Plzeň – 4. září
Loni tu v rozjezdu získal přebornický titul. Jenže předevčírem se mohl jen dívat, jak mu v letošní tabulce bez sebemenšího sentimentu mává šestá příčka aktuálního pořadí. Do řeči mu bylo jako němému v bezvědomí, zato ortéza na jeho rameni vyprávěla o šesti týdnech svého pobytu na místě s exkluzivním výhledem. Přesně za tak dlouho po svém pádu během pražské juniorky půjde Matouš Kameník na kontrolu. A to bude už říjen…
Praha – 5. září
Skvělý národní tým, který při Long Track of Nations vozil medaile a světový titul mu unikl jen o vlásek, je bohužel historií. Pro zranění musel přestat závodit nejprve Martin Málek a po něm i Josef Franc. K Hynku Štichauerovi však přibyli mladí dravečci Jan Macek a Daniel Klíma. V sobotu se v Morizes utkají o vavříny ve světovém šampionátu. Zdeněk Schneiderwind věří, že charakter oválu by mohl hrát oběma českým nováčkům bez velkých zkušeností v této disciplíně do karet.
Loading ...„Morizes je vlastně speedway,“ zamýšlí se český reprezentační kouč. „Myslím, že jak Máca, tak Dan budou mít navrch. A Hynek to tam dobře zná. Jsem rád, že tyhle kluky máme. V Mariánkách to bylo od všech třech dobrý. Musíme hlavně klepat do železa, aby vydržela technika.“
| Německo: | 1 Erik Riss, 2 Lukas Fienhage, 3 Max Dilger |
| Velká Británie: | 4 Zach Wajtknecht, 5 Chris Harris, 6 Andy Appleton, 23 Edward Kennett |
| Finsko: | 7 Henri Ahlbom, 8 Tero Aarnio, 9 Jesse Mustonen |
| Francie: | 10 Stephane Tresarrieu, 11 Dimitri Berge, 12 Mathias Tresarrieu, 25 Jordan Dubernard |
| Nizozemí: | 13 Henry van der Steen, 14 Mika Meijer, 15 Rene van Weele, 26 Lars Zadnvliet |
| Dánsko: | 16 Kenneth Krusse Hansen, 17 Jakob Bukhave, 18 Patrick Kruse |
| Česká republika: | 19 Hynek Štichauer, 20 Jan Macek, 21 Daniel Klíma |
Plzeň – 4. září
Na své cestě k Long Track of Nations se potkali v žárem rozpálené Plzni. Rozpis závodu je přivedl dohromady na startovní rošt třetí jízdy. Jan Macek nebyl o tréninku spokojení s nastavením svého motocyklu. Vyměnil trysku a jeho stroj se proměnil na raketu, která s ním vystřelila dopředu a nechala za sebou Hynka Štichauera. Oba kralovali i nadále, takže se potkali na stupních vítězů s kopřivnickým borcem úplně nahoře. Pardubičan výsledek trefně přirovnal k pomstě za sobotní lázeňský OPEN na dlouhé dráze, ale jedním dechem odmítal újmu na své psychice. Ostatně otázka přeborníka je stále otevřená. Třetí příčku si v rozjezdu s Janem Jeníčkem vybojoval Kacper Szopa.
Vedro si hrálo na absolutistického vládce. Co na tom, že kalendáře ukazovaly čtvrtý den září, které by se mělo chovat jako podzimní měsíc. Místo toho nechalo sluníčko hnát rtuť teploměru přes třicítku a ještě se tvářilo, jako by to bylo normální. A změna neměla přijít nikdy. Leda možná na Vánoce.
Po omluvě Jana Hlačiny závod další posily nedostal. Jelo se ve čtrnácti a začalo se pěkně zostra. Karel Průša v sedle dvěstěpadesátky poměrně rychle dostal před veterána Martina Švestku i Dominika Hrbka. Stal se prvním vítězem dnešního odpoledne. Ovšem o vavříny začalo jí až vzápětí.
V rozjížďce s číslem dvě Jan Jeníček záhy sebral vedení Jaroslavu Vaníčkovi. Matěj Frýza zase nepustil ke slovu Jaroslava Petráka, který se necítil zrovna dvakrát ve své kůži. Stěžejní duel dne viděla již třetí jízda. I když žádné drama se ve své podstatě neudálo.
Jaroslav Petrák líčí, že mu není zrovna hej:
„Bolí mě břicho a chce se mi zvracet, tak se nikam neženu.“
Jan Macek vystřelil dopředu jako střela. A Hynek Štichauer bral jen dva body, když dojel druhý před Radkem Bambuchem. Poslední trojku úvodní série sebral Kacpec Szopa. Po skvělém startu čtvrté jízdě přivedl do cíle Bruna Belana, Davida Hofmana a Luboše Hromádku s jeho čtvrtlitrem.
Za čtveřice leaderů první série zůstal po dvou pětinách jen jediný. Jan Macek mistrovsky reagoval na let pásky rovněž v rozjížďce s číslem šest. Za ním se seřadila pětibodová trojice. Jaroslav Vaníček ovládl pátou jízdu, v níž Luboš Hromádka na začátku třetího okruhu předčil Martina Švestku.
Hynek Štichauer v sedmé jízdě přistřihnul křidélka Kacperu Szopovi. Na něho si v rozjížďce s číslem deset vyšlápnul Jaroslav Vaníček. Pražan zbavil Poláka vedení po vnější straně úvodního oblouku. Kacper Szopa nesložil zbraně. Držel spodní stranu a v první zatáčce druhého kola jel v čele zase on.
Jenže přišla další zatáčka. Radek Bambuch jezdící na třetí pozici se v ní přetočil a upadl. Karel Průša se mu snažil vyhnout. Dostal se daleko na venek a trefil nafukovací bariéru. Jeden její vak prasknul, ale šikovná parta jej vyměnila za dvanáct minut.
Karel Průša popisuje události rozjížďky s číslem deset:
„Reagoval jsem dobře, nešlo se vyhnout. Myslím na Evropu v Kršku, proto už dnes nepojedu.“
Radek Bambuch byl diskvalifikován, Karel Průša z mítinku odstoupil. V opakovačce hrál Jaroslav Vaníček hlavní roli a nepustil Kacpera Szopu ke slovu. Osm bodů v průběžné klasifikaci mu bylo odměnou. Na stejné sumě byl také Hynek Štichauer, když vyhrál devátou jízdu.
V ní nadchl diváky spíše David Hofman. Jezdil před Jaroslavem Petrákem, když ve druhé zatáčce upadl. Vrátil se za řidítka a v poslední zatáčce ještě připravil Martina Švestku o poslední body, který zůstával ještě v banku.
Jan Macek suverénně v rozjížďce s číslem dvanáct prodloužil sérii své neporazitelnosti. A vyhříval se na hrotu aktuální klasifikace jako sluníčko, jež se chystalo zapadnout za plzeňský obzor. Další sólo v patnácté jízdě posunulo Jana Macka ještě výš.
Jaroslav Vaníček se ani nerozjel. Přetržený primární řetěz napáchal na jeho motocyklu takové škody, že Pražan musel ze závodu odstoupit. Hynek Štichauer i nadále byl v patách kopřivnického závodníka, protože opanoval rozjížďku s číslem třináct. A Pražanova smůla poslala dravou vodu na mlýn Kacpera Szopy.
Speciálně po jeho triumfu ve stylu start – cíl v šestnácté jízdě. Mezi favority se neváhal zařadit ani Jan Jeníček. V rozjížďce s číslem sedm jen sekundoval duelu Hynka Štichauera a Kacpera Szopy. o pět jízd později podlehl Janu Mackovi. Na počátku čtvrté pětiny navázal na úvodní trojku a měl devět bodů.
Martin Švestka vysvětluje své odstoupení ze závodu:
„Chtěl jsem si tady hlavně zatrénovat na veteránské mistrovství světa. A na týhle dráze to není žádná prdel.“
Do rozjížďky s číslem sedmnáct nenastoupil Martin Švestka. Prve upadl v poslední zatáčce třinácté jízdy. Ztratil bod, navíc si zlomil tři prsty u ruky. Začátek závěrečné fáze postavil Jana Macka na nejvyšší stupínek pódia. Ani na popáté nenašel přemožitele.
Odvedl přitom i Kacpera Szopu, který se musel vypořádat s útoky Matěje Frýzy. Jan Jeníček si v osmnácté jízdě připsal další trojku a srovnal krok s Kacperem Szopou. Čekal je rozjezd. O třetí místo, protože Hynek Štichauer v prvním výjezdu dvacáté jízdy objel Bruna Belana.
Pardubičan by skončil na druhém stupínku pódia, byť by se nakrásně před slánského juniora nedostal. Zbývalo jen rozhodnout o třetím místě. Hned po startu rozjezdu se po něm natáhnul Kacper Szopa,který postavil Jana Jeníčka mimo stupně vítězů.
„Myslím si, že dobré,“ usmíval se Jan Macek před cestou na nejvyšší stupínek pódia. „O tréninku se mi to točilo hrozně a nemělo to grip. Pak jsem šel hrozně dolů s tryskou, zuby jsem nechal a jelo mně to. A vyhrál jsem přebor, to byl účel. Teď jedu s dědou rovnou do Morizes. Na Long Track of Nations máme dobrý tým, snad to bude fungovat.“
„Dobrý, takovej pěknej trénink,“ bilancoval Hynek Štichauer. „Máca mi vrátil sobotní Mariánky i s úroky. Sere mi to, ale rozhodně se kvůli tomu nepojed vyplakat se k mámě. Díry jsem vymet‘ jen o tréninku, pak jsem je celý závody objížděl.“
„Čtvrtý místo, byli lepší,“ zůstával Jan Jeníček nad věcí. „Szopovi to jede docela dobře. Za mě dobrý, motorky jely skvěle, dráha trošku děravá, ale dobrá. V rozjezdu jsem nevěděl, kam se postavit.“
„Byl jsem na domácí dráze,“ připomínal Matěj Frýza. „Byl jsem na domácí dráze. Čekal jsem, že by se něco mohlo potrefit. Škoda, dva body a jel bych rozjezd o bednu. Důležitej je příští tejden, to tady bude mistrák, dneska to byl jen trénink.“
„Bylo to rozjetý dobře,“ povzdechl si Jaroslav Vaníček s pohledem na svůj poničený motocykl. „Podle mě to zapříčinil zadní řetěz, který poničil blatník a kozičku. Do toho druhá strana, roztrhlo mi to spojkový lanko a spadnul mi i primár. Náhradní motorku nemám, musel jsem odstoupit. Jsem ráda, že se to stalo na přeboru, ne na mistráku nebo podobným závodě.“
| 1. Jan Macek, Kopřivnice | 3 3 3 3 3 | 15 |
| 2. Hynek Štichauer, Pardubice | 2 3 3 3 3 | 14 |
| 3. Kacper Szopa, PL | 3 2 2 3 2 | 12+3 |
| 4. Jan Jeníček, Pardubice | 3 1 2 3 3 | 12+2 |
| 5. Matěj Frýza, Plzeň | 1 3 3 2 1 | 10 |
| 6. Bruno Belan, Slaný | 2 2 2 2 2 | 10 |
| 7. Jaroslav Vaníček, Praha | 2 3 3 E – | 8 |
| 8. Jaroslav Petrák, Pardubice | 0 1 2 2 3 | 8 |
| 9. David Hofman, Pardubice | 1 2 1 1 2 | 7 |
| 10. Luboš Hromádka, Pardubice (250 ccm) | 0 2 1 1 1 | 5 |
| 11. Radek Bambuch, Kopřivnice | 1 1 X 1 2 | 5 |
| 12. Dominik Hrbek, Pardubice | 2 0 F 2 F | 4 |
| 13. Karel Průša, Slaný (250 ccm) | 3 0 F/R – – | 3 |
| 14. Martin Švestka, Slaný | 1 1 0 F – | 2 |
Poznámka: z původně přihlášených se omluvil Jan Hlačina
| PHA | KOP | BŘE | SVI | CHA | LIB | PLZ | TOT | |
| 26.3. | 8.5. | 15.6. | 23.6. | 30.6. | 28.7. | 4.9. | ||
| 1. Jan Macek, Kopřivnice | 20 | 20 | 18 | – | 20 | – | 20 | 98 |
| 2. Hynek Štichauer, Pardubice | 16 | – | 20 | 20 | 9 | – | 18 | 83 |
| 3. Jaroslav Vaníček, Praha | 10 | 18 | 12 | o | 18 | 14 | 10 | 82 |
| 4. Jaroslav Petrák, Pardubice | 7 | 11 | 14 | 12 | 10 | 11 | 9 | 74 |
| 5. Jan Jeníček, Pardubice | 12 | 14 | 16 | – | 14 | – | 14 | 56 |
| 6. Bruno Belan, Slaný | 6 | – | 8 | 18 | 11 | 10 | 11 | 64 |
| 7. Matouš Kameník, Pardubice | 11 | 12 | – | – | 16 | 18 | – | 57 |
| 8. David Hofman, Pardubice | 2 | 7 | 6 | 14 | 8 | 7 | 8 | 52 |
| 9. Matěj Frýza, Plzeň | 8 | 8 | 9 | – | – | 12 | 12 | 49 |
| 10. Daniel Klíma, Praha | 14 | – | 11 | – | – | 16 | – | 41 |
| 11. Jan Hlačina, Pardubice | o | o | 7 | 16 | 7 | 8 | o | 38 |
| NC Filip Kasan, SK – Žarnovica | – | 9 | 5 | 9 | 4 | 2 | – | 29 |
| 12. Radek Bambuch, Kopřivnice | – | 4 | 3 | 10 | – | 3 | 6 | 26 |
| NC Jakub Valkovič, SK – Žarnovica | – | 16 | 10 | – | – | – | – | 26 |
| NC Kacper Szopa, PL | 3 | o | – | – | – | 9 | 16 | 25 |
| 13. Dominik Hrbek, Pardubice | – | 6 | 2 | 8 | – | 4 | 5 | 25 |
| NC Michael West, AUS (DMU) | – | – | – | – | – | 20 | – | 20 |
| 14 Michal Baštecký, Praha | 5 | 10 | 4 | – | – | – | – | 19 |
| 15. Adam Bubba Bednář, Praha | 18 | – | – | – | – | – | – | 18 |
| 16. Luboš Hromádka, Pardubice (250 ccm) | – | – | 1 | – | 6 | – | 7 | 14 |
| 17. Petr Marek, Praha (250 ccm) | – | – | – | 11 | 3 | – | – | 14 |
| 18. Daniel Halamka, Praha | 3 | o | – | – | 5 | 5 | – | 13 |
| NC Richard Geyer, D | – | o | – | – | 9 | – | – | 9 |
| 19. Štěpán Melč, Plzeň | 4 | 5 | – | – | – | – | – | 9 |
| NC Emil Milberg, S | 9 | – | – | – | – | – | – | 9 |
| NC Krystian Buczynski, PL | – | o | – | – | – | 6 | – | 6 |
| 20. Karel Průša, Slaný (250 ccm) | 1 | – | o | – | – | – | 4 | 5 |
| 21. Martin Švestka, Slaný | – | – | – | – | – | – | 1 | 1 |
Poznámka: Poznámka: klasifikováni jsou držitelé licencí AČR, bodový klíč za umístění v závodech 20 – 18 – 16 – 14 – 12 – 11 – 10 – 9 – 8 – 7 – 6 – 5 -4 – 3 – 2 – 1; o = omluven ze závodu
Chabařovice – 3. září
Přetrvávající tropické dny spíše lákají k vodě. V Chabařovicích připravili další díl seriálu PRO-TEC Speedway Mini Cup, jenže po mariánskolázeňském konfliktu se nevědělo, zda tento podnik vůbec uspořádat či nikoliv. Zdeněk Schneiderwind od toho dává ruce pryč, což asi není dobře.
Vždyť jestli nebude mít Česká republika mládežnickou základnu, závodníci v seniorských soutěžích nám za chvíli asi dojdou, že? Nebo my už nechceme další Vašky Milíky nebo Honzy Kvěchy a jiné? Co dělá SCM pro výchovu mládeže? Trénuje se vůbec někde?
Děti přeci musí závodit a dostávat drobné odměny, abychom je motivovali. Do Chabařovic přijelo pět kolibříků a po dohodě jsme uspořádali alespoň trénink. Ale je to k zamyšlení a určitě by to mělo někoho zajímat! My bychom mohli svůj volný čas, trávit třeba jinak.
Chlumec – 4. září
Babí léto podává pomocnou ruku podzimu uzavřít plochodrážní účet letošní sezóny. Evropský šampionát dvojic v kubatuře 250 ccm není výjimkou. Příští úterý vyvrcholí na pražské Markétě. Ale ještě předtím jej v neděli čeká jeho druhý podnik v Kršku. A právě sem se předminulý víkend vypravil Petr Marek, který vytvoří tým s Karlem Průšou a Adamem Nejezchlebou.
Hlavním bodem programu se stal klubový test match, v němž AMD Krško vyhrálo nad italským Lonigem. Startovalo se úderem osmnácté hodiny a do areálu si našlo cestu okolo pěti set diváků. Hlavní klání doplňovaly vložené dvěstěpadesátky. Také Slovinci a Italové. A Petr Marek jako jediný Čech.
„Petrovi se na dráze jelo velmi dobře,“ líčí závodníkův otec Pavel. „Ze čtyř jízd vždy dojel jako třetí, takže celkem nasbíral čtyři body. Nejdůležitější pro něho byla šestá jízda. Spolu s Italem Brandem Lunardim měli stejný počet bodů. Rozhodovalo se o postup.“
Jejich duel zvedl diváky na nohy. „Byla to nádherná jízda, kolo na kolo, kluci bojovali jako lvi,“ popisuje Pavel Marek. „Dvě kola jeli vedle sebe. Do cíle dojel o půlku motorky první Ital a tak se Petr bohužel do finále nedostal. Trochu nás to mrzelo, ale je to závod.“
Důležitější bude v neděli evropský šampionát, v němž je český tým po úvodním kole v Gdaňsku na předposledním, sedmém místě. „Pro nás je to první kompletní sezóna ve vyšší kubatuře a sbírání zkušeností na dráze s těmi nejlepšími,“ říká Pavel Marek. „A Slovinci měli hodně rychlé motory, první byl Sven Cerjak, za ním Gregor Zorko a Tilen Bračko. Ale pro Petra to byla perfektní příprava na nedělní mistrovství Evropy.“
Četl jsem, co se stalo s Mini Cupem… Vina není na Zdendovi Schneiderwindovi, ale v nás co děláme plochou dráhu. Nedostatek mladých nespočívá v nedostatku peněz, ale přístupu a propagaci mladých začínajících závodníků. Trochu se zamyslete a řekněte jeden jediný důvod, proč byste někomu doporučili začít dělat plochou dráhu.
Technika, se kterou mladí začínají, je příšerná. Doslova by se dala nazvat jako hajtry. Když pominu dva mezinárodní závody, naše stopětadvacítky se nikam nepodívaly. Nejhorší je, nikdo nepřijede ani na kemp, kde pod vedením trenérů a to podotýkám těch, kteří patří k nejlepším. Prostě nepřijede.
Dohadujete se o Mini Cup? Proč?
Začínající jezdec, co ještě ani neví, jestli chce nebo bude jezdit je nucen si udělat licenci na trénování, jako by mělo být na Mini Cup? Neobstojí slova o pojištění.
U našich severních sousedů se na licence skládají zkoušky na základě toho, co se naučí pod vedením trenéra. Tak tomu bylo i v minulosti u nás, ale to co považujeme za pokrok, se povede.
Co považuji úplný nesmysl, je že na nejmenších motorkách se k závodům používají nejdelší tratě. Nejenže se děti nic nenaučí, ale rodiče se neudrží a snaží se do těch malých kolibříků namontovat za každou cenu raketu.
Pak je opak, kdy na malé dráze nedokážou mladí jezdci zatočit, používají nevhodnou techniku – velikost motocyklu – a pak dochází k pádům. Co nás taky může trápit je věkové rozpětí deset až šestnáct let. Staří závodníci už dopředu staví ty mladé do nevýhody.
Proto jízda na pásku a to, ať se jmenuje Mini Cup nebo pohár pro stopětadvacítky čí nějak jinak, by měla zohlednit možnosti jezdců.
Motivace.
V letošním roce Liberec nabízel školení pro rodiče a začínající jezdce. Nikdo se ani neozval. Jak se mají rodiče orientovat bez podpory a informací?
V současné době jsme v hluboké plochodrážní krizi a bez práce s mládeží nic nebude.
