Pardubice – 3. března
Soupeřit s Václavem Milíkem během loňské Zlaté přilby města Pardubice pochopitelně nemohl, i když i jemu se dostalo výrazné fanouškovské pozornosti. Bohužel kvůli faktu, že jeho debut v závodě všech závodů skončil záhy pádem. Jeho následky mu sebraly celý závěr české sezóny. Zimní přestávku mu zase zkomplikoval mnohem horší protivník, jehož však pokořil a již minulý víkend šroubky v jeho kolech trhaly led Pohránovského rybníku a Mělického písníku. A tak se pochopitelně exkluzivní rozhovor magazínu speedwayA-Z s Martinem Mejtským netočil pouze kolem loňské sezóny, kde stejně jako v předchozích dvou letech opět poskočil vzhůru.
speedwayA-Z: „Zima přišla pozdě, ale přece a s o to větší silou, která pokryla vodní plochy slušnou vrstvou ledu. Ty jsi vyznavačem šroubků, využil jsi nabídnuté šance? A co ještě tvá zimní příprava zahrnovala?“
Martin Mejtský: „Moc jsem toho nestíhal, z nemocnice do nemocnice. Zjistili mně rakovinu štítný žlázy. Už jsem s ní byl nemocnej‘ delší dobu. Šel jsem s ní na kontrolu, brali mně tekutinu. Pak mi doktorka volala, že tam je nález a mezi svátkama jsem byl na operaci. Chtěl jsem co nejdřív, aby mně to nezasahovalo do sezóny. Teďka v únoru jsem ležel tejden v nemocnici, že mi dávali jódovou tabletu. Štítnou žlázu mi vzali celou, ještě tam byly dvě rakovinotvorný ložiska, co se musely zničit, ale snad by to už mělo bejt‘ v pohodě. Teď už musím brát jen pravidelně prášky. Když mě pustili z nemocnice, bylo to v pátek, hned v sobotu jsem šel běhat. Jak jsem nic nedělal, začal jsem od začátku. Když mě nabírali do nemocnice, měl jsem osmdesát dva kolo, teď jen sedmdesát šest. V pátek jsem se vrátil z práce, dneska byly šroubky na Pohraňáku, byli jsme jezdit. Zejtra jdeme do Mělic, to budeme jezdit naposledy, přes tejden odjíždím do Prahy. Motorky mám připravený, ještě čekám na nějaký drobnosti, abych je dodělal. A uvidím, kdy bude trénink, třeba to půjde rychle, příští tejden hlásí plus deset.“
speedwayA-Z: „Do extraligy jsi nakouknul prakticky jen velice letmo, když tě v sezóně 2015 pro hostování využilo Mšeno. Startu v pardubické vestě ses dočkal až loni v půlce května v Žarnovici. A hned ses vracel do depa jako vítěz. Jaký to byl pocit?“
Martin Mejtský: „To bylo dobrý! Udělal jsem i nějaký další body a hlavně jsme v tý Žarnovici vyhráli, což bylo dobrý. Vendys šel na kasu a jel jsem za něj já. Byla to lehčí jízda, ale stejně jsem s tím nepočítal. Pepíček měl defekt, to mi pomohlo. Nebylo to zas tak složitý. Nakonec jsem měl asi čtyři body, Žarnovica je velká dráha, je podobná jako Pardubice. Povedlo se mi to tam.“
speedwayA-Z: „Další a poslední příležitost v extralize ti Lubomír Vozár dal až koncem srpna ve Slaném. Jak jsi vnímal, že jsi ve vyšší lize startoval tak málo? A sledoval jsi výkony svých týmových kolegů?“
Martin Mejtský: „Nevím, to jsem ani vnímat nemoh‘. Byl jsem rád, že jsem jel závody. Na Slaný mi Hynek půjčoval motor, já měl oba svoje na servisu. A bylo to za čtyři body. Loni jsem měl štěstí na Martina Málka, asi dvakrát jsem ho porazil. Asi mě neměl moc rád (smích). Skončili jsme druhý. Já ty závody hodně sleduju, nejen tady, ale i ty venkovní. Pořád nemůže bejt‘ štěstí, stane se. Jsou to závody, byla škoda, že nebyl titul. Letos nevím, jak to s extraligou bude, pojedeme bez Suchoše, tak jestli budeme mít pořád zahraničního hosta?!“
speedwayA-Z: „V první lize si Pardubice rozdělily síly do dvou družstev a tys byl zařazen do toho druhého. Jak hodnotíš vaše účinkování v soutěži?“
Martin Mejtský: „Byl to tým složenej‘ z těch horších, ale to mi nevadilo. Byly závody, člověk je chce jezdit a ne koukat, jestli je v horším týmu nebo v lepším. Divišov potěšil, tam zajel pěkně Péťa Chlupáčů a Pepovi Novákovi se to taky povedlo, takže bylo pěkný udělat bednu. A čím víc závodů, tím líp. Já jich loni měl hodně, nemůžu si stěžovat.“
speedwayA-Z: „Pardubice nechyběly u premiéry Poháru přátelství, tradičně obsadily i MACEC Cup, jehož závěr ti ovšem vinou zranění unikl. Byly pro tebe tyto závody přínosné?“
Martin Mejtský: „Určitě, jenom líp pro mě, když má závody. Byl jsem rád, že jsem to moh‘ jezdit. Jedu všechno, co jde. Pohár přátelství byl výbornej‘, bylo to přes víkend, sobota a neděla. Dělalo se posezení se všema. I ta Ukrajina nebyla špatná, jen na MACECu jsme si postáli na hranicích, ale při Poháru přátelství byl přejezd hranice suprově zorganizovanej‘. Ve Swietochlowicích jsem udělal nejvíc bodů, většinou se mi dařilo ve družstvech, v jednotlivcích to pak bylo horší. Nevím proč, první den mi to šlo dobře, ale druhej‘ den se mi už tolik nedařilo. MACEC Cup jsem jel jen jednou na Ukrajině a ještě jsme přijeli pozdě. Po dešti to bylo hluboký a to bylo docela dobrý, to mi šlo. Na Ukrajině chodí i dost diváků, to je docela dobrý.“
speedwayA-Z: „Na druhou stranu ti kvůli aktivitám na jiných kolbištích unikly úvodní přeborové závody. Počínaje první Plzní jsi však v soutěži už nechyběl. Jak hodnotíš svoje závěrečné páté místo a neuzrál už čas na stupně vítězů?“
Martin Mejtský: „Přebor je fajn. Záleží na rozpisu, někdy je to dobrý, jindy to stojí za hovno. Když je šestnáct jezdců, jedeš stylem každej‘ s každým. Jindy je to, že jsou vyrovnanější jízdy a lehčí, ale závody to jsou dobrý. S bednou to bylo těžký, když jezdil Smetyš se Simoťákem a ještě tam většinou ještě někdo další skočil. Třeba to vyjde letos. Plánuju, že chci jet všechno, co půjde. Čím víc, tím líp, uvidíme, jak to bude.“
speedwayA-Z: „Loni plnil přebor poprvé také roli pružné kvalifikace pro finále mistrovství republiky jednotlivců. Je do dle tvého soudu dobrá myšlenka? A jak bys popsal svoje účinkování ve finálových závodech, z nichž si ten poslední březolupský musel oželet?“
Martin Mejtský: „Určitě je to dobrý. Prvních osm to má jistejch‘, zbytek si to musí vyjet. Semifinále je jeden závod, nepovede se ti a nedostaneš se do finále. Takhle si to můžeš vyjet, musíš jet přebor, když chceš jet republiku. V Březolupech jsem chyběl a Divišov jsem pokazil. Od třech čtvrtin se sezóna zkazila, začalo to tím Divišovem, bylo to peklo. Od tý doby se nedařilo. V Divišově jsem druhou jízdu vyhrál, ale pak jsem dělal tři zera. Hrozně mi ujeli, nevím, čím to bylo. Technikou určitě ne, moc defektů jsem loni neměl.“
speedwayA-Z: „Kromě jednotlivců jsi z elitních domácích šampionátů absolvoval také mistrovství dvojic v Plzni. Jak se stalo, že ses objevil v barvách Plzně po boku Radka Podhadského?“
Martin Mejtský: „No, volal mi Míša Hádků, jestli nechci jet za něj, tak jsem to vzal. Dobrý závody, sice jsme skončili poslední, ale aspoň jsme se svezli. Jasona Doyleho jsem neměl ve skupině, ale je to dobrý se potkat s takovým jezdcem. Aspoň se vidět na startu, to je asi tak jediný (smích)…“
speedwayA-Z: „Zatímco debut v pardubické vestě v extraligové rozjížďce skončil vítězstvím, premiéra při Zlaté přilbě dopadla o poznání hůře. Asi jsi neplánoval, že ze Svítkova budeš odjíždět tak brzy, co?“
Martin Mejtský: „To ne… Hlavně jsem nejel ani svojí dodávkou, ale sanitou. To se nepovedlo, ta Zlatá přilba. Jak říkám, od toho Divišova se do pokazilo a Přilba to dodělala. Mrzelo mě to, chtěl jsem aspoň dojet. Ne, že v druhý zatáčce takhle spadnu. Mrzí mě to ještě dodneška. Záda už jsou ale v pořádku, můžeme lítat dál. Letos uvidíme, jestli se tam vůbec dostanu, uvidíme, jak ta sezóna vůbec bude. Václava na bedně jsem nestih‘ ani v televizi, ale chodily mi zprávy. Aspoň že se to čekání na českýho vítěze prolomilo.“
speedwayA-Z: „Led už nemá vydržet dlouho a ještě před koncem měsíce se dozajista začne jezdit i na klasických oválech. Jaké plány chováš na začátek sezóny?“
Martin Mejtský: „Ani zatím nevím. Uvidíme, kde se bude dát trénovat. Příprava byla dle možností skrz tu nemoc. Chci postavit dva motorky a uvidíme, co bude dál. Potřebuju se zahojit i finančně, teď jsem byl pořád v nemocnici. Když je člověk víc doma než v práci, ty peníze nevydělá.“
Martin Mejtský děkuje:
„Hlavně tátovi, bez něj bych plochou dráhu nejezdil. Jezdil se mnou na závody a dělá mi mechanika. Marku Courtneymu, připravuje mi motory, pomoh‘ mi s technikou, bez něj bych asi nejel. Pak děkuju Pavlovi Fuksovi, Hynkovi Štichauerovi a sponzorům: Auto Pneuservis Málek, květinářství Levandule, Autolakovna Řečany nad Labem, Nářadí Škaloud, HT KOVO. Karlovi Karáskovi za grafiku, Symposion Coffee, rodině a fanouškům.“
Foto: Karel Herman, Mirek Horáček, Pavel Fišer a Antonín Škach
