Štětí – 30. ledna
Je šílené, jak ten čas letí. A dnes bývalí jezdci ze Slaného, Pavel Mareš a Míra Rosůlek, slaví a dokonce ve stejný den významné jubileum. A to mi nedá mi to nezavzpomínat.
Oba znám od svých pěti let ze závodů v Polepech u Litoměřic.
Pavel byl nejprve v Ústí nad Labem a pak ve Slaném. Nikdy nezapomenu na jednu historku z Polep. Místní pivní štamgasti,si koupili program mistrovství republiky jednotlivců a zjistili si, kdy a v jaké jízdě se utkají Pavel Mareš a Jaroslav Volf mladší.
Pavel jezdil roviny po zadním kole a Jarda měl dobré starty. Jejich souboj byl vždy velmi očekáván, dokonce více než Antonín Kasper a Luboš Tomíček. A to byli nějací ranaři.
No, a po souboji se skupina pivařů vrátila spokojená do hospody u nádraží a pokračovala ve svém hobby. A hned bylo u stolu co probírat. Sledovat oba borce při mistrovství světa ve Slaném, byl požitek. Pavel Mareš měl nohu v sádře, takže ji nemohl dát do háku a s tímto problémem skončil u postupových bran. No fantazie.
Mirek Rosůlek je malý postavou a vždy byl velký výkonem. Jeden čas měl plechovku myslím z titanu. V životě jsem větší jiskry neviděl a bylo bezva při večerních závodech podle nich sledovat, jak se propracovával po špatném startu dopředu.
Bylo to tehdy krásné a nutno říct, že i díky takovým lidem, jako jsou naši oslavenci. Vždy byla s nimi zábava.
Takže milí oslavenci. Kašlete na ty roky, s tím nic neuděláme. Je čas vám oběma poděkovat za to, že jste rozdávali radost nejen svým výkonem, ale človíčkem, který ve vás je. Určitě mi nebudete mít za zlé, když si při tom vzpomínání připomeneme i Klokana, Věřím, že vám pomyslně posílá přáníčko i on.
Pavle a Míro, dovolte, aby vám zdraví popřál i ten, který vám v ochozech držel palce a který o vás někdy mluví a velmi rád do mikrofonu a také vás k němu v letošní sezoně zve. Hodně dalších šastných let, Míla Čmejla.