Pardubice – 1. prosince
Loni si sezónu zorganizoval sezónu v pohodovém rytmu, vypustil zahraniční angažmá a na domácí scéně se radoval se třech stříbrných medailí. Letos v podobném trendu pokračoval a trable počátku sezóny vyřešil změnou ladiče. Dostal se do finálové části mistrovství Evropy jednotlivců a v případě Zlaté přilby a domácích šampionátů mohl právem hovořit o smůle. O tom se ostatně můžete přesvědčit sami, protože Tomáš Suchánek poskytl magazínu speedwayA-Z exkluzivní rozhovor.

speedwayA-Z: „Zkraje roku jsou všichni závodníci natěšení na start nové sezóny. Ty jsi však letos do konce dubna měl odjetý pouze jediný pouák v Natschbachu. Nebyla to nevýhoda?“
Tomáš Suchánek: „Začal jsem trošku neobvykle pozdějc‘. Začínal jsem většinou už v půlce března díky Anglii. Ale letos žádný jiný závody nebyly. Nikdo nevolal, nezbylo mi nic jinýho. I tréninky začaly pozdě, nebylo počasí. Asi to nevýhoda bude, dá se říct, že tři čtvrtiny jezdců ze světa byly už měsíc rozjetý. To je znát, už maj‘ něco odježděný a ty se teprve rozjíždíš a začínáš testovat. Takže určitě nevýhoda. Buď šlo víc shánět závody, nebo se už vrátit do Anglie, kde by nebylo co řešit. Nabídky byly. Asi tři nebo čtyři v průběhu sezóny, ne zkraje, ale tak od půlky. Ani jednou jsem na to nepřistoupil. Bylo mi tady doma líp. Byla nabídka i na dubnovej‘ přebor, ale za ty peníze, je lepší, když to nechám jinejm‘. Závody jsem neměl, ale tohle je přece jen pro někoho jinýho. Uvidíme, kdo se ozve, přiklonil bych se k Polsku. A kdyby se tam dařilo, není třeba víc shánět. Pokud nic z lig nebude, budu muset shánět volňásky, abych každej‘ tejden nějakej‘ závod měl. Ale to je ještě čas, teprve teď se to začíná podepisovat, i když některý kluby v Anglii maj‘ už kompletní sestavy. Ale znáš to, že jsem nikdy nepodepisoval nic předčasně, ale většinou až na Vánoce nebo Novej‘ rok. Kolikrát něco uspěcháš a pak přijde další lepší nabídka. Když počkáš, můžeš mít jiný angažmá anebo taky nic. Plochá dráha je rizikovej‘ sport na všechno. Nemáš jistotu, jestli budeš mít závody, jestli ti tam zaplatěj‘. A kolikrát nemáš ani jistotu, jestli dojedeš závod s výbavou, s kterou tam přijedeš.“

speedwayA-Z: „Ovšem mistrovství republiky AČR začínalo už na začátku května v Divišově. Proklatě brzy, uvážíme-li, že další závod přišel na řadu až v říjnu ve Mšeně. Přitom právě lepší výsledek z prvního kola tě mohl posunout v závěrečné klasifikaci mnohem výše než na páté místo.“
Tomáš Suchánek: „Určitě to bylo dost brzo. Mistrák většinou bejvá od půlky sezóny, v tomhle čase bejvalo akorát semifinále. Měl jsem obavy, abych to nezničil. Mohl bej’t lepší výsledek, devět punktů nebylo moc. Co s tím naděláš? Každej‘ závod se nepovede podle tvejch‘ představ. Starty se mi tolik nedařily. Celej‘ začátek sezóny, možná první tři měsíce jsem měl s motorama problém, že každej‘ jel hezky, ale nešel dobře od startu. Už jsem hledal chyby i v sobě, i kluci řekli, že mám špatnou reakci, ale kolikrát jsem cejtil, že to tak nebylo, že to bylo motorama. V Divišově byla tvrdá dráha a to byl velkej‘ problém, startovali mi to jenom z materiálu, takže jsem byl dvě motorky za nima. Prvně jsem to zjistil, když jsem změnil ladiče. Součástky v motoru zůstaly stejný, jen to jinak načasoval. Motorka měla stejnou rychlost, akorát od startu šlapala třikrát rychlejc‘. Už to šlapalo, ale na to jsem musel změnit ladiče. Ve Mšeně to byla škoda a ta první jízdě mě vyloženě nasrala. Jednak Lukáš, co udělal, a pak si já debil v tom spěchu neotevřu kohouty. Nebejt‘ tý první jízdy, jak se to vyvíjelo, závod by dopad‘ úplně jinak. Venca v ní jezdil až třetí… Jinak ten závod byl pěknej‘, nejhezčí ta jízda Pepíčkem. To se mi líbilo, jak jsme se asi třikrát předjeli. To mě bavilo, užíval jsem si to na tý super připravený dráze (smích).“

speedwayA-Z: „Své závodění pojímáš víceméně v pohodovém duchu. Trénuješ při první nebo jadranské lize, nelétáš po zahraničních soutěžích. Zůstaneš u této koncepce i nadále?“
Tomáš Suchánek: „Doufám, že ne. Nebo když jo, tak aby mi aspoň o dvacet volňásků navíc přibylo. V první lize moc nevyděláš, v jadranský nevyděláš nic, tam proděláš a v extralize je jen deset závodů za rok, to je taky málo. Takže by to chtělo Polsko. Vydělávat, vydělávat, a se může investovat. Zatím jsem se do toho nevrhnul, minulej‘ víkend jsem teprve rozebral zohejbanou motorku z Přilby. Já to většinou mám, že do Vánoc je pohodička a klídeček a pak se začíná dělat a shánět. Kluby se začínaj‘samy ozývat. Na Anglii mám pořád choutky, že by se to tam vrátit chtělo. Mám tam dost kámošů, je t dobrej‘ život a navíc máš přístup ke všem věcem. Hned si seženeš každej‘ díl, tady musíš čekat a pořád otravovat, kdo ti co doveze. Nelíbí se mi kurz libry. A Hynek se teď vrátil z Anglie a říkal, že ty pravidla pro cizince budou nevýhodný. Ale kdyby byla nabídka do Elitky, tam bych šel. Premier League asi ne, chtěl bych spíš zkoušet ty vyšší ligy.“

speedwayA-Z: „Litovat jsi mohl kvalifikačního kola mistrovství světa v rakouském St. Johannu, obzvl᚝ když jsi druhou jízdu vyhrál a měl na svém kontě čtyři body. Jenomže pak následovaly tři nuly. Co se dělo?“
Tomáš Suchánek: „Tam se mně hlavně nedařily starty. Šel jsem z pozic, kde každej‘ jinej‘, kdo z nich šel, většinou vyhrál. Čtyřka a jednička byly suverénní, start – cíl. Já z nich dojel na nuly a z těch nejhorších vyhrával. V poslední jízdě jsem potřeboval dojet druhej‘, abych byl náhradník, a první, abych postoupil. A tak jsem v poslední zatáčce zadřel. A tím bylo všechno ztracený. Blbej‘ víkend, věřil jsem si, že postoupím. Byl tam problém od startu. Má to sice dlouhý rovinky, ale je to úzký a má to uzoučký nájezdy. Většinou, jak kdo odstartuje, tak dojede, tady nepředjedeš jen tak. Byl začátek sezóny, to mi to nestartovalo vůbec a ještě ta poslední jízda k tomu. Smolnej‘ den. Džípíčko nebude, musí se čekat na další rok, až dva čtrnáct.“

speedwayA-Z: „Zato kvalifikace mistrovství Evropy jednotlivců ti vycházela. Žarnovickou dráhu jsi otestoval už při květnové jadranské lize. Postoupil jsi do challenge ve Stralsundu a odtud i dál do finále. Jak na tyto závody vzpomínáš?“
Tomáš Suchánek: „No, vycházelo… V Žarnovici to bylo jen taktak, musel jsem s Covattim do rozjezdu. Postoupil bych stejně, už se vědělo, že Martin Vaculík do Stralsundu nepojede kvůli Grand Prix. Ale nikdy nevíš, je lepší to mít vždycky jistý. Jednou jsem zkurvil start, jel jsem do koleje, a jak je hlubší kolej, chytím se za koleno, hrabu, všichni jsou v zatáčce a já ještě u pásky. Jednu jízdu jsem dal jiný převody a bylo to blbý. A hlavně jsem měl poprvý motor od toho novýho ladiče. Nikde jsem ho netestoval a jel rovnou do Žarnovice. Chovalo se to trošku jinak než předtím, musel jsem to dopasovat. A ten motor si musí sednout, když je to všechno nový, takže začíná jet tak od druhýho závodu. Nervíčky pracovaly. V rozjezdu jsem odstartoval a byl před ním. On jel zvenku, po pár metrech jsem viděl v obrysu, jak nabírá rychlost. Zavíral by mě, tak jsem trošku protáhnul nájezd a vyšoupnul ho do toho hrášku. Tím jsem se ho zbavil a jel zase to svoje piánko. Stralsund byl v pohodě. Měl jsem štěstíčko, ale to potřebuješ, bez toho by to nešlo. První jízda se musela snad dvakrát nebo třikrát opakovat. Pokaždý jsem byl poslední i z výjezdu, ale vždycky se sestřelili, že se vylučovalo a nakonec jsme jeli ve dvou. Z posledních místeček jsem byl hned druhej‘. Pak byla taky opakovačka a hned jsem to tam Dilgerovi vsadil. Jinak všechny ty jízdy byly start – cíl.“

speedwayA-Z: „Finálová část evropského šampionátu je poprvé konala formou čtyřdílného seriálu. Jak se to tato myšlenka zamlouvá a jak hodnotíš své účinkování?“
Tomáš Suchánek: „Tenhle systém si myslím, že je určitě lepší než jeden závod. Je to víc spravedlivější, není to jen o tom jednom dnu. A to štěstí musíš mít víckrát. Připomínalo to SGP a mně, protože jsem neměl ligy, mi to vyhovovalo. Celý dva měsíce jsem měl každej‘ víkend jistej‘ závod. Z hlediska úspěchu jsem ale moc nespokojenej‘. Čekal jsem to lepší, kór po tom Stralsundu jsem byl vybuzenej‘ i na majstra Evropy. Ale aspoň to zůstalo v Čechách, když se to nepovedlo mně. Dost jsem to kurvil. V Rawiczi jsem to zkazil pádem, moh‘ jsem mít víc, ale nakonec měl jen devět bodů. Naposledy jsem tam jen snad v šestnácti nějakou kvalifikaci na mistrovství světa juniorů. V Daugavpilsu jsem jel semifinále juniorskýho mistrovství světa a hned potom evropský devatenáctky. To bylo před deseti rokama a víckrát jsem tam nejel. Byla to velká bída. Trénink jakž takž, ale při závodech se dráha během čtyř jízda rozbila, že tam byly obří díry. Jednou jsem jí chytil, že zadní kolo vylítlo a rámovina mi dala do koulí, že jsem patnáct minut nemoh‘ ani chodit. Měl jsem špatný starty a s dráhou jsem se nesrovnal. Jsem lehkej‘, jak najedu do díry, hází mě to nohu z háku. Na takový dráhy bych potřeboval patnáct kilo navíc, asi budu muset vozit dlažebky (smích). Nerad na to vzpomínám. Krško další tragédie, ale tam jsem to nečekal. Dráha byla pod vodou, netrénovalo se. Byl to takovej‘ beton, že všechny motory jsem měl na hlubší, protože jsem počítal, že aspoň na venku bude materiál. Ale pořád jsem jenom mydlil, byl to beton, nemoh‘ jsem vůbec přilepit zadní kolo. Mureck byl nejlepší výsledek, byl jsem hodně překvapenej‘. Když jsem tam jel volňásek, dráha byla během chvíle rozmlácená jako v tom Daugavpilsu. Ale na tenhle závod byla připravená perfektně. Rovná, žádný koleje, co tam bejvaly. Hodně mě překvapili, vůbec jsem to nečekal. Fungovalo to hezky, měl jsem fungl novej‘ motor, co jsem si koupil. Tam jsem ho poprvý testoval. Takhle měly bejt‘ všechny předchozí závody a byl bych kolem pátýho a osmýho místa. A s pátým místem bych byl spokojenej‘. Jel jsem finále podruhý, poprvý jsem skončil s jedním punktem šestnáctej‘. Pak pár let nic a až teďka. Takže letos, jestli bude finále, což nebude jednoduchý, jestli pojede Emil a Gollob, doufám, že bych konečně do toho pátýho místa moh‘ skončit. Ne-li na bedně.“

speedwayA-Z: „S klubovým kolegou Václavem Milíkem jste v maďarském Miskolci postoupili do finále mistrovství Evropy dvojic, avšak v Rovně vám nepomohl ani Josef Franc. od tohoto závodu jsi asi čekal mnohem víc, co?“
Tomáš Suchánek: „Čekalo se od nás určitě víc. Skoro každej‘ rok to Česká republika vyhrála. Ale mně a Vencovi se vůbec nedařilo. Problém byly starty a nedoladili jsme motory, Venca měl navíc defekt. Pepíček to naladil, že startoval a taky mu to jelo. Určitě to bylo zklamání. Obsazení finále bylo sice slušný, domácí byli suverénní, ale určitě se od nás očekávalo víc. Ta bedna by potěšila.“

speedwayA-Z: „S Václavem Milíkem jsi nastoupil také v mistrovství republiky dvojic, kde se vám přisuzovaly ambice zbavit Pardubice letitého čekání na první titul v tomto šampionátu. Nakonec jste ale skončili před finálovými branami. Nepřináší ti Václav Milík smůlu, samozřejmě bráno se smajlíkem a notnou dávkou nadsázky?“
Tomáš Suchánek: „To ne, mně se s ním jezdí dobře. Sice jsme měli jednou dohady, ale to jsme si už vyřešili spolu. A od tý doby nám to klape. Mysleli jsme, že by to na bednu mohlo bejt‘. A spíš doufali, že budeme první. Rencek nás tam pěkně odveď a to jsme si o tom ještě před tou jízdou dělali prdel. A on tam fakt byl! Určitě klub nečekal, že skončíme takhle, ani my sami jsme to nečekali. A klub určitě taky pomýšlel na bednu. Ale v nový sezóně to proměníme a titul už bude. Letos to nebylo ono, nebylo to podle našeho gusta.“

speedwayA-Z: „V extralize jste se úspěšně probili do play-off, ale v něm jste narazili na Prahu. Prohráli jste s ní nejen na Markétě, ale i ve Svítkově. Traduje se nevděčnost čtvrtého místa. Ovšem tady se podsouvá myšlenka, zdali jste obdobné pocity neprožíval i s pomyslnými stříbrnými medailemi na krku…“
Tomáš Suchánek: „Něco takovýho to bylo, ale pořád lepší bejt druhej‘ než čtvrtej‘. To jsi zase dál od bedny. A máš co zlepšovat do další sezóny, když jseš druhej‘, i když jseš čtvrtej‘. Ta extraliga nebyla špatná. Občas se objevilo, že se mi dařilo jako ve Slaným, body ale byly vesměs všude, akorát ten systém byl divnej‘. Nebyl to tým sedmi lidí, ale utkání rozhodovali dva jezdci. To bych řek‘, že je blbej‘ systém. Nic nenaděláš, pro všechny to bylo stejný. Měli jsme smůlu, že nám odpad‘ Rune Holta. Ten bodoval v každým závodě naplno. Nicki s Troyem Batchelorem byli neporazitelní. Titul byl blízko, ale po prvním závodě jsme ztráceli deset bodů. Za patnáct jízd, když proti tobě jedou většinou dva střelci, se to špatně dohání. Dělaj‘ plný počty a ty těžko uděláš 5:1. Myslím, že novej‘ systém bude lepší, tenhle byla hovadina. Švédskej‘ systém neznám, ligu jsem tam nikdy nejel, ale dle mýho je ten anglickej‘ systém nejlepší. Bodovej‘ průměr, každej‘ average má svý číslo a to mi přijde nejspravedlivější. Určitě nám ale nezbude než po tom titulu zase jít. Už by bylo načase to zase vyhrát. Snad budou Pardubice kompletní, snad se Hynek douzdraví.“

speedwayA-Z: „Posledním závodem sezóny byla Zlatá přilba v Pardubicích. Tvé souboje s Nicki Pedersenem ve čtvrtfinále zvedaly diváky ze sedadel, ale ve třetí jízdě ses otočil, abys viděl Nicklase Porsinga mířícího přímo na tebe. Co ti v té chvíli problesklo hlavou a kde jsi sebral motivaci pokračovat, když finále bylo v prachu?“
Tomáš Suchánek: „Pro mě se celej‘ závod vyvíjel velice dobře. A že bych měl extra lehkou skupiny, bych neřek‘. Jezdit Nickimu za prdelí a spíš ho tlačit, že mě musel brzdit a blokovat, abych ho nepředjel, mně zvedlo sebevědomí a nabudilo mě, že bych moh‘ vyhrát. Až do tý doby, než jsem viděl toho Švéďáka. Měl jsem jistej‘ postup, ale s tím ladičem jsem se domluvil, že zkusím ještě jeden převod. Říkal, a odstartuju, zkusím jedno kolo, a když to pojede, a zaklapnu. Jel jsem si druhý kolo, blíž a blíž k Nickimu a říkal si, že ho nemůžu nechat, aby mě třikrát zmydlil. Uvažoval jsem ještě, že ve třetím kole to přece jen zaklapnu, ale rozhod‘ jsem se, že zkusím NIckimu dát. Najednou slyším zvuk. Úplně jinej‘, než klasickej‘, co v helmě slyšíš. Něco tam zvadlo, otočím se a měl jsem ho v sobě. Takovou ránu jsem nedostal, ani když jsem šel do prken, bylo to, jak když tě nakopne kůň. Měl jsem vzpříčený nohy za řidítka a letěl i s motorkou. Byl jsem chvíli v bezvědomí a už jsem věděl, že to nebude ono. Sdělali na mě tři spreje, abych necejtil‘ bolest. Ale lajna byla rozbitá, ale když jsi chytil kolej, nabral jsi rychlost. Měl jsem obě ramena v prdeli, hlavně levý a neudržel jsem se tam. Musel jsem jezdit v prašánku, kde to nejelo. Viděl jsem, že finále je v čudu, že jede padesát, šedesát procent. Věděl jsem, že na vítězství nemůžu pomýšlet, že finále je na šest kol. Že bych to sice dojel, ale pak asi celej‘ rok jenom spal a odpočíval (smích). Byla to škoda. Ze svýho hlediska jsem byl ani ne zklamanej‘, ale pořádně nasranej‘. Když jsem si tu kolizi pouštěl ze záznamu, přišlo mi to z jeho strany hrozně amatérský. Byl za mnou daleko, jak mu to zvadlo, koplo ho to dopředu a rovnou do mě. Záleží, jaký máš setrváky, ale když klapneš, většinou tě to kopne dva metry dopředu. Smůla ve špatnej‘ čas jsem byl na špatným místě. Ale víš, jak to je. Loni mi to uteklo, letos taky, takže to vidím do třetice všeho dobrýho. A už to na velký finále vidím. Když bude naladíno jako letos. Až jsem byl překvapenej‘, jak mi to jelo. V Pardubicích jezdil celý roky motor, teď ke konci si koupím fungl novej‘, taliánskou Jawu (smích). A jak to jelo o Přilbě, tak mi to nikdy nejelo. I ve Mšeně jsem byl překvapenej‘, jak to šlapalo. A o Přilbě, když jsem jezdil s Nickim, byl jsem hodně překvapenej‘, jak to jelo. Takže na příští rok ještě jeden motor, větší dělo a přijde novej‘ českej‘ Sajfutdinov (smích).“

speedwayA-Z: „Doposud jsme spíše rozebírali uplynulou sezónu, nicméně do Vánoc máme jen pár dnů a se změnou letopočtu už budeš přemýšlet nad novým plochodrážním rokem. Čeho bys v něm rád dosáhl a jak se na něj připravuješ?
Tomáš Suchánek: „Klasicky. Rozebral jsem zatím tu zohejbanou motorku. Potřebuju to dát do kupy, jinak motorky na příští sezónu mám připravený. Stavěl jsem je už v průběhu sezóny, akorát tam šoupnout motor. Práce moc nemá, teď akorát sám na sobě, kór jak v Pardubicích dělaj‘ tu hlubinu. Bude to hodně na fyzičku a už ne takový lážo plážo. Na takový velký dráze se to rozjede. Posilovna, taky se budu muset vrhnout do manažerství a sehnat sponzory. Pár let jich už moc nemám, tak budu muset něco sehnat. Cíle, když vezmu od republiky, jsou jasný. Udělat titul v jednotlivcích, jestli pojede dvojičky, tak tam taky. V extralize je to samozřejmost, v první lize budu muset taky, letos byly Březolupy moc suverénní, s tím budem‘ muset něco udělat. Doufám, že se zase dostanu do finále Evropy. Počítám a doufám, že bude pro mě nějaký místečko ve světě. A Přilbu, do třetic to musí vyjít. Mám takový předsevzetí vyhrát jí do třicítky, takže na to mám ještě dva roky, ale já už to udělám v devětadvaceti. A ve světe, jestli dostanu do místo, aspoň do challenge a budu spokojenej‘. Loni mi to uteklo, další rok to přijde, aspoň challenge, ne-li SGP.“

Tomáš Suchánek děkuje:
„Určitě poděkuju rodině, protože mně pořád pomáhaj‘ a doufám, že pomáhat budou. Potom ze sponzorský stránky nejvíc děkuju Jimmymu – Autovrakoviště Škoda Mětice. Petru Makuševovi a Fandovi Liebezeitovi – DaK Moto za podporování v sezóně. ZP Pardubice, že to se mnou vydrželi a já s nima (smích). Radimovi, že letos odved‘ docela dost práce a pomáhal od začátku sezóny až do konce. Byl se mnou na všech závodech, chyběl snad jen na dvou prvních ligách. A ještě poděkuju fanouškům, co chodí na plochou dráhu, a svýmu fan klubu GMB.“

Foto. Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel, Antonín Škach a Michal Kohout