Praha – 22. února
Vloni byl Václav Milík přítomen, ale nevyhrál, minulý čtvrtek nebyl přítomen, avšak pro změnu vyhrál. S triumfem prvního plochodrážníka vůbec v anketě Zlatá řidítka to nebylo vůbec jednoduché. Každopádně krásná trofej na pardubického kapitána stále čeká, nicméně může si ji prohlédnout alespoň na snímcích magazínu speedwayA-Z, jemuž se podařilo k ní proniknout skrze zamčené dveře.

 

 

Slavnostní vyhlašování začalo ve čtvrtek úderem devatenácté hodiny. Ve svých kategoriích si zlaté volanty převzali Adam Lacko, Jan Kopecký, Petr Nikodém, Tomáš Vavřinec a Patrik Hájek. Barbora Holická dostala Cenu Elišky Junkové, Jan Stárek vyhrál portrétem Vale fotografickou soutěž Zlaté oko.

 

Příznivce motocyklového sportu pochopitelně nejvíce zajímala soutěž Zlatá řidítka, kde hlasoval také magazín speedwayA-Z. Trojicí finalistů se stali freestylista Libor Podmol, silničář Karel Abraham a plochodrážník Václav Milík.

 

K němu se pozvánka dostala až v pátek před slavnostním večer v letňanském areálu PVA EXPO. Pořadatelská agentura mírně podcenila program pardubického plochodrážníka. Ten je od středy až do soboty vázán v polské Wroclawi, kde piluje fyzickou kondici. Z tréninku jej může uvolnit pouze žádost AČR, kterou musí schválit předseda polského klubu a jeho trenér Rafal Dobrucki. Pokud by se závodník vzdálil svévolně, hrozí mu od klubu mastná pokuta. Nicméně na jiné akce nebyl problém, aby Wroclaw Václava Milíka uvolnila.

 

V Letňanech však chyběl, což byla nesmírná škoda. Zatímco v minulosti odborná porota dávala nejvíce hlasů silničářům a to dost možná vlastně jen z podstaty jejich účinkování v silničním mistrovství světa, letos zohlednila výsledky pražské SGP i Zlaté přilby města Pardubic. A Václav Milík o šest bodů předčil Libora Podmola a o dvanáct Karla Abrahama.

 

Krásnou trofej si pardubický závodník přebere na některém plochodrážním závodě zkraje sezóny. V průběhu večera zůstává zamčen za dveřmi, od kterých ses ztratily klíče. Ale podařilo se mi je sehnat a pohár vyfotit. A nakonec jsem zase hledal pět minut člověka, jemuž jsem měl klíče vrátit.

 

Foto: Pavel Fišer