Liberec – 26. září
Do Liberce se na konec sezony opět vrací cirkus RUDOLF BEROUSEK. Cirkusová plochodrážní sezona startuje do podzimního konce a tak trochu odreagování. Liberec však ještě nekončí. Pokud počasí dovolí, tak poslední závodní víkend by měl být v polovině října.
Praha – 26. září
V minulém týdnu strávil celý den u hlavního mechanika Shupy Petra Schmída plochodrážní závodník Daniel Halamka. Na programu bylo školení jak opravovat motory Shupa 125 ccm.
Petr Schmíd mu ukázal vše potřebné včetně nutného speciálního nářadí, jaké jsou správné vůle na pístu a válci, jak nastavit rozvod motoru, jak správně sestavit převodovku, jaké jsou úpravy na řazení a tak dále.
Daniel Halamka není v servisu plochodrážních motorů žádným nováčkem. Zkušeností jako závodník i jako mechanik má dostatek a disponuje i kvalitně vybavenou dílnou nedaleko od Slaného. Od Shupy bude mít samozřejmě podporu se všemi náhradními díly nutnými k opravám a servisu našich motorů.
Blížící se konec závodní sezóny přinese opět nápor na servis motorů a tak zapojení Daniela Halamky do této spolupráce bude určitě významné.
Servis motorů lze u Daniela objednat na telefonním čísle 721 205 959 nebo lze využít e-mail danielhalamka@email.cz.
Hradčany u Prostějova – 21. září
Když mně starší synek Honza pozval podívat se na podnik Mlejn rejs, netušil jsem o co Go. O to víc jsem se těšil. Akce se konala už potřetí a logistické centrum měla na mlýně v Hradčanech u Prostějova. Duší a motorem podniku je Petr Burian, přáteli zvaný Kenny. Jeho firma MotoKenny na mlýně přebývá a funguje.
Celý rozlehlý areál je poset bezpočtem auto/moto veteránských strojů. Nebo alespoň jejich částí, které jsou zakomponované do přírody. Pohybuje se tam množství lidí oživujících podivuhodné stroje. Všichni jsou v pohodě. Za všechny jeden příklad.
Skelet velorexové side na podvozku vlastní výroby připomínající formulový závodní speciál.
Přes veškerou snahu tvůrce se bohužel tento speciální stroj nepodařilo zpojízdnit. Ale bylo tam k vidění plno dalších originálních hybridů, takže početní diváci měli co obdivovat.
Vlastní Rejs se odehrával v nedaleké polní lokalitě vedle fotbalového hřiště. To mělo svůj význam, jak se dále ukáže. Stroje se tam přesunuly ve spořádané koloně.
Trať podniku byla vytýčena na poli v mírném svazu. Rozjížďky se jely dvě, každá jiným směrem. Naštěstí bylo sucho. Trocha prášení dokreslovala závodní atmosféru.
Startovalo se po dvojicích, časy se měřily. Stroje byly vybrány vždycky přibližně stejné síly. Jawy, Zetky, Simsony, Pionýry atd. Pestrá směska.
Bylo tam i pár borců na crossových speciálech. Ti to opravdu brali vážně a dost to i uměli. Samostatně soutěžily ženy a děti. Sklidily velký a zasloužený obdiv za svou odvahu a umění. Raritou byla tříkolka s motorem z Trabanta.
Nakonec byli soutěžící rozděleni na dvě přibližně stejná družstva a závodili ve štafetě. Každý musel objet svůj úsek se syrovým vajíčkem a pokusit se ho dovézt do cíle vcelku. Za každé rozbité se strhávaly body. Ale šlo hlavně o tu srandu při tom.
Na úplný závěr se na přilehlém hřišti odehrál zápas v motokopané. Stroje měly společný pouze obsah – 50 ccm. Bojovalo se urputně a hráči i diváci byli spokojení. Vyhrálo družstvo v rozlišovacích vestách 2 -1. Celá akce vyvrcholila vyhlášením vítězů na Kennyho domovském mlýně.
Přišlo mně, že akce typu Mlejn rejs jsou dílem lidí, kteří se umí o svou zábavu postarat sami. Stejně jako třeba Moped rally v nedalekém Rychtářově. Je s tím kupa práce a stojí i nějaké peníze. Ale jak vidno, jde to. Upřímně tyto lidi obdivuju a moc a moc jim fandím.
Díky Kenny, byl to moc příjemnej den na mlýně a na Mlejn rejsu.
Foto: MotoKenny.cz