Babice u Netolic – 19. března
Loňská sezóna byla krátká, sotva začala, hnedle skončila. Zdeněk Simota z ní pro závodění využil vlastně jen jedenáct dnů, což je ojedinělý rekord. Pakliže se jej zeptáte na letošní rok, pokrčí jen rameny. V doposud nejpřísnějším lockdownu není divu, jisté je, že plzeňský Jihočech nebude na začátku britské ligy v půlce května.

 

Ještě nejistější sezóna než loni

„Nic není novýho, je to na prd,“ komentuje Zdeněk SImota aktuální situaci. „Jednal jsem o Anglii, ale v týhle době se mi tam nechce. Kdyby mě podepsali, musel bych tam zůstat celou sezónu. A to se mi nechtělo. S očkováním by to bylo snazší, ale zase jsou dražší letenky. To by se nevyplatilo, navíc ligu zkrouhli na pětadvacet, třicet závodů. A byl bys tam zavřenej‘ celou sezónu, a co bys vydělal, bys zase utratil.“

Ke všemu covidová doba nenabízí moc jistot, o něž by se plochodrážník mohl opřít. „V Anglii se začíná v květnu a bůhví, jak to bude,“ souhlasí jihočeský závodník, který ještě nefinalizoval ani své domácí angažmá. „Psal mi Milan Machů na extraligu. Řek‘ jsem mu, že se rozmyslím. Zatím jsem mu ještě nedal vědět, uvidím, jak to bude.“

Jedenáctidenní rekord

Loni Zdeněk Simota odjel všeho všudy čtyři závody v obou českých ligových divizích. „Takovou sezónu jsem ještě neměl,“ povzdechne si. „V květnu jsem si byl jednou zatrénovat v Plzni. Pak jsem až v září jel na první ligu do Kopřivnice, abych si zatrénoval před extraligou. Chce to na motorce sedět dvakrát tejdně.“

To se mu loni rozhodně nepovedlo, přesto však se slánskou vestou nepatřil ke slabším článkům. „Slaný se poved‘,“ bilancuje. „Liberec byl horší, v Pardubicích jsem ved‘ první jízdu, pak přišel defekt. Dráha nebyla jednoduchá, a když pravidelně nesedíš na motorce, je to blbě.“

Nechtěný rekord

Mezi kopřivnickou první ligou a pardubickou extraligou leželo pouhých jedenáct dnů. Přesně tak dlouhá byla loňská sezóna Zdeňka Simoty, protože po Zlaté přilbě města Pardubice již vládní opatření pořádání plochodrážních závodů znemožnila.

Podobně krátký plochodrážní rok měl před šesti lety Martin Gavenda. Nejprve si vymknul kotník na služební cestě, aby si posléze vyslechnul od lékaře diagnózu o borelióze. Moravan tehdy závodil jen dva týdny.

Foto: Karel Herman a Pavel Fišer