Plzeň – 6. prosince
Není to zrovna běžným standardem, ale čas od času nějaký motokrosař zkusí plochou dráhu. Výzvou mu přitom může být klubová kampaň na hledání nových zájemců o speedway na rádiových vlnách. Od jeho vyslechnutí ke stříbru v mistrovství republiky stopětadvacítek potom nemusí uběhnout ani dva roky. Plzeňský závodník Roman Mády se ovšem magazínu speedwayA-Z svěřil, že u stříbra by ve světě levých zatáček rozhodně skončit nechtěl.
Dvě sezóny k titulu vicemistra
A to ještě předloni slyšel jméno Roman Mády jen málokdo. Na počátku jeho plochodrážnické kariéry vskutku stálo rozhlasové vysílání. „K ploché dráze mě přivedl táta, slyšel v rádiu, že PK Plzeň hledá nové jezdce,“ potvrzuje samotný plzeňský plochodrážník. „Rozhodl jsem se to zkusit, jestli mě to nebude bavit víc než motokros. Chytlo mě to a jsem u toho dodnes.“
Přitom do té doby neměl s plochou dráhou prakticky žádné osobní zkušenosti. „Znal jsem ji jen z televize a na závody jsem nechodil,“ říká, což ovšem neznamená, že by nikdy neusedl do sedla závodního motocyklu. „Jezdil jsem od čtyř let na krosce a od osmi jezdil závodně motokros a enduro.“
První plochodrážní závod zažil loni v dubnu, když ve Slaném startoval šampionát stopětadvacítek. „Na jaře 2011 jsem začal trénovat v PK Plzeň na stopětadvacítce Honda, na které jsem jel právě ve Slaném,“ popisuje Roman Mády. „Všechno bylo jiné než v motokrosu. Učil jsem se projet zatáčku smykem a zvykal si na čtyřtaktní motor.“
Ve Slaném tehdy inkasoval jediný bod a obsadil sedmou příčku. „Nebylo to lehké,“ vzpomíná na svůj debut dnes. „Byli jsme s tátou dost nervózní, zvykali si na systém rozjížděk a všechno kolem. Naštěstí s námi byl i trenér Láďa Kosina. A po závodech už to bylo v pohodě, byl jsem rád za jeden bod.“
Už loni se ukázalo, že se soustředí na běžné dráhy a ty malé otestoval jen v případě jediného Divišova. „Ano, je to pravda, mám raději klasické ovály,“ souhlasí. „Na krátké mě to moc nebaví, protože je tam malá rychlost a není to takový adrenalin.“
Konec mistrovství republiky ho zastihl na šesté příčce závěrečné klasifikace. „Se šestým místem jsem byl spokojený,“ bilancuje Roman Mády. „Byla to moje první sezóna a vše jsme se museli učit. Jen mi mrzelo, že jsem nejel závod v Plzni, byl jsem zrovna nemocný.“
Jenže u šestého místa to neskončilo. Letos skončil už jako vicemistr republiky a to zkušenější Patrik Mikel přece jezdil jakoby v jiné lize. „S druhým místem jsem opravdu spokojený,“ netají se. „Po problémech s novým motorem, který jsme jeli asi od půlky sezóny, a který se nám dvakrát rozsypal, je titul vicemistra dobrá odměna.“
V německé Vechtě prošel letos také svým reprezentačním debutem. „Byl to můj první závod v zahraničí a zároveň na dlouhé dráze,“ vypráví Roman Mády. „Byl to pro mě zážitek, je tam pěkná dráha, dlouhá se štěrkovým povrchem. Na rovince se to docela pěkně rozjede a cesta přes celé Německo se mi také líbila.“
Nyní za okny padá sníh, ovšem Roman Mády už pomýšlí na sezónu 2013. „Přes zimu budu posilovat, jezdit na snowboardu, bruslit a občas vytáhnu krosku,“ plánuje. „Chceme také zkusit šroubky. Motorku asi přestavíme na metyl a připravíme na příští sezónu, ve které bych chtěl získat titul mistra republiky nebo alespoň obhájit vicemistra. V reprezentaci chci využít letošní zkušenosti a pokusit se o lepší výsledky. Rád bych zkusil dvěpade, ale je to finančně náročné, snad kdyby se našel nějaký sponzor…“
Roman Mády děkuje:
„Chtěl bych poděkovat PK Plzeň za velkou podporu, panu Křikavovi za účast v reprezentaci, Shupě, že dělá motory na plochou, tátovi za přípravu motorky a všem, co mi pomáhají a drží palce.“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Antonín Škach a Eva Palánová
