Vabank na bílou v údolí bez signálu nevyšel

Jonsdorf – 13. ledna
V otázce favoritů Drift-On-Ice není o favoritech pochybovat. Ronny Weis a Richard Geyer, otec a syn, byť nevlastní. Ve druhém díle saské šroubkařské série v Jonsdorfu starší z domácích ztratil s tím mladším bod. Chleba se lámal až ve finále. Ronny Weis si přišel vybírat startovní pozici již s nasazeným červeným povlakem na své přilbě. Přesto důkladně prozkoumal rošt, než svou volbu potvrdil. Vzápětí rozjásal zimní stadión svým excelentním triumfem ve stylu start – cíl. Jediný český zástupce Roman Andrusiv měl klíčovou rozjížďku o pódium na dosah. Doplatil však na volbu třetí dráhy v poslední šanci.

Ronny Weis ovládl závod v Jonsdorfu | foto Antonín Škach

Mrazivý den v saských lázních

Ouvertura saských šroubků ve Freitalu na konci listopadu byla pro Romana Andrusiva smolná. Přetržený rozvodový řetízek jeho motor předčasně umlčel a on musel závodit v sedle náhradního stroje od Ronnyho Weise. Jan Hlačina dal mezitím pohonný agregát do kupy a někdejší pardubický plochodrážník jej minulou neděli osadil do rámu. A dnes dopoledne se vyrazilo směr Jonsdorf!

Depo před johnsdorfským zimním stadiónem | foto Antonín Škach

Okolo poledního před místní Sparkasse Arena není živé duše. Tedy skoro, pár zaměstnanců dokola chodí. Teploměr ukazuje záporné hodnoty, ale sluníčko hřeje. Jeho paprsky propůjčují stromům vzhled doplňků figurek z míšeňského porcelánu.

Všechno se ale během půlhodiny změnilo jako mávnutím kouzelného proutku. Dorazil Ronny Weis se svým pořadatelským týmem. Hokejové hřiště se promptně stalo plochodrážním oválem. Venku vyrostlo improvizované depo. Dokonce i s plotem, který jej ohrazoval od okolního světa stejně jako kdekoliv jinde na regulérním stadiónu.

Roman Andrusiv se chystá k tréninku | foto Antonín Škach

Johnsdorfská Sparkasse Arena leží v mírném ďolíku a místy sem nedosáhne signál telefonních operátorů. Ale kdo bych si chtěl na závodech telefonovat? Ve tři začal trénink. S ohledem na stav drahého ledu spíše symbolický. Jen Dán Marius Hilldebrand dostal navíc nejen čas, ale především i rady od Ronnyho Weise, aby se mu plochodrážní speciál se šroubky v kolech dařilo krotit lépe.

Na obloze vyšel Měsíc, aby dal najevo, že večer v otevřeném depu bude hodně mrazivý. Jupiter jej na nebeskou báň zatím nevyprovázel. Astronomové si na úžasnou podívanou museli ještě chvilku počkat na rozdíl od diváků ploché dráhy. Mítink startoval úderem sedmnácté. A jak jinak než okázalou světelnou show?!

 


Roman Andrusiv líčí svůj triumf v rozjížďce s číslem devět:

„Konečně pěkná jízda! Líbilo se mi to. Počkal jsem si na toho Dána. Byl to můj plán jet zvenku a šoupnout to pod něho.“


Čech je mistrem haly v předjíždění

Pohotový start je na hokejovém hřišti alfou i omegou úspěchu. V rozjížďce s číslem jedna o tom přesvědčil Richard Geyer Romana Andrusiva a Mariuse Hillebranda. Ukázal přitom ideální stopu. Jako by kružítkem nakreslil téměř ideální kruh. Z výjezdu stále ven až k červené čáře hokejového hřiště.

Ronny Weis školí Mariuse Hillebranda o správné jízdě na šroubcích | foto Antonín Škach

Takřka se zadním kolem dotknout mantinelu a zase nazpět k vnitřní lajně. A tak pořád dokola, než po čtyřech okruzích přišla šachovnicová vlajka v rukou Mayka Sandera. Jinak to nešlo, protože v kalupu dokola euro centu předjíždět moc nelze.

V rozjížďce s číslem tři se o pravdivosti takové tvrzení přesvědčil sám Ronny Weis. Vpředu před ním úřadoval Richard Geyer. On se mohl stavět na hlavu a překypovat bojovností, nicméně vítězství mu nesebral. Přesto se diváci stali svědky čestných výjimek.

Marlon Dreier se ve finále šestistovkových čtyřkolek usadil na čele. Alexander Hauswald prahnul po triumfu. Nebylo divu, po pětici předchozích trojek toužil po celkovém vítězství. Vyčerpal celý rejstřík svých jezdeckých dovedností. A vskutku v posledním okruhu z pěti se mu podařilo převzít vedení. On a jeho tři pronásledovatelé zvířili tolik ledové tříště, že se pak snášela dolů jako v jakémsi gigantickém sněžítku

Drift-On-Ice je velká show | foto Antonín Škach

A pak Roman Andrusiv, mistr Jonsdorfu v předjížděcích manévrech. Ze svých prvních třech výjezdů na led bral dva body za dvě druhá místa před Mariusem Hillebrandem, jemuž šroubky moc nechutnají.  Přišla rozjížďka s číslem sedm. Na jejím čele exceloval Richard Geyer. Za ním Sergej Malyšev, na něhož se pardubický plochodrážník v prvním výjezdu obořil.

Nenechal se zviklat neúspěchem, když jej v Německu naturalizovaný Rus vyvezl. O kolo později byla druhá příčka na úkor žhavého favorita. Rozjížďka s číslem devět veškeré Čechovo počínání v aktuálním seriálu dokonale zastínila.

Neměl vůbec dobrý start. S úvodním nájezdem měl ale za sebou Mariuse Hillebranda. To mu bylo málo, hned zaútočil na jeho krajana Niklase Clausena. Zdálo se, že to nepůjde, ale nakonec přece. Od druhého kola jel Roman Andrusiv ve  vedení, aby posléze projel metou jako vítěz.


Roman Andrusiv komentuje své vyřazení v last chance:

„Škoda. Chtěl jsem to zkusit¨s bílou. Z předchozího startu jsem měl rychlost, ale teď jsem na ně neměl.“


Předjíždět v hale přece jen nejde

Sergej Malyšev se díky Romanu Andrusivovi vracel do temného a mrazivého depa s prázdnýma rukama již podruhé. Hned předtím v šesté jízdě při souboji s Richardem Geyerem a Niklasem Clausenem ve druhém okruhu vyděsil dvojici fotografů. Přetočil se a z oválu vyjel mezi nimi.

Roman Andrusiv (bílá) atakuje Niklase Clausena (červená) | foto Antonín Škach

V desáté jízdě odstartoval na Richarda Geyera. Nechal jej za sebou a vedoucí Ronny Weis se úvodní kolo jen otáčel, než pochopil, že útok ze strany jeho neporaženého syna tentokrát nepřijde.

Přesto nemohlo být pochyb, že právě oni dva půjdou do velkého finále bez nutnosti postavit se na start poslední šance. Po základní části se Sergej Malyšev a Niklas Clausen dopočítali čtyř bodů. A Roman Andrusiv jich měl pět.

Postavení na startovním roštu si volil jako první. Jako ideální řešení se nabízelo zvednout červený terč. Jenže on si uvědomoval, že jeho starty dnes nejsou excelentní, aby mu poskytly adekvátní výhodu. Naproti tomu bílá dráha lákala lepší orientací ve skrumáži první zatáčky. Byť se trať rozšířila posunutím vnitřní linie dovnitř, čtyři závodníci jsou přece jen více než tři.

Ronny Weis (červená) vede velké finále před Richardem Geyerem (bílá), Sergejem Malyševem (modrá) a Niklasem Clausenem (žlutá) | foto Antonín Škach

Tak tedy bílá. Jenže tentokrát byli vpředu Sergej Malyšev a Niklas Clausen. Romanu Andrusivovi nezbylo, než útočit. Ale řešení ke klíčovému skoku o jednu pozici vpřed nenašel. Stejně jako z Freitalu se domů vracel se šestou příčkou. Ve velkém finále si Ronny Weis nenechal vítězství sebrat. Zato Sergej Malyšev byl při velké chuti. Nejprve vyšachoval ze hry Niklase Clausena, aby nakonec překonal Richarda Geyera.

1. Ronny Weis, D 2 1 2 2 2 9 1.
2. Sergej Malyšev, D (RUS) 1 2 L 0 1 4 1. 2.
3. Richad Geyer, D 2 2 2 2 0 8 3.
4. Niklas Clausen, DK 0 1 1 1 1 4 2. 4.
5. Roman Andrusiv, CZ 1 0 1 1 2 5 3.
6. Marius Hillebrand, DK 0 0 0 0 0 0 4.
Roman Andrusiv měl finále na dohled | foto Antonín Škach

Plochodrážní potěr míří na Šumavu

Praha – 19. ledna
Plochodrážní sezóna se pomalu, ale přece jen jistě blíží. Plochodrážníci musí myslet na fyzičku, až se jich jaro zeptá, co dělali v zimě. Pro nemladší závodníky, kteří nejsou zařazení ve střediscích, organizuje Zdeněk Schneiderwind soustředění na Zadově.

 

Na horskou chatu Cihelny v Zadově v pondělí ráno vyrazí třináct plochodrážníků. Mezi nimi kupříkladu Štěpán Ševčík, Matěj Frýza, Štěpán Melč, Luboš Hromádka, Štěpánka Nyklová, Dominik Hrbek, Jaroslav Bartek nebo Petr Kvěch. Vedle fyzické přípravy zejména na běžkách je čeká také školení o řádech.

„Je to dobré místo,“ přemítá Zdeněk Schneiderwind. „Za deset minut jsi ve stopě. Má sice pršet, ale tohle byl jediný volný termín. Chtěl jsem pro tyhle kluky udělat soustředění, myslím, že to nějaký smysl má.“

Plochodrážníci zůstanou na Šumavě až do pátku.

Plochodrážníci jsou na šumavském Zadově častými hosty | foto Zdeněk Schneidewind

Čeští fanoušci mohou prožít víkend plný šroubků

Míšeň – 18. ledna
Na nedělní třináctou hodinu se na ledem pokrytém poli v Úhřeticích plánuje šroubkařský Srandamač, ovšem čeští fanoušci mohou touto disciplínou vyplnit celý víkend. Nedaleko našich severních hranic totiž pokračuje saský seriál Drift-On-Ice, jenž dostává neplánovaný mítink navíc.

 

V sobotu úderem sedmnácté se bude závodit v kryté hale v Jonsdorfu, který leží, coby kamenem dohodil od Liberce. Na nedělní poledne je v plánu venkovní podnik na koupališti v Oberau. Organizátoři lákají nejen na dramatické boje na ledě, ale také bohaté občerstvené.

Stejně jako ve Freitalu se v akci objeví Roman Andrusiv. Někdejší pardubický závodník včera trénoval v Úhřeticích, kam má namířeno rovněž dnes.

Nezbytní pomocníci pro včerejší trénink Romana Andrusiva – Tomáš Řehák a Dan Macl | foto Roman Andrusiv

Chystá se šroubkařský Srandamač

Úhřetice – 17. ledna
Led na poli v Úhřeticích je stále v dobré kondici a ani předpověď počasí na nejbližší dny není nepříznivá. Dnes se zde svezl Roman Andrusiv, jehož v sobotu česká druhý díl saské série Drift-On-Ice v Jonsdorfu. Všechno je však na nejlepší cestě, aby se šroubků dočkali také čeští fanoušci.

 

Byl by neskutečný hřích, aby ledu na uhřetickém poli nevyužili kostěničtí hobící. V neděli úderem třinácté hodiny uspořádají šroubkařský Srandamač. Pro závodění by k dispozici měly být čtyři motocykly. Zájemci o účast, ať kontaktují Dana Macla na jeho mobilu 602 831 642.

V neděli se na poli u Úhřetic  pojede šroubkařský Srandakač| foto Josef Štěpánek

České ledy 2024 začaly na poli

Úhřetice – 13. ledna
Už jsem viděl jezdit motorky na ledě na rybníku, na přehradě, na plochodrážním stadiónu a dokonce i na umělé dráze pro rychlobruslení, byť bohužel ne v naší zemi. Před mnoha lety, konkrétně v roce 2009 jsem v Osečné viděl závody na travnatém kolbišti, na kterém zamrzlo jen několik centimetrů vody a tak se v závěrečných jízdách hřebíky zakusovaly nejen do ledu, ale i do hlíny. To se mi zdálo do soboty jako maximum možného z pohledu, kde by se dalo jezdit na ledě. Ale motorky na ledě na poli? Opravdu se nejedná o opožděný silvestrovský vtip, ale o realitu sobotního a nedělního odpoledne o uplynulém víkendu.

 

Letošní české ledy začaly na poli u Úhřetic | foto Josef Štěpánek

Postarala se o to nejprve řeka Novohradka, která tak ráda opouští své koryto u Úhřetic a tentokrát se jí podařilo vytvořit na poli za mostem a silnicí ohromné jezero. Pak už přišla ke slovu osvědčená sestava nadšenců vedená Danem Maclem. Takovou šanci si nemohli nechat uniknout a díky vstřícnosti rodiny Kopistových, kterým patří nejen pole, ale hlavně velké poděkování, vytyčili ovál a mohlo se začít trénovat.

K dispozici byly tři motocykly se šroubky na pneumatikách a zájemců o svezení ještě o dost více. Takže poté co plochodrážní sezónu 2024 v naší zemi zahájil Dan Macl, přišli ke slovu i Vladimír Višváder, Matyáš Hlaváček, Standa a Jan Buňkovi, Milan Moravec a další hobíci.

Zájemců o svezení bylo dost | foto Josef Štěpánek

Asi nejvíce mne zaujal Pavel Fuksa, který v posledních letech působil jako mechanik jezdce Grand Prix, Australana Maxe Fricka. Jeho styl byl naprosto dokonalý, jako by se závoděním přestal ne před lety, ale před pár týdny.

Zbývá ještě představit kostěnickou partu, která nemohla na takovém srazu chybět. A tak vedle nepostradatelného Dana Macla nemůžu opomenout Aleše Dubna, kostěnického startmaršála Jana Poříze, Martina Kratochvíla, Luboše Hromádku a mnohé další, které znám spíše pod přezdívkami než jménem a to bych jim nerad zkomolil.

Akce se možná bude v sobotu opakovat | foto Josef Štěpánek

Na břehu jsem zahlédl i Jana Jeníčka, plochodrážníka, který jako obvykle přijel na kole, a lednové teploty mu zdá se nijak nevadily. Jestli se podaří obdobný kousek zopakovat, je v tuhle chvíli těžké předpovídat, protože o tom rozhodne vývoj počasí a stav dráhy, resp. zmíněného pole.

Rádi bychom navázali hned nejbližší sobotu, 20.ledna od třinácti hodin, ale uvidíme a dáme vědět.

Každopádně roku 2024 zdar a ploché dráze zvlášť!

Martin Běhal se vrací do ledařského světa

Pardubice – 16. ledna
Pět led českého ledařského vakua si vybralo svou daň nejen v termínovém kalendáři, ale také v jezdecké základně. Ke všemu si rok závodní pauzy dopřává nejen Lukáš Hutla, nýbrž také Jan Klatovský. Světovou kvalifikaci v Örnsköldsviku proto pojedou Andrej Diviš a Martin Běhal, který se vrací do závodního kolotoče.

Martin Běhal v posledních letech pracoval jako mechanik pro Lukáše Hutlu | foto Radek Hutla