Praha – 25. ledna
Zlatá medaile z šampionátu odpovídající v podstatě neoficiálnímu mistrovství Evropy, stříbrná a dvě bronzového z jeho evropské varianty a tři rytířské meče pro nejlepší mladé motocyklové závodníky sami o sobě představují lákavý obsah sportovní pokladnice. Patrika Mikela, Jaroslava Hladkého, Michaelu Krupičkovou a Michala Škurlu, kteří těchto met dosáhli, spojuje s nimi a s většinou aktivních českých juniorů minimálně jedna společná věc. Všem pomáhala ve startu jejich kariéry série Speedway Mini Cup. Zdeněk Schneiderwind, který právě před pěti lety původní Markéta Cup přivedl na svět, chce tréninkovému seriálu v letošním roce vrátit jeho původní lesk.
Práce jako na kostele a nápadů spousty
„Předpokládáme účast deseti závodníků,“ rozvíjí Zdeněk Schnederwind své plány na letošní rok, kdy se k pořádání Speedway Mini Cupu po roční pauze vrací i Praha. Mladí plochodrážníci se tak představí v patnácti závodech v Chabařovicích, Divišově a Praze, kde v říjnu 2007 myšlenka pravidelného zápolení stopětadvacítek na malé dráze dostala poprvé konkrétní obrysy.
„Lákáme nové zájemce,“ pokračuje pražský trenér. „Vymýšlíme systém soutěží, aby se úroveň posunula zase o kousek dopředu. Rád bych, aby byli zájemci na rozjezd soutěže družstev. Dlouholetí sponzoři jako MPM trading, Bellis, Pepa Franc, FuchsOil a Stuha by ji určitě podpořili. Jsem také rád, že by se do toho chtěl zapojit Míra Rosůlek. Rád bych, aby se postupovalo systematicky.“
Myšlenka na týmovou soutěž se objevila už předloni, kdy se na závěr sezóny dokonce konal zkušební závod. Také letos se po závodech jednotlivců konala rovněž týmová zápolení. „Chtělo by to vytvořit systematickou soutěž, kam by se kluci zapojili,“ říká Zdeněk Schneiderwind. „Všichni tvrdí, že nejlepší trénink je závod.“
Zdeněk Schneiderwind se nikdy netajil, že se při vzniku Speedway Mini Cupu inspiroval seriálem SPG a extraligou, kdy jí v dobách působení společnosti MPM Michala Stárka provázely zelenobílé barvy Fujifilmu. Vyhlášení prvního ročníku tehdy ještě Markéta Cupu v prostorách pražského klubu nebylo svou pompou doposud překonáno. Loni dokonce situaci zachraňovaly Chabařovice, které vítěze vyhlásili v rámci své Závěrečné. Poslední závod série v Divišově totiž uplaval a náhradnímu termínu se do cesty postavil plánovaný výlet klubu na rozlučku do slovenské Žarnovice, z něhož nakonec stejně pro nezájem závodníků sešlo.
„Jsem hodně kritizovanej‘, že učím kluky závodit za poháry,“ komentuje toto téma Zdeněk Schneiderwind. „Jenže dneska určitě nepřijdou kluci děla plochou dráhu, aby slyšeli, tady zapla popletek, tady poplatek a nic z toho. Původní moje myšlenka byla, když dělat trénink, tak radši závod. A když závod, tak ho dělat rovnou stylem Grand Prix. Tahle slova se potvrdila.“
Stopětadvacítkářů je málo
Kritice ovšem čelí nejen Zdeněk Schneiderwind, ale i stopětadvacítky všeobecně. „Vidím, jaká je situace,“ zůstává Zdeněk Schneiderwind oběma nohama pevně na zemi. „Jsem realista. Nevím, kde by byla naše plochá dráha, kdyby tohle před pěti lety nevzniklo. Líbí se mi myšlenka pana Grepla, se kterou přišel před lety, aby každej‘ extraligovej‘ klub měl za povinnost provozovat takovou školku. A když ne, odváděl by peníze na výchovu mladejch‘ do společnýho banku. To se mi strašně líbilo, ale bohužel to zapadlo.“
V souvislostí se svým působením v úloze pražského trenéra by však mohl mít sám máslo na hlavě, jelikož z početné enklávy pražských stopětadvacítkářů zůstal na letošní rok jenom Filip Hájek. „Faktem je, že spousta kluků skončila,“ připouští Zdeněk Schneiderwind. „Ale to je život, ve fotbale končí taky. Kdyby neskončili Zdeněk Vrba a Jirka Brummer, dotáhli by to daleko. Ale nelze to dávat za vinu systému. Dneska je spousta důležitějších věcí na placení, než dávat peníze do závodních motorek. Ale na druhou stranu, i když je doba zlá, spousta motoristickejch‘ soutěží se jezdí.“
Nicméně, co ta otázka po nastupující jezdecké generaci pražské Markéty? „Praha se už druhým rokem dostává v tomhle směru do krize,“ říká Zdeněk Schneiderwind na rovinu. „Což si možná uvědomíme za dva roky, až nebude kam sáhnout. Jsem přesvědčenej‘, že každej‘ rok bychom měli mít dva nový kluky, ale na letošek máme jenom Filipa.“
Přitom stopětadvacítky nejsou hlavní pracovní náplní Zdeňka Schneiderwinda. „Můj hlavní job je dosáhnout výsledků s Pepem a s našimi juniory,“ objasňuje. „Ale jsem si vědom, že konkurence zvyšuje výkonnost všech. Připravujeme se na sezónu a v únoru se vracíme na Zadov. Pojede Pepe, Michal Škurla, Ondra Veverka, Filip Hájek, Dominik HInner a možná i Simoák, jestli podepíše smluvního sportovce RSC. Je to myšlenka, aby se udělal dobrej‘ výsledek na světovým poháru.“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)
