Divišov – 30. září
Dnešní vrchol české juniorky v Divišově měl vcelku hladký průběh. Jednou z mála výjimek se stala rozjížďka s číslem dvanáct. Daniel Klíma v ní rychle vyrazil za svým třetím triumfem. Jenže ve druhé zatáčce kolidovali Vojtěch Šachl a Jaroslav Vaníček. První z nich ze závodu odstoupil. Stěžoval si na zápěstí. Ale jeho příběh měl šťastný konec. Ačkoliv jeho motocykl připomínal krásný ohnutý rohlík, on sám stihnul večerní taneční v Uhlířských Janovicích.
Divišov – 30. září
Krásný den jakoby se vysmíval všem pesimistickým meteorologům, kteří slibovali deštivou neděli. Ostatně svatý Petr by nemohl být tak krutý, aby divišovské pořadatele za jejich dřinu při rekonstrukci bezpečnostních bariér bičoval provazci lijáků. Daniel Klíma potvrdil své postavení leadera české juniorky již v rozjížďce s číslem dvě, když porazil svého pronásledovatele Petra Chlupáče. A když se na závěr vypořádal s Adamem Bubbou Bednářem, slavil titul s plnou patnáctibodovou parádou z posledního klání. Adam Bubba Bednář a Petr Chlupáč mu dělali společnost na stupních vítězů, kdežto čtvrtý Matouš Kameník obhájil loňský primát v klasifikaci devatenáctiletých.
Divišov v poslední době nebývá častou štací plochodrážníků. Loni se sem nepodívali kvůli zevrubné rekonstrukci bariér, na níž se práce oproti původnímu plánu protáhly. Třetí juniorka se tudíž z kraje srpna přesunula až na dnešek. Upřímně nešlo zase o kvalitativní změnu k horšímu. Uprostřed letních prázdnin by se totiž šampionát lámal do své druhé půle. Na konci září přinesl vyhlášení šampiónů nejen do jednadvaceti, ale také devatenácti let.
Předchozí deště udělaly s dráhou svoje. Sobotní ráno bylo pošmourné, ale postupující den zvedl jeho sukénky jako protřelý proutník. A po stopětadvítkách bylo odpoledne stále krásněji. Divákům chyběl program nebo aspoň startovní listina. Ale nástup čtrnáctky startujících je dostal do správné nálady.
Ano, bohužel k vyvrcholení českých juniorek dorazilo jen čtrnáct startujících. Z toho dva, Adam Nejezchleba a Karel Průša, na dvěstěpadesátkách. Štěpán Melč se zranil při finále jednotlivců v Plzni, Oliver Schmid přestal závodit již podruhé. A tentokrát zřejmě definitivně. Michal Baštecký se nepřihlásil, David Hofman musel se svou středoškolskou třídou na akci.
Leitmotivem dnešního klání byly boje o oba tituly. V devatenáctkách měl Matouš Kameník náskok čtyř tabulkových bodů na Jaroslava Vaníčka a další čtyři na Vojtěcha Šachla. Při vší úctě boj o zlato v jednadvacítkách se borců pod devatenáct let netýkal. Daniel Klíma disponoval šestapadesáti body, Petr Chlupáč čtyřiapadesáti. A zbytek dlel daleko za nimi. Nicméně mohl kalit vodu.
Adam Bubba Bednář se vskutku stal onou dravou štikou. Ihned v první jízdě vystřihla perfektní start a nepustil před sebe Vojtěcha Šachla, který v úvodním oblouku překonal jen Matěje Frýzu. V rozjížďce s číslem šest získal čerstvý český vicemistr cennější skalp. Při letu pásky byl nejpohotovější Jaroslav Vaníček.
Jenže Adam Bubba Bednář jej v první zatáčce předčil zvenčí. Petra Chlupáče si přitom táhnul za sebou jako na provázku. Před sebe jej ale nepustil. Obhájce loňského zlata přitom dnes ztratil již druhý bod. ten první mu uzmul Daniel Klíma. Ve druhé jízdě odstartoval jako ďábel. A pak jel, jel, jel.
Petr Chlupáč se prvního triumfu dočkal až v deváté jízdě. Po raketovém startu přestřihnul vítěznou šňůru Matouše Kameníka. Tušil, že s jeho motorem není všechno v pořádku. A proto se ve svém boxu pustil do jeho výměny.
Mezitím na ovále Adam Bubba Bednář kraloval desáté jízdě, na jejímž startu Karel Průša převrátil svou dvěstěpadesátku v okázalé svíci. Vzápětí velké sólo hrál Jan Jeníček, jehož zatím porazil pouze Jaroslav Vaníček v rozjížďce s číslem tři. Čtvrtým vítězem třetí série se stal druhý neporažený Daniel Klíma. Startovat ale musel dvakrát.
„Jel jsem vpředu. A najednou jsem skončil v bariéře.“
Zprvu vedl Vojtěch Šachl. Daniela Klímu ale nemohl udržet ani párem volů. Leader absolutní klasifikace se ujal vedení po vnější straně úvodní zatáčky. V nájezdu do té druhé Vojtěch Šachl ubral a Jaroslav Vaníček neměl šanci se vyhnout. Během vteřiny oba leželi na dráze.
Jaroslav Vaníček vyskočil na nohy a běžel okamžitě ke svému soupeři, který si stěžoval na zápěstí. Jeho motocykl byl zkroucený jako rohlík a o polovinu své běžné délky kratší. Martin Málek, Martin Šťastný a Jaromír Nykl jej do depa museli přinést v rukou.
Daniel Klíma neměl vážnější problém vyhrát repete dvanácté jízdy. S devíti body se dělil o průběžné vedení s Adamem Bubbou Bednářem. Za nimi o bod Jan Jeníček a Matouš Kameník, o další Petr Chlupáč.
Třináctou jízdu si nenechal ujít Daniel Klíma. Suma sumárum dvanáct bodů. Adam Bubba Bednář odpověděl mincí stejné hodnoty hned vzápětí. Pořadí na stupních vítězů krystalizovalo hend vzápětí. V rozjížďce s číslem patnáct Matouš Kameník sebral bod Jaroslavu Vaníčkovi. Tím pádem byl jistým šampiónem do devatenácti let, protože Pražanovo konto dostalo těžký úder diskvalifikací za kolizi s Vojtěchem Šachlem.
Boj o titul v jednadvacítkách ale musela rozhodnout až poslední série. Petr Chlupáč byl stále ve hře a šestnáctou jízdu vyhrál stylem start – cíl před zraky Jana Jeníčka. Povedlo se mu to dvakrát. V úvodním výjezdu totiž upadl Radek Bambuch. Snažil se dostat rychle pryč, nicméně červená světla byla přece jen rychlejší.
Konec nadějí Petra Chlupáče předčit Daniela Klímu přišel s osmnáctou jízdou. Leader aktuální klasifikace by o zlatou medaili přišel pouze v případě, že by ani on, ani Adam Bubba Bednář neviděli cíl. V tom případě by Petr Chlupáč vyhrál závod. Jenže pak by Daniel Klíma musel prohrát rozjezd s Adamem Bubbou Bednářem o druhé místo v závodě a druhý s Petrem Chlupáčem o titul.
„Nečekal jsem, že bude svítit zelený světlo tak dlouho. Dal jsem to do koleje a zvedlo se to.“
Podobným hypotézám nešlo upřít teoretické jádro, ale po praktickém účinku jakoby se země slehla. Daniel Klíma nenechal sebemenší prostor náhodě. V první zatáčce sebral vnější stranou vedení Adamu Bubbovi Bednářovi. Vyhrál titul s plnou parádou, vítězstvím v posledním závodě čtyřdílné série.
Petr Chlupáč si triumfem v devatenácté jízdy pojistil nejnižší stupínek dnešního pódia. A také titul vicemistra. Sotva projel cílem, dnešní program v Divišově skončil. Rozjížďka s číslem dvacet měla mít dvě volná místa na startovním roštu, protože pětka a jedenáctka dnes nebyly obsazeny.
Nakonec k její pásce nemohl přijet nikdo. Štěpán Ševčík odstoupil pro technické problémy s motocyklem, Vojtěch Šachl kvůli své zraněné levačce. A žádný rozjezd nebyl potřeba. Ani pro určení pořadí dnes, ani v obou šampionátech.
„Úžasnej pocit,“ usmíval se Daniel Klíma. „Nečekal jsem, že to tak půjde. Ráno dráha vypadala divná, ale klobouk dolů. Pořadatelé udělali dost práce a vypadalo, že to jde samo. Ale to nebylo tak. V první jízdě s Chlupem jsem měl slabší start. Promydlil jsem, ale na poslední start na Bubbu jsme udělali změnu a vyšlo to. Mám radost, že jsem ho porazil, když mě vyškolil na mistráku v Březolupech.“
„Na pohodu,“ komentoval Adam Bubba Bednář své druhé místo. „Jak ráno vypadalo, že bude dráha hodně divoká, nakonec dobrá. Čenda jel dneska dobře, byl nepolapitelnej. Jel rychle, gratuluju mu k titulu v jednadvacítkách.“
„Smolík dneska,“ pokrčil Petr Chlupáč rameny. „Bohužel. Začal odcházet motor. Měnili jsme ho mezi třetí a čtvrtou jízdou. A nádhera, fungoval jako dobře namazanej stroj. Ale v posledním roce své juniorky se budu muset spokojit s druhým místem.“
„Jsem rád, že jsem to odjel,“ líčil Matouš Kameník. „Jsem rád, že jsem odjel lepší závod než posledně v Praze. Do Divišova jsem se těšil po dlouhý době, co se tu nejelo. Dráha byla dobrá, výborná. V poslední jízdě jsem nechtěl na rovince objíždět Bubbu okolo mantinelu.“
„Dráha dnes byla nad moje očekávání,“ říkal Jan Jeníček. „Připravená, ne Kostěnice, přišlo mi to tvrdý a děravý. Celý závody v klidu, škoda první a poslední jízdy. Měli jsme problémy s technikou, takže jsem netrénoval.“
„Za mě dobrý,“ svěřil se Jaroslav Vaníček. „Bylo dobrý se svýzt na dráze, kde jsem dlouho nejel. Nebylo to špatný. Pořadatelé udělali dobrou dráhu. Škoda pádu. Vojta ubral do nájezdu, já byl rozjetej a narazil jsem do něj.“
„Mohlo bejt líp,“ vrčel Bruno Belan. „Nemoh‘ jsem se srovnat s motorkou. Zkoušel jsem měnit převody, ale nešlo to. Aspoň byly body.“
| 1. Daniel Klíma, Praha | 3 3 3 3 3 | 15 |
| 2. Adam Bubba Bednář, Praha | 3 3 3 3 2 | 14 |
| 3. Petr Chlupáč, Praha | 2 2 3 3 3 | 13 |
| 4. Matouš Kameník, Pardubice | 3 3 2 3 1 | 12 |
| 5. Jan Jeníček, Pardubice | 2 3 3 2 0 | 10 |
| 6. Jaroslav Vaníček, Praha | 3 1 X 2 3 | 9 |
| 7. Bruno Belan, Slaný | 2 1 2 2 2 | 9 |
| 8. Matěj Frýza, Plzeň | 1 2 1 2 2 | 8 |
| 9. Jan Hlačina, Pardubice | 0 2 2 1 1 | 6 |
| 10. Adam Nejezchleba, Divišov (250 ccm) | 1 1 1 1 1 | 5 |
| 11. Vojtěch Šachl, Praha | 2 2 F/R – – | 4 |
| 12. Radek Bambuch, Kopřivnice | 1 1 2 X X | 4 |
| 13. Karel Průša, Slaný (250 ccm) | 1 0 F 1 0 | 2 |
| 14. Štěpán Ševčík, Divišov | 0 – 0 – – | 0 |
| U21 | U19 | SLA | PLZ | PHA | DIV | TOT | |
| 7.4. | 10.6. | 7.9. | 30.9. | ||||
| 1. | Daniel Klíma, Praha | 20 | 16 | 20 | 20 | 76 | |
| 2. | Petr Chlupáč, Praha | 16 | 20 | 18 | 16 | 70 | |
| 3. | 1. | Matouš Kameník, Pardubice | 14 | 18 | 12 | 14 | 58 |
| 4. | 2. | Jaroslav Vaníček, Praha | 12 | 12 | 16 | 11 | 51 |
| 5. | 3. | Jan Jeníček, Pardubice | 10 | 14 | 10 | 12 | 46 |
| 6. | 4. | Adam Bubba Bednář, Praha | 18 | – | 9 | 18 | 45 |
| 7. | 5. | Vojtěch Šachl, Praha | 11 | 11 | 14 | 6 | 42 |
| 8. | 6. | Bruno Belan, Slaný | 8 | 10 | 11 | 10 | 39 |
| 9. | 7. | Jan Hlačina, Pardubice | 9 | 8 | 8 | 8 | 33 |
| 10. | 8. | Matěj Frýza, Plzeň | 7 | 7 | 7 | 9 | 30 |
| 11. | 9. | Mario Häusl, D – Plzeň | 4 | 9 | 4 | – | 17 |
| 12. | 10. | Adam Nejezchleba, Divišov (250 ccm) | – | – | – | 7 | 12 |
| 13. | 11. | Štěpán Melč, Plzeň | 6 | 6 | – | – | 12 |
| 14. | 12. | Radek Bambuch, Kopřivnice | 2 | 1 | 3 | 5 | 11 |
| 15. | 13. | Michal Baštecký, Praha | – | 5 | 6 | – | 11 |
| 16. | 14. | Štěpán Ševčík, Divišov | 1 | 4 | – | 3 | 8 |
| 17. | 15. | Dominik Hrbek, Pardubice (250 ccm) | 5 | – | 2 | – | 7 |
| 18. | 16. | David Hofman, Pardubice | 3 | 3 | 1 | – | 7 |
| 19. | 17. | Karel Průša, Slaný | – | – | 0 | 4 | 4 |
| 20. | 18. | Oliver Schmid, Plzeň (250 ccm) | – | 2 | – | – | 2 |
Divišov – 30. září
Až poslední rozjížďka rozhodla o českém titulu v šampionátu stopětadvacítek na krátkých oválech. Jak Karel Průša, tak Petr marek nastupovali k poslednímu klání v Divišově se stejným počtem bodů. Pražský závodník svého soka porazil ve druhé jízdě, avšak po pádu v první zatáčce rozjížďky s číslem devět byl diskvalifikován. Přesto postoupil do finále A stejně jako slánští Karel Průša a Štěpánka Nyklová, když na nastavení elektromotocyklu Adama Nejezchleby by dnes byl krátký i František Křižík s Nikolou Tesla. Klíčová jízda se opakovala vinou letmého startu Karla Průši, který ale repete opanoval stylem start – cíl a vedle závodu vyhrál také celý šampionát.
Od svého jarního startu si šampionát republiky stopětadvacítek na malých drahách dopřál takřka čtyřměsíční pauzu, aby vyvrcholil v září. Po pražském závodě měl mistry určit prostředí ze tří oválů v Divišově. Oba borci, kteří se rovným dílem dělili o aktuální vedení v šampionátu, na sebe narazili hned v rozjížďce s číslem dvě.
Karel Průša vystřihl ideální start. Petr Marek mu ale sebral vedení v nájezdu do druhé zatáčky, v němž se protlačil spodní stranou dopředu. Daleko od pravdy nebyla hypotéza, že se mezi oběma stejně rozhodne ve finále A. A mistrem bude ten, kdo v něm inkasuje více tabulkových bodů.
Jenže ono se něco myslí a na ploché dráze může být rázem všechno jinak. Petr Marek protáhnul svou vítěznou šňůru o další suverénní zářez ve čtvrté jízdě. Potom v rozjížďce s číslem devět pohroma. Závodník v pražské vestě se ujal veden, jenže v úvodním výjezdu se přetočil a upadl.
Se šesti body v kolonce u svého jména neměl Petr Marek postup mezi nejlepší trojici nikterak jistý. A to tím spíš, že řada soupeřů na tom byla ve třech čtvrtinách základní části lepší než on. Anebo si přinejmenším neměli, co vyčítat.
Karel Průša inkasoval trojky v rychlém sledu za sebou v šesté a v osmé jízdě. Roman Štola, jehož na sklonku sezóny potkala zatím životní fazóna, disponoval sedmi body. Štěpánka Nyklová jakbysmet, ale pro případnou konfrontaci na pomocná kritéria mohla přiložit dvě vítězství. Marián Jirout a Luboš Hromádka se dostali na šestku.
Poslední tři jízdy byly proto nesmírně klíčové. Jako první udělal maximum Marián Jirout. V rozjížďce s číslem deset s přehledem inkasoval trojku a dostal se na celkových devět bodů. Vzápětí se do dna naplnil kalich hořkosti Adama Nejezchleby.
Již potřetí se s ním jeho elektrický motocykl ani nerozjel. Tým okolo Věroslava Kollerta jen kroutil hlavou. Novinky, které ještě při pondělním Tomíčkově memoriálu fungovaly, najednou zradily. A tak Liberečáci předčasně sbalili krám. Nejen dneska, nýbrž pro celou sezónu anno domini 2024.
Petr Marek ale tyto záležitosti neřešil. Odvedl Štěpánku Nyklovou, aby oba skončili na devíti bodech. Na rozdíl od Luboše Hromádky se opírali o tři trojky. Třetím účastníkem áčka se stal Karel Průša. Dvanáctou jízdu ovládl stylem start – cíl, kdežto Luboš Hromádka za svá záda poslal Romana Štolu.
Vzhledem k devíti účastníkům začal finálový pořad céčkem. Vlastně nezdařeným pokusem o start, protože tarokovalo startovací zařízení. Při neúčasti Adama Nejezchleby, který smutnil v depu, slánský Jakub Hejkal zvítězil nad dalším nováčkem, Jaroslavem Bartkem z Prahy.
Finále B již bylo o poznání dramatičtější. Vedení se ujal Luboš Hromádka. Po triumfu prahnul i Marián Jirout, jemuž vidina stupňů vítězů unikla o příslovečný pouhý vlásek. Ve druhém kole jej nakopla díra ve druhém oblouku. Pardubický borec se zavlnil. Rázem jel třetí až za Romanem Štolou, což už mu mělo zůstat.
A už tu bylo finále A se svými ambicemi určit letošního šampióna. Titulu šel naproti Karel Průša. Vypálil však až moc rychle. Ještě během úvodního kola se rozblikala červená světla a trojice účastníků byla zastavena.
Na vině byl vedoucí slánský závodník, jenž ulil start. Nenechal se však rozhodit psychickým tlakem. Při restartu odletěl bezchybně a hlavně opět nejrychleji. Přivedl za sebou do cíle Petra Marka a Štěpánku Nyklovou a mohl se těšit na zlatou medaili.
| 1. Karel Průša, Slaný | 2 3 3 3 | 11 | 1. | ||
| 2. Petr Marek, Praha | 3 3 X 3 | 9 | 2. | ||
| 3. Štěpánka Nyklová, Slaný | 3 1 3 2 | 9 | 3. | ||
| 4. Luboš Hromádka, Pardubice | 1 2 3 2 | 8 | 1. | ||
| 5. Roman Štola, Mariánské Lázně | 3 2 2 1 | 8 | 2. | ||
| 6. Marián Jirout, Pardubice | 2 2 2 3 | 9 | 3. | ||
| 7. Jakub Hejkal, Slaný | 1 1 2 2 | 6 | 1. | ||
| 8. Jaroslav Bartek, Praha | 2 1 1 L | 4 | 2. | ||
| 9. Adam Nejezchleba, Liberec (E) | E 3 E E | 3 | – |
Poznámka: varování za startovní přestupek Karel Průša ve finále A
| PLZ | MaL | SLA | LIB | PHA | DIV | TOT | |
| 1.5. | 6.5. | 13.5. | 27.5. | 7.9. | 30.9. | ||
| 1. Karel Průša, Slaný | 14 | 18 | 20 | 18 | 18 | 20 | 108 |
| 2. Petr Marek, Praha | 20 | 20 | 16 | 16 | 16 | 18 | 106 |
| NC Adam Nejezchleba, Liberec (E) | 18 | – | 18 | 20 | 20 | 8 | 84 |
| 3. Štěpánka Nyklová, Slaný | 12 | 16 | 14 | 11 | 14 | 16 | 83 |
| 4. Luboš Hromádka, Pardubice | 10 | 14 | 11 | 12 | 12 | 14 | 73 |
| 5. Marián Jirout, Pardubice | 11 | 12 | 9 | 14 | 11 | 11 | 68 |
| 6. Roman Štola, Mariánské Lázně | 9 | 11 | 12 | 10 | 10 | 12 | 64 |
| 7. Jaroslav Bartek, Praha | – | – | – | 8 | 8 | 9 | 25 |
| 8. Jakub Hejkal, Slaný | – | – | – | – | 9 | 10 | 19 |
| NC Andžejs Smulkevič, LAT | 16 | – | – | – | – | – | 16 |
| NC Julian Wronecki, PL | – | – | 10 | – | – | – | 10 |
| NC Filip Kasan, SK – Žarnovica | – | – | – | 9 | – | – | 9 |
Poznámka: v závěrečné klasifikaci jsou hodnoceni držitelé licencí ACCR startující na motocyklech se spalovacím motorem
Divišov – 29. září
Česká plochodrážní sezóna se blíží ke konci. Přesto má stále co nabízet. I když stopětadvacítky na malých oválech a juniorka měly být dávno uzavřené, okolnosti chtěly, aby se šampionáty vyvrcholily v Divišově. Kolibříci zítra startují v pravé poledne, velcí hoši o dvě hodiny po nich.
Loading ...Oba závody přinesou pořádné drama. Ve stopětadvacítkách si Karel Průša a Petr Marek jsou fifty fifty. Přesněji řešeno osmaosmdesát osmaosmdesát. Strategie je proto jednoduchá. Lepší výsledek přinese titul.
Juniory vede Daniel Klíma o dva body před Petrem Chlupáčem. Třetí Matouš Kameník je zároveň leaderem samostatné klasifikace do devatenácti let.
| MR 125 ccm na krátkých drahách: |
| 1 Jaroslav Bartek, Praha |
| 2 Adam Nejezchleba, Liberec (E) |
| 3 Roman Štola, Mariánské Lázně |
| 4 Petr Marek, Praha |
| 5 Jakub Hejkal, Slaný |
| 6 Karel Průša, Slaný |
| 7 Luboš Hromádka, Pardubice |
| 8 Marián Jirout, Pardubice |
| 9 Štěpánka Nyklová, Slaný |
| MR juniorů: |
| 1 Matěj Frýza, Plzeň |
| 2 Adam Bubba Bednář, Praha |
| 3 Jan Hlačina, Pardubice |
| 4 Vojtěch Šachl, Praha |
| 5 neobsazeno |
| 6 Petr Chlupáč, Praha |
| 7 Daniel Klíma, Praha |
| 8 Adam Nejezchleba, Divišov (250 ccm) |
| 9 Jan Jeníček, Pardubice |
| 10 Jaroslav Vaníček, Praha |
| 11 neobsazeno |
| 12 Karel Průša, Slaný (250 ccm) |
| 13 Bruno Belan, Slaný |
| 14 Štěpán Ševčík, Divišov |
| 15 Radek Bambuch, Kopřivnice |
| 16 Matouš Kameník, Pardubice |
Březolupy – 28. září
Měsíc zrudl námahou, když se při své úplňkové tloušťce snažil co nejrychleji vykutálet na slovácké kopečky. Vyplatilo se, na plochodrážním ovále v Březolupech zastihl ještě hodně lidí včetně účastníků druhého finále o českého plochodrážního mistra. Zprávy měl na své nebeské báni rovnou z první ruky. Bitva o titul nestačila ani začít. Jan Kvěch hned v úvodním kole svého tréninku zachytil o mantinel a skončil se zlomenou rukou v hradišťské nemocnici. Václav Milík měl proto cestu za svým osmým primátem poněkud usnadněnou. Při líčení svých pocitů si však uvědomil, že cestu za překonáním legendárního Jiřího Štancla nebude mít jednoduchou. Příčinu k filozofování mu zavdal Adam Bubba Bednář, když jej změřil v rozjížďce s číslem osm. Pražský junior neztratil jediný bod, vyhrál závod a v rozjezdu o vicemistra vyzrál na Daniela Klímu.
Sotva dnes sluníčko vyšlo, začalo pálit. Rýsoval se nádherný den. A již dopoledne panoval na slováckém ovále čilý ruch. Postupně se k pořadatelům přidávali samotní finalisté. Bohužel chyběl Jan Jeníček. Jeho tatínek Jiří musel svou dodávku odstavit již někde okolo Svitav.
Trénink přišel dle plánu o půl druhé. Odtrénovaly dvě skupiny. Pak přišla na řadu třetí. A než by se kdokoliv nadál, na zadek dostal nejen časový harmonogram, ale také startovní listina. Co víc, také celý šampionát. Jan Kvěch neobjel ani jedno kolo a po kontaktu s ohrazením ležel na dráze za cílovou rovinkou.
Jan Kvěch na téma svého pádu v tréninku:
„Daleko jsem nedojel. Bylo to ještě první kolo, brnknul jsem si o prkna a spadnul jsem. Ta ruka je zlomená.“
S fakturou ruky ležel na palubě sanitky a čekal, až z Uherského Hradiště přihouká rychlá ambulance. Čas pádil. Jury se proto rozhodla před dokončením tréninku uspořádat slavnostní nástup. Martin Málek se oficiálně loučil se svou kariérou. Dostal mnoho darů. Ale svérázný pit bike s láhví šampaňského místo motoru, s nímž si Jan Kvěch dal tolik práce, převzal od pražského závodníka v zastoupení. Václav Milík dal kytici přes mantinel své přítelkyni Nikole a odměnou se mu stala pusa.
Ochozy se slušně zaplnily a ne každý divák si našel místo na sezení. Trénink pokračoval a s mírným zpožděním se konečně šlo na věc. Vojtěch Šachl vyhrál první jízdu stylem start – cíl, zatímco veterán Jaroslav Petrák lepil nakřáplou vázu své závodnické dušičky po nevydařeném úvodním finále v Plzni. Nedali ani náznak šance Jaroslavu Vaníčkovi a Brunovi Belanovi.
Dalo by se říct, že tady o vavříny v celkové klasifikaci ještě nešlo. Opak byl pravdou. Jaroslav Vaníček byl po odstoupení Jana Kvěcha mužem číslo tři aktuální klasifikace, byť je kvůli příznivějším pomocným kritériím po plzeňském finále. Deset bodů jako on měli ještě Petr Chlupáč, Eduard Krčmář a Jan Macek. Daniel Klíma disponoval jedenácti a novopečený leader Václav Milík čtrnácti.
Úvodní zaváhání pražského čahouna byla ta pravá voda na mlýn jejich ambicí. Václav Milík letěl do vedení v rozjížďce s číslem dvě hned s letem pásky. A Jan Macek se nacpal před Daniela Klímu. Strmě nahoru mířil rovněž Petr Chlupáč, ve třetí sérii nenašel sobě rovného. Naproti tomu Eduard Krčmář na samém konci úvodní pětiny nepolapil Adama Bubbu Bednáře, jemuž Plzeň dokonale nevyšla.
Druhá série pustila na ovál paní Smůlu. Michal Baštecký skočil v desáté jízdě do pásky, v osmé David Hofman přišel o molitanovou vycpávku sedla. Projel cílem, byť s nulou. Zemětřesení na špici rozechvělo slovácký ovál v sedmé jízdě. Petr Chlupáč se do ní kvůli prasklému primárnímu řetězu ani nerozjel.
Eduard Krčmář v první zatáčce páté jízdy předčil Jana Macka. Po odstoupení Petra Chlupáč rozjížďce s číslem sedm kraloval Daniel Klíma, čemuž Jaroslav Vaníček mohl jen přihlížet. A to už byla na programu rozjížďka s číslem osm. Nabídla dnes zatím nejnapínavější podívanou a dost možná předznamenala budoucnost české ploché dráhy.
Osmá jízda očima Václava Milíka:
„Říkali jsme si, že to mám trošku slabší, zkusme něco změnit. I kdybychom nic neměli, měl bych lepší start. Bubba byl rychlej. Snažil jsem se tři kola. Ve čtvrtým jsem se na to vyprd‘, nemělo smysl ho honit.“
Václav Milík vystřelil dopředu jako střela. Jeho druhá dnešní trojka se zdála být formalitou, jež pouze podtrhne patnáctibodové maximum a nakonec i Padubičanův osmý titul. Jenže Adam Bubba Bednář se řítil vnějškem prvního oblouku stejně nezadržitelně jako mohutná tsunami.
Na rovinku vyjel mladičký Pražan již v čele. Ne, že by se Pardubičan nepokusil o nápravu. Právě naopak, tři kola se snažil sakramentsky. Pak uznal marnost svého úsilí a dojel v klidu pro dva body. Celkový primát měl konec konců na dohled, ale jedničkou dnešního mítinku měl být právě Adam Bubba Bednář.
Co byla před nástupem přece jen odvážná hypotéza, se stávalo realitou. Adam Bubba Bednář se nezastavil ani v deváté jízdě, v níž se jako první na seznam jeho obětí dostal Petr Chlupáč. Ten byl již mimo šanci na medaile, zato vítěz s devíti body nadále udával krok všem finalistům. Mimo pódium již byl Jaroslav Vaníček, na něhož v jedenácté jízdě odstartoval Václav Milík.
Pardubičan držel pozici muže číslo dvě s osmi body. A za ním parta se sedmičkami. Jan Macek se ke šťastnému číslu ve skóre dopomohl triumf v desáté jízdě. Danielu Klímovi a Eduardu Krčmářovi zase výsledek jejich duel o dvě rozjížďky později. Start předvedl lepší Slaňák, jenže Pražan se v první zatáčce ukázal být rychlejší po jeho pravici.
Vojtěch Šachl přijel do Březolup s kompletně repasovaným motorem. V úvodních třech jízdách náramná spokojenost. Jenže třináctka u čísla jízdy nebyla pro jeho pohonný agregát příliš šťastným číslem. Nepřežil ani půlku úvodního okruhu. A přitom body nevysely zase až tak vysoko. I když…
Vojtěch Šachl popisuje konec svého motoru ve třinácté jízdě:
„Na startu vytočená motorka. Pustil jsem spojku a rána. Ale jel jsem, jenže pak byla druhá rána. Ta byla finální.“
I Daniel Klíma se na svou trojku pořádně nadřel. Start jej poslal do čela, ale Matouš Kameník mu vnějškem první zatáčky vedení sebral. A když se Pražan dral dopředu ve druhém výjezdu, nepustil jej před sebe. Ale Daniel Klíma neřekl poslední slovo.
Ostatně kapitulace by se pro závodníka aspirující na medaile v prestižním domácím šampionátu nehodila. Ve třetím okruhu atakoval Matouše Kameníka po venku, aby na cílové rovince prudce zlomil motocykl na spodní stranu. V nájezdu do další zatáčky už vedení říkalo pane právě jemu.
Ve čtrnácté jízdě Václav Milík rychle pronikl do čela před Eduarda Krčmáře, který měl plné ruce práce s hlídáním Petra Chlupáče. Zkušený pražský junior na metě zaostal jen o pár centimetrů. Hned na to Adam Bubba Bednář přistřihnul křídla Janu Mackovi ve svém dalším sólu stejně oslnivém jako sluníčko na obloze. A v rozjížďce s číslem šestnáct rozjásal diváky Jaroslav Petrák, který na poslední chvíli překonal Matěje Frýzu.
Poslední přestávka a mohlo se účtovat. A šlo to poměrně ráz na ráz. Václav Milík po velkém sólu v sedmnácté jízdě titul a dnešní druhé místo. Adam Bubba Bednář, stejně suverénní hned vzápětí, absolutní triumf v březolupském finále. Pak se to zamotávalo.
Daniel Klíma byl totiž v cíli osmnácté jízdy hned za svým mladším klubovým kolegou. A díky tomu skončili na stejném skóre v závěrečné klasifikaci šampionátu a čekal je rozjezd o post českého vicemistra. Snad aby toho nebylo málo, v devatenácté jízdě Eduard Krčmář poslal za svá záda Jaroslava Vaníčka už v první zatáčce. Srovnal krok s Danielem Klímou v dnešním finále, což signalizovalo další dodatkovou jízdu.
Mohl do ní zasáhnout také Jan Macek. A vskutku k takovému vývoji všechno směřovalo, když se kopřivnický závodník ujal vedení v rozjížďce s číslem dvacet. Mít za sebou Petra Chlupáče není žádný med. Pražan se vskutku na protilehlé rovinky druhého kola přenesl do čela. A rozjezd o dnešní bronz se musel obejít jen s dvojicí závodníků.
Konal se jako první. Eduard Krčmář neporušil tradici svých vydařených startů, ale Daniel Klíma jej překonal venkem prvního oblouku. Sotva zmizel v depu, chystal se na rozjezd o celkové stříbro. V něm byl hlavním režisérem Adam Bubba Bednář. Start a byl první.
Daniel Klíma vedl slibný nájezd v prvním oblouku. Leč marně. Zůstával ve střehu, útočil. Ještě v poslední zatáčce zkoušel vnitřní stopu. Adam Bubba Bednář bylo na venku rychlejší. A červený Měsíček nakonec ze své báně viděl nejmladšího vicemistra republiky vůbec.
„Dobrý,“ konstatoval Adam Bubba Bednář. „Jelo se krásně, dnešek mi sedl. Zlatá přilba a Memoriál se mi nepovedly, jak jsem si představoval. Spravil jsem si chuť a užil si to. A patnáctibodový maximum k tomu. Děkuju sponzorům, rodině, Kurzovým…“
„Není to štěstí, stalo se, co se stalo,“ přemítal Václav Milík nad ziskem svého další zlaté medaile v českém individuálním šampionátu. „Jsem rád, že se Honzovi nestalo nic vážnýho, pád vypadal hrozně. Těší mě, že jsem udělal ten titul. Rok od roku je to těžší. Bubba měl kvůli zranění letos jen pár závodů. A dnes jel úplně nádherně. Přeju si víc takovejch závodů, aby se mladí ukázali ve světě, to naše plochá dráha potřebuje.“
„Jsem spokojenej,“ říkal Daniel Klíma. „Ale musím přiznat, že nás malej Bubba trápí. V rozjezdu jsem ho chtěl potrápit, nedal jsem mu nic zadarmo. Myslím, že jek krásně. Cíl byl hlavně udržet si místo, co jsem vybojoval v Plzni.“
„Na hovno,“ nebral si Eduard Krčmář servítky. „Letos to nebyla sezóna, jaká by měla bejt. Doufám, že se vrátím zpátky, kde jsem byl. Budu makat jako blázen. Zhubnu dvanáct kilo, jednám o Polsku a určitě se vrátím.“
„Super,“ hodnotil Jan Macek své umístění. „Mohl jsem být třetí. Ale posral jsem to v poslední jízdě s Chlupem. Byl rychlejší. Zavřel mě, ale nespadl jsem. Ale jo, jsem spokojený.“
„Za mě zklamání,“ vraštil Petr Chlupáč čelo. „Naladěný to bylo dobře. Ve druhý jízdě prask‘ primár a zavřela se mi možnost na bednu. Jinak výborná dráha, ta byla super.“
„Já mám Březolupy a Kopřivnici hrozně rád,“ vyznával se Jaroslav Petrák. „Proto říkám, že finálový závody by měli dávat někam jinam než do Plzně. Ta mi minule neseděla. Dneska se mi jezdilo krásně, chtěl jsem si spravit chuť po Zlatý přilbě, jezdil jsem tam málo i jako náhradník.“
| 1. Adam Bubba Bednář, Praha | 3 3 3 3 3 | 15 |
| 2. Václav Milík, Pardubice | 3 2 3 3 3 | 14 |
| 3. Daniel Klíma, Praha | 1 3 3 3 2 | 12+3 |
| 4. Eduard Krčmář, Slaný | 2 3 2 2 3 | 12+2 |
| 5. Jan Macek, Kopřivnice | 2 2 3 2 2 | 11 |
| 6. Petr Chlupáč, Praha | 3 E 2 1 3 | 9 |
| 7. Jaroslav Petrák, Pardubice | 2 1 1 3 1 | 8 |
| 8. Jaroslav Vaníček, Praha | 1 2 2 1 2 | 8 |
| 9. Matouš Kameník, Pardubice | 1 3 1 2 0 | 7 |
| 10. Vojtěch Šachl, Praha | 3 1 1 E 2 | 7 |
| 11. Bruno Belan, Slaný | 0 2 2 0 1 | 5 |
| 12. Jan Hlačina, Pardubice | 0 1 1 1 1 | 4 |
| 13. Matěj Frýza, Plzeň | 0 1 0 2 E | 3 |
| 14. David Hofman, Pardubice | 1 0 0 1 1 | 3 |
| 15. Michal Baštecký, Praha | 2 T 0 0 0 | 2 |
| 16. Jan Kvěch, Praha | – – – – – | DNR |
Poznámky: Jan Jeníček nepřijel kvůli poruše své dodávky; Jan Kvěch si při pádu v tréninku zlomil ruku
| PLZ | BŘE | TOT | |
| 6.9. | 28.9. | ||
| 1. Václav Milík, Pardubice | 14 | 14 | 28 |
| 2. Adam Bubba Bednář, Praha | 8 | 15 | 23+3 |
| 3. Daniel Klíma, Praha | 11 | 12 | 23+2 |
| 4. Eduard Krčmář, Slaný | 10 | 12 | 22 |
| 5. Jan Macek, Kopřivnice | 10 | 11 | 21 |
| 6. Petr Chlupáč, Praha | 10 | 9 | 19 |
| 7. Jaroslav Vaníček, Praha | 10 | 8 | 18 |
| 8. Jan Kvěch, Praha | 15 | DNR | 15 |
| 9. Vojtěch Šachl, Praha | 7 | 7 | 14 |
| 10. Jaroslav Petrák, Pardubice | 5 | 8 | 13 |
| 11. Bruno Belan, Slaný | 4 | 5 | 9 |
| 12. Matěj Frýza, Plzeň | 5 | 3 | 8 |
| 13. Matouš Kameník, Pardubice | 0 | 7 | 7 |
| 14. Jan Jeníček, Pardubice | 7 | o | 7 |
| 15. Jan Hlačina, Pardubice | 3 | 4 | 7 |
| 16. David Hofman, Pardubice | – | 3 | 3 |
| 17. Michal Baštecký, Praha | – | 2 | 2 |
| 18. Štěpán Melč, Plzeň | 0 | – | 0 |
Březolupy – 27. září
Mistrovství republiky jednotlivců se rok co rok stará o úchvatnou podívanou konce domácí plochodrážní sezóny. Rok 2023 již není žádnou výjimkou a zítra nás v Březolupech čeká dramatická podívaná. Své o tom ví i Václav Milík, který na slovácký ovál dorazí se ztrátou jediného bodu na vedoucího Jana Kvěcha.
Loading ...
Bod. Jeden bod. Nemusí znamenat nic. Nebo také úplně všechno. Václav Milík se o tom přesvědčil o uplynulém víkendu měrou více než vrchovatou. Při Zlaté přilbě města Pardubice mu chyběl k semifinále. O pražském Memoriálu Luboše Tomíčka jej pro změnu dělil od finálové rozjížďky pěti nejlepších. Bůh suď, jak by potom vypadaly snímky ze stupňů vítězů.
„V Pardubicích jsem to prokoučoval,“ uznává pardubický závodník. „Nechal jsem na motorce nastavení z pátku. V Praze byly suprový závody. Jednu jízdu sem prokoučoval, nechal jsem se od dvou předjet. Škoda toho bodu.“
A jsme zase u něho. U toho bodu. Jednoho jediného bodu. Zítra může mít hodnotu zlata. Pokud Václav Milík porazí všechny, může se ocitnout na startovním roštu rozjezdu o mistra proti Janu Kvěchovi.
Usilovat o titul v dodatkové jízdě by pro něho nebylo ostatně nic nového. Za těchto okolností ostatně ukořistil ve Mšeně ve dvanáctém roce titul Lukáši Drymlovi. Jeho starší bratr Aleš na něho vyzrál napřesrok v Plzni. O Březolupech 2014 ani nemluvě. Pardubičan nastoupil do dodatkové jízdy proti Josefu Francovi a Matěji Kůsovi dokonce třikrát. A to měl před závodem náskok šesti bodů!
„V Březolupech je hlavní, abych měl o bod více než Kvěchoun a byl by rozjezd,“ dopřává v článku hodně frekventovanému podstatnému jménu další díl pozornosti. A co kdyby onen bod měl ještě jednoho brášku?
„Kdyby to bylo o dva, rozjezd by nebyl,“ nepřekvapí svými matematickými schopnostmi. „Ale po Březoupech budu moc letos zabalit. V Polsku jsme skončili brzy. Málo jezdit neumím.“
Plochá dráha ale umí psát scénáře krásných příběhů. Kdo ví, jak to zítra všechno skončí. Každopádně poslední informací je, že závod dostává náhradníka v osobě Michala Bašteckého.