Březolupy – 21. září
Bude to víc než čtvrtstoletí. Někdejší březolupský závodník Pavel Málek přivedl na ovály svého třináctiletého synka Martina. Jablko nepadlo daleko od stromu, ovšem dokutálelo se hodně daleko. K domácím titulům, reprezentaci, světovým medailím. Každý příběh musí dospět ke svému konci. A tak se Martin Málek příští čtvrtek rozloučí s plochodrážním publikem.
Srdce by závodilo, ale hlava ví své. Až moc, pětadvacet otřesů mozku z toho dva v během pár loňských dnů, není žádná legrace. Ví to nejen pardubický primář Tomáš Brož, nýbrž také sám Martin Málek. Byť by si nachystal kopec argumentů vyšší než Mount Everest, lékaře by nepřechytračil. Sám sebe ostatně také ne.
„Bylo to těžké rozhodnutí,“ připomíná Martin Málek, že končit na vrcholu kariéry s dalšími ambicemi před sebou, je dost možná moudré, nikoliv snadné. „Tušil jsem, že mi doktor Brož další závodění neschválí. Rozhodl jsem se rozumně.“
Proto se čtvrteční Slovácký ovál v Březolupech do české plochodrážní historie zapíše nejen jako místo, odkud domů pojede nový český šampión. Ale také jako dějiště konce jednoho úžasného představení. Opona ale nepůjde dolů definitivně.
„V Březolupech budu hlavně jako technický komisař,“ zdůrazňuje Martin Málek, že od sportu levých zatáček úplně neodejde. „S koncem závodění jsem se už smířil, nemusel bych se tam rozbrečet. Kolečko na motorce si ale odpustím, nemám, na čem jet.“
Pardubice – 21. září
V neděli dopoledne je jako obvykle plánován převoz zlaté přilby z Lejhancova klenotnictví na svítkovský stadión. Třída míru bude závodu všech závodů patřit také v sobotu. Od tři čtvrtě na deset bude vyrážet kolona historických motocyklů a automobilů. Na nich budou sedět majitelé zlatých přileb, kteří pojedou k obchodnímu centru Palác, kde od deseti začne autogramiáda.
Slaný – 20. září
Sluníčko se předvádělo jako nezbedná holčička, která chce prostě za každou cenu být centrem pozornosti. Jenže na konci září musí na kutě přece jen o poznání dříve, takže jeho takřka kolmé paprsky tancovaly v očích všech, kteří se dnes ve Slaném stali svědky pátého dílu seriálu PRO-TEC Speedway Mini Cup. Jeho vítězem se stal Karel Průša, který se ovšem ve finále A musel prosadit na úkor Adama Nejezchleby.
Báječná podívaná v paprscích zapadajícího sluníčka
Bylo jich sedm. Nebo vlastně devět. Ale David Filipovský za řidítky malé krosky a o poznání vyšší Richard Samek ze slánského klubu se ještě nepustili do žádné větší akce. Během tréninků se už naučili mnohé, nicméně dnes ještě kroužili svá kolečka samostatně.
Ze stálé společnosti kolibříků chyběl Petr Marek. Ten už po dvěstěpadesátce pouze nekouká, ale za jejími řidítky pilně trénuje. Neviděli jsme ani pardubického Luboše Hromádku. A tak se po dvou tréninkových jednotkách závodil pouze v sedmi. Ale proč pouze?
Dnešní slánský mítink nabídlo úplně všechno, co jen stopětadvacítkářská scéna umí. A kdyby motory měly čtyřnásobný objem, reklama na plochou dráhu by se skloňovala ve všech sedmi českých pádech. Hned rozjížďka s číslem jedna se musela opakovat.
Roman Štola totiž ve druhé zatáčce upadl. Repete stejně opanoval Karel Průša, dva body místo mariánskolázeňského borce bral pražský Jaroslav Bartek. Hned vzápětí Štěpánka Nyklová brala trojku na úkor Mariána Jirouta a Jakuba Hejkala.
Adam Nejezchleba jel v třetí jízdě úplně sám. Šum elektrického svistu. Jenže Tomáš Kollert do Slaného ostříhaného vlasáče dnes nepřivezl pouze pro srandu králíkům. Rozjížďce s číslem pět vládlo liberecké éčko. Pěkná blbost, motocykl bez šikovného pilota nikdy nevyhraje sám.
Předjížděj, ačkoliv na tebe odstartuje
Adam Nejezchleba po velkém sólu před zraky Karla Průši a Štěpánky Nyklové se šesti body osaměl na hrotu aktuální klasifikace. Robinzonovská úloha mu šla evidentně k duhu. Základní část vyhrál bez ztráty květinky. Ale ani Karel Průša a Štěpánka Nyklová nepoznali po střetu s elektrickým mužíčkem hořkost porážky. Účty mělo srovnat finále A.
Jenže před ním bylo nutné rozhodnout o dalším pořadí. Jakub Hejkal nastoupil do céčka úplně sám. Chyběl mu jediný bod, aby se pustil do boje o vyšší mety. Co nebylo dnes, bude třeba zítra. Pozítří nebo za měsíc, ale bude. Prostě bude. Bude.
Finále B by si zasloužilo mít ve svém názvu písmenko, které je v abecedě před ním. Roman Štola se už prve v šesté jízdě přesvědčil, že na Mariána Jirouta nestačí jen skvěle odstartovat. Pardubický borec nebyl měkkým oříškem k rozlousknutí ani tentokrát.
Jenže Roman Štola se prosadil a finále B vyhrál. Skvělá zprávu pro budoucnost psal rovněž Jaroslav Bartek. Jeho nováčkovské období je evidentně stejně daleko v historii jako třicetiletá válka. Spíš ale ta stoletá. Jen škoda, že se v béčku nechal vynést až na zelený trávník.
Konečně finále A. Adam Nejezchleba letěl dopředu. Karel Průša za ním. Ale také Štěpánka Nyklová. Reportáž mohla skončit, že si slánský nájezdník po pár útocích na libereckého borce vylámal všechny zuby. Ale on se dostal dopředu.
A vyhrál. V depu se svěřoval, že jho arcirival před ním dělal chybičky. On oponoval, že měl sjetou hranu na pneumatice. Ať tak či onak, podívaná byla skvělá. A ještě bude, jelikož PRO-TEC Speedway Mini Cup se zářím ještě nekončí.