Když jsem o Vánocích zapaloval svíčku na stůl, uvědomil jsem si, že existují i jiné svíčky než vánoční, a to zapalovací třeba do motorů pro speedway, bez kterých by nikdy nezaburácel svým krásným hlasem a nepotěšil ucho diváka na závodech.

Poprvé jsem se  zapalovací svíčkou přišel do styku zhruba v pěti letech u nás doma. Otec vlastnil motocykl Manet 90. Koupil si ho, aby mohl dojíždět do práce asi dva a půl kilometru. Jezdil celý rok, v létě i v zimě a v tom spočíval problém. Motocykl Manet byl jediný československý motocykl, který točil obráceně.

Jednoválec, uvnitř dva písty, dvě ojnice a v zimě velice špatně chytal. Otec ho vystrkal ze stodoly, vyšrouboval svíčku, donesl ji domů a svíčku vložil do kuchyňského sporáku těsně za dvířka, aby neležela v ohništi.

Asi po dvou minutách ji vyndal, zašrouboval do motoru a motocykl nejvýše na druhé šlápnutí chytil. Když jsem měl deseti let, svíčky jsem podával klukům, kteří již měli řidičák na Pionýra a svíčky si měnili sami. V patnácti jsem měl řidičák i já. Používal jsem naše svíčky Pal.

Jednou jsem se dostal i k výměně svíčky u pána, jemuž bylo asi šedesát, vlastnil červeného Pionýra 05. Požádal mě, zda bych mu nevyměnil u tohoto  písta svíčku. Měl příbuzné v NSR a říkal mi, že mu přivezli 2 svíčky Božky.

On byl na svého Pionýra velice opatrný a vždy ho vystrkal do kopečka, tam nasedl a nastartoval a vyjel do práce. Já tenkrát vůbec nevěděl, že existují i jiné svíčky než naše Pal. To že jsou i nějaké svíčky Bosch jsem vůbec netušil. Výměnu jsem bral moc zodpovědně, bál jsem se, abych něco nepokazil. Přece jen to byla svíčka z NSR  a já doufal, že tu druhou dostanu za práci.

A to byl velký omyl! Navíc jsem  myslel, že by to zvedlo výkon u mé zelené 05. Až po letech jsem si uvědomil, že mojí 05 by nepomohlo ani spalování metylu. S přibývajícím věkem jsem jezdil na velkých motorkách, potom autem a svíčky se hromadily v krabici. Palky jsem jezdil kupovat do partiové prodejny  U Maškové do Prahy.

Prodávali je za 8 korun kus a jejich jedinou vadou bylo to, že měly špatný potisk. Tenkrát koupili do Tábora nové stroje, a než se  potisk povedlo vyladit, tak je prodávali jako partiovku. Aspoň dle informace od prodávajícího pána  v prodejně. Já vždy uvědomil kamarády, že tam pojedu a udělal jsem soupis jaké, kdo potřebuje, a přivezl jsem je.

Již tenkrát ve mně nebyl podnikatelsky duch, nechával jsem je za cenu nákupní v Praze. No a  použité svíčky byly v krabici a někdy v osmdesátých letech jsem si dělal první držáky na použité svíčky, které jsem měnil až do současné podoby. Nikdy jsem je nesbíral, pouze se to tak sešlo, až to skončilo na zdi.

Docela to má dosti velký ohlas u známých a kamarádů, kteří ke mně zavítají. A tak se sešly svíčky ze sedmdesátých let z Dacie, Źiguli,Trabant, Wartburg a to i svíčky tkz osmnáctky, které byly používány od začátku minulého století. Pozor, nepíší o speciálních svíčkách.

Největší úlovek byl u kamaráda, od něhož jsem dostal gumové pouzdro na svíčku osmnáctku, které byly dodávány jako  náhradní díl do luxusních  vozidel Mercedes ve třicátých letech. Tato pouzdra se svíčkami projela i druhou světovou válku ve vozidlech Wehrmachtu.

Kdo jezdil motorkou a měl svíčku pouze v kastlíku, po roce zjistil, že je svíčka téměř k nepoužití. A tady se ukázalo to, jak je gumové pouzdro užitečné. Přechodem na nízkohmotnostní svíčky se hodně změnilo. Svíčky jsou již téměř umělecké dílo, mají v izolátoru 2, 3 nebo 4 drážky, pěkně udělaný šestihran a ani nemluvím o jiskřišti. Úplný koncert, co se dá vymyslet.

Na You Tube jsem objevil vrak německého tanku, který byl vydolovaný po sedmdesáti letech z ruského bahna. Na blatníku vedle střeliva se blyští  dvě umyté  svíčky 18 mm závit se dvěma barevnými proužky na porcelánovém izolátoru, jaké mám na zdi v garáži. Za našich let bylo snadné svíčky používat.

Byly označeny následovně: 14-5,7,8,9- průměr závitu a tepelná hodnota  svíčky, 14R-s odrušovacím odporem,14Y-s vysunutým jiskřištěm a 14Z-svíčka pro dvoutakty. Dnes je to věda  a na vše existují tabulky.

Na závěr na sebe musím prozradit, že vlastně svíčku do motocyklu pro plochou dráhu vůbec nemám, ty se totiž nikde neválí. Alespoň ne v mém okolí. Poněvadž jak jsem to již  někde psal, tak ještě jedna věc. Sběratelství je docela dobrý kšeft.  Na internetu jsem zahlédl k prodeji ochranné gumové pouzdro na svíčku za  1500 korun a svíčku  americké výroby v 18 mm provedení 1000 korun. Proto Vás, kteří váháte, nabádám, začněte něco sbírat. Co, nechám na vás.

Ploché dráze zdar a když tak si zapalte svíčku třeba o Velikonocích. A jaká to bude, záleží pouze na Vás.