Böllnas – 24. ledna
Bláznivé počasí ve Švédsku se uklidnilo. Teploty v noci spadly hluboko pod bod mrazu a tamní týmová soutěž ledařů si o víkendu dopřála dvě další kola. V Gävle i v Böllnasu v akci nechyběl ani Lukáš Hutla. A byť mu v obou případech nevyšla dodatková jízda, je se svou letošní závodní ouverturou spokojený. A před kvalifikací ledařského mistrovství světa plánuje další tréninky.

 

Rozjezdové story

„V sobotu byly závody paráda,“ nechává se slyšet. „První start byl nejlepší. Nechápu, jak jsem moh‘ odstartovat na Frankieho Zorna. Ale byl jsem před ním jen do první zatáčky, na rovince mi ukázal rychlost. Udělal jsem deset bodů, dobrý. Jen pravá ruka, co tahá za plyn, bolela.“

Přeloučanovo Gävle a Inn – Sar Teamem se srovnaly na dvaadvaceti bodech a o třetím místě musela rozhodovat dodatková jízda. „Jel jsem v něm s Markusem Jellem,“ vypráví. „Měl jsem vytahaný ruce. Motorka se píchla na stojáka, ale nic se nestalo.“

Hned v neděli se pokračovalo pátým kolem. „Přejeli jsme do Böllnasu,“ pokračuje Lukáš Hutla. „Motorka v cajku, tady jsme si taky pěkně pozávodili. Dělaly se praskliny. Udělal jsem dvojky, trojky, dohromady asi dvanáct bodů. Závody pěkný, ale byl to hodně motokros.“

A nakonec opět rozjezd, tentokrát o druhé místo s Jimmym Olsenem ze Strömsundu. „Přilítla naše manažerka Anna, že pojedu já,“ líčí český ledař. „Cejtil jsem se již líp, věřil jsem si. Odstartoval na mě, já ho předjel. Pak mě to ale nakopalo a já si ulomil šroub posilovače řízení.“

 

Tréninkové dilema

Obě ligová klání však dala Lukáši Hutlovi potřebnou sebedůvěru před kvalifikací v Örnköldsviku. „Dobrý,“ usmívá se při hodnocení svého závodního víkendu. „Motorka drží i na rozbitý dráze.“

Spánek na vavřínech by byl možná slastný, nicméně pramálo prozíravý, avšak každopádně jej Lukáš Hutla, jehož do Švédska provází jeho tatínek Radek, v plánu. „Mrzne tady,“ hlásí z jejich aktuální základny v Böllnasu. „V sobotu v noci mínus sedmnáct, před den mínus jeden, mínus dva. V neděli mínus čtrnáct a při závodech asi mínus osm. Včera začalo pršet, ale v noci zase mrzlo. Já jsem si ale dal klidový režim.“

Jeho oranžové motocykly mlčet dlouhou nebudou. „Dneska se svezu,“ plánuje. „Uvidíme. Má bejt rénink. Kdyby nebyl trénink v Erviku ve čtvrtek, zůstal bych asi tady, hlásí okolo nuly. V Erviku je dráha rozbitá, jsou na ní koleje a v nich voda. Zavolám Martinu Haarahiltunenovi, jak to vypadá a pak se rozhodnu.“