Obrovská vedra sužují naši zemi, takže je svým způsobem možná dobře, že termínový kalendář na přelomu července a srpna připomíná spíše noty na buben. Nicméně včera Divišov zažil úžasný osmihodinový maratón, během něhož byli korunováni šampióni v obou věkových kategoriích, a ve kterém pokračovaly také obě republiková mistrovství stopětadvacítek. Pokud se jako tradičně máme ohlédnout za působením našich závodníků za hranicemi, vedle challenge v Landshutu zmiňovaném v jiném článku nás bude zajímat především Polsko a Německo.

 

Na lize v Polsku

Švédská Elitserien měla v úterý volný den, nicméně čtvrtek přinesl zprávu o angažmá Martina Vaculíka ve Västerviku, jehož vedení využilo otevřeného přestupového okénka, a zajistilo si Slovákovo angažmá.

Hned další den Martin Vaculík startoval v Gorzowě. Třinácté kolo základní části polské extraligy je sice na programu až za tři týdny, nicméně duel Gorzow vs. Leszno se konal v předstihu. Dramatické klání nakonec skončilo remízou 45:45. Bonusový bod za lepší skóre 93:87 z obou duelů připadl Lesznu. Slovenský borec se prezentoval deseti body (1 2 2 2 3).

Včera Gorzow v rámci jedenáctého kola vyjel do Tarnowa, kde splnil úlohu favorita přesvědčivou porážkou domácího celku 38:52. Odvezl si také bonusový bod (105:75) a v aktuální tabulce je druhý za Lesznem. Martin Vaculík skóroval devíti body se dvěma bonusy (1 1 2 3 2).

Wroclaw doma porazila Czestochowou 48:42, ale bonus jí těsně unikl (89:91), přesto je třetí právě před svými včerejšími hosty. Václav Milík opět bodoval jako podle sinusovky (3 0 3 0 1) a odvezl si sedm bodů.

Gniezno hostilo Krakov, ale Eduard Krčmář v sestavě nefiguroval. Na sobotním tréninku v Poznani se objevila také Sindy Weber, jež měla na druhý den v Divišově pech. Z kvalifikace smolně vypadla, navíc si musela chladit bolavé koleno mokrým ručníkem. V sobotu se nedostal do akce ani Matěj Kůs, protože odvetu KO Cupu Workington vs. Newcastle spláchnul déšť.

 

Na trávě ve Willingu

Tradiční pouťák na travnaté dráze hostil včera Willing, kde se v akci objevují čeští závodníci již tradičně. Karel Kadlec zde před třiceti lety absolvoval svůj první mezinárodní závod na travnaté dráze a k tomuto výročí dostal od pořádajícího Jawa Clubu zlatou helmu a pohár.

Ostatním Čechům se zas až tolik nevedlo. Hynek Štichauer díky svému nabitému programu, a protože nesehnal mechanika, ze závodu vycouval. Díky tomu se Michal Dudek posunul ze skupiny B do elitní A. Vzhledem k mnoha pádům na prašné dráze absolvoval dokonce finále, pro něž zbylo jen pět závodníků. Slánský borec v něm byl pátý, avšak body se sčítaly, takže mu patří konečná sedmá příčka.

Martin Málek nyní nedostál pozici favorita a skončil jedenáctý. „To byl jakýsi zkurvený letecký den,“ nebere si pražádné servítky, sotva vyslovíte slůvko Willing. „Rozbité obě motorky a cíl jsem viděl jen jednou z druhé pozice.“

Jak se něco takového mohlo schumelit?  „První jízdu jsem byl třetí a dost to ještě klouzalo,“ pouští se do vyprávění. „Zkoušel jsem se dostat vnitřkem před Halla, ten mě zavřel, abych do něj nevrazil, přetočil jsem se, vzápětí se mi to kouslo a byla z toho naštěstí jen zkřivená motorka.“

Druhá jízda přinesla zlepšení. „Dojel jsem druhý, ale to už jsem si řekl, že ten zbytek závodu nějak dojedu,“ pokračuje Martin Málek. „No, a závěrečná třetí jízda a ve výjezdu se do mě přiřítil venku James Shanes. Na chvíli jsme se zahákli a já to zase neustál. Tak jsem už neměl, na čem jet. Akorát nechápu, jak to Shanes mohl ustát. Když jsem se sbíral ze země, hledal jsem ho, kde se váli. A mistr mi pak přijede s omluvou, že v tom prachu nic neviděl.“

Díky vítězství ve všech rozjížďkách právě James Shanes vyhrál i celkově. Na pódiu se vešli ještě Stephan Katt a Martin Smolinski. Ten stejně jako Richard Hall závod nedokončil, když se mu v poslední jízdě vzepjal motocykl a on skončil v děsivém pádu, při němž si zlomil i kšilt na přilbě.

Foto: laskavostí Sindy Weber a Martin Málek