Pardubice – 15. listopadu
Účastníci českých ligových soutěží se mezi sebou dohodli, že první informace o podobě českých kolektivních soutěží2024 budou zveřejněny v polovině listopadu. Jedenáctý měsíc roku se svými třiceti dny nedává žádný prostor pro kompromis. A protože je dneska patnáctého a funkcionáři drží slovo, ví se, jak bude vypadat extraliga v příštím roce. Na řešení tajenky první ligy si musíme dalších patnáct dnů počkat.
V extralize 2024 nebudou chybět stálí účastníci Pardubice, Slaný a Praha, vedle nichž ve stanoveném termínu projevil zájem také SC Žarnovica. „Příznivce ploché dráhy na území bývalé federace čeká nevšední zážitek,“ konstatuje Petr Moravec. „K silným týmům majícím ve svém středu mimo jiné i závodníka SPG Jana Kvěcha a Andrzeje Lebeděvse přistupuje velmi silný kalibr leadera slovenského týmu a třetího jezdce světa Martina Vaculíka.“
Slováci se do extraligy vrací po třech letech, v nichž úlohu čtvrtého družstva na sebe vzali liberečtí Poláci. „K závodníkům Speedway Grand Prix přičteme další kvalitní jezdce Pardubice, Prahy, Žarnovice a tým Slaného,“ pokračuje český plochodrážní šéf. „Slaný sice v uplynulých dvou letech startoval bez jezdce seriálu SGP, ale až do posledních chvil bojoval o titul. Lze konstatovat, že se rýsuje nesmírně kvalitní a zajímavá soutěž.“
Uzávěrka přihlášek do první ligy je třicátého listopadu. Svůj zájem o start prozatím deklarovaly SPT Profil Team Kopřivnice, AK Markéta Praha, AMK ZP Pardubice a AK Divišov. Prozatím se čeká na vyjádření AMD Krško a PK Plzeň.
Ústí nad Labem – 14. listopadu
Petr Marek, zraněný při své ostré ouvertuře s dvěstěpadesátkou v Pardubicích, se včera podrobil klinické kontrole u traumatologa. Rentgenové vyšetření páteř proběhlo celkem dobře, přesto doktor rozhodl odložit rehabilitaci a prodloužit klidový režim na lůžku o další měsíc. Nemělo by smysl léčbu uspěchat, aby závodník pražské Markéty byl na jaře fit a mohl do nové sezóny vstoupit v dokonalé kondici.
V Polsku je až do zítřka otevřené čtrnáctidenní transferové okénko a v případě některých týmů probíhají slavnostní prezentace. Ve čtvrtek se Jan Kvěch objevil na akci v Zielonej Goře, Václav Milík druhý den v Krosně, kde byl jmenován kapitánem Vlků na příští rok. I přes listopadový termín bouřily motory v Rakousku. I když šlo o flat track, v akci nechyběl ani plochodrážník.
Malé Kyšice – 11. listopadu
V posledních letech je zvykem, že Martin na svého bílého koně místo sněhu nakládá láhve mladého moravského vína. Tradicí zhruba stejného období je Setkání z minulého století, které se koná ve středočeských Malých Kyšicích. Včera již podesáté.
Setkání bývalých plochodrážníků a přátel ploché dráhy z Rudé hvězdy Praha se proto neslo hlavně ve znamení kulatých výročí. Nejen toho svého vlastního, nýbrž i opravdových kulatin padesáti let od vítězství Milana Špinky ve Zlaté přilbě Československa.
Její vlastník ji přivezl s sebou, aby ji dal na odiv celé společnosti. Účastníci si ale mohli prohlédnout také jednu z pěti zlatých přileb Jiřího Štancla. A sice tu s pořadovým číslem osmadvacet, kterou nejúspěšnější borec naší plochodrážní historie získal roku 1976.
Slaný – 4. listopadu
V pátek nebylo třináctého. Přesto si poslední den pracovního týdne vysloužil jen samé nadávky. Nebylo divu, ještě před úsvitem se po celé zemi snášel déšť. Pršelo, pršelo a pořád pršelo, jen se lilo, dokud většina lidí večer neusnula. Sobota ovšem stála za to. Sluníčko si nestačilo pořádně umýt ospalky a už pospíchalo na nebeskou báň. Kostěnickému Srandamači nebylo pomoci. A tak evidentně poslední ostrá kola na našich oválech napsaly závodní automobily.
Slunečné dopoledne
Před desátou hodinou je brána stánského plochodrážního stadiónu zavřená. Stačí lehce stisknout kliku a její pravá polovina se otevře v okázalém uvítacím gestu. Depo je prázdné, pouze jedna civilní fabie vyčnívá z boxů. Antonín Vilde ale záhy dostojí slibu, že vůbec nic nebude překážet v cestě vozům řadícím se na start Show Section, a svůj automobil si přeparkuje.
Účastníci třinácté Rallye Berounka Revival se v té době přesunují od startu u radotínské školy k rallyecrosovému závodišti v Sedlčanech, kde je čeká první Show Section. A pak bratru sto padesát posádek míří do Slaného.
Sluníčko svítí. Na ovále leží napadané zezlátlé listí. Obloha se shlíží v několika loužích, povrch je těžký. Pokud by se jela plocho dráha, parta traťáků by si pořádně mákla. Padají narážky na osud speciálky Rallye Praha Revival z loňského dubna, kdy se speciálka musela zrušit v záplavách deště.
Objevují se první organizátoři. Ovál zdobí patníky, před vraty z depa na ovál se instaluje časomíra. A je to tady. Ze svahu od Netovické ulice se spouští bílá corolla. Startovní číslo 900 prozrazuje předjezdce. Za volantem sedí Jan Heřmánek, vedle něho Eduard Patera, hlava týmu, který má vedle vrchařského seriálu na svědomí i rallye revivaly.
Do bahenní lázně
Rallye Berounka Revival je ve svých propozicích definována jako sportovně-společenská akce pro legendy motosportu a příznivce závodních a sportovních automobilů let minulých. Za ním následují další automobily. Jako první Audi Quattro. Stačí kapka fantazie k návratu na počátek osmdesátých let.
Tentokrát jej ovšem neřídí finský blonďák Hannu Mikkola či snědá francouzská čertice Michele Mouton. Ovládá ho Josef Kubelka, jemuž naviguje Pavel Ryšánek. Dva okruhy na plochodrážním ovále a závěrečnou sekci navazující na výjezd, kudy běžně vyjíždí na trať traktory a kropička, zvládnou za minutu padesát šest sekund a sedm set jejích tisícin.
Na vozech je patrné, že sedlčanská speciálka byla hodně náročná. Bahno létá také na slánském stadiónu. Řidič se společenským motýlkem raději otáčí sněhobílé porsche, aby jej ušetřil hnědého a těžkého airbrushe.
Plzeňský Ladislav Kopelent s Vladimírem Rajnochem na louže nehledí. Jejich Škoda 130 RS zvládne show section za 1:27,000 minuty. Staví svým protivníkům hodně vysokou laťku. Nakonec pod náporem několika posádek padne. Nejrychlejší jsou Matyáš Homola a David Bunda v kabině červeného VW Polo.
Soumraku navzdory
První posádky si užívají speciálky na letišti v Panenském Týnci s bohatě zásobeným stánkem s občerstvením, ale ve Slaném stále bouří motory zajímavých automobilů. Velkou pozornost sklízí pestrobarevný Citroën 2CV známý pod přezdívkou Kachna.
V lednu se s ním Barbora Holická chce vydat na Rallye Dakar. Slavný podnik přes pouštní Afriku konec konců připomíná i liazka, která se vzhledem ke svým rozměrům a hmotnosti na ovále nepředvede. Jiří Moskal, který ji roku 1985 dovedl až do senegalské metropole, po levici svého navigátora z afrického maratónu Pavla Záleského skvěle krotí žlutý BMW 318iS.
Ačkoliv oběma slánské Show Section od sebe dělí dvě hodiny, diváci nemusí řešit, co dělat o přestávce. Žádná není. Ve vratech depa se objeví stále další automobily. Pokud dorazí před předjezdci, mohou na ovál. Jestliže ne Eduard Patera je v plochodrážním depu otáčí.
Od první zkoušky plochodrážní ovál poněkud vyschne Audi Quatrro v rukou Josefa Kukelky vylepší svůj čas o šestnáct sekund na 1:40,000 minuty. Zrychlují také ostatní. Vlastimil Suk v Suzuki Swift je vůbec nejrychlejší. Časomíra mu naměří 1:11,600. To už se sluníčko naklání stále víc a víc na západ.
I v padajícím soumraku je provoz na Pražské ulici ve Slaném silný. Vozy z konce pole se mnohdy od obyčejných aut liší jen samolepkami a číslem. A také přilbami na zadních sedadlech. Odbočí do kopečka k plochodrážnímu stadiónu. Splní si speciálku a pak se vrací za dalšími milníky Rallye Berounka Revival 2023.
Mies – 10. listopadu
Jedenáct velkých cen rozhodne v příštím roce o titulu mistra světa. Po kratší době se vrací Wroclaw a po sedmadvaceti letech také Landshut. Od sedmadevadesátého nechybí ani Praha, kde se pojede prvního června. Tentokrát ale bez SGP2, které se bude skládat ze třech dílů. Speedway of Nations uvidí Manchester, dvěstěpadesátky Gorzow a čínské pitbike stodevadesátky Malilla.