Pardubice – 18. března
Za řidítky plochodrážního motocyklu prožil prozatím dvě ostré sezóny. Jednu jako junior, aby se už loni věkem přehoupnul do společnosti seniorů. Nicméně svůj přechod nevidí tolik dramaticky jako borci, kteří závodí už od patnácti. Martin Mejtský se v exkluzivním rozhovoru pro magazín speedwayA-Z svěřil mimo jiné, že také letos bude ochotně brát každou příležitost k závodění.
speedwayA-Z: „Patříš k závodníkům, kteří již v této sezóně vrčeli motorem. Využil jsi mrazů a jezdil šroubky. Dokonce jsi byl vyhlášen nejlepším borcem při tréninku na Ohrádce. Co ti vlastně tato disciplína přináší?“
Martin Mejtský: „Ty šroubky, to je nejlepší příprava na sezónu. Není to v takový rychlosti, ale člověk dostane rytmus, hraje si s tím plynem a je to pěkná příprava na sezónu. Složil jsem něco z pod ponku, a když to šlo, jezdil jsem trénovat. Jak říkám, je to nejlepší příprava. Pořád tam je kontakt s motorkou. Jezdili možná měsíc, možná dýl, zima se fakt po dlouhý době vyvedla. To říkaj‘ i ledaři.“
speedwayA-Z: „Samotné ledové tréninky by ovšem byly pramálo platné, abys získal potřebnou kondici pro sezónu. Jak ještě probíhala tvá zimní příprava?“
Martin Mejtský: „Snažil jsem se připravovat každej‘ den po práci. Skončil jsem v pět odpoledne. Dvakrát tejdně jsem chodil na kruháč do 2H šance, jednou tejdně plavat, s klukama na florbal, běhat a jednou do lázní. O víkendu jsem hrál přeloučskou hokejbalovou ligu za Kenyu jako Lukáš Hutla. Byli jsme ve finále, povedlo se to. Abych pravdu řek‘. Motorky nejsou ještě připravený. Pořád jsem v práci, začal jsem dělat na živnost, a když byl čas, makal jsem na sobě. Teď to doháním, chtěl bych to o víkendu dát do kupy a příští tejden snad už bude nějakej‘ trénink. Ve středu by měl bejt‘ první, jestli to počasí dovolí. Nakoupil jsem nový věci, dva karburátory, nějakou spojku. Snažil jsem se zainvestovat, aby to bylo zase o chlup lepší než loni. Dostal jsem taky nějaký věci od Pavla Fuksy a od Marka z Rybniku, moc jim děkuju, že mně pomohli s technikou.“
speedwayA-Z: „Máš za sebou dvě sezóny, přičemž každá z nich byla diametrálně odlišná. V roce 2015 jsi byl junior, loni už nikoliv. Co pro tebe přestup mezi seniory znamenal?“
Martin Mejtský: „Nepocejtil jsem úbytek závodů, neměl jsem jich tolik, co bych si představoval. Začínal jsem pozdějc‘, nemůžu to tak brát jako kluci, co jezděj‘ od čtrnácti nebo patnácti. Jezdil jsem obě sezóny, co jsem moh‘. Jsem vděčnej‘ za každej‘ závod, co jsem moh‘ jet. Dělám to, protože mě to baví, a nekoukám, jestli za to jsou nějaký peníze nebo nejsou. Kdybych byl junior aspoň ještě minulej‘ rok, moh‘ jsem jezdit v extralize. Ale s věkem nic nenaděláš a lepší pozdě než vůbec.“
speedwayA-Z: „Hodně se ti zalíbilo v přeboru. A nejenže ses ho pravidelně účastnil, ale atakoval i konečné stříbro. Jenže po skvělých Svitavách přišel smolný Liberec a nakonec jsi ovšem skončil až čtvrtý…“
Martin Mejtský: „Ten přebor byl celkově dobrej‘ seriál. Bavilo mě ho jezdit. Na Liberec nevzpomínám rád, začal jsem tam závodit až od třetí jízdy. A to bylo pozdě, nedokázal jsem nastavit motorku. A v poslední jízdě jsem měl jedinej‘ defekt celý sezóny, měl jsem píchnutý. Musím to zaklepat, že jsem jinak žádnej‘ defekt neměl. Řetěz nic, motor nic. Na defekty jsem háklivej‘, ale přece jenom jsme jen lidi. Svitavy se mi předtím povedly, nevím, jestli to bylo, že jsme tam tu první sezónu jezdili trénovat, ale dost mi to pomohlo. Byla to škoda, mohlo bejt‘ o pár bodíků v celým přeboru víc, ale oproti tý první sezóně je to asi trošku skok. Přebor mě bavil víc než první liga, jel jsem všechny závody až na ten poslední v Pardubicích. Tam jsem vlastně loni nejel ani jeden závod. MACEC uchcal a místo přeboru v Pardubicích mě poslali na MACEC do Rumunska. V přeboru se mi některý závody povedly, některý ne, vždycky přemejšlím, kde jsem udělal chyby a snažím se jich příště vyvarovat. Škoda, že pokaždý není šestnáct jezdců, někdy jich je víc, někdy míň. Takhle se s někým potkáš dvakrát, s některým závodníkem zase vůbec.“
speedwayA-Z: „Přebornický titul ti však neuniknul v první lize. S Pardubicemi jste šli od vítězství k vítězství. Skutečně se ti tato soutěž nelíbila, jak jsi zmínil ve své předchozí odpovědi?“
Martin Mejtský: „Abych to řek‘ na rovinu, moc se mi liga nelíbila. Radši jsem jezdil přebor. V první lize se někdy stalo, že jsem jel jen dvě jízdy. Jak nejedeš všechny jízdy, je to k prdu. Že jsme to vyhráli, to byla se Suchošem v týmu povinnost. Vážím si víc toho přeboru, tam máš svejch pět jízd, který si odjedeš, v první lize ne. Třeba v Žarnovici jsme jeli první dvě jízdy s Pepou a pak už ne.“
speedwayA-Z: „S výjimkou předloňského hostování za Mšeno jsi prozatím nestartoval v extralize, která je přitom již druhým rokem jakoby na míru ušitá Pardubicím. Sleduješ účinkování svého klubu, byť tě Lubomír Vozár ještě nepovolal do sestavy?“
Martin Mejtský: „Pardubice jsou Pardubice. Řeknu to takhle, nehodlám se cpát na extraligu, když na ni nemám výkonnost. Nezlobím se, když ji nejezdím, vím, že teď na to nemám a tak se tam rozhodně cpát nebudu. Když to jde, snažím se jet na extraligu podívat. Ale jak říkám, chodím do práce. Ta je pro mě přednější, abych si vydělal na ty motorky. A ta extraliga třeba přijde.“
speedwayA-Z: „Mistrovství republiky jednotlivců je další seniorskou soutěží, kam jsi ještě příliš neproniknul. Loni jsi vypadl v semifinále ve Slaném kvůli pádu. Letos vede do finále cesta přes přebor. Líbí se ti tato změna?“
Martin Mejtský: „Je to asi lepší krok. Motivuje to lidi, aby jezdili přebor. V tom Slaným jsem si semifinále loni hodně pokazil. To jsem udělal vlastní chybou. Chtěl jsem postoupit. A když jsem pak viděl, kolik lidí postoupilo, vyčítal jsem si to ještě víc. Ale praštil jsem se do hlavy a neviděl do druhý zatáčky, tak jsem to zabalil. Ale to je plochá dráha. Nevím, jak první závod v Pardubicích, tam asi bude tlačenka. Já mám první závod v Žarnovici na náhradníkovi, přebor v Pardubicích bude můj druhej‘ závod, tak uvidíme.“
speedwayA-Z: „Loni jsi pravidelně startoval v MACEC Cupu a díky němu jsi přišel i o pardubický přebor. Jaké to byly závody?“
Martin Mejtský: „Byl to seriál o čtyřech závodech. Ukrajina odpadla, Pardubice uchcaly, zbylo Polsko a Rumunsko. Polsko to je sen plochodrážníka, že přijede na takovej‘ stadión. Ale tím to skončilo, spráskali mě tam jako nějakýho psa. A kluci jsou někde jinde, ne o třídu, ale o dvě nebo tři třídy. Ale bylo hezký si v Leszně zazávodit, třeba se tam už vůbec nepodívám. Pak bylo Rumunsko, to byl vejlet! Závody nebyly špatný, dráha hrozná, kolem jen pletivo. V první jízdě jsem se v nájezdu posral, ale v poslední jízdě jsem si věřil, že to vyjde na rozjezd do finále. Neodstartoval jsem a uteklo to. Mrzelo mě to. Tam to bylo, kdo podrží na rovince nejdýl. Ale nakoplo mě to na další sezónu.“
speedwayA-Z: „Letos tě čeká bohatý program. Pardubice jedou ligu, pohár přátelství i MACEC Cup. Jak vlastně bude sezóna v tvém podání vlastně vypadat?“
Martin Mejtský: „Vůbec nevím. Hlavní cíl je ukočírovat to finančně, to je to nejdůležitější. Pak se nezranit a odjet co nejvíc závodů, co budu moc. Chtěl bych ligu, přebor, MACEC Cup, pohár přátelství. Psal jsem do Itálie, jestli bych moh‘ jet zase mistrák. Odpověděli mi, že snad jo, že ještě daj‘ vědět. Jsou to víkendy, v pátek po práci zabalím, sobota a neděle závody, pak skočit zase do auta a v pondělí zase do práce. Je to problém skloubit, ale naštěstí mě strejda (někdejší pardubický plochodrážník Petr Málek – pozn. redakce), když potřebuju, takže s tím nemám problém. V dubnu jsem psal na pouťák do Slovinska, takže bych měl mít snad každej‘ dubnovej‘ víkend závody. Kdyby bylo něco každej‘ víkend, bylo by to super.“
Martin Mejtský děkuje:
„Nejvíc děkuju taťkovi. Odjezdil se mnou sezónu jako mechanik, za to jsem mu moc vděčnej‘. Pak děkuju rodině, všem fanouškům, co mně fanděj‘, a lidem, co jsou ochotní poradit. A pak sponzorům: Renovace autosvětel Mejtský, Auto Pneuservis Málek, Květinářství Levandule, Nářadí Škaloud, Speedway Pro a ZAJDO s.r.o.“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Mirek Horáček a Eva Palánová
Martin je sympaťák a jeho názory se mě zdají rozumné. Takových jezdců by mělo být u nás více.
Nebývá než mu popřát hodně závodů a žádná zranění.