Marmande – 13. července
Před evropským finále na travnaté dráze měl zprvu vyhlídky vidět asi jako Jan Žižka před oblehnutím hradu Rábí. Nicméně, když se koncem pracovního týdne jeho oko zlepšilo, nestálo cestě do Francie nic v cestě. Nakonec nelitoval, protože po druhém místě v challenge o dlouhodrážní světového finále 2019 zaznamenal další skvělý výsledek. Martin Málek se magazínu speedwayA-Z svěřil, že věří, že napřesrok bude mít v áčku lepší výsledek.

 

„Pomalu jsem myslel, že do Francie ani nevyrazím,“ začíná Martin Málek své vyprávění. „V pondělí mi vlítla při broušení nějaká nečistota do oka a nevypadalo to se mnou vůbec dobře. V úterý i ve středu jsem chodil po očním oddělení, ale nakonec se to podařilo vytáhnout. Do čtvrtku se to zklidnilo a hlavně jsem i začal zase vidět.“

Od té doby to s Martinem Málkem bylo lepší a lepší. „V Tayacu jsme si to docela užili,“ pokračuje. „Sice dráha se měnila jak přesýpací hodiny, bylo dost pádů, každý jel na doraz, ale konečně se mi podařilo dostat do finálové jízdy. Bodové výsledky mi poslaly do finále B, chyběl bod, ale výhrou jsem si áčko jen potvrdil.“

Nakonec se před volnými dny na pláži a dnešním pouťákem v Marmande mohl chlubit šestou příčkou. „Dráha v Tayacu je ale fakt hodně specifická,“ dostává se Martin Málek k finále A. „Nakonec to byla velká klouzačka. Nebylo jednoduché odstartovat a něco vymyslet. Ale myslím, když se přede mnou plácal i mistr světa Tresarrieu na domácí dráze, že jsem asi tak nejhorší výsledek nepředvedl. Chtěl bych moc poděkovat taťkovi, Gabči a klukům z Kopřivnice Ríšovi a Ivanovi za perfektní spolupráci! Snad to finále zase někdy zopakuju a už to tak neposeru na startu jako teď! (smích).“

Foto: laskavostí Martina Málka