Devátý den. Las Vegas je opravdu město showbusinessu a hazardu, což je znát na každém kroku. Kopie slavných staveb z celého světa, Eifelova věž, americké mrakodrapy z třicátých let, italské Benátky, zámek z Disneyových filmů, socha Svobody a mnoho dalších. A v takovém prostředí jsme byli ubytování, hotel Excalibur jako v pohádce, stovky lidí hrajících na různých automatech.

Vše honosné a obrovské, kde snadno zabloudíte. Absolvovali jsme prohlídku staré části města, jeli po silnici číslo 66, což je Mekka pro všechny motorkáře. Následovala prohlídka nové části města, která je opravdu fantastická. Stojí zato vidět na vlastní oči. Tomáš Rambousek nás zavedl na místa, kde byl osobně před mnoha lety.

Ulice, která se podobá našemu Václaváku a je stokrát honosnější, je plná reklam a barev stejně jako celé město a osvícená milionem žárovek. Všude plno lidí a obrovská nabídka všelijakých programů. Krásné, spoře oblečené dívky, držící v ruce kožený bičík, vás lákají ke společnému vyfocení, a když odmítnete tak jako já, dostanete s bičíkem přes zadek.

Zkrátka jiný svět. Je třeba přiznat, že pro normální lidi vše velice drahé. Na každém kroku hráli muzikanti, byli kouzelníci a všude plno překvapení. Večer jsme se vykoupali v hotelovém bazénu a potom jsme šli společně na těžce předražené pivo. Oni totiž mimo oficiální ceny ještě připočítávají nějakou daň a spropitné.

Desátý den. Po vydatném spánku jsme ráno vyrazili směr Kalifornie. Večer jsme navštívili město Bakersfield, kde se na stadionu v Kern County,  jel první finálový závod mistrovství USA na ploché dráze. Čekalo nás několik překvapení. Vše se dělalo na poslední chvíli, ještě patnáct minut před závodem jezdil na dráze grejdr.

Celý závod navštívilo asi odhadem dvě stě platících diváků. Finále jezdecky na úrovni našeho přeboru, což na tak obrovskou zemi bylo doslova k neuvěření. Kde to ale žilo, bylo v jezdeckém depu, kde byli s jezdci přítomni i členové rodin. Byli jsme navštívit znovu i stan Wilbura Hancocka a další jezdce.

V depu bylo k vidění opět mnoho našich motocyklů Jawa.  I tady spíkr hovořil o delegaci z České republiky. Myslím, že to byla velmi dobrá reklama české ploché dráhy. Výsledky finále v Bakersfieldu:  1. Broc Nicol 20, 2. Billy Janniro  19, 3. Max Ruml  14, 4. Chris Kerr  12. Po závodě jsme jeli docela daleko do města Tulare, kde jsme přenocovali.

Jedenáctý den.  Návštěva národních parků Sequia a King Canyon. Okouzlující místo s jedněmi z nejstarších a největších stromů na světě. Dokud vidíte tyto giganty jen ve filmu, tak vám to nepřijde tak impozantní, jako když to vše vidíte v reálu. Stromy, které rostou tisíc let, měří v průměru až tři metry a váží obrovské množství tun. Působí jako ve snu. Když vedle nich postavíte osobní automobil, vypadá jako hračka. Večer opět nocleh v Tulare.

Dvanáctý den.  Cesta do San Francisca. Cestou návštěva Yosemitského národního parku, což je krásný park s žulovými masivy. Cestou jsme z auta viděli obrovské stádo bizonů, sice v ohradě, ale neodolali jsme a zastavili. Nádherný zážitek. Po dlouhé cestě 690 kilometrů jsme pozdě večer dorazili do San Francisca, kde jsme přespali.