Horní Branná – 30. listopadu
V pátek 26. listopadu se naposledy zavřely oči Miloslava Černého. Bývalý pilíř Čakovic za řidítky i v organizačních rolích a traťový maršál pražské Markéty zesnul náhle ve svých nedožitých sedmdesáti sedmi letech. Poslední rozloučení se bude konat v sobotu 4. prosince v jedenáct hodin ve smuteční síni v Horní Branné. Čest jeho památce!
Adventní čas nastal i v naší ploché dráze, pravda kromě ledařů, kteří se chystají na evropský šampionát v Tomaszi Mazowieckem. Pokud by někdo snad chtěl rušit ticho stadiónů, vytrvalé víkendové sněžení by mu stejně zatnulo tipec. Marián Jirout se však odradit nenechal.
Pardubický kolibřík spolu se svým tatínkem Mariánem využili bílý sníh ke stavbě úžasného plochodrážního sněhuláka na motocyklu, jemuž nechyběly zelené blatníčky.
Ačkoliv oteplení sněhovému plochodrážníkovi dlouhou závodní kariéru zřejmě nedopřeje, může se chlubit replikou zlaté přilby SNP, kterou Marián Jirout vybojoval v Žarnovici v roce 1998.
Praha – 28. listopadu
Petr Marek v dramatickém finále A na plzeňských Borech porazil vítěze celého seriálu PRO-TEC Speedway Mini Cup a dal tečku za letošním pohárem. Následovalo vyhlášení nejen závěrečného seriálu, ale tradičně okázalé dekorování všech přítomných kolibříků dle jejich celkového umístění. Soutěž jakoby plynule přešla do příštího ročníku, jenž bude v pořadí jubilejním patnáctým.
Než se dostalo na vyhlašování a udílení cen využil Zdeněk Schneiderwind pro přípravu pravidel. Roku 2022 zůstanou v zásadě stejná. Novinkou se však stane škrtání jednoho nejhoršího výsledku, návrhy na návrat k dvojitým bodům ve finále A neprošel.
Nejbližší akcí, kterou Zdeněk Schneiderwind plánuje pro kolibíky, je zimní soustředění na šumavském Zadově. Uskuteční se od 31. ledna do 5. února.
Po zkušebním závodě na malé Markétě v říjnu 2007 rozběhl Zdeněk Schneiderwind pravidelný seriál závodů stopětadvacítek na minioválech v dubnu následujícího roku. Když se přidaly Chabařovice, přišel na scénu název Speedway Mini Cup. V dalších letech se ke slovu dostaly také tratě v Divišově, Slaném, Mariánských Lázních a v Plzni.
Sledovat z dlouhodobého statistického záběru jednotlivé závodníky, je nesmírně pošetilé. Záleží, kdy stopětadvacítky a potažmo plochou dráhu potkají, a kdy svého kolibříka prodají nebo odevzdají v klubu. Faktorem je také preference dlouhé dráhy na úkor té menší.
Ať budeme Speedway Mini Cup zkoumat z hlediska počtu titulů, získaných medailí či vítězných závodů, dojdeme k překvapivým zjištěním. Zaskočí nás marginální zastoupení Václava Milíka, Eduarda Krčmáře, Jana Kvěcha či Daniela Klímy, kteří patří k dnešní absolutní špičce.
Ano, jsou tu i plochodrážníci, jejichž kariéra netrvala dlouho a jejichž jméno dnes něco řekne jen zasvěceným pamětníkům. Avšak není sporu, že naprostá většina současných závodníků začínala na stopětadvacítce v pohárovém seriálu.
Laik se potom nemusí divit a odborník žasnout, kde pětistovkové pískle Jaroslav Vaníček bere sebevědomí troufat si v mistrovství republiky jednotlivců na borce aspirující na medaile. Rozhodně není sám.
| třikrát: | Jaroslav Vaníček (2018 – 2020) |
| dvakrát: | Michal Škurla, Praha (2010 a 2011), Kryštof Rybář, Divišov (2012 a 2014), Petr Chlupáč, Praha (2015 a 2016) |
| jednou: | Zdeněk Vrba, Praha (2008), Jiří Brummer, Praha (2009), Filip Šifalda, Chabařovice (2013), Pavel Kuchař, Praha (2017), Matěj Frýza, Plzeň (2021) |
| zlato | stříbro | bronz | total: | |
| Jaroslav Vaníček, Praha | 3 | 1 | 4 | |
| Milan Dobiáš, Chabařovice | 1 | 3 | 4 | |
| Michal Škurla, Praha | 2 | 1 | 3 | |
| Kryštof Rybář, Osečná/Divišov | 2 | 1 | 3 | |
| Filip Šifalda, Chabařovice | 1 | 2 | 3 | |
| Pavel Kuchař, Praha | 1 | 1 | 1 | 3 |
| Petr Chlupáč, Praha | 2 | 2 | ||
| Vojtěch Šachl, Divišov | 2 | 2 | ||
| Zdeněk Holub, Praha | 1 | 1 | 2 | |
| Adam Nejezchleba, Chabařovice | 1 | 1 | 2 | |
| Ondřej Smetana, Mšeno/Praha | 2 | 2 | ||
| Zdeněk Vrba, Praha | 1 | 1 | ||
| Jiří Brummer, Praha | 1 | 1 | ||
| Matěj Frýza, Plzeň | 1 | 1 | ||
| Václav Milík, Pardubice | 1 | 1 | ||
| Jakub Ondroušek, Chabařovice | 1 | 1 | ||
| Karel Průša, Slaný | 1 | 1 | ||
| Jaroslav Hladký, Praha | 1 | 1 | ||
| Adam Fencl, Chabařovice | 1 | 1 | ||
| Daniel Klíma, Divišov | 1 | 1 | ||
| Jan Jeníček, Pardubice | 1 | 1 | ||
| Adam Bednář, Praha | 1 | 1 | ||
| Petr Marek, Chabařovice | 1 | 1 |
| dvacet: | Michal Škurla (Praha) |
| osmnáct: | Kryštof Rybář (Osečná a Divišov) |
| sedmnáct: | Jaroslav Vaníček (Praha) |
| patnáct: | Petr Chlupáč (Praha) |
| devět: | Pavel Kuchař (Praha) |
| osm: | Filip ŠIfalda (Chabařoice) |
| sedm: | Matěj Frýza (Plzeň) |
| pět: | Zdeněk Vrba (Praha), Jiří Brummer (Praha), Daniel Klíma (Divišov) |
| čtyři: | Jan Kvěch (Praha), Vojtěch Šachl (Divišov) |
| tři: | Eduard Krčmář (Slaný), Jaroslav Hladký (Praha), Ondřej Smetana (Mšeno a Praha) |
| dvě: | Václav Milík (Pardubice), Michaela Krupičková (Liberec, Slaný a Divišov), Zdeněk Holub (Praha), Mike Jacopetti (D), Adam Fencl (Chabařovice), Josef Novák (Pardubice), Karel Průša (Slaný), Petr Marek (Chabařovice) |
| jedno: | Jakub Fencl (Praha), Václav Verner (Chabařovice). Filip Hájek (Praha), Václav Kvěch (Praha), Milan Dobiáš (Chabařovice), Bruno Belan (Slaný), Jan Jeníček (Pardubice), Adam Bednář (Praha), Adam Nejezchleba (Chabařovice) |
Pardubice – 3. října
Je jich osm. Herman Gunzenhauser, Ole Olsen, Jiří Štancl, Erik Gundersen, Jeremy Doncaster, Tony Rickardsson, Leigh Adams a Jason Doyle se ze sedmačtyřiceti vítězů pardubické Zlaté přilby mohou chlubit minimálně dvěma triumfy ve dvou letech po sobě. Nicméně problém se může stát i obhajoba pódiového umístění v závodě všech závodů, o čemž ví své také Brady Kurtz.
Letos pětadvacetiletý Australan stál na pardubickém pódiu již v kvalifikaci juniorského mistrovství světa. Ve Zlaté přilbě debutoval v roce 2016. Tehdy vypadl ve čtvrtfinále. Loni však v redukovaném pořadu pronikl až do velkého finále, v němž jej šachovnicová vlajka v rukou Jaroslava Kocka pozdravila jako třetího po vítězném Jasonu Doylemu a druhém Janu Kvěchovi.
Letos figuroval mezi přímo nasazenými čtvrtfinalisty. Jenže hned ve své úvodní jízdě najel do pásky. Jeho místo zaujal náhradník Jaroslav Petrák, jenž odsoudil britského šampióna Adama Ellise na poslední pozici.
Účinkování Bradyho Kurtze v letošní Zlaté přilbě se uzavřelo hned ve druhé čtvtfinálové sérii. Upadl ve výjezdu a navíc do něho vrazil Tero Aarnio. Oba odešli do depa po svých, ale Australan byl diskvalifikován. S nulou na kontě nemělo smysl pokračovat.
Pardubice – 26. listopadu
Úvodní mítink saské šroubkařské série ve Freitalu nemohl v sobotu večer z českého úhlu pohledu dopadnout lépe. Roman Andrusiv se po letech vrátil na ovály účastí třetí příčkou v malém finále, Hynek Štichauer vyhrál. Závod si užil, byť uznává smůlu favorizovaného Ronnyho Weise.
„Dobrý,“ odtuší pardubický závodník sobotní závod. „Všechno to vyšlo, byla to legrace. Ronny měl smůlu, jednou upad‘, pak měl defekt. Neměl svůj den, ale pořád to má nadřený.“
Ronny Weis nakonec přišel o velké finále, když jej v malém porazil Jakob Bukhave. „Sergej Malyšev měl komplet,“ vypráví Hynek Štichauer. „Richard Geyer měl víc trojek než já. Na mě ve finále zbyla bílá a žlutá, vzal jsem si bílou.“
Po vylétnutí finálové pásky šel dopředu Sergej Malyšev. „Byl jsem tam o kousek hůř než on,“ líčí český borec. „Richard Geyer z lajny neodjel vůbec. Ve druhý zatáčce jsem Sergeje Malyševa podjel, nechal tam trošku místa.“
Domů se pardubické výpravě vracelo náramně dobře. „Bylo příjemný vyhrát takhle na konci sezóny,“ neskrývá Hynek Štichauer. „Pokud nebudou pracovní povinnosti nebo něco neodkladnýho, pojedu celej seriál.“
Budínek – 25. listopadu
Cenu Ď, alias dík, si novinář a moderátor Richard Langer vymyslel před dvaceti lety. Dle jeho slov přední podnikatelé a významné osobnosti kulturního světa a duchovního života nominují osobnosti, jimž sluší označení mecenášů, dobrodinců či morálních vzorů. Michal Stárek letos navrhnul Milana Špinku, který výběrem skutečně prošel a na konci října si na prknech Národního divadla převzal cenu Ď 2020 v kategorii fair play v zákulisí sportu.
Milan Špinka na organizátory ceny zapůsobil nejen úspěchy za řidítky plochodrážních motocyklů, ale i časem, který později nezištně věnoval mládeži, jíž učil lásce ke sportu a stále na ní působí jako charismatický čestný chlap. Zná život, úspěch a přitom má dar s těmito poklady pokorně nakládat.
Reakce oceňovaného závodníka posléze dojala celé hlediště a kuloáry posléze rezonovalo uznání, kterak takový tvrdý borec umí ukázat své citlivé srdce.