Slaný – 13. května
Déšť hrozil osmnáctému ročníku Memoriálu Antonína Vildeho již záhy po obědě. Nicméně zůstalo jen u občasného přeletu olověně šedivých mraků a občasným oslnivým klikyhákem blesku. Srážky však středočeské královské město obcházely obloukem jako vojska Jana Roháče z Dubé v patnáctém století a nakonec udeřily stejně jako radikální husité. Nepršelo ani dlouho jako spíše vydatně a na dráhu se nikomu již nechtělo. V té chvíli zůstávala na programu jediná jízda, jež už měla jen pramalé ambice cokoliv změnit na pořadu týmů. Do finálové rozjížďky se již předtím kvalifikovaly týmy Smestav a PRO-TEC Miletice. Když byl podnik zrušen, za bernou minci posloužily body ze základní části. A protože v šesté jízdě zvítězili Ondřej Smetana se Zdeňkem Simotou nad tandemem Martin Málek – Josef Franc 5:4, vyskočili si na nejvyšší stupínek vítězů. Doprovodné klání veteránů opanoval Martin Švestka.

Miletice udeřily naplno

Sluníčko se schovávalo za olověným mrakem a dusno vysílalo signál o blížící se bouřce. Čtrnáctá hodina již minula a vrata depa se otevřela. Nástup probíhal přímo v sedlech motocyklů, jak je ostatně ve Slaném zvykem. Nicméně diváci nakonec nezůstali ochuzeni o klasické představování závodníků.

Nakonec při něm nescházel ani Karel Kadlec. Plzeňský nezmar nabral zpoždění, když ráno objevil prázdnou pneumatiku u své dodávky. Nakonec se však postavil na start vloženého závodu veteránů. Sekundoval v něm úspěšně Martinu Švestkovi.

Pozlobil jej zejména ve druhé jízdě, kdy na mšenského borce odstartoval. Jenže Martin Švestka se stejně v první zatáčce před Karla Kadlece dostal. V rozjížďce s číslem čtyři předvedl Karel Kadlec ještě jednou nejlepší starty. Avšak Martin Švestka se i nyní prosadil do čela, v tomto případě spodem nájezdu do druhé zatáčky.

Nakonec si Martin Švestka vyskočil na nejvyšší stupínek bez bodové ztráty. Karel Kadlec byl bez problémů druhý, když si ve všech jízdách nechával odstup od Dana Macla. A Jan Boháč odstoupil již v půlce mítinku. V první rozjížďce upadl. Nastoupil sice ještě do druhé, ale pak byl k vidění jen s rukou na pásce.

Veteráni se pochopitelně objevili na pódiu až odpoledne, když už skončil celý dnešní program na slánském stadiónu, na jehož začátek se pochopitelně musíme vrátit. Poslední ztrátu startovní listině Memoriálu Antonína Vildeho představoval Roman Lachbaum.

Rus zatelefonoval do Slaného včera a ve startovní listině jej zastoupil Radek Podhadský. Petr Babička, jenž start odmítnul již předtím s ohledem, že si nezařídil licenci, výmluvně ukazoval kočárek. „Mám třetí holku,“ říkal hlasem pyšného otce.

To už však startmaršál organizoval na roštu duel Slaného a pražskou Markétou. Filip Hájek vystřihl další ze svých pověstných startů a usadil se na čele před tandemem Michal Dudek – Radek Podhadský. Michal Dudek stahoval jeho náskok zhruba od druhého okruhu.

Jenže pražský junior vedl, jak to umí, když perfektně odstartuje. Nicméně Slaňák svou partii odmítal dohrát před cílem. V poslední zatáčce zaútočil vnější stranou a v cíli byl o chloupek dříve. Slaný se s šesti body ujal vedení, jenže trojice pretendentů finálové jízdy ještě nevyjela na ovál.

Filip Hájek komentuje svůj souboj s Michalem Dudkem v první jízdě:

„Slyšel jsem ho, ale netušil, že to dá ještě takhle na venek. Zlomil jsem to na lajnu a promydlil to, ale jemu to po venku táhlo pěkně.“

Dva z nich stanuli na roštu rozjížďky s číslem dvě. Zdeněk Holub odstartoval před párem Zdeněk Simota – Ondřej Smetana. Hynek Štichauer se tlačil zezadu mezi tandem Smestavu, přičemž jeho vedoucí kolega mu účinně pomáhal. V úvodním obloku druhého kola vskutku proniknul před Zdeňka Simotu, ale škrtnul si o něho a narušil jeho rovnováhu.

„Zdeněk mě objížděl, já chyt‘ díru a vrazil do něj,“ líčil incident Hynek Štichauer, který byl z repete vyloučen. Zdeněk Simota mezitím běžel do depa. Od sanitky k němu houkli otázku, zda mu něco je. Ale on nehnul ani brvou a pádil dál do svého boxu pro náhradní motocykl. O pár minut později již celá čtyři kola zleva, zprava atakoval Zdeňka Holuba, který se opět usadil na čele.

Dopředu se však nedostal, takže ani Smestav, ani Berani nevyrovnali slánský šestibodový zisk z rozjížďky s číslem jedna. Až ve třetí sérii Josef Franc s Martinem Málkem ve vestách SK Miletice po vylétnutí pásky odvedli bratry Kvěchovy a díky maximu sedmi bodů stanuli na hrotu aktuální klasifikace.

 

Michal Dudek bere favoritům

Drobný deštík naštěstí ustal stejně rychle, jako začal. A mítink pod hradbou tmavých mraků mohl pokračovat. Třebusičtí Berani sice ve čtvrté jízdě odstartovali jako jeden muž, ovšem Michal Dudek si to ve výjezdu z první zatáčky namířil rovnou mezi ně. Hynek Štichauer vedl a Zdeněk Holub slánského nájezdníka vyvezl na venek a vrátil se za záda svého kolegy.

Jenže Michala Dudka nepřešly útočné choutky ani náhodou. Útočil ze všech sil, až se skutečně v cíli úvodního kola vrátil na druhou příčku. Tentokrát již definitivně. Třebusičtí Berani tím pádem ani podruhé nedosáhli maxima a mohli prozatím kalkulovat s deseti body. V cíli páté jízdy musel Filip Hájek přibít dravého jana Kvěcha na mantinel, aby uhájil vítězství. A už tu byla rozjížďka s číslem šest slibující duel Smestavu s Mileticemi.

Nejrychlejším startem se mohl pochlubit Zdeněk Simota, který provedl změny na motocyklu, které mu vrátily chuť do závodění. Josef Franc ho ale objel vnějškem první zatáčky. Zdeněk Simota s ním neztrácel kontakt až do cíle, nicméně Pražan měl situaci pevně pod kontrolou. Ondřej Smetana nepustil k bodům Martina Málka.

Byť Smestav porazil Miletice, dokázal pouze srovnat desetibodový krok s Třebusicemi, zatímco Josef Franc s Martinem Málkem disponovali jedenácti body. Jenže i jejich kosa měla dopadnout na kámen. Hynek Štichauer a Zdeněk Holub zahráli v sedmé jízdě velké sólo Markétě, aby Zdeněk Simota s Ondřejem Smetanou hned vzápětí provedli to samé bratrům Kvěchovým v barvách SCM. A pak už se opět blýsknul Michal Dudek.

V rozjížďce s číslem devět brilantně odstartoval Josef Franc. Jenže slánský závodník si to v prvním výjezdu namířil mezi ním a Martinem Málkem rovnou do vedení. Josef Franc se cpal do druhé zatáčky spodem, ale předjetí mu nepřineslo ani repete stejného manévru v první zatáčce druhého okruhu.

Michal Dudek líčí své vítězství nad Josefem Francem:

„Motal se všude kolem, pokaždý byl někde jinde…“

Přesto však nepolevoval ve svém tlaku a vedoucí Slaňák neměl ani zdaleka vyhráno. V poslední zatáčce se držel vnitřní stopy, jako by tam jeho motocykl přitahoval silný magnet. Josef Franc zkusil také spodní stranu, ale již bylo pozdě. Michal Dudek byl na cílové rovince rychlejší. Zvítězil a miletické duo místo jednobodového náskoku na Smestav a Třebusice mělo ztrátu stejné hodnoty.

 

Vítězí déšť a Smestav

Filip Hájek s Pavlem Čermákem byli v rozjížďce s číslem deset výživnou potravou pro Smestav. V jedenácté jízdě směřovali Michal Dudek s Radkem Podhadským k maximálnímu triumfu nad Kvěchovými, když plzeňský závodník upadl ve druhé zatáčce. „Nechtěl jsem do Michala prásknout,“ kál se Radek Podhadský. „Tak jsem s tím seknul.“

Mnohem větší pozornost však poutal souboj Třebusických Beranů s Mileticemi v rozjížďce s číslem dvanáct. Nervozita před startem byla veliká. Motocykly se dolaďovaly ještě na dráze a Hynek Štichauer se vydal v protisměru na průzkum dráhy ve druhém oblouku, aby nakonec šel místo Zdeňka Holuba na dráhu nejvzdálenější vnitřnímu okraji dráhy. Konečně letěla páska vzhůru k šedivému slánskému nebi!

Oba Berani byli vpředu, avšak Josef Franc je záhy poslal za svá záda. Na třetího Zdeňka Holuba začal dotírat Martin Málek. V nájezdu do třetího kola poskočil na třetí místo, aby se v posledním oblouku zaútočil i na druhého Hynka Štichauera. Jenže Pardubičan nebezpečí prohlédl a moudrým počínáním své postavení udržel.

I když Martin Málek zůstal třetí, jeho předjížděcí manévr na Zdeňka Holuba měl velký vliv na finálové ambice miletického celku. Po závěrečné veteránské jízdě inkasovali Josef Franc a Martin Málek plných sedm bodů na úkor Filipa Hájka a Pavla Čermáka a uzavřeli základní část závodu ziskem devětadvaceti bodů.

To se již z temného nebe opět snášely k zemi dešťové kapky. Zdeněk Simota a Ondřej Smetana triumfovali 7:2 nad Slaným a zvýšili své skóre na jednatřicet bodů.  Když se závodníci vrátili do depa, rozpršelo se naplno.

Josef Franc kvituje verdikt předčasného konce:

„Bylo to dobrý rozhodnutí, zejtra je extraliga v Žarnovici, tak se nikdo nemůže zlobit.“

Zbývala jediná rozjížďka a finále. Byť by Zdeněk Holub s Hynkem Štichauerem nakrásně porazili bratry Kvěchovy v rozjížďce s číslem patnáct maximálním poměrem, finále by již tak či onak nedosáhli. Slejvák ustal a na dráhu vyjely traktory. Ovšem o předčasném konci osmnáctého ročníku Memoriálu Antonína Vildeho bylo rozhodnuto.

 

Hlasy z depa

„Posledních pár závodů jsem jako otloukánek,“ posteskl si Zdeněk Simota. „Prohodil jsem karburátor z první motorky na druhou a jelo to úplně jináč. Pak už to bylo lepší a měl jsem z motorky dobrej‘ pocit. Uvidíme, co to bude dělat zejtra v Žarnovici. Jak jsem závodil doteď, to mě nebavilo.“

„Dneska super, hezký závody,“ pochvaloval si Ondřej Smetana. „Akorát ta první jízda, co se Hynek srazil se Zdendou. Ale nám to pomohlo. Snažil jsem se pak předjet Pepu, ale nepovedlo se. Je dobrý, že to zrušili, je tam hodně vody, je tam bláto, bylo by to jako na vodě.“

„Nevypadalo to, ale závody byly docela náročný ohledně dráhy,“ vyprávěl Josef Franc. „Zkoušeli jsme, co by tady mohlo fungovat na extraligu. Co jsem prohrál, zkazil jsem sám, nebylo to motorkou. Na body jsme byli druhý, bylo dobrý rozhodnutí zrušit finále, zejtra je extraliga, takhle se na ně nikdo nezlobí.“

„Prostě jsem to na začátku posral,“ neskrýval Martin Málek. „Nešly mi vůbec starty, čekal jsem jinou dráhu, nakonec byla tvrdá a suchá v podkladu. Trošku jsem se s tím pral, škoda zrušeného finále. Pepovi se tímto omlouvám, že nebyl lepší výkon. Byl super parťák, já mu to pokazil.“

„Jsem rád, že jsme to přežili,“ konstatoval Hynek Štichauer. „Jsem rád, že to zrušili, dráha by byla nebezpečná. V první jízdě o mě Zdeněček nevěděl do nájezdu, Zdeněk mě objížděl, já chyt‘ díru a byl po právu vyloučenej‘. A zejtra jsou další závody.“

„Teď ke konci to hodně zmoklo,“ líčil Zdeněk Holub. „Žádná sláva, co ti mám povídat?! Co jsem měl štěstí na dvojicích v Plzni, byla dneska smůla.“

„Škoda poslední jízdy,“ litoval Michal Dudek. „Neodjel jsem, udusil jsem tu motorku na špatnej‘ předstih. Nejsilnější jsem porazil, Pepíček se motal všude kolem, pokaždý byl někde jinde. Nic nenaděláš…“

„Úplně nejlehčí jízda,“ povzdechl si Radek Podhadský nad svým pádem v rozjížďce s číslem jedenáct. „Ale byla to moje blbost. Nabral jsem rychlost, bál jsem se, abych do Michala neprásk‘, tak jsem s tím seknul. Moc jsem mu nepomoh‘.“

Speedway Meeting PRO-TEC Memoriál Antonína Vildeho:

1. Smestav Speedway Team		31
Ondřej Smetana	2 3 3 3 3	14(4)
Zdeněk Simota	3 2 4 4 4	17(1)
2. PRO-TEC SK Miletice		29
Martin Málek	3 0 2 2 3	10(3)
Josef Franc	4 4 3 4 4	19
3. Třebusičtí Berani		20
Zdeněk Holub	4 2 3 0 .	9(1)
Hynek Štichauer	U 4 4 3 .	11
4. AK Slaný		19
Michal Dudek	4 3 4 4 2	17
Radek Podhadský	2 0 0 F 0	2
5. SCM AČR Slaný		14
Václav Kvěch	0 2 0 2 .	4(2)
Jan Kvěch	2 3 2 3 .	10
6. AK Markéta Praha		13
Filip Hájek	3 4 R 2 2	11
Pavel Čermák	2 0 0 F 0	2

Poznámka: v okamžiku předčasného konce zbývalo uskutečnit pouze poslední, patnáctou jízdu ve složení Třebusičtí Berani vs. SCM AČR Slaný, jejíž pořadí mohlo konečné výsledky ovlivnit jen s malou pravděpodobností, a závěrečné finále, kam se již kvalifikovaly páry Smestav Speedway Team a PRO-TEC SK Miletice

Cena www.OMA.cz pro veterány:

1. Martin Švestka	3 3 3 3	12
2. Karel Kadlec	2 2 2 2	8
3. Dan Macl	1 1 1 1	4
4. Jan Boháč	F 0 – –	0

Foto: Mirek Horáček