Praha – 11. prosince
Na cestu do polského Tomasze Mazowieckeho se vydal raději už včera k večeru. Není to přece taková štreka jako do Švédska, na druhou stranu mu navigace při volbě nejrychlejší cesty z Prahy ukázala téměř šest set padesát kilometrů. Jiří WIldt má sice být v ledařském mistrovství Evropy jen náhradníkem, a byť se na možnost skoku do hlavní šestnáctky dívá skepticky, naděje tak či onak umírá poslední.

 

„Těším se na trénink a uvidím, jestli se vůbec dostanu do závodu,“ říká Jiří Wildt pragmaticky. „Vůbec nemám informace, jestli se někdo omluvil. Jediná šance asi je, že někdo bude pozitivní na testech nebo nepřijede. Ale co jsem čet‘ startovku, myslím, že hodně lidí přijede, už jsem je viděl na facebooku, že trénujou.“

Ani Jiří Wildt navzdory pracovní vytíženosti nenechával stranou přípravu, která je ovšem limitována současnými podmínkami. „Párkrát jsem trénoval na krosce,“ svěřuje se. „Co jinýho?! Nic dalšího stejně dělat nemůžu, v týhle situaci musíš s rouškou i cvičit.“

Foto: Karel Herman a laskavostí Jiřího Wildta