Mladá Boleslav – 9. února
Loňskou sezónu měl poměrně vypečenou. Ke zranění ramene se přidaly další problémy nejen jeho, ale i Mšena, které se po třech oslnivých titulech propadlo až na samotné dno extraligové tabulky. A tak se mu stalo něco, co naposledy v prvním roce kariéry. Ani jednou se loni nezapsal mezi medailisty žádného šampionátu naší republiky. Rozhodně však nemá v plánu předčasně stahovat kalhoty, naopak se inspiroval dobami svých závodnických prvopočátků a slibuje si návrat na výsluní. Filip Šitera o tom rozmlouval v exkluzivním rozhovoru pro speedwayA-Z.

speedwayA-Z: „Loňská sezóna rozhodně nepatřila v tvém podání mezi ty vydařené. Příčiny se táhnou od tvého předloňského pádu při mistrovství republiky jednotlivců v Divišově. Podstoupil jsi laserovou operaci v Anglii. Chytrý generál, jakých se po bitvě vždy vynoří přehršel, by ti dnes poradil vydat se spíše klasickou cestou. Co ty na to?“
Filip Šitera: „Když jsem teď po operaci viděl, jak se to chovalo, vidím, že jsem to měl asi zvolit. Ale jak je sezóna, člověk přemejšlí, aby se rychle vrátil. Operace tě zbrzdí. Laserem to nebylo špatný, problém bylo, když jsem na to ve druhým závodě upad‘ znovu s Kozou Smithem. Myslel sis, když to bolí, že to bolí normálně. Asi to byla chyba, ale je to za mnou, člověk to tak musí brát. Zase na příště vím, že když bude něco s kličkou, je to lepší léčit sešroubováním. Laser pomoh‘, ale problém byl, že jsem na to upad‘ znova a neřešil to. Člověk si dělá rozhodnutí sám a jako všude i ve sportu mohou být chybný. Jednou jsem se rozhod‘, vrátit to nemůžu, ale je to zase ponaučení.“

speedwayA-Z: „Problémy s ramenem se vrátily zase během loňské sezóny. Kde jsi bral odhodlání dokončit ji celou a neskončit už předčasně?“
Filip Šitera: „Bylo to hlavně, že jsem nechtěl nechat Mšeno ve štychu. Honza byl nemocnej‘ a Topas koučoval proti nám. Odjel jsem tři, čtyři závody, přemejšlel jsem o tom, ale bylo mi blbý už přestat. Kdybych měl větší pád, asi bych sezónu nedojel. Počítal jsem, že t bude lepší. Jenže nebylo. A po konzultaci s doktorem Brožem bylo jedno, jestli půjdu na operaci už v sezóně nebo až po ní. Bylo mi blbý to zabalit. Bylo to nepříjemný, nemoh‘ jsem se soustředit na jízdu. Při prvním závodě jsem přijel do depa a měl jsem oteklý a fialový prsty. Necejtil jsem, kolik mám plynu, a hlavně v tý ruce nebyla síla. Pak se to trošku zlepšilo, ale nebylo na ve sto procentech, co člověk potřebuje. Ale plochá dráha je tvrdej‘ sport a člověk musí nějaký něco překousnout. Jason Crump s tím taky jezdil, i když bylo vidět, že to není ono.“

speedwayA-Z: „Nakonec jsi už během Zlaté přilby neskrýval úlevu, že je závodní kolotoč u konce. I když po svém vyřazení z vylučovacích skupin jsi žertoval, že je to dobré, jelikož ve sprchách stihneš ještě teplou vodu. Nicméně jsi nyní už fit?“
Filip Šitera: „Zlatá přilba je super závod a každej‘ ho chce jet a vyhrát. Byl to dobrej‘ pocit stát tam na startu. Ale úleva, že je konec sezóny a můžu se dát to kupy, byla velká. Bylo to takový trošku osvobození. Na operaci jsem šel začátkem listopadu, díky panu Brožovi proběhlo všechno rychle. Léčení proběhlo super, takže spokojenost maximální. Dali tam šrouby a to je cejtit, že tam něco je. V okolí jizvy necejtím nic, handicap to není. Zezačátku to bolelo, pak se to uvolnilo a je to dobrý. Byl jsem jednou trénovat na šroubkách, doufám, že nebyly poslední. Když zamrzne, určitě půjdu hned zase. Nemůžu moc čekat, aby to neroztálo.“

speedwayA-Z: „Loni jsi do závodění vstoupil už na začátku března. Podepsal jsi Premier League v Premier League v kombinaci s King’s Lynn v Elite League. Jenže to se nakonec ukázalo, že šlo jen o epizodu s příliš krátkým trváním.“
Filip Šitera: „V týmu byl Michael Hertrich, než ho před ligou vyhodili kvůli problémům, co si udělal. Vzali Luboše, říkal jsem si, že to bude dobrý, protože tam budeme dva Češi. Ale pak jsem se dozvěděl, že jsem se tam nevešel na average. Ani mi nezavolali, tak jsem sháněl informace sám. Zkoušeli to přes BSPA, že to bylo jenom o setinu bodu, jestli by nedostali výjimku. To jim zamítli a já potřeboval mít do tejdne klub, abych moh‘ zůstat na double v King’s Linn. Pomoh‘ mi Buster Chapman. Dohod‘ se s Scunthorpe, ale padlo to, protože bych se tam taky nevešel. Přitom dráha v Berwicku byla super. I když byla pokaždý jinak připravená, na rozměry byla dobrá. Hned, jak přišla nabídka, volal jsem Aďovi. Pomoh‘ mi sehnat sponzora, měl jsem tam i mechanika. Potom to najednou bylo takový nepříjemný, když se dozvíš, že přijdeš zezačátku sezóny o dva kluby. Trénovat doma můžeš, ale trénink ti nedá tolik co závody. Kdyby přišla taková nabídka znova, asi bych se hodně rozmejšlel, přišlo mi to od Berwicku hodně jako podpásovka. V King’s Lynn by to šlo i bez Premier League, ale na double jsme tam byli dva. Jeho by museli vyhodit a já zezačátku neměl dobrý výsledky. Ani já tam nechtěl bej’t, že bych se tam neudržel. Proto jsem chtěl double Elite League a Premier League, protože by mi to přineslo čtyřicet závodů. Vzájemně jsme se dohodlo, že si to budu chtít udržet nebo se rozejdeme. Pak máš sedm dnů, abys našel jinej‘ klub a udržel si double. A to se ve Scunthorpe nepodařilo kvůli average. King’s Lynn mi vyšel hodně vstříc, sami od sebe se snažili najít klub, ale bohužel jim to nevyšlo.“

speedwayA-Z: „Na přelomu dubna a května jsi příliš nezávodil, měl jen dva české závody a jeden maďarský, aby ses zhruba po měsíci objevil v sestavě Glasgow. Jak k vašemu spojení došlo?“
Filip Šitera: „Když jsem byl před pár lety poprvé v Anglii a jel tam několik závodů, byl Glasgow první klub, co mě chtěl podepsat. Já tehdy chtěl do vyšší ligy, teď se ozvali a rychle jsme se domluvili. Byla to otázka hodin. Bydlel jsem v King’s Lynnu a měl to šest hodin tam a šest hodin zase ze závodů zpátky. Ale zase do Londýně to lítá každou hodinu a v King’s Lynn bylo super zázemí. V Premier League neznám dráhy, jsou atypický. Hodně za roh a dost se lišej‘ od evropskejch‘. V létě tam byl se mnou Aďa, výsledky se začaly zlepšovat, ale zase jsem si zlomil klíční kost. A dopadlo to na nejhorší sezónu v kariéře. Nerad na ní vzpomínám.“

speedwayA-Z: „Glasgow leží poměrně vysoko na severu, což mělo přímo úměrný vliv na tvoje cestovní náklady. Zůstal jsi tam až do září. Jak bys své účinkování ohodnotil?“
Filip Šitera: „Výsledkově asi nic moc jak pro klub, tak pro mě. Myslím, že jsem dost zklamal sám sebe i klub. Nerad bych se k tomu vracel. Dráha je tam super, druhej‘ nájezd je trošku z kopce a jedeš do klopený zatáčky. Je to fofr, ale dělali to državý, takže se mi to líbilo. Ale já měl problém, když jsme jeli ven. Hlavně Newcastle, tam jsme jeli dvakrát za rok a nikdy jsem tam neuspěl. Cesty byly otravný, šest hodin tam, šest zpátky, v sedm ráno vyrazit, v noci ve dvě doma. Jednou jsem to musel jet sám až na letiště, ani jsem se nestih‘ vyspat.“

speedwayA-Z: „Do kvalifikace o SGP 2013 jsi nastoupil v prvním kole v Miskolci a nakonec jsi jako jediný český závodník postoupil do race-off. Jenže jen jako náhradník. Jaké to bylo čekat v divišovském depu na definitivní rozhodnutí Janusze Kolodzieje, jestli bude startovat nebo ne?“
Filip Šitera: „Měl jsem motory na dělání v Polsku a řek‘ jsem ladiči, že má na ně čas. Ve čtvrtek mi ale volal pan Moravec, že jedu v Divišově. Děda musel vyrazit do Polska pro motor. Ve čtvrtek jsem jel v Anglii závody a vracel se rychle domů. Nestih‘ jsem trénink, i když se přeložil. Radši jsem se vyspal, předtím jsem v Anglii dělal motorky, protože jsem zase po Divišově musel zpátky do Anglie. Licenci jsem si vyzved‘ na AČR, když jsem jel z letiště. Před první jízdou jsem si zkoušel start a ten udělanej‘ motor se hned rozlít‘. Jel jsem na druhý motorce, nešly mi starty, musel jsem předjíždět a moc mi to nešlo. Bylo jakoby jasný, že to vypadá s Kolodziejem, že nepojede. Jenom to zkoušel. Byl jsi první náhradník, to jsi musel bejt‘ ve střehu, že by ses stejně jednu, dvě jízdy svez‘, protože nervy jsou v race-off velký a páska tam padne. Neměl jsem nervy, ale výsledek byl takovej‘, jak kdybych tam stál jen jako náhradník. To už bylo ve mně, celou tuhle sezónu chci zapomenout a nechtěl bych se k tomu vracet. Stálo to hodně nervů, měl jsem i dost smůly jak po zdravotní, tak technický stránce. A tak bych se k tomu nevracel. Ale zase na druhou stranu poznáš kamarády, kdo ti opravdu pomůže a kdo se s tebou kamarádí jen, když se ti daří.“

speedwayA-Z: „Mšeno v loňské extraligové sezóně evidentně zapomnělo svou vítěznou formulku a nakonec během celé kampaně dokázalo vybojovat jedinou remízu. V čem spatřuješ důvody takového propadu po třech oslnivých triumfech?“
Filip Šitera: „Slaný to měl taky podobný. Vyhráli a šli dolů. To asi prostě přijde. Je to souhra mnoha okolností. Honza Jaroš chyběl, přišli jsme o pár bodů a to nám chybělo. Potom jsem si zlomil klíční kost v Rye House. Nedařilo se, takže nás zachraňovali cizinci. Jednou jsme prohrát museli, ale že to dopadne takhle, nikdo nečekal. Nedařilo se nám ani doma, což byla povinnost. Nebylo to, že bychom prohrávali o hodně, ale když se prohraje, je jedno o kolik. Nula bodů v tabulce je nula bodů. Vůbec bych to neházel na Grega, je to mistr světa, ale nemůže to táhnout sám. Extraligu musí vyhrávat celej‘ tým. Tenhle systém se mi nelíbili, na výsledku se nepodílel celej‘ tým, ale jen dva nebo tři jezdci. Systém by se měl už ustálit, diváci, co chodí na plochou dráhu, se musí učit každej‘ rok novej‘ systém. Těch závodníků tady není tolik, na tom by se mělo pracovat a ne měnit systém. Kde jsou ligy nejsilnější, systém funguje kolik let. Když se tady rozhodli pro systém dvojutkání, měl by bejt‘ systém, co letí ve světě. A zaměřit se na mladý a na to, aby se jezdilo pravidelně. Ne mít dva, tři závody za víkend a pak měsíc stát. Letošní model extraligy navazuje na švédskej‘ systém. Uvidíme, jestli to vydrží a příští rok nebude zase novej‘. Už tolik možností není. Ale ještě k tomu našemu výsledku. Plochá dráha je sport a v každým sportu se děje, že to někomu blbě vyjde. Nám to vyšlo loni. Tým jsme měli stejnej‘, co jsme vyhrávali tituly. Chybělo nám jen pár bodů a to byly i moje body, protože jsem nebodoval tolik. Letos ale už nemůžeme bejt‘ horší než čtvrtí (smích). Ale doufám, že to nezlepšíme jen o stupínek, ale vrátíme ten titul zase do Mšena. Kór po takový sezóně by to bylo dobrý a spousta lidí by si to zasloužila.“

speedwayA-Z: „Divišov byl v mistrovství republiky jednotlivců AČR poměrně divokým závodem plným zvratů. Osmé místo jsi ve Mšeně vylepšil jen mírně. Přitom jsi v šampionátu nepochybně mířil výš než na konečné šesté místo, že? Přitom náprava mohla přijít v šampionátu ČSMS, kde jsi nestartoval.“
Filip Šitera: „Určitě jsem chtěl bejt‘ minimálně na bedně, ale při mým štěstí v mistrákách to nevyšlo. Hlavně, že letos nemusím je kvalifikaci, když to tak blbě dopadlo. Ve Mšeně už byl konec sezóny a hlavně jsem se těšil až to skončí. Pak už je to jedno, jestli skončíš pátej‘, šestej‘ nebo sedmej‘. Chci bojovat o titul a snad to už jednou vyjde. Moh‘ jsem jet šampionát ŠMS, ale měl jsem licenci AČR, takže pojedu jenom autoklubácký závody a nic jinýho. Přijde mi to, že ten sport je tady malej‘, abychom měli dvě federace. Nechtěl jsem to prostě jet, to je jako kdybych jel extraligu za někoho jinýho, když mám smlouvu ve Mšeně. Je to každýho rozhodnutí, co chce jet, a já se rozhod‘, že pojedu jenom tenhle mistrák.“

speedwayA-Z: „Letošní sezónu plánuješ pojmout stylem svých závodnických začátků. Jak si to představuješ v praxi, jaké sis dal cíle a co děláš pro jejich dosažení?“
Filip Šitera: „Hlavně ty pouáky v Německu, kde sebereš sebevědomí a jistotu. V Polsku jsem podepsal varšavskej‘ kontrakt, protože tam mám něco ještě rozjednanýho. Mám možnost tam trénovat a až budu mít dobrou výkonnost, chci se tam ukázat. Hlavně abych měl dost závodů a byl rozjetej‘ na začátku sezóny. Anglii jsem vypustil, neměl jsem zájem. Měl bych nižší average,ale je to finančně nákladný. Lítání, dvě auta, víc motorek. Nevím, uvidíme, jak to dopadne, je možný, že bych tam šel, ale zezačátku sezóny tam nic neplánuju. Chci se ukázat tady, dělat body v extralize, ukázat se v mistráku, zkusit Polsko a pak bych třeba přemejšlel o Anglii. Nevím, kolik toho bude, ale snad nějaký závody dopadnou. Když jsem začínal, bylo toho v Německu hodně. Teď je to slabší, ale snad něco seženu. Po operaci je všechno v pohodě, začal jsem v prosinci přípravu, snad bude dobrá, ještě by mohly snad vyjít nějaký šroubky, když zamrzne. Hraju hokej, to mě hodně baví, vyrazíme taky někam jezdit na krosce. Na motorkách se dělá, cíle jsou mít minimálně o sto procent lepší sezónu než byla. A hlavně se prosadit v mistráku a zase vrátit titul do Mšena v extralize. A ještě k tomu získat nějakej‘ další titul.“

Filip Šitera děkuje:
„Dědovi, celý rodině, přítelkyni, Dolkovi a Kaldovi a paní Dolečkové, že Dolka pustí. Marcelovi Váňovi a jeho firmě Mitrans, panu Greplovi, Autokomplex Menčík, SPS Bakov nad Jizerou, Sašovi Kopeckému, panu Kohútovi, panu Kosinovi z Motopointu, panu Sýsovi, firmám Rimini, Scandic CNC, Stuha, Hromoservis Liberec, Gardinia a Taffy Time Machine, Áďovi Rymelovi, Kamilovi, Řezňovi a taky Mackovi Jankowskemu.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel, Antonín Škach a Michal Kohout