Slaný – 18. září
O extralize pro ni byla přichystána velká sláva se zahájením prodeje. Jenže svatý Petr měl jiný názor. Kniha o historii slánského plochodrážního sportu se prozatím prezentovala v Pardubicích, v Plzni a v Liberci. A ovál, o němž pojednává na svých bezmála čtyř stech stránkách, nikdy neviděla. Všechno se změní pozítří.
Na malém ovále středočeského královského města bude pokračovat série PRO-TEC Speedway Mini Cup. Ačkoliv se stopětadvacítky netěší velké divácké přízni, bude kniha Slánská sedmdesátka, aneb od padesátého doleva a smykem k mání za pětistovku.
Pořádající klub plánuje rovněž improvizovanou autogramiádu s plochodrážníky. Přesné obsazení se prozatím neví, jistá je jen účast Miroslava Rosůlka, jehož vyprávění publikaci vylepšilo. Závod začíná úderem páté, což dá prostor dostat se na stadión i lidem vracejícím se z práce.
Využijte příležitosti získat knihu s předstihem před říjnovou extraligou a vyprávět o ní přátelům. K dispozici je prozatím dost exemplářů, nicméně náklad žádné knihy nevydrží věčně.
Slánská sedmdesátka ve středu dorazí do Slaného | foto Eva Palánová
Pardubice – 18. září
Pád při sobotní dánské velké ceně neohrozí start Jasona Doyleho při Zlaté přilbě města Pardubice. Australan při včerejším telefonátu s Evženem Erbanem potvrdil, že pakliže se jeho zdravotní stav nezmění, přijde v neděli na nástup s jedničkou na vestě. Mezitím klub dostal potvrzení rovněž od Patryka Dudka, český kontingent doplnil Daniel Klíma. A ve startovní listině se přeskupila nejen čísla, ale přibyla do ní také další jména.
Tipujte:
Loading ...
Prozatímní podoba startovní listiny Zlaté přilby města Pardubice:
1 Jason Doyle, AUS
2
3 Jaimon Lidsey, AUS
4
5
6 Sebastian Kössler, A
7
8
9
10 Rasmus Jensen, DK
11 Timo Lahti, FIN
12
13
14 Tom Brennan, GB
15
16 Norick Blödorn, D
17 Kai Huckenbeck, D
18 Celina Liebmann, D
19 Kevin Wölbert, D
20 Norbert Magosi, H
21 Michele Castagna, I
22
23 Patryk Dudek, PL
24 Bartosz Smektala, PL
25 Szymon Wozniak, PL
26 Nick Škorja, SLO
27 Jakub Valkovič, SK
28
29 Jacob Thorssell, S
30
31 Luke Becker, USA
32 Petr Chlupáč, CZ
33 Daniel Klíma, CZ
34 Eduard Krčmář, CZ
35 Jan Kvěch, CZ
36 Václav Milík, CZ
R1 Jaroslav Petrák, CZ
Jason Doyle v Pardubicích chybět nebude | foto Karel Herman
Září je evidentně správný kámoš. Ve středu mohlo v Liberci rozhodnout o titulu extralize. Jenže ono je na domácí plochodrážní scéně důležité i tak. Naštěstí nebylo škrob a nechalo část své slávy i na říjen. Desátý měsíc je zatím daleko, zatím se musíme ohlédnout za působením našich závodníků na zahraničních oválech v uplynulém týdnu.
Na první start českého závodníka v cizí lize jsme museli čekat až do pátku. Adam Bubba Bednář prožívá vskutku mimořádný comeback na ovály po svém červnovém zranění. V německém Stralsundu výrazně pomohl svému Güstrowu k bundesligovému vítězství nad domácími v poměru 35:49, když skóroval jedenácti body s jedním bonusem (3 2 1 2 3).
Včerejší semifinálovou odvetu první polské ligy v Bydhošti vyhráli domácí v poměru 46:44. V součtu obou utkání všem měl vrch Rybnik. Jan Kvěch mu tentokrát dovezl třináct bodů se dvěma bonusy (2 1 1 3 2 1 3).
Semifinálové odvety prožila rovněž druhá polská liga. Rzeszow vyhrál nad Tarnowem také doma, nyní v poměru 56:34. Daniel Klíma nakonec stejně jako ve středu v Liberci nestartoval.
Adam Bubba Bednář zářil v německé bundeslize | ilustrační foto Pavel Fišer
Mühldorf – 17. září
Nejprve se do čela světového finále na dlouhé dráze dostal Josef Franc. Poté dlouho držel vrch Chris Harris, jehož náskok ale stahoval Martin Smolinski. A právě on se v neděli odpoledne v závěrečném finále v Mühldorfu radoval z titulu. Jeho britský arcirival zůstal viset v rozjížďce poslední šance. Bylo rozhodnuto. Kenneth Krusse Hansen bral triumf v závodě, Martin Smolinski za jeho zády titul. Josef Franc se díky pátému místu udržel v nejlepší šestici, která má právo startu také napřesrok. Hynek Štichauer se umístil coby devátý.
Vojens – 16. září
Média, hlavně ta dánská a oficiální jej favorizovala již předem. On se vskutku probil až do finálové rozjížďky, v nájezdu do jejíhož čtvrtého kola sebral vedení Fredriku Lindgrenovi. Leon Madsen ukončil své bezmála čtyřleté čekání na triumf ve velké ceně a dánští fandové poprvé od roku 2015 prvně tleskali domácímu vítězi. Nicméně bůh suď, jak by vše skončilo nebýt bezprecedentní diskvalifikace Bartosze Zmarzlika po tréninku. Ať tak či onak, boj o medaile bude za čtrnáct dnů v Toruni pořádně vyostřený.
Fredrik Lindgren, Leon Madsen a Jack Holder na pódiu | foto Pavel FišerDán vyhrál dánskou velkou cenu po osmi letech | foto Pavel Fišer
Bartosz Zmarzlik si totiž na trénink nevzal kombinézu odpovídající řádům Speedway Grand Prix, rozuměj bez log seriálu, FIM a hlavních sponzorů a bez polské vlaječky. Verdikt jury byl hodně přísný. Kromě šesti stovek pokuty, samozřejmě v eurech, přinesl Polákovi také diskvalifikaci ze sobotního závodu.
Trest, jaký v historii mistrovství světa jednotlivců od roku 1936 nemá obdoby, stál polského borce cenné body. Nikoliv však vedení v seriálu, jež si podržel o pouhých šest bodů. A nebýt předjížděcího manévru Leona Madsena ve finálové jízdě, náskok Bartoze Zmarzlika by činil pouhopouhé čtyři body.
I šest bodů je v poměrech velkých cen opravdu těsný rozdíl, obzvlášť není-li v banku nic menšího než světový titul. V otázce třetí pozice je ovšem postavení Martina Vaculíka a Jacka Holdera dokonale vyrovnaná. Absolutní nula!
Slovák nadchnul především v rozjížďce s číslem deset, kdy triumfem napravil svou předchozí nulu. Ale jakým způsobem! Odstartoval prachmizerně a dlouho jezdil poslední. Blížil se Andrzeji Lebeděvsovi, aby vnitřkem první zatáčky posledního kola překonal jeho, Benjamina Bassa a Kima Nilssona.
Daniel Bewley (žlutá) vede, kdežto za jeho zády padají Jason Doyle (bílá) a Fredrik Lindgren (červená) | foto Pavel Fišer
Lotyš vzápětí sestřelil Dána, ale protože šlo o závěrečný okruh, sudí přidělil technické body. Bohužel závěrečný pád sebral Martinu Vaculíkovi postup do semifinále o jediný bod. Jack Holder popadl příležitost za pačesy, ve finále za sebou nechal Roberta Lamberta a v aktuální klasifikaci dotáhl slovenské eso.
Večer ve Vojensu patřil pochopitelně Leonu Madsenovi. Stále ještě úřadující vicemistr světa se triumfem přiblížil na dosah šťastné šestky, jež se v seriálu udrží i pro příští rok. A navíc byl prvním dánským vítězem dánské velké ceny od doby, co před osmi lety Peter Kildemand vyhrál v Horsensu.
„Skvělé,“ odtušil odpověď na otázku po svých pocitech. „Jsem šťastný, že jsem se po Cardiffu odrazil zase nahoru. Vím, že domácí fanoušci dlouho toužili po dánském vítězi. Ve finále to bylo hektické, ale nakonec jsem dokázal najít cestu dopředu a vyhrát.“
Vojens – 15. září
Po červnových triumfech v Praze a v Gorzowě byl Mateusz Cierniak z celé patnáctky účastníků SGP2 neblíže světovému titulu, v jeho případě již druhému. Na startu semifinále číslo jedna rozhodujícího podniku ve Vojensu mu ale blesklo hlavou, že všechno je v čudu. Dotknul se totiž pásky. A pokud by Keynan Rew či Bartlomiej Kowalski závod vyhráli, zlatá medaile by patřila jim.
Pódium poslední závodu: Casper Henriksson, Damijan Ratajczak a Wiliam Drejer | foto FIM – Jaroslaw Pabijan
Pod tlakem byli všichni
Nic takového se nestalo. Australan hned v repete po své chybě podlehl Williamu Drejerovi, který se spolu s Bastianem Pedersenem v rolích náhradníků dostal do závodu po odstoupeních Nazara Parnickeho a Noricka Blödorna. A Polák známý rovněž z českých závodů po skvělém startu ve druhém semifinále se propadl na třetí místo.
V úvodním oblouku jej pokořil Casper Henriksson a v prvním kole také Damian Ratajczak. Teprve v ten moment mohl Mateusz Cierniak slavit titul mistra světa. Damian Ratajczak však cílil na Bartlomieje Kowalskeho. Aby mu vyfoukl stříbro, musel do cíle finále dojet nejhůře druhý.
Odstartoval nejhůře, ale podmínku splnil, když se v první zatáčce přenesl ze čtvrté pozice na druhou. Plán překročil, když ve třetím kole předjel vedoucího Caspera Henrikssona. A postavení vicemistra strvrdil vítězným závodem.
„Každý mi to říkal poslední dva týdny,“ svěřoval se Mateusz Cerniak. „Máš to tam, nikdo ti titul nemůže sebral. Já je uklidňoval, že máme před sebou stále mnoho práce. SGP2 byla těžká, hodně tlaku, stresu a emocí. Byl jsem šťastný, smutný, naštvaný, všechno, chtělo se mi plakat. Ale neuvěřitelné se stalo skutkem.“
Ovšem nemusel. „V mé mysli ta velmi krátká chvilka, než se páska v semifinále zvedla, byla velmi dlouhá,“ připouštěl. „Čekal jsem, čekal a možná byl poněkud moc nervózní. Když jsem vletěl do pásky, moje první myšlenka byla, bože, na tohle jsme celou sezónu makali, abych jednou trefil pásku a možná přišel o všechno. Štěstěna se na mě ale usmála, na Bartkovi a Keynanovi bylo také hodně tlaku.“
Anděl strážný ve střehu
Petr Chlupáč nastoupil k poslednímu světovému závodu své kariéry s ambicemi si mítink užít. V rozjížďce s číslem přišla kolize s Norickem Blödornem, při níž jeden z motocyklů poslal k zemi také Nazara Parnického. Čech byl vyloučen a skončil čtrnáctý.
„Dvou nul je škoda,“ nechal se slyšet. „Na druhou stranu při nás stál anděl strážný při tom pádu. Hlavně velké díky patří klukům v depu. Ze dvou motorek jsme museli udělat jednu, protože po pádu ta první dostala dostat zabrat. Takže velké díky tátovi, Alexovi, tak i Filipovi s Lubošem. Za necelých dvacet minut zvládli nemožné.“
V závěrečném účtování najdeme jméno Petra Chlupáče na šestnáctém řádku. „Celkově se nám letos SGP2 nepovedlo,“ krčí rameny. „Do konce sezóny ještě pár závodů zbývá. Můžeme se v nich ukázat, takže jdem do toho jako vždy naplno.“
Mateusz Cierniak si užívá titul mistra světa | foto FIM
Loading ...
