Stralsund – 30. dubna
První pětice závodníků pro evropské challenge v červnovém Kršku je na světě. Kvalifikační kolo ve Stralsundu se stalo kořistí Bartosze Smektaly, který se v rozjezdu vypořádal s Kaiem Huckenbeckem a Timo Lahtim. Češi měli ve startovní listině dvojnásobné zastoupení. Petr Chlupáč skončil devátý. Daniel Klíma se do nominace dostal díky svému výraznému počínání v přeboru. Nakonec po rozjezdu s Mathieum Tresarrieu veze domů místo náhradníka.
Kostěnice – 30. dubna
Vlaky na kolejích, pampelišky na zelené trávě. Tvrdá dráha, oblaka prachu a vůně buřtů opékaných na ohníčku uprostřed depa. V Kostěnicich se pálily čarodějnice ještě před soumrakem, ale především na zdejším malinkatém kolečku odstartovala domácí hobby sezóna prvním Srandamačem. Ve stopětadvacítkách vyhrál David Hofman, jehož soupeřka Štěpánka Nyklová mu třikrát porážku vrátila ve zvláštních rozjížďkách, kdy se pardubický borec v kombinéze po Václavu Milikovi postavil na handicap. Soutěž závodníků Úhřetické Lhoty přinesla triumf Danu Maclovi, když nepuštěný metyl ruku v ruce s upadlým krytem primárního řetězu sebral klíčové body Aleši Dubnovi. Mezi licencovanými profíky úřadoval Patrik Linhart. Slánský borec posléze projel první také cílem super finále, kam se spolu s ním dostali i soupeři z jeho kategorie Daniel Halamka a Josef Novotný, kteří tím pádem pro dekorování dalšími cenami nemuseli sestupovat z pódia.
Krásné poledne na poli
Ještě někdy okolo půl dvanácté pouze pár automobilů uprostřed oválku signalizovalo, že se v Kostěnicích chystá první z letošních Srandamačů. Záhy však přibývali další účastníci. A brzy se ozval zvuk plochodrážního motocyklu. Štěpánka Nyklová si ještě před tréninkem potřebovala zajet motor. Aby její premiéra na ovále uprostřed polí stála vskutku za to, poprvé se objevila v sedle stopětadvacítky s velkým rámem.
Po žádném z flat trackerů nebylo ani vidu, ani slechu. A tak se poprvé v historii kostěnické ploché dráhy závodilo bez motocyklů této kategorie. Josef Štěpánek se rozhodl vypsat tři závody. Junioři se stopětadvacítkami byli jasní. Domácí hobíci jeli o mistra Úhřetické Lhoty, zbývající trojice vytvořila skupinu profíků.
Prach byl jistotou, na níž se mohl sázet celý majlant. Jezdilo se proto pouze ve dvou, domácí na dvě, ostatní na tři kola. Nechyběl ani slavnostní nástup, po němž maratón dvaadvaceti jízd odstartoval. Vše klaplo do dvou hodin, na něž byla objednána sanitka.
Závody suverénů
Stopětadvacítky celý program odstartovaly. David Hofman změřil Štěpánku Nyklovou. Stejná historie se posléze opakovala ještě třikrát. Karta se obrátil až po závodě. Když kategorie Junior 125 svůj vlastní závod ukončila, šli oba účastníci na startovní rošt ještě třikrát.
David Hofman však startoval s handicapem. Byť byl po třech okruzích stále blíž Štěpánce Nyklové, liberecké děvče vždy protnulo metu jako první. Rovněž závod profíků měl svého suveréna v osobě Patrika Linharta. Pravda, v první jízdě na něho sice odstartoval Daniel Halamka, jenž svého času působil ve stopětadvacítkách.
Patrik Linhart září spokojeností:
„Motorka vydržela, bylo to hezký odpoledne, ale prášil jsem si jen sám sobě. Rád bych jel přebor v Kopřivnici, ve Slaným taky. A pak jsme se bavili na Memoriál Vildeho.“
Někdejší slánské eso, které dalo dnešnímu závodu přednost před zítřejším pouťákem v Murecku, však mělo situaci pevně v rukou již v úvodním nájezdu. Poté vyhrálo ještě třikrát a o nejvyšším stupínku pódia nemohlo být pochyb. Daniel Halamka skončil druhý, když pokaždé udržel na uzdě Josefa Novotného, který v letošní sezóně závodil poprvé.
Hobíci produkují drama
Borci z Úhřetické Lhoty vytvořili nejvyrovnanější skupinu a na prašném ovále rozpoutali opravdové drama. Aleš Duben nejprve odvedl Radka Červenku, vzápětí dva body za prakticky stejných okolností přistály na kontě Dana Macla v duelu s Janem Buňkou. Aleš Duben se ujal vedení v průběžné klasifikaci, když v rozjížďce s číslem tři porazil Dana Macla.
Jednobodový náskok udržel rovněž v dalších dvou sériích, kdy jak on, tak jeho protivník své soupeře porazili. Ze zbývající dvojky měl k pódiu blíže Radek Červenka. Debutující Jan Buňka mu však nedal nic zadarmo. V rozjížďce s číslem čtyři se prali jako o postup do série Speedway Grand Prix. Několikrát si vyměnili pořadí, ale Jan Buňka nakonec v posledním výjezdu skončil v poli.
Aleš Duben líčí svůj pád:
„Říkal jsem si, že do Dan na konci rovinky vždycky zaklapává. Chtěl jsem to dam dát, ale přetočil jsem se.“
Protože projel cílem, byť mimo trať, inkasoval bod. O další však přišel, když se do rozjížďky s číslem pět ani nerozjel. Boj o vítězství gradoval devátou jízdou s druhým střetem obou leaderů. Do čela vypálil Dan Macl. Aleš Duben se nechtěl vzdát, ale e druhé zatáčce upadl.
Patrik Linhart neprohrává
Stav bodového konta obou leaderů byl zase vyrovnaný. Jenže po startu jedenácté jízdy upadl Aleši Dubnovi kryt primárního řetězu. Když mu na pomoc přispěchal Daniel Halamka. Lhotský hobík zjistil, že má sucho v nádrži. Dan Macl hned na to kraloval v duelu s Radkem Červenkou a po dvou kolech měl jisté vítězství.
Třetí příčka neunikla Radku Červenkovi. Jan Buňka sice bral dva body po odstoupení Aleše Dubna, nicméně jako klíčový se přece jen ukázal druhý souboj pretendentů nejnižšího stupínku v desáté jízdě. Radek Červenka v ní dokázal v úvodním oblouku druhého kola podjet Jana Buňku a vrátit se do vedení, které mu jeho soupeř sebral v úvodním okruhu.
Srandamač gradoval dle tradice prolínacím Super finále. V jeho poslední šanci Josef Novotný v úvodním výjezdu objel Dana Macla, jehož v závěru mohutně dotahoval David Hofman se svou stopětadvacítkou. Vítěz postoupil ke svým dvěma přímo nasazeným souputníkům z kategorie Profi.
Finále se neslo zase v režii Patrika Linharta. Po startu zavřel Daniela Halamku na vnitřní čáru. Bylo vymalováno, pak již přišlo na řadu jen opékání buřtů.
Junior 125 ccm:
1. David Hofman, Pardubice
2 2 2 2
8
2. Štěpánka Nyklová, Slaný
1 1 1 1
4
zvláštní rozjížďky s handicapem Davida Hofmana:
I.
Štěpánka Nyklová, David Hofman
II.
Štěpánka Nyklová, David Hofman
III.
Štěpánka Nyklová, David Hofman
O mistra Úhřetické Lhoty:
1. Dan Macl, Úhřetická Lhota
2 1 2 2 2 2
11
2. Aleš Duben, Úhřetická Lhota
2 2 2 2 1 E
9
3. Radek Červenka, Úhřetická Lhota
1 2 1 1 2 1
8
4. Jan Buňka, Úhřetická Lhota
1 1 E 1 1 2
6
Profi:
1. Patrik Linhart, Slaný
2 2 2 2
8
2. Daniel Halamka, Slaný
1 2 1 2
6
3. Josef Novotný, Pardubice
1 1 1 1
4
Super finále:
last chance
finále
1. Patrik Linhart, Slaný
1.
2. Daniel Halamka, Slaný
2.
3. Josef Novotný, Pardubice
1.
3.
4. Dan Macl, Úhřetická Lhota
2.
5. David Hofman, Pardubice (125 ccm)
3.
Poznámka: všechny rozjížďky se konaly na větším ovále
Landshut – 23. dubna
Když před čtrnácti dny porazil nováček z Landshutu v úvodním závodě první polské ligy na svém stadionu favorizovanou Bydgoszcz, jednalo se o obrovské překvapení. V sobotu dorazil do Bavorska soupeř ještě těžšího kalibru. Zielona Gora je stejně jako domácí, nováčkem první polské ligy, ovšem z opačného konce. Zatímco Landshut vloni postoupil z druhé ligy o patro výš, polský tým musel po mnoha úspěšných letech opustit elitní společnost v ekstralize. V probíhající sezóně tak pochopitelně směřuje veškeré úsilí všech v klubu k co nejrychlejšímu návratu o patro výš. Zielona Gora patří v zemi našich severních sousedů k nejpopulárnějším klubům, navíc ji z prvoligových týmů dělí od Německa nejmenší kilometrová vzdálenost, takže nepřekvapila početná skupina polských fandů v hledišti.
Ačkoliv domácím chyběla jedna z hlavních opor, zkušený Martin Smolinski, byla před závodem z Poláků cítit lehká nervozita. Ta ještě vzrostla, když se hned v první rozjížďce dvojice Huckenbeck – Riss prohnala cílem před Janem Kvěchem a velezkušeným Protasiewiczem. Úvod závodu patřil dál domácím, první vítězství polského týmu s myškou na vestě zaznamenal až ve čtvrté jízdě junior Dawid Rempala. I ve druhé sérii drželi domácí mírný náskok, který po sedmi jízdách vzrostl až na šest bodů. Ve druhé polovině závodu začali hosté ztrátu pomalu snižovat, přesto stále tahali za kratší konec. Zlom přineslo až vítězství dvojice Fricke – Kvěch ve třinácté jízdě, kdy se zelenohorští dostali prvně v závodě do vedení. Rozřešení přinesla hned první z dvojice finálových, tzv. nominovaných jízd. Australan Tungate s Protasiewiczem dalším výhrou 5:1 rozhodli o osudu závodu, závěrečná remíza už jen upravila konečné skóre.
Hlavní oporou vítězů byl dvanáctibodový Krzysztof Buczkowski, standard odvedl i Max Fricke, důležitými body dokázal přispět i junior Dawid Rempala, který přišel před sezónou z Rzeszowa. Domácí měli největší jistotu v Huckenbeckovi, který se jen jednou podíval v cíli na soupeřova záda a se čtrnácti body byl nejúspěšnějším jezdcem sobotního podvečera. Velmi dobrým vystoupením se prezentoval i Erik Riss. Zklamaný byl naopak mladý Dán Mads Hansen, kterého problémy se spojkou zaměstnaly víc než soupeři na dráze.
Českého fanouška pochopitelně nejvíc zajímá výkon Jana Kvěcha v kombinéze Zielone Gory. Tříbodový zisk může být těžko důvodem ke spokojenosti, v závěru své vystoupení trochu vylepšil. Po dvou nepříliš povedených jízdách ho trenér Źyto nahradil Tonderem, ale protože efekt této změny nebyl patrný, pražský junior se ve čtvrté sérii vrátil do sestavy. Dva body s bonusem, když kryl záda Maxi Frickemu, byly zadostiučiněním nejen pro jezdce a nadšené fanoušky, ale hlavně nastartovaly důležitý obrat v celkovém vývoji závodu
Jan Kvěch po závodech: „Určitě to mohlo být lepší. Začátek děsný. Byl jsem tu jen jednou před čtyřmi léty, trochu jsme nevěděli nastavení, bojovali jsme s tím. Pak už to bylo lepší, ty dva body byly důležité. V Landshutu hodně záleží, kdo odjede od startu, těžko se tu pak předjíždí. Další plány? Za čtrnáct dní mistrovství světa juniorů, pak kvalifikace do Grand Prix, také jsem podepsal dánskou ligu, ale spíš když bude čas.“
Leszno – 28. dubna
Petr Chlupáč ve středu a ve čtvrtek s vestou Opole exceloval v Rybniku ve skupině D polského šampionátu juniorských družstev. Jeho krajanům pod hlavičkou ACCR se vedlo o poznání lépe než při premiéře. Za třetím Gnieznem zaostali jen o tři body. Další tři mohl přidat Jaroslav Vaníček, kdyby ovšem závod neskončil předčasně za dramatických okolností.
Vedoucí Pražan měl poruchu motocyklu a za ním jedoucí Francieszek Majewski při úhybném manévru trefil praporkáře, jenž skončil v nemocnici. Závod byl ukončen a za bernou minci závěrečných výsledků posloužilo prvních dvanáct jízd.
„Dneska to bylo daleko lepší,“ hodnotil Zdeněk Schneiderwind. „Kluci závodili, než že by vyhrávali, ale Jára jezdil první. Matouš i Pavel byli jednou i druzí.“
Přespříští týden čeká tým ACCR výjezd do Gniezna.
1. Unia Leszno 25
Hubert Scibak 4, Maksym Borowiak 8, Tobiasz Jakub Musielak 6, Antoni Mencel 7
Kostěnice – 28. dubna
Jak už jsme avizovali minulý týden, jediný plochodrážní závod o tomto víkendu v Čechách se uskuteční v Kostěnicích tuto sobotu od třinácti hodin. Zbývá už jenom doladit poslední detaily a dokončit úpravy dráhy, které pomáhá zlepšené počasí, a můžeme začít. A teď ono překvapení…
Jím by měl být první ročník závodu o mistra Úhřetické Lhoty, ale protože bychom chtěli mít na startu všechny domácí jezdce, rozhodne se ještě, zda se premiéra tohoto mistrovství bude konat už tuto sobotu nebo až v červenci při druhém Srandamači.
A ještě malé opakování. Závodit mohou jezdci všech kubatur i flattrackeři, a to jako vždy ve vyrovnané konkurenci, kdy rozdělení jezdců do kategorií řešíme až těsně před startem závodů podle výkonnosti přihlášených účastníků.
Prezence a trénink jsou od dvanácti, závody začnou po třinácté hodině.
Leszno – 27. dubna
Tým ACCR vstoupil do programu své skupiny E polského šampionátu juniorských družstev s velice mladým týmem bez výraznějších mezinárodních zkušeností. Výsledkem se stalo čtvrté místo, nicméně Zdeněk Schneiderwind rozhodně nevěší hlavu.
„Na Leszno a Rawicz nemáme,“ říká český reprezentační kouč bez obalu. „Dalo by se závodit s Gnieznem, ale chybí nám tahoun. Určitě teď vyhrávat závody nemůžeme, ale doufám, že pro ty naše kluky to bude odrazovej můstek v jejich kariérách.“