Pardubice – 23. listopadu
Rozpis jízd pro mistrovství světa na krátké dráze je poměrně klidnou záležitostí. Při svém vzniku roku 1936 vycházel šampionát z již vyzkoušené formule dvaceti rozjížděk pro šestnáct závodníků. Od té doby se podle něho závodilo na všech úrovních až do sezóny 1994, kdy se ve Vojensu uskutečnilo poslední jednodenní finále. Seriál velkých cen zprvu přidal jen finálové jízdy. Vyřazovací systém KO systém pro čtyřiadvacet borců vydržel jen v letech 1998 – 2004 a základem současného modelu je pořád důvěrně známý stařičký rozpis. Dlouhá dráha, jejíž finálová série světového šampionátu dostala minulý týden kompletní podobu díky trojici divokých karet, je ovšem něco nového.
Se vznikem mistrovství světa na dlouhé dráze se užíval rozpis zděděný po svém evropském předchůdci. Z osmnácti závodníků šest vypadlo již po třech sériích. Dvanáct nejlepších jelo semifinále, šest ještě lepších finále, přičemž body se neustále přičítaly. Tohle ovšem platilo jen pro finálový závod.
V prvních dvou letech se totiž kvalifikační kola jela jen na tři série, k nimž až v sezóně 1973 přibyla semifinále. Finálová jízda se součástí kvalifikačních mítinků stala až roku 1984. To už měl ovšem světový dlouhodrážní šampionát za sebou experiment z osmasedmdesátého, kdy všech šestnáct závodníků vyjíždělo na dráhu šestkrát.
Dalším pokusem byl rozpis z let 1988 – 1990. Závody měly opět šestnáct závodníků, všichni jezdili semifinále, ale protože rozjížďky byly po osmi jezdcích, finále bylo také pro osm. Následoval opět návrat k dlouhodrážní klasice. Nové rozpisy včetně toho současného přinesla až přeměna šampionátu do seriálové podoby roku 1997.
Příští rok se však dočkáme nového stylu kvalifikace, protože v jediné kvalifikaci bude závodit pětadvacet závodníků. „V neděli po mistrovství světa družstev byla v Mariánských Lázních schůzka,“ přibližuje Petr Moravec, předseda VV SPD, vznik tohoto modelu. „A na té většina federací odmítla model dvou kvalifikací. My měli jiný, menšinový názor. Proto vznikl návrh s jednou kvalifikací.“
Petr Moravec přibližuje nový kvalifikační model MS na dlouhé dráze:
„Model s jednou kvalifikací – většina přihlášených a následně challenge. Systém závodu potvrdí jednání v Ženevě v únoru. Je jasné, že dvanáct postoupí do challenge, kde má dvě karty FIM a jednu pořadatel.“
Vzhledem k rozšíření na sedm účastníků se změny dočká také rozpis světového šampionátu družstev. Předpoklad utkání každého s každým zůstane zachován, takže se počet jízd zvýší na jednadvacet. Známá je také startovní listina finále jednotlivců. Protože mezi nejlepší osmičkou byli i Mathieu Tresarrieu a Josef Franc, z challenge postoupili také James Shanes a Jesse Mustonen, jež byli původně vyřazeni.
Divokou kartu obdrželi Joonas Kylmäkorpi, Stephan Katt a Chris Harris, jemuž letos ve Speedway Grand Prix nepomohlo ani pražské pódium, ani přízeň britského promotéra. Mezi trojicí nominovaných náhradníků jsou Michael Härtel, Hynek Štichauer a Theo di Palma.
Startovní listina finálové série MS na dlouhé dráze:
| 1 Erik Riss, D | mistr světa 2016 |
| 2 Jannick de Jong, NL | vicemistr světa 2016 |
| 3 Mathieu Tresarrieu, F | třetí 2016/vítěz challenge |
| 4 Theo Pijper, NL (FFM) | čtvrtý 2016 |
| 5 Dimitri Berge, F | pátý 2016 |
| 6 Richard Hall, GB | šestý 2016 |
| 7 Josef Franc, CZ | sedmý 2016/druhý v challenge |
| 8 Glen Phillips, GB | osmý 2016 |
| 9 Dirk Fabriek, NL | třetí v challenge |
| 10 James Shanes, GB | čtvrtý v challenge |
| 11 Jesse Mustonen, FIN | pátý v challenge |
| 12 Joonas Kylmäkorpi, FIN | stálá divoká karta |
| 13 Stefan Katt, D | stálá divoká karta |
| 14 Chris Harris, GB | stálá divoká karta |
| 15 divoká karta pořadatele | |
| 16 náhradník pořadatele | |
| 17 náhradníka pořadatele | |
| seznam nominovaných náhradníků: | |
| 18 Michael Härtel, D | |
| 19 Hynek Štichauer, CZ | |
| 20 Theo di Palma, F |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Lenka Rejdová
