Mořina – 6. června
Trojice kvalifikačních kol světového juniorského šampionátu se minulý týden konala v rozpětí dvou dnů. Rozdílné časy začátků umožňovaly vnímat úsilí čtveřice českých reprezentantů stylem seriálu na pokračování, avšak jejich příběhy bohužel neskončily happy endem. Nejprve Zdeněk Holub a Eduard Krčmář v Pardubicích nepřekročili šest bodů. Na ně se v sobotu odpoledne dostal i Michal Škurla v Žarnovici, když mu další příděl sebral vzduch syčící ven dírou v zadní pneumatice. A aby toho nebylo málo, hned večer dosáhl šest bodů i Ondřej Smetana v Terenzanu.

 

„První jízdu jsem šel z trojky,“ líčí Ondřej Smetana. „Strašně to ulili, dostal jsem cejchu, že jsem vůbec nic neviděl.“

Úvodní nula dostala záhy za společnost dvojku, když se pražský junior v rozjížďce s číslem sedm nedostal pouze před svého někdejšího rivala z dvěstěpadesátkových dob Viktora Palovaaru. O čtyři jízdy později si vyšlápl na Artura Czaju.

„Bojovali jsme spolu první dvě zatáčky,“ popisuje duel, v němž měl nakonec vrch polský reprezentant. „Pak jsem to ale ve čtvrtý jízdě úplně podělal a ujeli mi.“

Do finále postupovalo prvních pět, Ondřej Smetana měl před závěrečnou sérií u svého jména čtyři body, takže v rozjížďce s číslem devatenáct musel hrát vabank.

„Vlastně až v poslední jízdě jsem odstartoval,“ uvědomuje si svůj handicap. „Šel jsem z jedničky, všichni to chtěli složit na lajnu. Já se tam nevešel a musel jsem to položit.“

Repete se konalo ve čtyřech. „Jel jsem druhej‘,“ vypráví Ondřej Smetana. „Pak Castagnu dojel Fricke. Dal to na venek, já toho využil a podjel jsem Castagnu. Všichni čtyři Češi máme šest bodů, šestka je letos moje reprezentační číslo.“

Z Terenzana se však Ondřej Smetana ještě nevracel do Mořiny. „Jel jsem italskej‘ mistrák v Lonigu a bylo to lepší,“ informuje o závodě, v němž s devíti body obsadil šestou pozici. „Jednu jízdu jsem jel před Covattim, v poslední zatáčce mi to tam fouknul a podjel mě.“

Ilustrační foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)