Kopřivnice – 28. září
Nikdo si ho nepřál. Přišel. Ne, že by nebyl neohlášený. Dle meteorologů měl jen zlehka osvěžit zářijovou noc a trošku vylepšit kopřivnický ovál na oslavy sedmdesáti let místní ploché dráhy. Avšak déšť tomu dal jako typický nezvaný host. Když po čtyřech hodinách konečně odešel, ovál účastníky závěrečné první ligy nikterak nenadchl. Sváteční odpoledne se ale rychle rozjasnilo a vrchol letošní první ligy stál za to. Žádný závodník neměl patent na vítězství, ani esa svých týmů. Kopřivnice po smůle předchozích závodů vyrazila za triumfem, byť přebornický titul jí musel minout. K němu směřovaly Pardubice. Porazily Divišov, byť ve finálové jízdě Hynka Štichauera pozlobil elektrický okruh. Otázka stříbra se ale tak snadno nevyřešila. K tomu byl vypsán rozjezd. Na let pásky lépe reagoval kopřivnický Marko Levišin. Daniel Klíma si v úvodním oblouku střihnul velkorysý venek. Dostal se do vedení a přihrál Divišovu v jeho první samostatné ligové sezóně druhou příčku. A poněkud zmírnil kopřivnické oslavy, které i s bronzovou medailí byly velkolepé.
Slunce střídá mraky
Někdy kolem čtvrt na dvě mraky halily Kopřivnici do temného sukna. V depu plochodrážního stadiónu panoval frenetický ruch. Patnáct závodníků se svými mechaniky makalo na technice. Měsíc po svém zranění z pražské juniorky také Matouš Kameník s tapingem na svém rameni.
Šestnáctý borec se objevil vzápětí. Marko Levišin v modré kombinéze Tarnowa s chrániči sluchu na uších zamířil rovnou do středu písmene L, které kopřivnické boxy připomínají. Trénink využili všichni. Daniel Klíma létal v plném tempu. Posléze si seřídil na rovince u depa spojku a dopřál si další rychlá kola.
Hynek Štichauer není po tréninku v optimální náladě:
„Rozbitý motor, hned se mi v očích protočily dolary, musíme vymyslet co dál.“
Kromě aktivních účastníků se v depu objevila i řada závodníků nedávné či dávnější kopřivnické historie. Partu, která se zde setkává prakticky závod co závod, doplnil také Lubomír Volín. Nepočítáme-li jeho mechanikování pro Jaroslava Hauptmanna, dorazil sem poprvé od svého odchodu ze z klubu v třiaosmdesátém.
Ostatně nebyl sám, kdo dorazil po tak dlouhé době. Pravda, divišovský kouč Robert Král v Kopřivnici byl s Matoušem Kameníkem již na srpnovém šampionátu republiky jednotlivců. Ale předtím v červenci 2004, kdy sám ve finále domácího individuálního šampionátu bojoval o titul.
Okolo čtrnácté si sluníčko na nebeské báni vybojovalo převahu. Veterány na nástup svezla hasičská sedmdesátka tatra, ostatní dorazili před hlavní tribunu po svých. A pak se šlo na věc. Kopřivnice již nemohla aspirovat na přebornícký titul. Triumf před domácím publikem a především sponzory by ale dal sezóně ten správný punc.
V rozjížďce s číslem jedna proto Radek Bambuch zůstal ve svém boxu a na ovál místo něho zamířil Jan Macek. Ve druhé zatáčce druhého kola ale prasknul Brunovi Belanovi primární řetěz. Po jeho pádu se jelo znovu a Jan Macek opět vévodil stylem start – cíl.
Ale Divišov měl v pácu titul, byť vedl tabulku jen o pár malých bodů. Daniel Klima opanoval druhou jízdu, leč Matouš Kameník hned vzápětí zadřel motor, na němž při pražské juniorce upadl. Marko Levišin přitom díky hladkému sólu dodal domácím tři body. Úvodní série završil triumfem Adam Bubba Bednář.
Kopřivnice drží vrch
Rýsoval se náramně podařený závod. Na čele jeho aktuální klasifikace se hřála Kopřivnice s osmi body. Praha a Divišov stály o dva, Pardubice dokonce o čtyři body pozadu. Přitom Východočeši neskrývali ambice porážkou Divišova ukořistit prvoligové zlato. Jenže zatím dvojice druhých míst od Jaroslava Petráka a Jana Jeníčka byla dnešním maximem. Nulou začal nejen David Hofman, ale po tréninkové poruše rovněž Hynek Štichauer.
Jenže podnik byl ještě příliš mladý na činění závěrů. Jan Jeníček v rozjížďce s číslem pět vystřihnul nejlepší start. Ale Marko Levišin jej podjel ještě v úvodním nájezdu. A navýšil kopřivnické vedení. Se stejným záměrem v šesté jízdě odstartoval Jakub Valkovič. Hynek Štichauer jej objel vnějškem první zatáčky.
V druhé zatáčce dnes již podruhé v řadě spadl Bruno Belan. Jaroslav Vaníček mu vyběhl na pomoc z depa. A zadní straně jeho vesty dávala všem okázale najevo, že si již opravil šestku, jehož kvalita mu byla prve vytýkána.
„Jo, mám to tam občůraný jako svoje území,“ odrážel Bruno Belan žerty, že stále padá na stejném místě. „V první jízdě mi prasknul primární řetěz, teď to byla moje chyba.“
Muselo se opakovat. Hynek Štichauer se záhy zase stal pánem situace. Jakub Valkovič rozjásal diváky, když se v poslední zatáčce natáhnul pro druhé místo na úkor Matouše Kameníka. Přitom Pardubice stůj co stůj potřebovaly předčit Divišov. Jenže něco takového se snadno řekne, ale hůře provede.
Rozjížďku s číslem sedm opanoval Adam Bubba Bednář. Marko Levišin se pokoušel zvrátit běh událostí ve svůj prospěch. Jenže ve druhém kole měl plné ruce práce, aby zkrotil wheelie ve výjezdu z první zatáčky. Jaroslav Petrák taky. Zatímco Daniel Klíma proniknul na druhé místo, on musel ubrat. A kopřivnického Ukrajince až do cíle neuštval.
Jaroslav Petrák vrčí nad osmou jízdou:
„Na jedničce je louže, do toho jsem nešel. Na dráze je dost materiálu, trhá se to, když jdeš do souboje, nevíš, co ten druhej. Když jsem viděl Levišina, klap‘ jsem, abych nešel na držku.“
V rozjížďce s číslem osm nenašel sobě rovného Jan Macek. Dorazil do cíle před
Janem Hlačinou, Jaroslavem Petrákem a Dominikem Hrbkem. Právě pardubický junior v pražské vestě v rozjížďce s číslem devět upadl ve druhé zatáčce přesně na stejném místě jako dvakrát předtím Bruno Belan.
Rozjezd jako bonus
Dominik Hrbek odskákal incident bez zdravotní újmy. Odjel sice v sanitce, kterou vyprovázel potlesk publika. V depu z ní byl propuštěn a zničená řidítka jeho otec vyměnil za účinné pomoci mnoha ochotných rukou pražského týmu.
Mezitím Jan Macek zopakoval skvělý start, ale stejně jako prve jej v první zatáčce dostal Hynek Štichauer. Daniel Klíma zůstal zamčený vzadu a Pardubice se sunuly před Divišov. Ofenzíva za zlatem pokračovala. V desáté jízdě mířil za triumfem Adam Bubba Bednáře, jenže Jan Jeníček si za svými zády dravého Jakuba Valkoviče dokázal pohlídat.
Historie se opakovala také v jedenácté jízdě. Marko Levišin upaloval pro tři body, ale Jan Jeníček uhlídal Bruna Belana. Před rozjížďkou s číslem dvanáct praskla guma na startovacím zařízení. Čtveřice závodníků zmizela v depu jen na okamžik. Oprava byla dílem okamžiku. Hynek Štichauer nedostal Jana Macka. Jenže Divišov již potřetí v řadě nebodoval.
Kopřivnice 26, Pardubice 19, Praha 15 a Divišov 12. Za takového stavu startovala poslední série základní části. Přestávka uběhla rychle speciálně pro Jaroslava Vaníčka. „V depu jsme měli trošku komplikace,“ vysvětloval. „Nezamysleli jsme se.“
Nicméně pražský junior pádil přes běžeckou dráhu a zelený fotbalový trávník rovnou ke startovnímu roštu. Jak byl v ráži, odvedl Jakuba Valkoviče, Jaroslava Petráka a Jana Hlačinu, aby dostal svou Prahu na dostřel druhých Pardubic. Adam Bubba Bednář v tomto směru zašel hned vzápětí svým sólem ještě dál.
Jan Jeníček ohlídal Jakuba Valkovič a Matouš Kameník nebodoval. Šestá nula za sebou potrefila Divišov v rozjížďce s číslem patnáct. Marko Levišin opět úřadoval od startu až do cíle. Hynek Štichauer ve druhém okruhu vnějškem druhé zatáčky připravil Jaroslava Vaníčka o druhou pozici.
V rozjížďce s číslem šestnáct se konečně dostal ke slovu opět Daniel Klíma. Raketový start jej vynesl neomylně do vedení. Jan Macek jej zkoušel několikrát konfrontovat. Venek první zatáčky nevyšel, neuspěl ani, když zlomil ve výjezdu svůj motocykl na vnitřní stranu.
Jan Jeníček dodal poslední bod na úkor Bruna Belana. Východočeši byli o dvanáct bodů za Kopřivnicí, ale o tři před Prahou a především o deset před Divišovem. Otázka mistra byla rozhodnuta, protože středočeský klub už ve finálové jízdě nemohl Pardubice překonat.
A to byl základní předpoklad. Páska finále se zvedla někdy po půl šesté a Hynek Štichauer dojel kvůli poruše na elektrickém okruhu jen do první zatáčky. Zatím vedl Adam Bubba Bednář, ovšem Marko Levišin jej překonal vnějškem první zatáčky. Kopřivnice slavila vítězství, Pardubice titul.
Daniel Klímá líčí svůj předjížděcí manévr v rozjezdu:
„Venek byl ukrutnej, musel jsem to tam v rozjezdu poslat. Nemoh‘ jsem zklamat, potřebovali jsme bodíky.“
A najednou shon. Prý se letos nepočítají malé body a v případě rovnosti těch velkých rozhoduje jen a jen rozjezd. Záhy přišlo potvrzení od rozhodčí a na rošt zamířili Marko Levišin a Daniel Klíma. Kopřivnický Ukrajinec vystřihnul skvělý start. Jenže Daniel Klíma vystřihnul velkorysý vnější oblouk v první zatáčce a vítězství mu sebral.
Krásný duel se nakonec ukázal jako marný. Daniel Klíma sice porazil Marka Levišina a Divišov by bral stříbro na kopřivnický úkor. Kdyby ovšem změna pravidel nebyla jen fáma. Při rovnosti velkých bodů v tabulce rozhoduje lepší skóre. A to měli lepší domácí.
Hlasy z depa
„Parádní dráha,“ jásal Jan Macek, když po vyhlášení uspokojil všechny malé zájemce o svezení na motocyklu. „Včera jsem říkal, že by mohlo zapršet. Předpověď vyšla, do jedné chcalo. Dráha byla trošku divočejší, hlubší, ale to mi nevadí. Závody krásný, vyrovnaný týmy, pěkně se to odjelo a my jsme vyhráli. Kdybych jel rozjezd já, nemyslím, že bych jel jinak, těžko říct, ale Marko je ostřílenej závodník. Dopadlo to, jak dopadlo, jsme prostě třetí (rozjezd byl anulován až později – pozn. redakce). Ale krásný závody, nebylo horko.“
„Vyhráli jsme doma, to je super,“ pochvaloval si Jakub Valkovič. „Jinak nám celá první liga nevycházela. Pokazili jsme si to už v Praze, tak jsme aspoň třetí (rozjezd byl anulován až později – pozn. redakce). Aspoň jsme vyhráli, dnes se mi nedařilo, ale bylo to lepší než v Pardubicích. Dráha byla zezačátku těžká, trvalo mi, než jsem si zvykl.“
„Bylo to dobrý,“ bilancoval Adam Bubba Bednář. „Měl jsem dobrej set up. Děkuju všem. Dráha krásná, závodivá. Ve finále si myslím, že jsem tam byl já, ale to je můj úhel pohledu, nebudu se hádat.“
„Dneska dráha vypadala hodně divoká,“ rozhovořil se Jan Jeníček. „Dalo se na ní závodit. Bubba a Máci dokázali, že se dá předjíždět. Starty jsem měl špatný, necejtil jsem se nejlíp, jsem po nemoci. Titul je suprovej, s ním jsem určitě spokojenej.“
„V poslední jízdě to zabrblalo,“ svěřoval se Hynek Štichauer. „Asi elektrika, nechtěl jsem zničit motor. Pan Vozár je vynikající matematik, věděli jsme, že máme titul v kapse. Máme radost, velkou radost. Nepamatuju si, jestli jsem ho někdy s Pardubicemi vyhrál.“
„S dráhou se spasuješ,“ přemítal Jaroslav Petrák. „Říkal jsem si, že to nebude těžký. Ale je. A teď do toho napasuj motorku, co máš vyzkoušenou. Nefunguje to, jak by mělo. Potřeboval bych o dvacet let míň. Nepouštěl jsem se do větších akcí, tak jsem na sebe nasranej. Titul po iks letech, to je dobrej pocit. Super. Když to nedopadne v extralize, dopadlo to tady. Co je doma, co se počítá.“
„Nakonec dobrý, ale nebavilo mě to, bylo to moc dlouhý,“ říkal Daniel Klíma. „Nebylo mně úplně nejlíp, aspoň jsem se z toho dostal, jak to bylo dlouhý. Venek byl ukrutnej, musel jsem to tam v rozjezdu poslat. Nemoh‘ jsem zklamat, potřebovali jsme bodíky.“
„Jedeme první sezónu,“ připomínal Jan Hlačina krátké působení divišovského týmu na prvoligové scéně. „Druhý místo je proto dobrý (rozjezd byl anulován až později – pozn. redakce). Nemít ale Čendu, jsme asi trošku v prdeli. Děkuju mu, že by s náma v týmu. Příští rok vyhrajeme.“
„Dobrý,“ odtušil Matouš Kameník. „Jen v první jízdě se něco stalo s motorem. Nakonec jsme druhý (rozjezd byl anulován až později – pozn. redakce), to jsme spokojený všichni. Cejtím se v pohodě, je znát, že jsem dlouho neseděl na motorce.“
| FIN | |||
| 1. SPT Profil Kopřivnice | 40 | ||
| Jan Macek | 3 1 3 2 3 2 | 14 | |
| Marko Levišin, UA | 3 3 1 3 3 | 6 | 19 |
| Jakub Valkovič, SK | 1 2 1 2 1 | 7 | |
| Radek Bambuch | – – – – | DNR | |
| 2. AK Markéta Praha | 26 | ||
| Bruno Belan | X X 1 0 | 1 | |
| Jaroslav Vaníček | 2 1 1 3 1 | 8 | |
| Adam Bubba Bednář | 3 3 3 3 | 4 | 16 |
| Dominik Hrbek | 1 0 X – | 1 | |
| 3. AMK ZP Pardubice | 25 | ||
| Jan Jeníček | 2 2 2 2 2 1 | 11 | |
| Hynek Štichauer | 0 3 3 2 2 | E | 10 |
| David Hofman | 0 – – – | 0 | |
| Jaroslav Petrák | 2 0 1 – 1 | 4 | |
| 4. AK Divišov | 17 | ||
| Daniel Klíma | 3 2 2 1 3 | 2 | 13 |
| Jan Hlačina | 1 2 0 0 0 | 3 | |
| Matouš Kameník | E 1 0 0 | 1 | |
| Adam Nejezchleba | – 0 – 0 | 0 |
Konečná prvoligová tabulka:
| 1. Pardubice | 1-1-2-0 | 110 | 11 |
| 2. Kopřivnice | 1-1-1-1 | 111 | 10 |
| 3. Divišov | 1-1-1-1 | 107 | 10 |
| 4. Praha | 1-1-0-2 | 102 | 9 |
Poznámka: rozjezd o druhé místo v tabulce, který skončil výsledkem Daniel Klíma – Marko Levišin, byl dodatečně sportovní komisí zrušen, protože nebyl v souladu s řády
