Březolupy – 12. října
Po vcelku velice deštivém týdnu byla obloha jako vymetená a maximálně počmáraná od jet trails. Sluníčko se chechtalo na plnou pusu a teploty přes dvacet stupňů vylákaly na poslední finále mistrovství republiky jednotlivců v Březolupech spoustu diváků. Boj o medaile v šampionátu došel vcelku přímočarého řešení. Václav Milík vyhrával jako na běžícím pásu. A byť se popáté ve svém životě stal českým šampiónem již po rozjížďce s číslem jedenáct, nikterak neslevil. Ve čtrnácté jízdě předjel ve druhé zatáčce Eduarda Krčmáře a plnou parádou vyhrál nejen dnešní závod, ale i celý šampionát. Eduard Krčmář vyrazil za stříbrem podobným způsobem. Naproti tomu Jan Kvěch se dostal do krize s motory a vyjma páté jízdy pokaždé dojížděl k šachovnicové vlajce v rukou Rostislava Zúfalého jako třetí. Stříbro mu sebralo slánské eso, ale on byl spokojený s celkovým bronzem, který by ještě zjara nečekal. Josef Franc dal skvělým způsobem pac a pusu svým dvěma předchozím titulům. Vynutil si rozjezd s Hynkem Štichauerem o třetí místo v závodě a dokonalým způsobem jej porazil. Pardubický vousáč byl ovšem ten poslední, kdo by proléval slzy. Tři své poslední rozjížďky vyhrál a během dvou posledních finálových mítinků se z deváté příčky povznesl až na čtvrtou v konečném pořadí.

Paní Smůla se bojí pouze Václava Milíka a Eduarda Krčmáře

Počasí pro třetí finále mistrovství republiky bylo jako vymalované a Březolupy jako ostatně tradičně nabídly dramatu skvělé kulisy. A že se bylo, na co dívat. Velké zemětřesení v aktuální klasifikaci se odehrálo již před měsícem v Plzni, kdy po pádech přišli i vidinu medailí Josef Franc a Zdeněk Holub. Úřadující šampión se navíc musel opřít o divokou kartu sportovní komise, abychom ho dnes viděli na startu.

Naproti tomu doposud neporažený Václav Milík byl proklatě blízko potvrzení svého pátého zlata, jímž by se v historických tabulkách postavil na roveň Luboše Tomíčka. Jan Kvěch si uvědomoval svůj pětibodový dostup od Pardubičana, který by samozřejmě rád překonal. Jenže musel improvizovat se svými motory a ke všemu za jeho zády s tříbodovým odstupem číhal Eduard Krčmář.

Jenže poměr sil změnila již rozjížďka s číslem jedna. Eduard Krčmář vypálil do čela jako blesk a nebylo síly, jež by mu zabránila připsat si na konto tři body. Jan Kvěch sice odstartoval hned za ním, jenže hned v prvním oblouku se stal obětí Hynka Štichauera. Pardubický fousáč v Plzni poskočil z deváté na sedmou příčku a nyní si v duchu osnoval podobný progres.

Vytknul si soukromý cíl skončit aspoň pátý, byť se možná sám zaleknul troufalosti takové hypotézy. Ať tak či onak, dravého Jana Kvěcha před sebe v rozjížďce s číslem jedna nepustil. Vzápětí Václav Milík upevnil velkým sólem své leaderské postavení, když Zdeněk Holub v první zatáčce stačil podjet pouze Zdeňka Holuba.

Josef Franc ve třetí jízdě odvedl Martina Málka, jenž figuroval ve startovní listině zprvu jen jako náhradník. Ale když Jaroslav Petrák upřednostnil MACEC Cup v Braile, přece jen nakoukl do hlavní šestnáctky. Nemohl však pomýšlet na celkové medaile, při jejichž přidělování přece jen napověděla rozjížďka s číslem čtyři.

Zdeněk Simota vysvětluje své kočkování s páskou ve čtvrté jízdě:

„Start se mi podařil, že jsem málem najel do pásky…“

Zdeněk Simota totiž vystřihnul ukázkový ulitý start jako z partesu a pochopitelně se od Pavla Kubeše dočkal žluté výstrahy. Restart vynesl do vedení Daniela Klímu, jenže v prvním nájezdu upadl Petr Chlupáč. Šanci v opakované jízdě ale využil stoprocentně. Rychle předčil Daniela Klímu a přitom si za sebou táhnul Martina Gavendu jako na provázku.

Zdeněk Simota, který shodou okolností mohl dnes závodit v americkém Auburnu, se ve své snaze atakovat celkový bronz nezlepšil. Začínal z posledního místa, ale ve druhé zatáčce překonal Daniela Klímu. Zkraje třetího kola dostal Martina Gavendu, jenže se posléze v posledním okruhu propadl také za Daniela Klímu.

Martin Gavenda svou nulu zopakoval hned po úpravě trati, ale jiní padali ve druhé sérii hlouběji. A Petr Chlupáč doslova. Osmé jízdě sice kraloval Václav Milík, ale neměl to vůbec jednoduché ani pražským juniorem, ani s Hynkem Štichauerem. Josef Franc se sice nedostal dopředu spodní stranou úvodního oblouku. Jenže ve třetím kole se v nájezdu do druhé zatáčky zničehonic objevil na druhé příčce.

Petr Chlupáč spadl v první zatáčce posledního okruhu a červené vlajky mohly zůstat v klidu v rukou traťových maršálů. Po přestávce však byl na zemi ještě jednou a přitom nakonec stačil skončit sedmý! Daniel Klíma zase vyhrál ve finále první jízdu své kariéry, když v rozjížďce s číslem sedm vychutnal Martina Málka. Jenže v dalším průběhu závodu se k němu dokutálely jen dvě nuly.

Kromě Václava Milíka si dnes paní Smůla netroufla jen na Eduarda Krčmáře. Slaňák si v šesté jízdě nedopřál klidu, dokud ve třetím kolem nepřipravil o vedení Zdeňka Holuba vnější stranou druhé zatáčky. Zdeněk Simota jen přihlížel z třetí příčky. Již věděl, že o medaili nepřipraví Eduarda Krčmáře, jenž naopak po stříbře Jana Kvěcha.

 

Václav Milík a Hynek Štichauer těží nejvíce

Nicméně Jan Kvěch po excelentním startu dokonale opanoval rozjížďku s číslem pět. Jenže v deváté jízdě došlo i na jeho ambice, ačkoliv zopakoval svůj předchozí brilantní start. Vnitřkem prvního výjezdu se však pod ním mihnul Zdeněk Holub. Leč místo šachovnicové vlajky přišla červená světla avizující pád Petra Chlupáče v prvním oblouku třetího kola.

Přerušení pustilo dravou vodu do náhonu Martina Málka. Prve ve druhém oblouku minul jen Petra Chlupáče, ovšem tentokrát v úvodní zatáčce obletěl Zdeňka Holuba jako žlutočerná kometa. Jan Kvěch nestačil zírat, kterak mu s druhou jedničkou mizí reálná naděje na post vicemistra. Ke všemu jej ze snů takového charakteru drasticky probouzel Eduard Krčmář.

Slánský závodník nenechal Josefa France, aby si užíval vedení v desáté jízdě déle, než by bylo potřeba. Devět jeho dnešních bodů ihned nato vyrovnal Václav Milík. Jeho sólo však nyní mělo speciální nádech. Přineslo mu totiž definitivní potvrzení letošního titulu mistra republiky, jehož si vzhledem ke svým trablům v zahraničí možná považoval ještě více než celé čtveřice předchozích.

Rozhodně však neslevil z tempa. „Byl rychlej‘,“ komentoval Eduard Krčmář s uznáním jejich duel v rozjížďce s číslem čtrnáct. Slánský závodník se přitom po vylétnutí pásky směrem k nebi počmáranému stopami tryskových letadel ujal vedení. Ale Václav Milík nasadil ve druhém oblouku velkorysý venek. Do druhého okruhu již najížděl jako první, díky čemuž na hrotu aktuální klasifikace mítinku zůstal sám.

V rozjížďce s číslem jedenáct za Václavem Milíkem do finiše dorazil Zdeněk Simota. Jihočech v plzeňské vestě se ve druhé zatáčce prosmýkl pod druhého Ondřeje Smetanu, nicméně bodů se mu neustále nedostávalo. A ke všemu se na jeho perimetru zjevila nová hrozba v osobě Hynka Štichauera.

Připomeňme, že Pardubičan na úvod získal skalp Jana Kvěcha, aby posléze z mely osmé jízdy vyšel jako třetí. Jeho hvězda začala stoupat vysoko na obzor v rozjížďce s číslem dvanáct. Zprvu ji vedl Patrik Mikel, jemuž se po dvou úvodních nulách evidentně rozdrnčel budík ambicí. Hynek Štichauer jej však předjel v prvním výjezdu třetího kola.

V té chvíli disponoval šesti body, což pochopitelně nebyl žádný šlágr hitparády průběžné klasifikace závodu. Ob další čtveřici jízd se však situace zásadně změnila. Do šestnácté jízdy odstartoval Zdeněk Holub způsobem, jaký to umí jenom on. Mírně jej zdrželo za ním, takže jej na čele vystřídal Ondřej Smetana sledovaný Hynkem Štichauerem.

Ve druhém kole se Pardubičan dostal v nájezdu do druhé zatáčky dopředu. Na jeho kontě se zubila již slibnější devítka. Kromě Václava Milíka a Eduarda Krčmáře, o jejichž souboji ve čtrnácté jízdě jsme si již vyprávěli, větším skóre disponoval pouze Josef Franc. Pražský kapitán prve v rozjížďce s číslem třináct odvedl Jana Kvěcha, jehož záhy podjel Zdeněk Simota.

Se svolením šéfa jury Petra Moravce si na poslední čtyři jízdy na místo rozhodčího Pavla Kubeše sedl renomovaný britský sudí Chris Durno. Sotva zmáčknul startovací knoflík sedmnácté jízdy vypálil vpřed Václav Milík. Jan Kvěch jej nejen nepodjel v úvodním oblouku, ale sám se stal obětí Daniela Klímy. Skončil třetí v závěrečné klasifikaci, zatímco Václav Milík inkasoval titul s plnou dnešní patnáctibodovou parádou.

Josef Franc komentuje svou prohru v devatenácté jízdě:

„Snažil jsem se motivovat Holuba, až mě porazil, svině (smích)!“

Eduard Krčmář se ozdobil stříbrem, jak v dnešní, tak celkové klasifikaci, když nepoznal sobě rovného v osmnácté jízdě. Další rozjížďka servírovala překvapení, protože Zdeněk Holub po famózním startu před sebe nepustil Josefa France. Jeho dvanáct bodů mohl srovnat Hynek Štichauer, jenže ten si svůj start z dvacáté jízdy za rámeček nedal.

Michala Škurlu ve druhé zatáčce vystřídal ve vedení Martin Málek. Hynek Štichauer jel třetí, když ještě v úvodní zatáčce za sebe poslal Zdeňka Simotu. Ten dle svých slov již rezignoval, čímž udělal velkou chybu. První oblouk druhého kola viděl, kterak se před druhého Michala Škurlu dostává Hynek Štichauer, jenž v závěrečném nájezdu podjel i Martina Málka! Díky svému manévru v závěrečné klasifikaci o bod vyfouknul Zdeňku Simotovi čtvrtou příčku.

A to byl ještě minulý měsíc před plzeňským finále až mužem číslo devět! Nyní jej však čekal rozjezd s Josefem Francem, kdo bude dnes třetí. V něm Pražan nezaváhal. A že bude na nejnižším stupínku pódia on, bylo jisté již v půlce protilehlé rovinky.

 

Hlasy z depa

„Bylo to super, bomba,“ radoval se Václav Milík. „V týhle, ne moc úspěšný sezóně, udělat třikrát komplet v mistráku je výkon. Z motorky letos sesedám spokojenej‘, asi se svezu už jen na tréninku v Pardubicích. Jsem spokojenej‘, dneska mi to jelo, dráha byla suprově udělaná, materiál na venku a já byl naladěnej‘.“

„Dobrý to bylo,“ odtušil Eduard Krčmář. „Dařily se mi starty. Venca mě porazil, bych rychlej‘, zasloužil si to. Po tom prvním závodě bych nečekal, že bych moh‘ bejt‘ druhej‘. Aspoň něco…“

„Zase jsem dělal chyby,“ nebyl Josef Franc dokonale spokojený. „Spoustu chyb a bylo z toho třetí místo s odřenýma ušima. V rozjezdu nebylo, co řešit, bylo to krásný. Líbil se mi souboj s Vencou, Chlupíkem a Hynkem. Tam jsem byl už půl kola na čtvrtým místě a pak jsem byl druhej‘. S titulem to nebylo do třetice dobrýho. Ale třeba ještě můžu bejt‘ mistrem Maďarska, zatím vedu a poslední středu v říjnu tam jedu.“

„To byla pohádka,“ komentoval Hynek Štichauer svůj skok na čtvrté místo v závěrečné klasifikaci šampionátu. „Ani nevím, jak se mi to povedlo na konci sezóny. Vyšlo to, vezmi si, že tam byli kluci, co to měli rozjetý, Pepe, Zdenda Holub. V Plzni upadli, já ji odjel na divokou kartu. A dnes jsem byl asi nasranej‘ ze Zlatý přilby. Potřeboval jsem se udržet v osmičce. Říkal jsem si, že bejt‘ pátej‘, byl bych spokojenej‘.“

„Nakonec super závody jako vždy tady v Březolupech,“ svěřoval se Martin Málek. „Tajně jsem doufal, že by se mohla po dlouhé době podařit bedna, ale… Musím být trochu soudný. Dnes jsem předvedl své maximum, na víc to už bohužel nebylo. Zase jsem na tom asi měsíc neseděl a je to vážně znát. Prostě jsem ze speedway už vypadl. Mrzí mě těch pár chyb, co jsem udělal, stálo to body. Jak jsem řekl, na víc to dnes už nebylo. Musím pochválit Jardu s taťkou, neboť jak se opakovala třetí jízda, tak se nám podařilo překopat půl motorky, výkon hodný mechanikům z F1. Ale s výsledkem jsem maximálně spokojený a nejen já, všichni, co mi pomáhali. Uvidíme co za rok…“

„Nic moc,“ vraštil čelo Jan Kvěch. „Upřímně, jsem od toho čekal víc. Ale s tím, co jsem tady měl, bych moh’ jet akorát přebor. Došly mi motory, dal jsem to nejlepší do kupy. Na Vencu a Edu to nestačilo, ale třetí místo celkově není špatný. Na začátku sezóny bych to nečekal.“

„Tohle jsem nečekal,“ kroutil hlavou Zdeněk Simota. „Nedařily se mi starty. Jen ten první, ale málem jsem najel do pásky. Nenaděláš nic. Že ale udělám sedm bodů, to jsem nečekal. Před poslední jízdou jsem se ptal, jestli mě někdo může ještě přeskočit. Říkali, že ne. Tak jsem se na to vyprd‘ a přeskočil mě Hynek.“

„Nevyšlo mi to,“ vzdychal Ondřej Smetana. „Těch závodů jsem měl tolik, že jsem dnes neměl ani chuť. Potřebuju si odpočnout. Škoda, že se tan mistrák tak zkazil. Jsem osmej‘, chtěl jsem někam jinam…“

1. Václav Milík, Pardubice	3 3 3 3 3	15
2. Eduard Krčmář, Slaný	3 3 3 2 3	14
3. Josef Franc, Praha	3 2 2 3 2	12+3
4. Hynek Štichauer, Pardubice	2 1 3 3 3	12+2
5. Martin Málek, Březolupy	2 2 3 1 2	10
6. Zdeněk Holub, Praha	2 2 2 1 3	10
7. Petr Chlupáč, Praha	3 F X 2 2	7
8. Jan Kvěch, Praha	1 3 1 1 1	7
9. Michal Škurla, Praha	1 1 1 3 1	7
10. Zdeněk Simota, Plzeň	2 1 2 2 0	7
11. Ondřej Smetana, Praha	1 2 1 2 1	7
12. Daniel Klíma, Praha	1 3 0 0 2	6
13. Patrik Mikel, Pardubice	0 0 2 T 0	2
14. Martin Gavenda, Březolupy	0 0 1 0 1	2
15. Filip Hájek, Praha	0 0 0 1 0	1
16. Václav Kvěch, Plzeň	0 1 0 0 0	1

Poznámka: závod se uskutečnil jako 16. Slovácký ovál; žluté karty za startovní přestupky – Zdeněk Simota ve čtvrté a Patrik Mikel v sedmé jízdě

Konečné pořadí šampionátu:

	PHA	PLZ	BŘE	TOT
	16.4.	11.9.	12.10.
1. Václav Milík, Pardubice	15	15	15	45
2. Eduard Krčmář, Slaný	9	13	14	36
3. Jan Kvěch, Praha	11	14	7	32
4. Hynek Štichauer, Pardubice	8	9	12	29
5. Zdeněk Simota, Plzeň	9	12	7	28
6. Zdeněk Holub, Praha	13	4	10	27
7. Martin Málek, Březolupy	9	7	10	26
8. Ondřej Smetana, Praha	10	8	7	25
9. Petr Chlupáč, Praha	7	10	7	24
10. Josef Franc, Praha	9	DNR	12	21
11. Michal Škurla, Praha	7	6	7	20
12. Daniel Klíma, Praha	1	8	6	15
13. Filip Hájek, Praha	3	4	1	8
14. Jaroslav Petrák, Pardubice	3	4	NS	7
15. Patrik Mikel, Pardubice	1	3	2	6
16. Martin Gavenda, Březolupy	2	1	2	5
17. Matěj Kůs, Praha	3	NS	NS	3
18. Václav Kvěch, Plzeň	NS	1	1	2
19. Daniel Šilhán, Pardubice	0	NS	NS	0

Foto: Karel Herman, Pavel Fišer a Mirek Horáček