Svitavy – 27. prosince
Jelikož v české ploché dráze prakticky neexistuje ekvivalent kategorie hobíků jako v cyklistice či motokrosu, velice dobře zná fatální následky chronického nedostatku příležitostí pro seniory výkonnostního středu. Dokáže se však s ním vypořádat po svém a najít si vcelku pravidelně cestu do startovních listin. Jaromír Otruba o tom vypráví v exkluzivním rozhovoru s magazínem speedwayA-Z, kde mimo jiné dává průchod své radosti nad životním výsledkem svého vlastního týmu v mistrovství republiky dvojic či pardubickým angažmá s prvoligovým titulem na konci.
speedwayA-Z: „Dvě sezóny jsi strávil na plzeňských soupiskách, letos ses ovšem na oválech pohyboval jako pardubický závodník. Co tě ke změně klubových barev motivovalo a jak jsi byl ve vestě s bílým půlkoněm spokojený?“
Jaromír Otruba: „Už jsem jeden rok v Pardubicích byl a docela se mně tam líbilo. Litoval jsem, že jsem odešel do Plzně. Nesplnilo to moje očekávání. Čekal jsem, že by mohla bejt‘ šance svézt se aspoň na jednom závodě v extralize. A byl jsem loni zklamanej‘ v otázce přihlášek na přebor. Bylo to divoký, když jsem volal jednomu, odkazoval mě na druhýho a ten zase na prvního. Pro jistotu jsem se přihlašoval sám. Po sezóně jsem poprosil pana Moravce a pana Vozára o angažmá v Pardubicích. Byla to zase další zkušenost. Byl jsem spokojenej‘. Našel jsem docela společnou řeč s panem Vozárem. Co slíbil, to splnil. A když potřeboval něco ode mě, udělal jsem to pro něho. Nemělo to chybu. Měl jsem víc závodů, nasadil mě do první ligy a bylo jich hned o pět víc. Pardubice splnily moje očekávání stoprocentně.“
speedwayA-Z: „S pardubickou vestou ses vcelku pravidelně objevoval v obnovené první lize. Jak tuto soutěž hodnotíš?“
Jaromír Otruba: „První liga má určitě něco do sebe. Byl jsem rád, že jsem dostal šanci se v ní svýzt. Budu dělat vše proto to i v následující sezóně, abych se do nějakýho závodu zase dostal. Formát je ale takovej‘ špatnej‘. Je to nespravedlivý vůči závodníkům, co na závod přijedou, že se nesvezou. Ale v Pardubicích byla výhoda, že nás pan Vozár nechal všechny jet aspoň jednu nebo dvě jízdy. Nestalo se, abych se jen díval na kopečku u depa, protože by mě nechal stát. Navíc byl titul, u něho jsem byl v první lize poprvý. Určitě to byl příjemnej‘ pocit. A o to víc, když tam taky dáš nějakej‘ bodík.“
speedwayA-Z: „Nicméně se vznikem nové první ligy se zredukoval přebor jednotlivců, který místo osmi předloňských podniků měl jen čtyři…“
Jaromír Otruba: „Přebor byl dobrej‘, že bylo hodně závodů. A kdo se přihlásil, jel. Je to všechno o penězích. Střelci se do přeboru nehlásili, proto o něj přestaly mít zájem i ostatní kluby. Předsedové dostali strach, že přijdou o diváky. Ale každej‘ závodník by měl dostat šanci bez ohledu, jestli je to 
palič nebo nadšenec. A ne všichni předsedové taky pracujou dle představ fanoušků a závodníků a taky je za to nikdo neodsuzuje. Každej‘ závodník by měl dostat šanci.“
speedwayA-Z: „Ze čtveřice přeborových mítinků jsi absolvoval tři. Od cesty do vyvrcholení na pražské Markéty tě odradila jenom nemoc. Jak na ně vzpomínáš?“
Jaromír Otruba: „Vynechal jsem jeden závod kvůli viróze, ale všechny ostatní odjel. Je to málo, i všechny čtyři závody by byly málo. Navíc by to chtělo rozložit do celý sezóny, aby každej‘ měsíc jeden tenhle závod byl. Škoda pouáků, ty se neměly rušit. Přebor je určitě pro mě jasná volba i na sezónu 2012. Budu dělat všechno, abych odjel všechny. A pokud budou první dva zase kvalifikační pro mistrovství republiky, budu se snažit postoupit do semifinále.“
speedwayA-Z: „Letos ti postup do semifinále šampionátu republiky opět vyšel. Navíc nechybělo mnoho a po dvou letech ses jako náhradník představil i ve finálové sérii. Byla to škoda, co?“
Jaromír Otruba: „Na letošní rok mi to do semifinále vyšlo. Byla tam i trošku štěstí. Dobře jsem to rozjel v Pardubicích. A ve Mšeně přišlo to štěstí. Byla tam dost rozbitá dráha a dost závodníků 
odpadlo. Dotáhly se body a postup byl doma. Po dvou letech jsem byl zase v semifinále. Potom chyběl i kousek do finále. Škoda to určitě byla, už při prvním finále v Divišově jeli bez druhýho náhradníka. Asi ho někdo zapomněl povolat. Škoda, člověk je ochotnej‘ to naházet do auta a přijet i na poslední chvíli.“
speedwayA-Z: „Nedostatek závodních příležitostí už tradičně řešíš přihlášením svého vlastního týmu do mistrovství republiky dvojic. Letos jsi tak učinil již popáté. Jubileum Otruba Teamu přineslo angažmá Jaroslava Petráka a prozatím nejlepší výsledek. S ním jsi určitě byl spokojený?“
Jaromír Otruba: „Pěknej‘ závod. Do poslední chvilky nervák. Ten byl i na začátku. Technická přejímka byla u konce a Jarda nikde. Po několika telefonátech jsme zjistili, že zabloudil na novým obchvatu za Přerovem. Ukecali jsme technickýho komisaře, že mu předem vyplníme technickou kartu a on si to doplní, až přijede. Kvalifikace nám odpadla a závod sám o sobě byl pěknej‘. Dvě jízdy jsme vyhráli, což asi málokdo očekával. Zase to bylo o štěstí, ale to holt k tomu patří. A v Březolupech tam je krásně. Dráha pěkná a Jardovi to tam sedlo. Po jeho pádu v Liberci se do toho dostal a moc mu děkuju za to, že to se mnou jel. Sedmý místo bylo určitě dobrý. Už jen s ohledem, kdo zůstal osmej‘ a devátej‘.“
speedwayA-Z: „Sjoerd Rozenberg, Rastislav Bandzi, Krzysztof Nowacki, Zdeněk Schneiderwind a nyní Jaroslav Petrák. Každý rok se po tvém boku v šampionátu dvojic objevil někdo jiný. Co je příčinou takového střídání kolegů?“
Jaromír Otruba: „Je to takový zajímavý už jenom pro lidi, kteří mi nefanděj‘. Je třeba jim ukázat, že je pořád někdo, kdo je ochotnej‘ se mnou v tom týmu být. Je to zajímavější. V příští sezóně by to zase chtělo přemluvit nějakýho zahraničního závodníka, a se do vrátí do původních kolejí, kde to bylo. Ale kdyby Jarda Petrák v tom chtěl pokračovat, má určitě otevřený dveře. Udělali jsme spolu nejlepší výsledek za tu dobu, co to jezdím jako soukromej‘ tým. I když s tím Schneidrem to taky nebylo marný.“
speedwayA-Z: „Dříve jsi jezdíval seriál MACEC Cup, ale naposledy ses v něm objevil v květnu 2008, kdy ovšem mítink v Krosně skončil ještě před začátkem vinou hustého slejváku. Letos jsi však vyrazil na první mítink třídílného seriálu v Opole. Znamená to tvůj comeback do MACEC Cupu v příštím roce?“
Jaromír Otruba: „Jel jsem jeden závod, protože mi to nabídl pan Moravec. A jak sám víš, neodmítnu žádnej‘ závod. Jarda potom hledal paráka do Rovna, určitě bych jel, ale je to dálka. Když to člověk dělá při práci, je to problém. Ale kdybych měl někoho do party, určitě bych jel. Příští rok je otázka, to ví pan Moravec. Uvidíme, co bude. Pokud bude nějakej‘ závod volnej‘, není problém ho jet. Do Opole jsem jezdil často trénovat s Kubou Hejralem. Dráha tam byla hlubší. Jel jsem tam proto připravenej‘ na hlubokou dráhu, ale byl to beton. Neměl jsem nový hrany a pohořel na gumách. Ale jak říkám, každej‘ vyhrát nemůže. A každej‘ závod je dobrej‘. Každopádně zase nová zkušenost a navíc v Polsku.“
speedwayA-Z: „Mohlo by se zdát, že máš poměrně nadstandardní vztahy ke Slovensku. Dostal jsi pozvánky na vrcholy sezóny obou žarnovických klubů, figuroval na soupisce Slovenska pro Jadranskou ligu. Čím to?“
Jaromír Otruba: „O Zlatou přilbu jsem požádal pana Repiského,jestli bych nemoh‘ startovat jako 
náhradník. Pár let předtím jsem tam byl, požádal jsem ho tedy znova a on v tom problém neviděl. Jadranská liga byla ze strany Žarnovice zklamání. Měl jsem slíbeno, že za ně nějaké závody pojedu. Bohužel jsem se nedočkal. Až na závěr sezóny ve Svitavách, když přijeli pouze se čtyřma závodníkama. Měl jsem jet za Čechy a po dohodě s panem Vozárem nakonec nastoupil za Slováky. Závěrečnou v Žarnovici mi nabídl pan Vozár. A když mě někdo pozve, tak tam jedu bez ohledu, jestli za to něco dostanu nebo nedostanu. Určitě bych byl rád, kdybych se moh‘ v Jadranské lize svýzt i příští rok. Letos jsem byl na soupisce Slovenska, ale nyní maj‘ lidí dost. Prý se má jet jako v Dánsku s pěti lidma a z toho dva musí být junioři.“
speedwayA-Z: „Letopočet s dvacítkou a dvěma jedničkami budeme psát již jen pár hodin. Jak se chystáš na novou sezónu a co bys v ní rád dosáhnul?“
Jaromír Otruba: „Ambice jsou dostat šanci závodit. Kdekoliv, jakýkoliv závody. Příprava je normální. Nějaký masáže, protože od svitavského pádu jsem měl problém s pravou rukou. Řeším proto, aby mi motorka nepadala z ruk. Když je čas, pracuju na fyzičce a připravuju techniku. Vše zůstane stejný jako letos v rámci úspor, abych měl rezervu a moh‘ dojet sezónu až do konce. Není ideální doba koukat, jestli máš motorky červený nebo zelený. Je lepší mít rezervu ve financích a vydržet sezónu až do konce. Lepší věci můžeš potom koupit kdykoliv.“
Jaromír Otruba děkuje:
„Vedení AMK ZP Pardubice, že mě nechaj‘ závodit. Sponzorům, reklamním partnerům, všem lidem, kteří mně pomáhaj‘. A hlavně těm, co mě nemaj‘ rádi, protože to mě motivuje.“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel a Antonín Škach
