Hronské Klačany – 28. února
Pokud by nějaký český fanoušek nezaznamenal růst dalšího šikovného mladíka z žarnovické líhně či jeho debut během test matche Slováků proti našim závodníkům, stejně jeho existenci rychle zaznamenal. Nováček totiž neváhal cestovat na naše závody, v nichž ukazoval stále ostřejší ostruhy i svým českým soupeřům. Jakub Valkovič se magazínu speedwayA-Z svěřil, že přes zimu pilně pracoval, aby využil výzvy, které sezóna 2017 přináší.
Plochá dráha vítězí nad fotbalem
Malá obec Hronské Klačany existuje minimálně od počátku třináctého století, kdy ji coby villa Checelen potvrdila papežská listina jako součást majetku opatství v Hronském Beňadíku. Leží na dohled od Levic, kam běžně hřmění plochodrážních půllitrů nedolehne. Na druhou stranu, upřímně řečeno, možná i samotní Žarnovičané o ní slyšeli jen okrajově, dokud sem loni zkraje dubna nepřijel za debutujícím Jakubem Valkovičem slušný kontingent fanoušků.
„Bydlím v Hronských Klačanech, ale moje mamina pochází ze Žarnovice,“ vysvětluje Jakub Valkovič, kterak se přihodilo, že se z něho stal plochodrážník. „Takže jsem byl často v Žarnovici a s ocinom jsme chodili dívat na každé závody. Asi tři roky dozadu jsme byli na Zlaté přilbě SNP a mě to tak chytlo, že jsem to musel vyzkoušet.“
Stejně jako pro mnoho ostatních kluků nebyly ani pro Jakuba Valkoviče motocykly neznámou veličinou. „Motorky mě bavily odmalička,“ svěřuje se. „Měl jsem i takovou malou motorku, na které jsem se vozil. Ale pořádná motorka byla první asi až plochodrážka.“
Každopádně v mnohém neopakovatelná atmosféra Zlaté přilby SNP udělala svoje, takže se Speedway Clubu záhy přihlásil nový adept plochodrážního řemesla. „Zařídil jsem si, že bych si to přišel vyzkoušet a od tehdy mě to drží,“ vzpomíná na své začátky. „Předtím jsem hrával fotbal, ale jak jsem začal s plochou, oboje jsem nestíhal a vybral jsem si plochou dráhu.“
Zprvu si za řidítky připadal jako v ráji. „Velmi jsem se těšil, že si to konečně vyzkouším,“ přibližuje Jakub Valkovič své pocity, když začal kroužit svá první kolečka po žarnovickém oválu. „Tehdy to byl pro mě nepopsatelný pocit, byl to adrenalin a naplňovalo mě, když jsem jezdil.“
Ovšem každý začátek je těžký. „Moc mi to nešlo,“ usmívá se s odstupem dvou let. „Uměl jsem se akorát pohnout, to jediné mi šlo (smích). Pamatuju si, že poprvé jsem celou zatáčky ve smyku projel na exhibiční jízdě při závodech Slovensko vs. Česká republika. Tehdy jsem se překonal a podržel jsem to celou zatáčku.“
V ten moment bylo o kariéře nového závodníka rozhodnuto. „První sezóna byla taková zkušební,“ bilancuje plochodrážní rok 2015 ve svém podání. „Ale na konci sezóny mi to šlo celkem dobře. A tak jsem se rozhodl, že budu pokračovat v ploché dráze i v následující sezóně už jako závodník.“
České závody nabízí řešení
Žarnovický test match mezi domácím týmem a výběrem České republiky se měl výrazným písmem do plochodrážního curriculum vitae Jakuba Valkoviče zapsat ještě jednou. Rok se sešel s rokem a loni v dubnu byl hrdina našeho vyprávění již článkem sestavy kouče Jána Daniela. V Žarnovici není zas až takový problém setkat se s natřískanými ochozy a on sám to zažil třeba o půl roku dříve, kdy se v rámci exhibičních jízd předvěděl publiku spolu s Davidem Pacalajem při Zlaté přilbě.
„Bylo to pro mě jiné jezdit na tréninku a jezdit na závodech o přestávkách,“ připouští Jakub Valkovič. „Na tréninku jsem byl v klidu a na závodech bylo hodně lidí, takže jsem měl stres a nešlo mi to tak dobře. Moje pocity před prvními závody nebyly bůhvíjaké. Měl jsem stres už od rána a trochu jsem byl i nervózní. Ale po prvé jízdě to už bylo lepší.“
Slováci v test matchi nenavázali na vítězství z předchozího roku, avšak ve vyrovnaném duelu naše borce dost potrápili. „Po závodech už bylo dobře,“ vybavuje si Jakub Valkovič. „Byl jsem rád, jak jsem to odjezdil, a byl jsem sám se sebou celkem spokojený. Těšilo mě, že jsem vybojoval aspoň ty dva body a něčím pomohl týmu.“
V řece Hron neuběhlo hodně vody, když jeho otec otočil čumák své dodávky na východ. České závody nabízely mladému závodníkovi hodně příležitostí a on se je rozhodl využívat jako jeho předchůdci, jimiž o jedenáct let dříve ukázal cestu Zdeno Vaculík se svým synem Martinem. Nicméně Plzeň a Mšeno, kde Jakub Valkovič u nás v rámci přeboru debutoval, nemají u jeho klubových kolegů příliš pozitivní renomé.
„S ocinom jsme si před sezónou řekli, že budeme brát všechny závody, které budeme moct,“ říká Jakub Valkovič. „Pro mě to bylo jedině dobře, když jsem si vyzkoušel i takové těžké dráhy jako Plzeň a Mšeno. Dalo mi to zkušenosti. I když potom, co jsem byl zvyklý jen na žarnovickou dráhu, bylo dost těžké tam jezdit.“
Nicméně mladý Slovák ostudu neudělal a postupně začal i trápit ostatní závodníky. „Chtěli jsme absolvovat všechny závody přeboru ČR,“ přibližuje své uvažování. „Potřeboval jsem se hlavně rozjezdit a nešlo mi až tolik o výsledky. Byla to první sezóna, ale sem tam se podařil i dobrý výsledek. I tuhle sezónu bychom chtěli odjezdit celý přebor.“
První závody mají nesmírnou váhu
Český přebor se Jakubu Valkovičovi zamlouval. Poznal nové dráhy a sbíral zkušenosti s vervou aljašského zlatokopa, který narazil na slibný claim. Stejné to bylo i s žarnovickým týmem, který absolvoval první ligu poprvé bez koaličního partnera. A ve Slaném a ve Svitavách si po závodech šel stoupnout na nejnižší příčku pódia.
„Já jsem rád jezdil na přebor,“ souhlasí. „Bylo to něco jako bodovaný trénink, nebyly to žádné velké závody. Postupně jsem se vyjížděl a sbíral jsem zkušenosti z různých drah v Čechách. Na první ligu jsme měli mladý tým, každý z nás sbírá zkušenosti. Někdy se nám podařilo překvapit soupeře, ale věřím, že letos se umístíme lépe.“
Jakub Valkovič nechyběl ani v české juniorce, která po své ouvertuře zkraje května vyvrcholila svým druhým a posledním dílem v Divišově o dva měsíce později. „Na každé z drah v Čechách jsem byl poprvé,“ bilancuje. „Všude jsem to teprve poznával, takže jsem ani neplánoval, že bych se chtěl v juniorce nějak umístit. Ale v Divišově jsem si jel svoje, nedělal jsem chyby a udělala celkem dobrý výsledek. Bylo to sedm bodů a páté místo celkově v juniorce od devatenácti let. Určitě budu jezdit na závody do Čech i letos. Tam jich budu mít asi nejvíc.“
Nová sezóna užuž natahuje ruku, aby zaklepala na dveře. Na Slovensku se začíná již druhý dubnový den. A na pořadu není nic menšího než mistrovství Slovenska, které pořadatelé pojali jako kvalifikaci pro mistrovství světa a Evropy. A Speedway Club Žarnovica čeká debut v české extralize.
„Ano, sezóna se už blíží, počítám, že v půli března už budeme trénovat,“ těší se Jakub Valkovič, přičemž neskrývá, že jej nové výzvy oslovují. „Co se týká prvních závodů, tak ty budou důležité, protože je to kvalifikace na mistrovství světa a Evropy. Budu se snažit zajet co nejlépe, abych měl co nejlepší pozici v té nominaci. Také bych se chtěl dostat do nominace na závody extraligy. Byla by to pro mě velká zkušenost a chtěl bych pomoct týmu.“
Během zimních měsíců však Jakub Valkovič jen nesnil za pecí se založenýma rukama. „Snažil jsem se připravit co nejlíp na sezónu,“ říká. „Chodil jsem běhat, cvičit, hraju hokej. Hlavně v prosinci a v lednu, když byly velké mrazy, jsem hodně chodil bruslit a hrát hokej.“
Jakub Valkovič děkuje:
„Chtěl bych poděkovat rodičům, sponzorům, Speedway Clubu Žarnovica a také fanouškům za podporu.“
Foto: Mirek Horáček, Karel Herman, Eva Palánová a Antonín Škach
