Praha – 21. června
Náborová akce pražské Markéty odstartovala před včerejší první ligou. Pokračovat bude zítra, kdy se centrum dění přesune na malou dráhu. Zhruba mezi jedenáctou a půl druhou zde budou probíhat praktické ukázky stopětadvacítek. Bohužel zamýšlený závod seriálu PRO-TEC Speedway Mini Cup odpadá. Nesešlo se dostatečný počet zájemců, už jen proto, že Karel Průša jede v Teterowě semifinále SGP3.
Praha – 21. června
Byla to řádná řacha. Finále úvodního závodu první ligy nestačilo ani pořádně začít a už blikala červená světla. Adam Bubba Bednář skončil v péči lékařů a putoval do nemocnice s podezřením na zlomenou ruku. To se naštěstí nepotvrdilo, ale dnes jej čeká další návštěva nemocnice. Na finále evropského šampionátu dvojic do devatenácti let ale musí český tým bez něho. V Pile nastoupí ve složení Jaroslav Vaníček, Matouš Kameník a Jan Jeníček.
Praha – 20. června
Ještě v pondělí neměla první liga pravidla. Vše šlo ráz na ráz. V úterý je ve Slaném schválila sportovní komise a dnes se nový rozpis prvně otestoval v praxi. První podnik nižší české soutěže na Markétě stál za to, protože bodové rozdíly mezi týmy byly naprosto marginální. Nabídl rovněž souboj manažerských kvalit. Každý závodník může zaskočit za svého kolegu kdykoliv, jen na ovál smí maximálně šestkrát. Včetně finále. Mírný vrch nabraly Pardubice. Hynek Štichauer, jenž po nevydařeném Mühldorfu v neděli a včerejším Slaným, už zase mlsal trojky. V rozjížďce s číslem patnáct vyškolil Jaroslava Vaníčka, ob jízdu později svedl epický duel s Adamem Bubbou Bednářem. Východočeši díky tomu vyhráli závod ještě před finálovou jízdou. V její první zatáčce upadl Adam Bubba Bednář, jenž později v sanitce čekal na ambulanci do nemocnice s podezřením na frakturu ruky. Robert Král, kouč Divišova, si moudře ušetřil na finále Daniela Klímu. Odměnou se mu stal triumf ve stylu start – cíl. Smůla Kopřivnice, která ztratila klíčové body vinou vyloučení či poruch, gradovala právě v samém závěru. Jan Macek skočil do pásky. Z trestné čáry překonal Jana Jeníčka i Jaroslava Vaníčka, ale jeho čtyři body divišovské skóre jen srovnaly. A pravidla stanoví, že pat v závěrečné klasifikaci závodu, vyřeší finálový výsledek.
Pět minut před šestou se na pražském ovále proháněla černá kropička, kterou marně stíhal červený traktor. Škody předchozích dešťů potřebovaly nápravu. Co víc, vyloučit se nedaly ani další srážky. Rozum velel ke spěchu. Proto padl slavnostní nástup a šlo se rovnou do závodní akce. Jako první projel vraty z depa Daniel Klíma.
Pražský borec měl oblečenou vestu Divišova, který de facto vůbec poprvé se svým vlastním družstvem zasáhnul do české kolektivní soutěže. Změn bylo ostatně oproti zažitým formátům minulých sezón víc. Jejich katalyzátorem se stalo také odstoupení Plzně minulý týden, které si vynutilo změnu rozpisu.
Rozjížďky párů odešly do minulosti. Letos se utkávají jednotlivci. Z každého družstva vždy jeden, což premiérově předvedla dnešní rozjížďka s číslem jedna. Jenže sotva se na jejím roštu seřadili, rozsvítila se červená světla. Startmaršál Filip Hájek v domnění, že někdo najel do pásky, narýsoval ukázkovou trestnou čáru.
Jenže sudí Pavol Pučko vyloučil Eduarda Krčmáře za nesplnění startovního limitu. Vášně explodovaly, což v takové situaci není nic mimořádného. Když se uklidnily, Jan Jeníček odvedl Daniela Klímu a Michala Bašteckého, aby poslal do vedení Pardubice. Lubomír Vozár přijel se třemi muži v týmu. Osnoval strategii, aby každého z nich poslal na ovál maximálně šestkrát, jak ukládají reglementy.
Hynek Štichauer, jenž se do prvoligových Pardubic vrátil po letech působení v Kopřivnici, byl ve druhé jízdě programovým závodníkem. Vrch ale měl Jan Macek pádící pro tři body stylem start – cíl právě před Pardubičanem. Bruno Belan, netradičně coby pražský závodník, v úvodním výjezdu podjel Matouše Kameníka v barvách Divišova.
Jan Jeníček na téma dráhy:
„Je to tvrdý. Vymydlený jak prase. Je to o tom, kdo se první dostane na venek.“
Hned poté vjel na ovál Eduard Krčmář. Po zamýšleném esu Plzně rychle sáhla Kopřivnice a nyní mířil na start místo Radka Bambucha, který kvůli vypadlému drátku z vypínače zapalování ani neodtrénoval. Sólo ale hrál Jaroslav Vaníček, když kopřivnický Slaňák uhlídal Jana Jeníčka.
Úvodní sérii plánoval nejlépe uzavřít Adam Bubba Bednář. Vskutku odstartoval nejlépe, jenže z prvního výjezdu jej vnějškem vystřídal Daniel Klíma. Pražský junior bojoval jako lev. Ve třetím kole šlo již do tuhého, útočil zleva, zprava. Daniel Klíma si ale tři body sebrat nenechal.
První čtyři rozjížďky vystavily novému rozpisu první ligy skvělé vysvědčení. Ale dnešní drama teprve začalo. Jakub Valkovič začal ve čtvrté jízdě nulou, ale v hned po přestávce se jal si ji opravit. Ujal se vedení, jenže mít Hynka Štichauera za zády nebylo žádné terno.
Pardubičan si v něm četl jako v otevřené knize. Ve druhém kole si zkusil atak vnější stranou druhé zatáčky, aby se na stejném místě o kolo později doopravdy přenesl do čela. Vzápětí Jan Macek v prvním výjezdu podjel Daniela Klímu. A v sedmé jízdě opět blikala červená světla. Jaroslav Vaníček totiž upadl v úvodní zatáčce.
S přilbou v ruce přešel napříč trávníkem do boxů a na jeho cestě se mu vydal naproti Adam Bubba Bednář. Arbitr pozval k repete celou čtveřici. Ovládl ji Jan Jeníček, který jako první získal skalp svého jmenovce Macka. Kopřivnický závodník se navíc musel dostat před Jaroslava Vaníčka, což se mu podařilo v úvodním oblouku druhého okruhu.
Osmá jízda vyzněla jednoznačně pro Adama Bubbu Bednáře. V půlce základní části vedla Kopřivnice se čtrnácti body. Pardubice měly méně o bod, Praha o dva a Divišov o čtyři. Všem manažerům bylo naprosto jasné, že do konce závodu zbývá ještě dlouhá doba. A že aranžmá je takové, že překvapit nemůže vůbec nic.
Jan Macek komentuje rozjížďku s číslem devět:
„Bohužel. Vstup do závodu jsem měl famózní, teď řetěz, to zamrzí.“
Kvůli přetrženému řetězu se Jan Macek do rozjížďky s číslem devět ani nerozjel. Daniel Klíma doburácel do cíle před zraky Jaroslava Petráka a Michala Bašteckého. Kopřivnická smůla nebrala konce. V desáté jízdě odstoupil Eduard Krčmář, když se mu v první zatáčce desáté jízdy dostala noha pod hák. Naštěstí bez zdravotních následků.
Nicméně Jan Jeníček zvětšoval pardubické vedení. Hynek Štichauer měl stejné záměry. V rozjížďce s číslem jedenáct nejlépe odstartoval Matouš Kameník. Záhy jej objel Jaroslav Vaníček. Pardubičan poslal motocykl pod divišovského borce ve druhém nájezdu. A byl úspěšný stejně jako později Jakub Valkovič.
Dvanáctá jízda zvedla hodnotu divišovských akcií, protože Daniel Klíma se nenechal zaskočit od Adama Bubby Bednáře. Hynek Štichauer si pohlídal Eduarda Krčmáře a Pardubice stále vedly s jednadvaceti body. Praha měla dvacet, Divišov šestnáct a Kopřivnice patnáct.
Rozdíly ve skóre byly naprosto marginální. Už jen proto, že ve finále se běžné body násobily dvěma. Dle reglementů má v klíčové jízdě nastoupit nejlepší borec z týmu. Pokud ovšem nemá za sebou už maximálních šest startů. Na tuto kartu vsadil Lubomír Vozár, kdežto divišovský Robert Král si Daniela Klímu šetřil. Ale postupně…
Ve třinácté jízdě neměl sobě rovného Jakub Valkovič. Jaroslav Petrák se držel jako druhý. Na konci třetího kola jej překonal Bruno Belan. Ovšem hned v následující zatáčce vyjel moc ven a vrátil se zpět na třetí pozici. Co pražský čert nechtěl, slánský junior v poslední zatáčce před cílem upadl a přenechal svůj bod Janu Hlačinovi.
Rozjížďka s číslem čtrnáct zažila skvělý počin Matouše Kameníka. Zabral v pravý čas, v prvním výjezdu za sebe poslal Jakuba Valkoviče. Jan Jeníček a Michal Baštecký tentokrát trčeli za nimi. Pak nastala úžasná chvíle Hynka Štichauera.
V patnácté jízdě rychle předčil Jaroslava Vaníčka. Pražanovi druhé místo nedopřál sekundární řetěz, který se roztrhnul ve třetím kole. Pro dva body se natáhnul Eduard Krčmář a nad jedničkou se neošklíbal ani Matouš Kameník.
Přestávka před šestnáctou jízdou se natáhla, jelikož Hynek Štichauer mířil na start znovu. Vpředu jel Adam Bubba Bednář. Pardubičan se rozjel po vnější straně. Z výjezdu letěl protilehlou rovinou do druhé zatáčky. Pořád měl Pražana po své levé ruce. A před koncem úvodního kola i za svým výfukem.
A tím pádem Pardubice vyhrály první závod letošní první ligy. Nic dalšího před finálovou rozjížďkou jisté nebylo. Verdikt se však odkládal. Z první zatáčky se ozvala rána, kterak Adam Bubba Bednář vletěl do nafukovacích bariér.
Ty pořadatelé vyměnili, zatímco pražský teenager se ocitl v péči lékařů. Pojali podezření na frakturu ruky a čekali na sanitku z Motola. Trvalo to přes třicet minut. A když se něco po půl deváté závodníci konečně potkali na roštu, Jan Macek vletěl do pásky.
Jan Macek líčí finálovou jízdu:
„Jarda Vaníček se pohnul a to mě rozhodilo. Z trestné čáry jsem odstartoval, roztočilo se to rychle. Měl jsem rychlost, Jéňa Jeníček udělal chybu, předjel jsem ho, pak i Járu.“
Na rozdíl od úvodní jízdy přišla trestná čára tentokrát ke slovu. Vedení se ujal Daniel Klíma. Jan Macek nabral úžasnou rychlost a ve druhém okruhu podjel v úvodním nájezdu Jana Jeníčka. Nakonec na začátku třetího kola dostal také Jaroslava Vaníčka.
Kopřivnice vyrovnala divišovské skóre. Jenže nové prvoligové reglementy nepracují s rozjezdy. V případě bodové rovnosti za bernou minci považují výsledek finálové jízdy. A dnes byl v jejím cíli nejdříve Daniel Klíma, takže divišovská premiéra byla druhé místo.
„Hele, super závody,“ usmíval se Hynek Štichauer. „Spravil jsem si chuť po dvou nezdařenejch, nebyla třináctka na zádech. Jsem rád zpátky s půlkoníkem na vestě. Honza a Jarda taky jeli super. A těch pět a půl lidí, co se přišli podívat, si závod určitě užili.“
„Dneska dobrý,“ radoval se Jan Jeníček. „Motorky jely skvěle, v depu byla dobrá nálada. Dráha dobrá, závodivá, spokojenost. Předjíždělo se, bylo to pěkný, krásný závody.“
„Vyhráli jsme díky klukům,“ uznával Jaroslav Petrák. „Ode mě to mohlo bejt lepší. Ale na začátku ta dráha nebyla pro mě. Kamínka jsem moh‘, ale přehmátnul jsem se a tím ho pustil před sebe. Kluci jeli suprově. Mně pak vyšel konec. Tak dobrý, kéž by to tak pokračovalo.“
„O sto procent lepší než jsem očekával,“ svěřoval se Daniel Klíma se svými pocity. „Úterý Polsko, včera Slaný, dnes jsem celej den dělal motorky. Po nemoci se ještě necejtím dobře. Malý očekávání, dobrý výsledky. Druhý místo je dobrý, chceme to udržet, příště jedeme doma.“
„Bylo to těžký,“ připustil Matouš Kameník. „Tři závody ve třech dnech a zase odjíždím do Polska. Dan tým táhnul, jinak spokojenost. Příští závody budou lepší, teď je moc termínů na sobě.“
„Paráda,“ splynulo hodnocení z úst Jana Macka. „Rozhodil mě ten řetěz a čtyři jízdy jsem měl za sebou. Třetí místo taky místo, stáli jsme na stupínkách. Otočí se to. Říkal jsem, že první ligu vyhrajem.“
„Po tréninku se mi dráha nelíbila,“ rozhovořil se Jakub Valkovič. „Děravá, hluboká… Po první jízdě to ale bylo lepší. Škoda té jízdy. I té druhé, kde mě Hynek předjel. Na osmdesát procent jsem spokojený. Nakonec nám to ale stačilo jen na třetí místo. Škoda.“
„Nic moc,“ bručel Eduard Krčmář. „Nefungovalo to, nestartovalo. Moc spokojenej nejsem, ale je to první závod. Uvidím co dál.“
„Dobrý to bylo,“ hodnotil Bruno Belan svůj debut za pražskou Markétu. „Škoda poslední jízdy. Nepoved‘ se mi start a už se blbě předjíždělo. Kvůli tomu jsem spadnul. A ty body chyběj.“
„Sekundár,“ vraštil čelo Jaroslav Vaníček nad svým odstoupením z rozjížďky s číslem patnáct. „Stalo se, stalo. Za to nikdo nemůže. Poslední série byla pro Prahu nejhorší. Já řetěz, Bruno pád, pak ve finále Bubba. A to bych Edu porazil podruhý.“
| 1. AMK ZP Pardubice | 30 | ||
| Hynek Štichauer | 2 3 2 1 3 3 | 14 | |
| Jan Jeníček | 3 1 3 3 1 | 0 | 11 |
| Jaroslav Petrák | 1 0 0 2 2 | 5 | |
| 2. AK Divišov | 27 | ||
| Jan Hlačina | 0 1 0 1 1 E | 3 | |
| Daniel Klíma | 2 3 2 3 3 – | 6 | 19 |
| Matouš Kameník | 0 1 0 3 1 | 5 | |
| 3. SPT Profil Team Kopřivnice | 27 | ||
| Jan Macek | 3 3 2 E 1 | 4 | 13 |
| Eduard Krčmář | M 2 2 R 0 2 | 6 | |
| Radek Bambuch | – – – – | DNR | |
| Jakub Valkovič, SK | 0 2 1 3 2 | 8 | |
| 4. AK Markéta Praha | 24 | ||
| Adam Bubba Bednář | 2 3 2 2 | F/R | 9 |
| Jaroslav Vaníček | 3 1 3 E | /2 | 9 |
| Bruno Belan | 1 1 2 F | 4 | |
| Michal Baštecký | 1 0 1 0 | 2 |
| 1. Pardubice | 1-0-0-0 | 30 | 4 |
| 2. Divišov | 0-1-0-0 | 27 | 3 |
| 3. Kopřivnice | 0-0-1-0 | 27 | 2 |
| 4. Praha | 0-0-0-1 | 24 | 1 |
Praha – 20. června
Po odstoupení Plzně z letošní první ligy schválila sportovní komise nová pravidla. V rozpise budou proti sobě startovat jednotlivci. Po šestnácti rozjížďkách proti sobě v sedmnácté jízdě nastoupí nejlepší muž svých sestav o dvojnásobný počet bodů. Ve družstvech vznikají zajímavé personální tahy, kupříkladu po Eduardu Krčmářovi sáhla Kopřivnice, Bruno Belan zase posílí Prahu.
Loading ...| AK Markéta Praha: | 1 Adam Bubba Bednář, 2 Jaroslav Vaníček, 3 Bruno Belan, 4 Michal Baštecký |
| AMK ZP Pardubice: | 5 neobsazeno, 6 Hynek Štichauer, 7 Jan Jeníček, 8 Jaroslav Petrák |
| AK Divišov: | 9 Jan Hlačina, 10 Daniel Klíma, 11 Matouš Kameník, 12 neobsazeno |
| SPT Profil Team Kopřivnice: | 13 Jan Macek, 14 Eduard Krčmář, 15 Radek Bambuch, 16 Jakub Valkovič (SK) |
Slaný – 19. června
Rozhodla rozjížďka s číslem třináct. Pražský tandem Adam Bubba Bednář – Jan Kvěch odvedl v duelu prozatím neporažených Eduarda Krčmáře s Jakubem Jamrogem. Pravda, polský borce na poslední chvíli sebral české hvězdičce velkých cen druhé místo. Ale titul v českém šampionátu dvojic se po třech letech ze Slaného sunul o nějakých třicet kilometrů na jih. Ale že by bylo všechno tak černobíle jednoduché? Tomu přece nelze věřit. Boj o zlato odstartoval již v pondělí, kdy zraněním Andrzeje Lebeděvse přetekla nejen marodka, ale také pohár trpělivosti jeho polského klubu. Takže bohužel, žádní závodníci klubu v zahraničních startech. Ani Antoni Mencel za Vopatovce. V jejich sestavě ani pořízek rozměrů Daniela Klimy tentokrát nepřepral smůlu. A pardubický Hynek Štichauer? Po závodech pusa zamčená na deset západů. Jo, co by se dalo říct na zničený motor a dva prasklé řetězy, z toho ten druhý před vraty depa při spěchu na startovní rošt rozjížďky s číslem devatenáct. Nepříliš zvědavá paní historie zaznamená pražský titul, stříbro pro Slaný a také bronz, jenž pro domácí U19 Team Jaroslav Vaníček s Brunem Belanem rozhodně pasivně neutrpěli. Nejen Jaroslav Petrák, který závodí ještě lépe než zamlada, ví své. Historici si všimnou, že pod pokličkou papiňáku horkého dne, se uvařil nepříjemný slejvák, který poničil dráhu a zkomplikoval žit jury i pořadatelům. Naštěstí tato tělesa pod vedením Petra Moravce a Antonína Vildeho výzvě svatého Petra čelili se ctí.
Celý den panovalo ve Slaném dusno jako pod pokličkou obrova papiňáku. Svěží větřík okolo šestnácté hodiny ale nebyl vítaným hostem. Osvěžoval vzduch, to se mu nedá upřít. Na druhou stranu ale přivedl mraky. Před jedním z klíčových mítinků domácí sezóny docela nešťastný kousek.
Vítr sílil a obloha se tvářila stále hrozivěji. O půl páté odstartoval trénink. V depu Ronny Weis připravoval motocykl Richardu Geyerovi. Na poslední chvíli se stal kolegou Daniela Klímy v sestavě třebusických Vopatovců.
„Leszno po zranění Lebeděvse zakázalo výjezd všech svých jezdců mimo Polsko,“ vysvětloval Vladimír Vopat se znatelným smutkem v hlase. „Rozhodli v pondělí. Matěj Kůs strávil spousta hodin, aby nám někoho sehnal.“
Kolem tři čtvrtě na pět foukal vítr ještě silněji. Stanislav Majer z party třebusických fanoušků z toho měl nefalšovanou radost. Rozdával dětem větrníky a ty se v takovém povětří točily jako zběsilé. Spadly první dešťové kapky. A o pár minut později se šlo na nástup. Jen blázen by otálel se začátkem závodu. Vskutku rozjížďka s číslem jedna se stala dílem okamžiku.
Dopředu vyrazil Bruno Belan. Před koncem úvodního okruhu již měl za sebou svého parťáka. Jaroslav Vaníček totiž dokázal překonat oba Plzeňany, jak Kacpera Szopu, tak Matěje Frýzu. Sedm bodů slánským devatenáctkám náramně slušelo. Ale i další jízdy přinesly vítězům maximální zisky.
Jan Kvěch s Adamem Bubbou Bednářem ve vestách Markéty odvedli Jaroslava Petráka s Davidem Hofmanem, jemuž včera zubař vytrhnul dva zuby moudrosti. Vzápětí Eduard Krčmář odstartoval naprosto skvěle. Jakub Jamrog v úvodní zatáčce objel Daniela Klímu a zařadil se po bok svého parťáka.
Matouš Kameník líčí čtvrtou jízdu:
„Zahrabal jsem se na startu. Pak se to rozjelo z výjezdu. Tak jsem vždycky jednoho předjel.“
V rozjížďce s číslem čtyři se rychle do vedení prosadil Hynek Štichauer. Plzeňané ale uzamkli za svými zády Matouše Kameníka. Ten rozhodně nemával bílou vlajkou. Předčil Matěje Frýzu a v první zatáčce druhého kola pronikl spodní stranou před druhého Kacpera Szopu.
Vedoucí čtveřice sedmibodových párů začala záhy narážet sama na sebe. Pražané udrželi čistý štít. V páté jízdě uletěl Jan Kvěch jako utržený horkovzdušný balón. Adam Bubba Bednář si v první zatáčce poradil s útočícím Jaroslavem Vaníčkem. Bruno Belan uzavíral řadu.
Z šedivého nebe se spustil déšť. Daniel Klíma v rozjížďce s číslem šest využil chyby Jaroslava Petráka a připravil ho o vedení. První třetina vyvrcholila sedmou jízdou. Do jejího čela šel Eduard Krčmář. Hynek Štichauer za ním držel Jakuba Jamroga, na něhož zezadu tlačil Matouš Kameník.
Borci vjeli do druhého kola. V zatáčce u depa zadřel Hynek Štichauer motor. Aby do něho nevrazil, musel Matouš Kameník k zemi. Duchapřítomnost neztrácel ani nadále. Roztlačil motocykl, vrátil se zpátky do jeho sedla a zachránil Pardubicím alespoň poslední dva body.
Tabulku průběžného pořadí uzavírala čtyřbodová Plzeň. Pardubice II měly o jeden, Třebusice o čtyři, slánské devatenáctky a Pardubice o pět bodů navíc. Vedly neporažené Markéta a Slaný. Temné mraky prořízlo sluníčko, nicméně déšť neustával. Aby mohl být závod uznán za platný, musel by skončit minimálně po dvanácti jízdách. Ideální by ale bylo dokončit ho celý.
Zatím se jelo. Rozjížďka s číslem osm viděla suverénní vítězství Markéty nad Plzní. Hned nato se druhý pár Pardubic popral se slánskými devatenáctkami. Po vylétnutí pásky šel dopředu Jaroslav Petrák. Jeho jmenovec Vaníček po něm vytrapoval v úvodním výjezdu.
Jaroslav Petrák na téma svého boje ve dvanácté jízdě:
„Čekal jsem, že do Vaníčka vletím. Tak jsem tam nešel.“
Dostal se dopředu. Pardubický matador v obavách z kolize raději zvolnil. Klesl dozadu, kdežto Bruno Belan se zařadil za svého parťáka. Druhá sedmička byla správně dravou vodou na mlýn mladého týmu vedeného Miroslavem Rosůlkem. Tím spíše když vzápětí zaváhala i hlavní sestava Pardubic.
Hynek Štichauer a Matouš Kameník totiž nezmohli vůbec nic s Danielem Klímou, jenž vyhrál desátou jízdu stylem start – cíl. Zato Slaný neslevoval vůbec nic. Jakub Jamrog a Eduard Krčmář hladkým sólem na plzeňský úkor srovnali jednadvacet pražských bodů.
V první zatáčce dvanácté jízdy upadli Daniel Klíma a Richard Geyer. Už svítila červená světla, když se v oblouku u depa smekl rovněž Jaroslav Vaníček, když se snažil zastavit. Nebyl důvod k repete nepozvat celou čtveřici. Richard Geyer v prvním výjezdu oddělil vedoucího Jaroslava Vaníčka od Bruna Belana. Snaha Daniela Klímy ale přinesla jen pád ještě v prvním kole v zatáčce u depa.
Počasí se umoudřilo. Před třináctou jízdou naordinovala jury jen krátkou čtyřminutovou přestávku bez úpravy trati. Dějství pro hlavní duel dne bylo nastaveno dokonale. Jan Kvěch si stoupnul na vnitřní čáru. Hrabalo se, hrabalo, a hlas startmaršála Emila Gažiho rovnajícího závodníky byl slyšet až na ochoz.
Konečně odstartováno! Pražané suverénně vedli. Slaňáci za nimi. Jakub Jamrog útočil. V nájezdu do poslední zatáčky vskutku podjel Jana Kvěcha. Jeho manévr sklidil potlesk tribun, nicméně jen upravil prohru na 3:6.
Klíčový duel napověděl v otázce mistra. Praha vedle se sedmadvaceti body, Slaný jich měl čtyřiadvacet. Slaný U19 dvaadvacet. A první Pardubice, když ve čtrnácté jízda na hlavu porazili své kolegy z druhého páru, jednadvacet. Ostatní soupeři byli přece už jen mimo pásmo ataku pódia.
Jaroslav Vaníček vysvětluje svůj pád při přerušení dvanácté jízdy:
„Smeklo se mi to v druhý zatáčce. Bylo to zastavený, dojížděl jsem, vyjel do měkkýho, to pak jde samo.“
Ono bylo ostatně otevřené naprosto všechno. V rozjížďce s číslem šestnáct se Slaný vypořádal s Jaroslavem Vaníčkem a Brunem Belanem. Stále si ponechal šanci na titul a porážkou ambiciózních mladíků otevřel prostor Pardubicím pro atak na stupně vítězů.
Jenže tu byl háček. Inu, háček, pořádný hák jako u přístavního jeřábu. Souboj s Markétou v rozjížďce s číslem sedmnáct. Věci vzaly až přespříliš jednoduchý vývoj. Hynek Štichauer se vinou prasklého sekundárního řetězu ani nerozjel. A Jan Kvěch s Adamem Bubbou Bednářem
I přesto Pardubice stály o jediný bod za devatenáctiletými členy domácí sestavy. Los je svedl dohromady na startovní rošt s číslem devatenáct. Osud v ní nemohl být krutější vůči Hynku Štichauerovi. Na poslední chvíli sjížděl dolů pod mostem na trať, když mu někde u metylárny spadnul sekundární řetěz.
Možná trošku níž, ale jeho spojka se válela přesně v těch místech. Pardubičan se pohroužil do svého nitra a pusu si uzamknul jako české korunovační klenoty. Mezitím Jaroslav Vaníček na ovále úřadoval na čele ve stylu start – cíl. Matouš Kameník vyzrál na Bruna Belana, ale Pardubice I zaostaly za slánskou devatenáctkou o čtyři body.
Otázka třetího místa byla tím pádem vyřešena. Ostatně ani oba vyšší stupínky pódia se nemohly těšit na strhující závěr svého obsazení. Šampióny potvrdila již rozjížďka s číslem dvacet. Jan Kvěch a Adam Bubba Bednář odvedli Daniela Klímu s Richardem Geyerem.
Slaný přišel o párový primát na místě, kde před třemi léty jeho hattrick začal. Ale což, plochodrážní dějiny nekončí. Eduard Krčmář a Jakub Jamrog stvrdili stříbro jednoznačným prvenstvím nad Davidem Hofmanem a Jaroslavem Petrákem. Nad středočeským královským městem se rozprostřel krásný večer. Ale úžasný závod na plochodrážním stadióně rezonoval stále ve vzpomínkách všech, kdo mu byli svědky.
„Složitý,“ vydechl Adam Bubba Bednář. „Jsem unavenej, závodů je hodně, chtělo by to dva nebo tři dny pauzičku, příští tejden bude volnějc. Plzeň, evropský devatenáctky, pojedu si tam možná zatrénovat. Naštěstí to dneska nelítalo, ale jezdilo. Novej titul do sbírky, mám radost. S Honzou to byla třešinka na dortu. Je zkušenější. Domluvili jsme se, kdo vyhrál start, hlídal toho druhýho, ať se nepřišpendlíme. Děkuju klukům v depu, sponzorům, rodině a rodině Kurzových.“
„Mokrý,“ odtušil Jan Kvěch odpověď na obligátní otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo. „V půlce závodu přišla přeháňka, bahýnko, ale dobrý, jedeme zdraví domů. Startovalo to, dobrý. Bubbovi jsem pokazil komplet. Zkazil jsem dvě zatáčky, ztratil rychlost a Jamrog si mě krásně vychutnal.“
„Škoda, že jsme neobhájili,“ připomínal Eduard Krčmář tři předchozí slánské zlaté medaile. „Na Pražáky jsem neodstartoval, pak se těžko kluky dohání. Pohoda, na to, že jsem na tom seděl letos seděl párkrát. Nějaká jízda je lepší, jiná horší, pohoda.“
„Za mě dobrý,“ pochvaloval si bronz Jaroslav Vaníček. „Na juniorských dvojicích jsme s Bubbou vyhráli, teď zase bedna. Dobrý, za mě super, povedlo se to. Výsledek nebyl zadarmo, ale je to tam.“
„Všechno jsme naladili, jak jsme měli,“ přisadil si Bruno Belan. „V Březolupech jsme se trápili, nešlo nám to doladit. Dneska jsme to nastavili dobře, bylo do vidět od první jízdy, kdy jsme dali Plni. Chtěl bych poděkovat sponzorům Wee Moto a Petr Ryba. Hlavně chci poděkovat panu Rosůlkovi, byl náš manažer. Jsem rád, že jsem si sehnal takovýho parťáka. Mělo pršet, ale přišlo hodně lidí, to je dobře.“
„Není moc, co povídat,“ vrčel Matouš Kameník. „Trošku jsem to pokazil. Hynkovi nejela motorka, to se stane. Po pádu jsem se zved‘ a dojel, spad‘ jsem schválně kvůli Hynkovi. Udělaly se díry, bolela mě hlava, mám dva ibalginy.“
„Je škoda, že Pardubice nevyhrály,“ litoval Jaroslav Petrák. „Zapršelo, nebylo to ani na mně, abych ostatním sebral body, co by se našim klukům hodily. Po startu jsem se opřel do Vaníčka, pokračoval jsem ve skluzu. Nevyšlo to, neházím flintu do žita, Březolupy, Kopřivnice mám rád, tady mi to taky sedí. Ale víš, jak to je.“
| 1. AK Markéta Praha | 41 | |
| Jan Kvěch | 4 4 4 2 4 4 | 12 |
| Adam Bubba Bednář | 3 3 3 4 3 3 | 19(5) |
| 2. AK Slaný | 38 | |
| Eduard Krčmář | 4 4 3 0 3 4 | 18(2) |
| Jakub Jamrog, PL | 3 3 4 3 4 3 | 20(3) |
| 3. U19 Team AK Slaný | 30 | |
| Bruno Belan | 4 0 3 2 0 2 | 11(1) |
| Jaroslav Vaníček | 3 2 4 4 2 4 | 19(1) |
| 4. AMK ZP Pardubice | 26 | |
| Hynek Štichauer | 4 E 3 3 E – | 10 |
| Matouš Kameník | 3 2 2 4 2 3 | 16(2) |
| 5. KF PD Třebusice | 21 | |
| Daniel Klíma | 2 4 4 F 0 2 | 12 |
| Richard Geyer, D | 0 2 0 3 4 0 | 9 |
| 6. PK Plzeň | 20 | |
| Matěj Frýza | 2 0 0 0 3 3 | 8(1) |
| Kacper Szopa, PL | 0 2 2 2 2 4 | 12(1) |
| 7. AMK ZP Pardubice II. | 13 | |
| Jaroslav Petrák | 2 3 R 2 2 0 | 9 |
| David Hofman | 0 0 2 0 0 2 | 4 |
Mini Grand Prix již zásluhou Zdeňka Schneiderwinda na malé Markétě v minulosti byla. Ale v jiném termínu než česká velká cena, v jejímž rámci většinou kolibří ovál zůstává ležet ladem. Loni se na něm y prezentovaly elektrické motocykly bez větší odezvy, které se letošní SGP i kvůli přítomnosti slavných hvězd dostalo ve větší míře. Ale kdo by si pomyslel, že jde o generálku pro závod SGP4, spletl by se.
„Při podzimním zasedání plochodrážní komise FIM za mnou s touto myšlenkou přišel Tony Rickardsson,“ přibližuje Pavel Ondrašík genezi vzniku akademie. „Oznámil jsem mu, že to na výboru probereme a pak již dostávala myšlenka svou podobu. Kdybychom to neudělali v Praze, určitě by to rádi udělali někde jinde.“
Před akademií ale pořadatelské práce na SGP České republiky finišovaly… „Tomáš, Zdeněk a ostatní členové týmu, co se na tom podíleli, měli plné ruce práce a to jak na malé, tak i velké dráze,“ uznává pražský sportovní šéf. „Jsem rád, i přes nepřízeň počasí se akce celkem vydařila a původní plány se měnily pouze částečně. Promotér WBD byl s celou akcí spokojen. Takže ještě jednou všem, co se na tom podíleli, děkuju.“
Karel Průša a Štěpánka Nyklová si na akademii vzali své stopětadvacítky, přímá konfrontace se stroji specifikace SGP4 by byla dozajista zajímavá. „Ano, to asi ano,“ souhlasí Pavel Ondrašík. „Byla to ale akce WBD a oni to původně chtěli jen pro motocykly 190 ccm. Jsem rád, že naši zástupci mohli mít na akademii svoje motorky.“
A co třeba před velkou cenou prezentovat český model závodění dětí na malých oválech? Závod série PRO-TEC Mini Cup vymyšlený Zdeňkem Schneiderwind s motocykly provenience Shupa by byl skvělou ukázkou. Na druhou stranu loňský elektrický závod nebyl to pravé ořechové.
„Zdeněk, jako duchovní otec celého Mini Cupu, i AK Markéta bychom to určitě rádi udělali,“ dozvídáme se. „Ale program byl smluvně stanoven WBD. Tak třeba příště. Myslím, že se tady ukázalo, že stopětadvacítky jsou dost podobné. A určitě nejsou horší. Navíc v této kategorii máme spousty úspěchů, které ale bohužel neumíme přenést i na velké pětistovky. Myslím, že v české republice ještě chvilku u motocyklů 125 ccm zůstaneme a uvidíme, jaký bude další vývoj ve světě. Třeba v Polsku chtějí jít úplně jinou cestou. Abych se vrátil k závodu, tak asi by nebylo špatné ho uspořádat, ale prostě se to letos do programu nevešlo. A jak říkáte, z loňské chyby jsme se snad poučili a letos hlavně přesto, že to bylo tréninkového charakteru, všechno klaplo.“
A co třeba onen světový pohár SGP4, jehož druhý ročník opět hostila švédská Malilla? „Tak to určitě neplánujeme,“ zní rezolutní odpověď. „Ten závod je vypsán na čtyři jezdce v jízdě. Na naší malé dráze jsou tři strop. Myslím si, že by to určitě nebyl dobrý závod a ve čtyřech byl to mohlo být dost nebezpečné. Takže bohužel neplánujeme.“
