Balážovi, naší legendě v sedmdesátých letech, na silnici a pánům Repiskému, Treščákovi a Búrimu také na Slovensku.
Myslím, že je v tuto chvíli ten správný čas, abych všem těmto kolegům činovníkům ze srdce poděkoval za dlouholetou spolupráci. Byl jsem a navždy to tak zůstane doma v Chabařovicích, kde jsem pomáhal budovat dvakrát stadion a závodil za ně. Díky Šífalďáci a Luboši.
Mojím druhým domovem se staly Mariánské Lázně, kde to doslova miluji a kam se rád vracím. Je tam super parta lidí okolo Míry Musila. Díky Míro i vám všem z Mariánek.
Ve Mšeně musím postupně poděkovat Jirkovi Opočenskému, Vladimíru Wasylivovi a Rudolfu Greplovi. Ve Slaném děkuji panu Jiřímu Čermákovi, Antonínu Vildemu,Vaškovi Buřičovi a dalším. V Plzni díky Jardovi Lucákovi. V Čakovicích Standovi Klenovcovi. Za možnost spíkrovat chci také poděkovat do Svitav, Liberce, Kopřivnice, Březolup, Divišova, Chomutova, Žarnovice, Osečné a Vaškovi Matunovi do Benátek nad Jizerou.
Děkuji také všem novinářům, se kterými spolupracuji, a kterým, posílám mé články do novin. Za informace a slušné a profesionální jednání děkuji panu Petru Moravcovi, vzpomínám a moc díky bývalým vynikajícím rozhodčím pánům Štanclovi a Jansovi, kterých je škoda, že již nepískají, nikdo se jim dosud nevyrovnal.
Za dlouholetou spolupráci pro plochou dráhu děkuji Tondovi Škachovi. Škoda, že u toho nebudu, až budeš Tondo také slavit třicet let své práce pro plochou dráhu, dali bychom si fernet. Doufám, že se ti při oslavách nestane to co mně, že tě místo akreditace pošlou do pokladny pro lístek, přestože ti BSI akreditaci udělí.
Ale i o tom je život. Naštěstí převažují ty hezké chvíle okolo ploché dráhy, kterou mám od svého dětství v Polepech nesmírně rád a což jsem již párkrát, doufám i dokázal. Doufám, že to bude zřejmé i z mé knihy, kterou dokončuji. Protože mi k mému jubileu přálo i dost fanoušků a diváků, chci i jim touto cestou poděkovat. Těším se s Vámi na další závody.
Všechny zdraví Míla Čmejla