Divišov – 29. července
Divišovský stadión ožil závodním ruchem již dopoledne, které dávalo neklamně najevo, že nás čeká horká tropická neděle. Jaroslav Vaníček si dával zprvu na čas s příjezdem ke startovnímu roštu, ale sotva letěla páska k modrému nebi s několika bílými obláčky, pokaždé triumfoval ve stylu start – cíl. V tomto směru mu statečně sekundoval Bruno Belan, jehož tréninkový problém s karburátorem se vlastně vyřešil sám od sebe. Vojtěch Šachl měl smůlu v rozjížďce s číslem osm. Sotva se dostal před Jakuba Exlera, musel zastavit kvůli vypadlému plynovému lanku. Bodová ztráta mu zabránila startovat v áčku, k němuž se natáhnul stále se lepšící Vojtěch Zamazal. Oba neporažení závodníci si museli střihnout, kdo si vybere postavení na startovním roštu finále A jako první. A to přineslo první a poslední porážku Jaroslavu Vaníčkovi. Bruno Belan sice po startu z vnitřní strany pořádně kousal, nicméně Pražan profitoval ze svého rychlejšího startu a mohl slavit další triumf.

Ze tří neporažených zůstali dva

Vedro, vedro, vedro! Slunce spalovalo už tak sežehnutou trávu do dalších odstínů žluté barvy, které by nedokázal namíchat snad ani Vincent van Gogh. Stín byl luxusem, jenž si nedokázal najít každý, kdo se dnes v Divišově objevil. Nicméně pořadatelé makali, seč jim síly stačily, aby náročný program mohl odstartovat šestým dílem šampionátu stopětadvacítek na krátkých drahách.

Samozřejmě za takových podmínek by si jenom naprostý pitomec mohl stěžovat, že naplánovaný časový harmonogram nabral zpoždění necelé třičtvrtěhodinky. Navzdory času navíc však závod nestihl Mateusz Lopuski, který do Divišova dorazil příliš pozdě. Jury proto musela přelosovat startovní listinu, takže na pětku po nepřítomném Polákovi putoval domácí Matouš Kameník.

Bruno Belan aspoň dostal možnost trénovat navíc, protože v řádném čase záhy zastavil. „Chcípalo to,“ vyprávěl jeho otec Rudolf. „Dali jsme jinej‘ karburátor. Nepomohlo to, dělalo to to samý. A pak se to najednou rozjelo.“

Již od samotného počátku začal závod ovládat Jaroslav Vaníček. Pražský stopětadvacítkáský suverén si dával na čas, nicméně rozjížďku s číslem jedna vyhrál stylem start – cíl před Jakubem Exlerem a Adamem Bednářem. Jenže jihočeský motokrosař v pražské vestě si nakonec při svém debutu v šampionátu bod nepřipsal, jelikož se dostal mimo ovál a byl diskvalifikován.

Favorité měli kralovat i nadále. Bruno Belan se již jen smál vzpomínce, kterak mu v Plzni prakticky v každé zatáčce vypadla rychlost. Také řetěz, který mu při divišovském poháru vzal naději vyhrát aspoň béčko, byl už vyměněn. A tak ve druhé jízdě vyhrál o rovinu před Brunem Belanem a Matoušem Kameníkem, dalším debutujícím závodníkem, jehož jsme prozatím viděli jen při PRO-TEC Speedway Mini Cupu.

V rozjížďce s číslem tři se prosadil Vojtěch Schl, když odvedl Vojtěcha Zamazala. Druhá série jakoby vypadla té první přímo z oka, alespoň co se vítězů týká. Jaroslav Vaníček opanoval čtvrtou, Vojtěch Šachl pátou a Bruno Belan šestou jízdu. Až poté začalo jít do tuhého.

Rozjížďka s číslem sedm proběhla ještě bez zásadního vlivu na další vývoj závodu. Jaroslav Vaníček neměl problém s Matoušem Kameníkem. Hned nato v osmé jízdě prodloužil sérii své neporazitelnosti rovněž Bruno Belan. Zato Vojtěchu Šachlovi, jenž do té chvíle neznal nic než vítězství, nevyšel start.

Dostat se na kraťoučkém ovále před Jakuba Exlera ale nebylo vůbec jednoduché. Pražan střežil vnitřní stopu jako oko v hlavě a Vojtěch Šachl byl zvenku rychlejší až v nájezdu do druhé zatáčky. Stíhat vedoucího Slaňáka bylo v té chvíli už nemožné. Navíc ve třetím okruhu zajel na zelený trávník a jeho otec Petr posléze informoval všechny zvědavce v depu o vyskočeném plynovém lanku.

Ze smůly domácího závodníka nemohl neprofitovat Vojtěch Zamazal. V deváté jízdě se musel prodrat do čela, když v první zatáčce nekompromisně předjel poněkud rozevlátého Adama Bednáře. Jeho nakonec udolal i Adam Nejezchleba, nicméně otázka, co bude se stopětadvacítkami za rok či dva, snad ani nemusí být položena.

 

Jaroslav Vaníček nepřekvapil

Po třetí sérii pochopitelně vedli oba neporažení. Za Jaroslavem Vaníčkem a Brunem Belanem stál Vojtěch Zamazal se sedmi body. Vojtěch Šachl disponoval šesti, ale jeho vyhlídky na překonání svého slánského soupeře byly na prahu poslední série základní části přece jen mizivé.

V rozjížďce s číslem deset jej totiž očekával Jaroslav Vaníček. Pražan vskutku opět triumfoval ve stylu start – cíl, aby postoupil do áčka s dvanácti body. Vojtěch Šachl se dopočítal osmi bodů, a pakliže by měl postoupit mezi nejlepší tři, musel by Vojtěch Zamazal mít ve dvanácté jízdě smůlu jako hrom.

Nic takového se však nestalo. Zatímco Bruno Belan pádil srovnat skóre s Jaroslavem Vaníčkem, jeho kolega v první zatáčce předčil Adama Bednáře. Ten se potkal s Matoušem Kameníkem ve finále C, jímž tradičně závěrečný program začínal. Odstartoval jako první a odolával tlaku divišovského závodníka. Nakonec se dočkal triumfu, protože Matouš Kameník v úvodním oblouku třetího kola upadl.

Jak již víme, Vojtěch Šachl se do áčka nedostal, ale všechno si vynahradil ve finále B. Po pekelně rychlém startu neměl konkurenci a také celkových jedenáct bodů se mu do průběžné klasifikace šampionátu náramně hodilo. Za sebou měl zprvu Adama Nejezchlebu, nicméně Jakub Exler si nedopřál klidu, dokud jej v první zatáčce druhého kola nepřekonal zvenčí.

Protože Jaroslav Vaníček a Bruno Belan měli dvanáct bodů, takže se samozřejmě v základní části nemohli potkat, čekal je los. Při tradiční hře kámen – nůžky – papír měl šťastnější ruku slánský závodník. A že sáhl po vnitřní dráze, vskutku nikoho nepřekvapilo.

Jaroslav Vaníček okamžitě zvolil střed, takže na Vojtěcha Zamazala zbyl venek. Na nejmenším z trojice divišovských oválů to měl do prvního nájezdu daleko, takže si mistrovskou premiéru na pódiu vychutnal coby třetí v pořadí.

Bruno Belan byl po vylétnutí pásky přece jen o kapánek pomalejší než Jaroslav Vaníček. Sice útočil, nicméně Pražan jej zavřel na vnitřní čáru. A pak již jen mířil za dalším triumfem, jímž opět navýšil své postavení na hrotu aktuální klasifikace mistrovství republiky.

		C	B	A	TOT
1. Jaroslav Vaníček, Praha	3 3 3 3			6	18
2. Bruno Belan, Slaný	3 3 3 3			4	16
3. Vojtěch Zamazal, Slaný	2 2 3 2			2	11
4. Vojtěch Šachl, Divišov	3 3 E 2		3		11
5. Jakub Exler, Praha	2 1 2 3		2		10
6. Adam Nejezchleba, Ch.	2 1 2 2		1		8
7. Adam Bednář, Praha	L 2 1 1	3			7
8. Matouš Kameník, Divišov	1 2 2 1	F			6

Poznámka: závod se konal na nejmenší dráze; z původně přihlášených nestartoval Mateusz Lopuski, který dorazil do Divišova pozdě

Vložené jízdy:

Tadeáš Růžička	Shupa 125	1. F 1. E
Karel Průša	KPR 90	2. 1. 2. 1.

Průběžné pořadí šampionátu:

	PHA	PHA	SLA	DIV	CHA	DIV	TOT
	7.4.	1.5.	12.5.	17.6.	24.6.	29.7.
1. Jaroslav Vaníček, Praha	13	14	17	18	17	18	97
2. Vojtěch Šachl, Divišov	10	10	13	12	14	11	70
3. Jan Jeníček, Pardubice	11	17	14	13	13	–	68
4. Bruno Belan, Slaný	10	9	–	15	12	16	62
5. Vojtěch Zamazal, Skaný	–	9	10	–	11	11	41
6. Adam Nejezchleba, CH	–	7	–	10	6	8	31
7. Jakub Exler, Praha	11	–	–	–	7	10	28
8. Luboš Krejča, Praha	4	7	8	9	–	–	28
9. Lukáš Vinter, Praha	NC	16	8	–	–	–	24
10. Pavel Kuchař, Praha	18	–	–	–	–	–	18
11. Štěpán Jurča, Březolupy	–	5	12	–	–	–	17
12. Eric Puffer, D	5	–	–	8	–	–	13
13. Daniel Klíma, Praha	11	–	–	–	–	–	11
14. Mateusz Lopuski, PL	–	10	–	–	–	–	10
15. Alexandra Schauer, D	10	–	–	–	–	–	10
16. Manuel Rau, D	–	–	–	–	8	–	8
17. Bruno Thomas, D	–	–	–	–	8	–	8
18. Adam Bednář, Praha	–	–	–	–	–	7	7
19. Sarah Fischer, D	–	–	7	–	–	–	7
20. Michal Baštecký, Praha	–	7	–	–	–	–	7
21. Matouš Kameník, Divišov	–	–	–	–	–	6	6

Poznámka: Lukáš Vinter odstoupil z prvního závodu v Praze po tréninku

Foto: Karel Herman a Mirek Horáček