Po pěti dnech nepřetržitého závodění ve Slaném, Pardubicích a Praze si český fanoušek dopřál po zbytek minulého týdne odpočinek. Nabrání sil bylo na místě, protože tento týden nás čekají čtyři závody. A v nich se vyplní tajenky se jmény mistrů republiky v extralize, juniorech, juniorských družstvech a stopětadvacítek na klasické dráze. Nicméně vraťme se ještě k minulým sedmi týdnům. Václav Milík sice kvůli evropským dvojicím přišel o odvetu finále polské extraligy. Ale Martin Vaculík pomohl Tarnowu k bronzu, Hynek Štichauer jel finále ligového poháru Premier League a Karel Kadlec s Janem Boháčem ELVS v Pfarrkirchenu. Plzeňský nezmar si odsud odvezl obrovský pohár za bojovníka roku.

 

Finále League Cupu se stalo záležitosti skotských klubů. V pátek se doma radoval Edinburgh, když Glasgow porazil 55:34. Hynek Štichauer inkasoval tři body se třemi bonusy. Včera se v Glasgow oba rivalové rozešli smírně 45:45. Pardubický závodník, jenž dnes nastoupí v Divišově za své Pardubice, dobyl jeden bod s jedním bonusem. Díky skóre 100:79 se pohár stal kořistí Edinburghu.

Nerozhodně 45:45 dopadl také druhý finálový duel polské extraligy Leszno vs. Wroclaw. Díky triumfu z prvního závodu a součtu skóre 94:86 se z titulu radovalo Leszno. Tarnow se doma vypořádal s Toruní 53:37 a v poměru 103:77 vybojoval bronz. Klíčovou postavou se vedle Janusze Kolodzieje stal Martin Vaculík. Prohrál jen s Pawlem Przedpelskim v první a s Jasonem Doylem ve třinácté jízdě. Dohromady tedy třináct bodů (2 3 3 2 3).

Ke svému konci dospěla rovněž evropská série veteránů ELVS, jenž se v sobotu v Pfarrkirchenu postarala o předzávod německého šampionátu. „Nebylo to, jak jsem si to představoval,“ svěřoval se Karel Kadlec. „Navezli novej‘ materiál. A my jsme jim asi měli na neděli přeorat dráhu. Hlubina mi nevyhovovala, bylo to na ruce a v nájezdu do vypadalo jako na trávě.“

Rozjížďky se konaly se sedmi účastníky. Jan Boháč skončil dvacátý, když ve finále C protnul metu na šestém místě. „Povrch je písek,“ vyprávěl. „Je to divný, dráha byla strašně hluboká a ruce bolely a tvrdnuly.“

Karel Kadlec v sedle motocyklu s vypůjčeným motorem od Johna Hartleye si dělal čáku na udržení průběžné páté příčky. „Bojoval jsem,“ nezastírá. „Dostal jsem pár cejch a dostal se do béčka. Odstartoval jsem druhej‘, dostal cejchu a dojel čtvrtej‘.“

Ulrich Büschke ve finále čtyřventilů vedl dvě kola, avšak pak upadl. Bob Dolman, který jej stíhal po vnitřní čáře, se už nestačil vyhnout. Inkasoval tvrdou ránu do hlavy a hrudníku a skončil v nemocnici. K repete nedošlo, Ulrich Büschke byl diskvalifikován a Bob Dolman vyhlášen vítězem před Wolfgangem Barthem a Paulem Evittsem.

„Barth mě přeskočil,“ konstatuje Karel Kadlec na adresu borce, o jehož motocyklu se šířily hlasy, že je stejně legální jako marihuana. „A já skončil sedmej‘. Aspoň mám šťastnou sedmičku pro příští rok. A dostal jsem velkej‘ pohár jako ocenění bojovníka roku.“

Foto: Martin Mesiarik, Jan Boháč a Karel Kadlec