Praha – 9. listopadu ¨
Motoristické výstavy BSR Tuning Expo, ESET Cup Racing Expo a Glasurit Classic Expo v pražských Letňanech poslední říjnový víkend navštívilo přes pětadvacet tisícovek návštěvníků. Vedle automobilových a motocyklových exponátů měly možnost osobního setkání se závodníky. A to včetně nejzářivějších hvězd. Devět z nich převzalo ocenění opravdovým legendám českého motorismu. Jiří Štancl a Evžen Erban se ocitli vpravdě v exkluzivní společnosti.

Společným motivem pro cenu Legendu autosportu byl titul evropského šampióna, kteří závodníci ve svých disciplínách získali jako první Češi. Milan Šimák vyhrál v Olomouci motokárové mistrovství Evropy v osmdesátém, Karel Havel dovezl svou buginu k vítězství na autokrosových tratích o šest let později, zatímco Josef Kopecký se svým vozem Ford Escort RS Cosworth dojel k primátu na vrších v sezóně 1974.

Úspěchy Jiřího Štancla není třeba čtenářům magazínu speedwayA-Z nikterak připomínat, ostatně připomíná jej jeho dávno beznadějně vyprodaná autobiografie, které naše redakce pomáhala na svět. Vedle něho byl Legendou motorsportu prohlášen také Miloslav Souček, vítěz Šestidenní a bronzový ze světového šampionátu motokrosových dvěstěpadesátek z šedesátého.

Jistě není bez zajímavosti, že jeho syn Miroslav se stará o kariéru Štěpána Ševčíka. Ocenění se dočkal také Stanislav Zloch, který s Trophy Teamem třikrát vyhrál Šestidenní, dvakrát vyhrál mistrovství Evropy a neztratil se ani na dakarské rallye.

Ocenění Osobnost motorsportu bylo určeno pro úspěšné funkcionáře. Za Evženem Erbanem stojí obrovská práce při pořádání pardubické Zlaté přilby. Bývalý navigátor při rallye Stanislav Minařík působil dlouhá léta jako náš zástupce v FIA a Václav Bervid působil jako manažer tandemu Zdeněk Vojtěch – Břetislav Enge v mistrovství Evropy cestovních automobilů.

Praha – 31. ledna
Program výstavy Racing Expo vyvrcholil minulou neděli. Plochodrážní příznivci stále mohli navštívit stánek pražské Markéty. Kolibříci na rozdíl od soboty své jízdní ukázky nepředváděli, nicméně proběhla beseda se čtveřicí pražských závodníků, jejichž slova jakoby symbolicky uzavřela sezónu s jednadvacítkou na konci letopočtu.

Na pódium vedle sebe usedli Jan Kvěch, Petr Chlupáč, Daniel Klíma a Josef Franc, o něhož se poněkud neinformovaný moderátor opíral. Úřadující český vicemistr vyprávěl o svých začátcích i o práci, kterou společně se svým mentorem Zdeňkem Schneiderwindem věnují přípravě plochodrážního potěru.

„Výhoda je, že z malýho oválu nám nikam neodjedou, protože si je rychle najdeme,“ žertoval, aby se přidal s vyznáním. „Pro mě je plochá dráha dlouhodobá láska a je radost se koukat na ty mladý kluky, jak jedou.“

Jenže trojice pražských mušketýrů tentokrát nejela vůbec, protože seděla na židličkách vedle. Jan Kvěch zmínil své počátky ovlivněné soutěžní minulostí tatínka a strýčka a zdůraznil, že jej na ovály přivedlo pozvání známých ze Shupy na jeden z Mini Cupů. Prozradil, že jeho sen je dostat se do seriálu Speedway Grand Prix.

V tomto směru si náramně notoval s Danielem Klímou a ostatně i s Petrem Chlupáčem, jenž mimo jiné čelil otázce, co mu na sportu levých zatáček učarovalo nejvíc. „Nejlepší na plochý dráze je na tu motorku vůbec vlýzt,“ opáčil obratem.