Chabařovice – 28. září
Do školy se nemuselo, tak kolibříci využili možnosti tréninku v Chabařovicích. Dopoledne přijeli Věroslav Kollert a Robert Ráliš s elektromotocykly, na nichž Adam Nejezchleba a jiní zkušebně bezhlučně kroužili. Pak už dalších osm závodníků pilně trénovalo.
Svůj narozeninový den si zde oslavil nováček Roman Štola, který zde trénoval poprvé a přijel s tatínkem a dědečkem, jemuž severní Čechy nejsou vůbec cizí. I jméno pana Volfa, pamatuje si, když na Střekově tůroval svůj motocykl a on tomu tenkrát přihlížel.
Viděli jsme i pár pádů i ulomených blatníků. Například Tony Katra okusil tvrdost velké dráhy v zatáčce u depa, kde se mu rozkmitaly řidítka tak hodně, že následoval nehezký pád, z toho odřené zápěstí a čelo.
Za odměnu děti dostaly pizzu a těšíme se na ně už 9. října, kdy se u nás pojede poslední Speedway Mini Cup, a to od jedenácti hodin.
Pardubice – 30. září
Pardubický svátek sportu levých zatáček začíná zítra večer vyvrcholením finálové série mistrovství světa juniorů. V rychlém sledu následujících dvou dnů diváci spatří světový flat track a vyvrcholení přinese neděle se Zlatou přilbou města Pardubice. Pořádající klub včera aktualizoval veškeré startovní listiny.
Na úvod svět
Petr Chlupáč absolvuje celý pardubický víkend
Zítra uvidíme hned pět českých zástupců, přičemž rovnou tři vyjedou na ovál. Jan Kvěch je stálým účastníkem série, do níž po zranění Jonase Seiferta-Salka naskočil také Petr Chlupáč. Po úraze českého šampióna Jana Macka byla divoká karta přidělena Danielu Klímovi.
Posty náhradníků připadly Danielu Šilhánovi a Pavlu Kuchařovi. Zranění prosila rovněž další finalisty. Po pádech v předchozím finále v Krosně nedorazí Ernest Matjušonoks a Mark Karion.
Jak Petr Chlupáč, tak Jan Kvěch vracející se po pádu ve Stralsundu, se v Krosně prezentovali skvělými výkony a dostali se až do semifinále. „Bylo to jako vždycky rovně a pak doleva,“ neztrácí Jan Kvěch humor, když se jej zeptáte na dojmy z Krosna. „Tejden pršelo, dělali dráhu, udělaly se na ní koleje, ale přežil jsem.“
Světový závod byl totiž zatěžkávací zkouškou jeho ramene. „Ve čtvrtek jsem si třikrát zatrénoval na Markétě a pak jel hned závod v Krosně,“ říká. „Jsem spokojenej, byl jsem pátej a celkově jsem dvanáctej. V pátek zkusím Pardubice a uvidím. V neděli je Krosno (finálová odveta 1. polské ligy – pozn. redakce), nevím, jak to bude, nechci s tou rukou riskovat.“
Petr Moravec na téma kovidových opatření během pardubického super víkendu:
„Na stadiónu budou platit opatření ministerstva zdravotnictví platné v ten den. Prosíme diváky, aby je dodržovali. Budou otevřeny všechny tribuny. Věříme v naplnění stadiónu. Testovací centrum na stadiónu nebude. Síť všech laboratoří je v ČR velmi hustá a my věříme, že každý divák je zodpovědný a do hlediště vstoupí podle pravidel vydaných MZ ČR k hromadným akcím.“
Plochodrážní klasici vrcholem
Zatímco pro Jana Kvěcha pardubický víkend končí v pátek, ostatní čeští junioři pokračují minimálně v sobotu. Petr Chlupáč, jehož ambice ve světové juniorce nejsou rozhodně nízké z titulu muže číslo osm aktuální klasifikace, má své místo i ve startovní listině nedělní Zlaté přilby.
Pavel Lejhanec prezentuje letošní přilbu
Zlatá stuha se pojede obdobným systémem jako loni. Osmnáctka závodníků se utká dle dlouhodrážní formule v rozjížďkách se šesti účastníky, přičemž každý závodník vyjede čtyřikrát. Novinkou ovšem je, že do finále postoupí první čtyři, dalších šest nastoupí v jízdě poslední šance o dvě finálová místa.
Po loňském škrtu kvalifikačních skupin se Zlatá přilba města Pardubice vrací ke svému nejvíce charakteristickému rozpisu s šestatřiceti účastníky. Oproti původní verzi vypadli Hans N. Andersen, Alessandro Milanese, Nick Škorja a k velké lítosti početného kontingentu slovenských návštěvníků rovněž Martin Vaculík.
Organizátoři prozatím nalezli dvě náhrady ze zemí omluvených závodníků. Ve Svítkově se objeví Nick Škorja a Nicolas Vicentin. Zbývající dvě jména budou oznámena dle reakce oslovených plochodrážníků.
Startovní listiny nadcházejícího pardubického plochodrážního super víkendu:
Praha – 29. září
Bude dvaapadesátý, byť by klidně mohl nosit číslovku padesát tři. Loňská vládní škrtící koronavirová opatření přerušila dlouho tradici jeho pořádání. Avšak příští pondělí se Memoriál Luboše Tomíčka na pražské Markétě pojede. Pořadatelé upozorňují na začátek posunutý již na osmnáctou hodinu. A do startovní listiny přes víkend přibyla jména Matias Nielsen a Václav Milík.
Vyrovnaná startovní listina
„Takhle jsem o tom nepřemýšlel,“ reaguje Pavel Ondrašík na otázku, zda by pořadové číslo 52 nechat loňskému Tomíčkovu memoriálu, který byl v přípravě a posunován na náhradní termíny. „Beru to jako uskutečněné. Kdyby se závod zrušil až v ten den, tak ještě možná, ale takto? Jak dobře víš, Zlatá přilba měla také výpadky a počítají pouze uskutečněné. Přípravy probíhaly a dokonce padaly verze i s jarním termínem, ale jak se ta koronavirová opatření prodlužovala, přesunuli jsme to až teď na podzim.“
Linus Sundström, Niels Kristian Iversen a Tero Aarnio stojí na stupních vítězů předloňského Memoriálu Luboše Tomíčka
Po údobí experimentů s termínem se Tomíčkův memoriál vrátil do úlohy souputníka pardubického super víkendu. „Loni měl být také po Přilbě,“ připomíná sportovní šéf pražského klubu. „K tomuto termínu jsme se vrátili již před lety a kromě roku 2019, kdy kvůli rekonstrukci musel být v termínu, který byl volný v rámci stavby. Výhody závodu po Přilbě jsou hlavně ty, že když lidi v neděli vidí pardubický závod v televizi, tak si vzpomenou, že se jezdí v pondělí v Praze a pár jich přijde. Rovněž v případě zahraničních jezdců se trochu jednodušeji tvoří startovní listina.“
Ale zatím publikovaná verze startovní listiny obvyklé hvězdy postrádá… „Soupiska je a bude velmi zajímavá a vyrovnaná,“ komentuje Pavel Ondrašík. „Cílem bylo, aby diváci viděli zajímavé závody a dramatické závody. Patnáct nejlepších jezdců světa na Markétě letos bylo třikrát, tak je potřeba divákům přestavit i jezdce, kteří se tady běžně nepředstaví a přitom ve svých státech patří k těm nejlepším.“
Prvně mistrovský závod, návrat k osmnácté hodině
V průběhu více než padesáti let pořádání Tomíčkova memoriálu konaly různé jiné doprovodné závody, které však nikdy neměly charakter mistrovství republiky jako letos dvěstěpadesátky. Prvně vyjedou na ovál před pátou jízdou hlavního závodu a pak budou vždy předcházet každé následující sérii.
Václav Milík přijede do Prahy již jako šestinásobný český mistr
„Tento závod byl původně plánovaný s pohárem přátelství,“ vysvětluje Pavel Ondrašík. „Jelikož, ale nebylo dostatek jezdů, tak jsme ho museli někam dát. Jelikož jsme jezdili vložené jízdy stopětadvacítek, tak jsme to letos jenom vyměnili a dali tam dvěstěpadesátek. Kluci alespoň pojedou závody před větší diváckou kulisou. Doufám.“
Zato začátek úderem osmnácté žádnou novinkou Tomíčkova memoriálu není. „Už loni bylo v plánu začít o hodinu dříve,“ říká Pavel Ondrašík. „Hlavní důvody jsou asi tyto. Všechny závody začínáme od osmnácti. Když jsme začínali Memoriálem v devatenáct, tak někdy byla honička do dvaadvaceti skončit. Abychom spoluobčany nerušili tak dlouho a konec se stihnul někdy kolem jednadvacáté hodiny. Navíc v říjnu je už večer poměrně zima. Rovněž tento čas je i dostupnější pro rodiny s dětmi a ty pak stihnou dorazit domů v relativně dobrém čase. To jsou asi hlavní důvody.“
Dán a český šampión ve hře
Dvanáctka měla být původně vyhrazena Finovi, ale nakonec ji bude mít Dán Matias Nielsen, který loni tolik pomohl Markétě v extralize. Včera v Březolupech byl dohodnut rovněž start Václava Milíka.
„Mrzí mě, že se nemůžu zúčastnit Zlatý přilby,“ připomínal staronový mistr republiky své polské závazky. „Ale v pondělí budu na Tomíčkovi. Budu muset upalovat z Krosna přes noc a vynechám i večírek se sponzory.“
Březolupy – 28. září
Před poslední sérií si na březolupský ovál nemohl naříkat nikdo z šestnáctky účastníků druhého a rozhodujícího českého finále, kteří dávno zapomněli, že jim po obědě úvodní oblouk připomínal oraniště. Do depa si razil cestu televizní štáb. Obrovitý kameraman a reportér, který pomocí čísla v programu vyhledal Josefa France. Pražan totiž vedl aktuální klasifikaci bez ztráty bodu. Na mikrofon promluvili ještě Ondřej Smetana a Petr Chlupáč, zatímco Václav Milík stál nepovšimnut opřený o zábradlí. Na úvod kalil vodu Jaroslav Vaníček, jakoby nejel s pětistovkou šestý závod své kariéry, a on ztratil bod s Hynkem Štichauerem. Jenže mezitím makal v depu s otcem Václavem, jenž shodou okolností svůj jediný titul mistra republiky vybojoval v Březolupech před třiceti lety, a mechanikem Miroslavem Mihulem, aby našli optimální nastavení. V rozjížďce s číslem dvacet odvedl Josefa France a získal své šesté zlato v nejstarším motoristickém mistrovství republiky. Na ovál musel ještě jednou. Gentlemansky nechal losovat Josefa France postavení na roštu dodatkové jízdy jako prvního, protože je přece starší. A pak jej porazil ještě jednou a Pražan mohl glosovat na téma, proč je stále druhý. Na nejnižší stupínek pódia se i se zraněnou nohou vyhoupnul Hynek Štichauer, když Martin Málek zřejmě zakončil svou závodní etapu na klasických oválech pádem v rozjezdu. Dodatkovým jízdám ale dnes nebyl ještě ani náhodou konec, Petr Chlupáč při vzájemné konfrontaci sebral celkový bronz Ondřeji Smetanovi.
Josef Franc, Václav Milík a Hynek Štichauer na stupních vítězů
Bojuje se o titul i bronz
Josef Franc a Václav Milík měli svá depa vedle sebe
Ranní mlha se rozplynula. Závodníkům připomínal ovál oraniště zejména v úvodním oblouku, nicméně sluníčko malovalo den v krásných barvách. A již trénink ukázal, jak nádherné druhé finále českého šampionátu bude. Pravda Václav Kvěch se z něho vrátil po svých. Ovšem jen kvůli chybě svého mladšího brášky Jana, který mu do nádrže nedolil metyl. Po nástupu začal závod naostro a hned od jeho úvodních fází v něm nechyběla překvapení.
Martin Málek se již delší dobu netají svým záměrem soustředit se na dlouhé a travnaté ovály a jeho plány jen zvýšily jeho apetit po stupních vítězů na domovském ovále. V rozjížďce s číslem jedna se usadil v čele. S tím se však nechtěl smířit Josef Franc. Aby také ano, když mu po plzeňském finále chyběl na vedoucího Václava Milíka jeden jediný bodík.
Josef Franc (žlutá) se hned na úvod vypořádal s Martinem Málkem (bílá)
Ve druhé zatáčce zaútočil spodem, ovšem Martin Málek se udržel v čele. V dalším kole už takové pořádky neplatily. Josef Franc opět udeřil zleva a tentokrát se protáhnul do vedení. Tři body mu přišly vhod. A to také protože během několika dalších minut se o průběžné vedení v šampionátu dělil s pardubickým extraligovým kapitánem.
Václav Milík komentuje rozjížďku s číslem tři:
„Hynek míchal kartama, jel hezky a porazil mě.“
Václav Milík měl na startovním roštu třetí jízdy za největšího soupeře Hynka Štichauera. Jenže oba ostřílené Pardubičany svým rychlým startem zaskočil mladičký Jaroslav Vaníček. Hynek Štichauer převzal iniciativu a v první zatáčce poskočil z poslední příčky na druhou. Spodní stranou následujícího oblouku posléze převzal vedení.
Hynek Štichauer (žlutá) ve třetí jízdě Václava Milíka (modrá) za svými zády udržel
Václav Milík byl za ním ještě před koncem úvodního kola. Navzdory veškeré své snaze však další cestu dopředu nenašel a své dnešní skóre otevřel dvěma body. Jeho duel s Josefem Francem o titul neměl rozhodně být nikterak fádní. Jenže v sázce ležel také bronz. Hynek Štichauer dal jasně najevo, že by jej chtěl. Jenže nebyl sám. Vedle Ondřeje Smetany, třetího muže aktuální klasifikace, se po něm sápal také Petr Chlupáč.
„Pustil jsem ho k lajně,“ uváděl Daniel Klíma, který skvěle odpálil do rozjížďky s číslem dvě, na adresu svého vrstevníka z pražské Markéty. Petr Chlupáč zůstal pánem situace až do cíle. Ondřej Smetana reagoval bezchybně. Stylem start – cíl triumfoval ve čtvrté jízdě, v níž jeho soupeři nepatřili k adeptům na mety nejvyšší.
Vítěz, který skoro dva okruhy jezdil poslední
Ondřej Smetana (žlutá) jde do čela, zatímco Jaroslav Petrák (modrá) si sjednává respekt u Jakuba Valkoviče (bíláú a Jakuba Exlera (červená)
Ani rozjížďka s číslem pět nepatřila z úhlu pohledu Ondřeje Smetany k obtížným. A Pražan opět dominoval, když již ve druhém kole jezdil před druhým Janem Jeníčkem téměř o tři čtvrtiny rovinky. Ale tři body jsou tři body bez ohledu na okolnosti. Jenže ani Petr Chlupáč v šesté jízdě nezaváhal.
Ondřej Smetana si po dvou triumfech uvědomuje realitu:
„Teď už to bude těžký.“
Petr Chlupáč (žlutá) vodí Jaroslava Vaníčka (modrá) a Daniela Šilhána (bílá)
Venkem úvodní zatáčky se elegantně přenesl okolo Jaroslava Petráka a Jaroslava Vaníčka, aby také on zůstal po dvou sériích neporaženým závodníkem. V depu se už chystal Václav Milík. Před rozjížďkou s číslem sedm měl na ovále oba své motocykly. Nakonec zůstal sedět na tom druhém, zatímco ten z první jízdy zmizel rychle v depu.
Volba evidentně nebyla špatná. Pardubičan díky skvělému startu odvedl Daniela Klímu a Martina Málka. Josef Franc ovšem jeho výzvu zachytil. Od samého počátku kraloval rozjížďce s číslem osm před zraky Hynka Štichauera. A sotva se prohnal pod šachovnicovou vlajkou v rukách Rostislava Zúfalého, mítink vedli tři neporažení.
Václav Milík (červená) jezdí před Danielem Klímou (bílá) a Martinem Málkem (žlutá)
Po druhé pauze však byl již jen jediný. Václav Milík v depu pracoval i nadále na set upu svého motocyklu. V deváté jízdě stál až u mantinelu, ale raketový start jej vystřelil před Petra Chlupáče. Avšak Josef Franc se na svůj třetí dnešní triumf nadřel o poznání víc. Po startu rozjížďky s číslem dvanáct zůstal trčet úplně vzadu.
Suverénně vedl Ondřej Smetana, zatímco Daniel Klíma po venku první zatáčky nestihnul Jaroslava Vaníčka. V ten moment byl Josef Franc evidentně jediným člověkem na březolupském stadiónu, který nepokládal jízdu za ztracenou. Rychle však přesvědčoval i ostatní.
Jan Jeníček (modrá) vs. Hynek Štichauer (červená), aneb pardubické mládí a rutina
Ve druhém okruhu se spodní stranou druhé zatáčky protáhnul rovnou na druhé místo. Před sebou měl již jen Ondřeje Smetanu. Nicméně soudný jedinec by na něho jen stěží vsadil více než zlámanou grešli. Josef Franc útočil zvenčí, ale cíl se přece jen blížil. V poslední zatáčce zlomil svůj motocykl na spodní stranu a ve výjezdu poslal Ondřeje Smetanu za svá záda.
Dvacet rozjížděk nestačí
Josef Franc (modrá) zatím jezdí beznadějně poslední za Ondřejem Smetanou (červená), Danielem Klímou (žlutá) a Jaroslavem Vaníčkem (bílá)
Josef Franc s devíti body osaměl na hrotu průběžné klasifikace. O bod méně neměli jen Petr Chlupáč, Ondřej Smetana a Václav Milík, nýbrž také Hynek Štichauer. Pardubičan navzdory bolavé noze se zlomeným palce, vévodil desáté jízdě, nicméně po třetí pauze mu ujel Daniel Klíma. Hned poté Václav Milík předčil Ondřeje Smetanu po vnější straně první zatáčky.
A Josef Franc nakonec v rozjížďce s číslem šestnáct odkázal Petra Chlupáče za svá záda již s letem pásky vstříc šmolkovému březolupskému nebi. Vedl závod s dvanácti body a dělil se o průběžné vedení šampionátu s Václavem Milíkem, jenž se zatím opíral o jedenáct bodů. O další bod méně měli Petr Chlupáč, Hynek Štichauer a Ondřej Smetana.
Martin Málek (modrá) rozjíždí útok na Jaroslava Vaníčka (bílá) a Jakuba Valkoviče (červená)
Televizní štáb si před poslední sérií v depu našel Josefa France, Ondřeje Smetanu a Petra Chlupáče, zatímco Václav Milík jeho pozornosti unikl. Mezitím kropička zajela do depa a Pardubičan si povídal s Josefem Francem, Lubomírem Vozárem a Zdeňkem Schneiderwindem. Sedmnáctá jízda neměla ambice otřást vůbec ničím.
Jen Pavel Kuchař si v ní dokázal, že může vyhrávat i v závodech ranku českého individuálního šampionátu. Osmnácté jízdě dominoval Daniel Klíma. Ale ať počítal, jak počítal, jedenáct bodů bylo na pódium málo. Atmosféra houstla. Václav Milík koukal do modré plechové stěny depa. Josef Franc se hned v sousedním boxu otíral ručníkem. Nebýt jeho mechanika Martina Chalaše, jenž nepřestával vtipkovat, zábava by byla jako na funuse.
Do centra pozornosti se dostal Martin Málek. Na vítěznou dráhu se vydal až v rozjížďce s číslem jedenáct, v jejíž první zatáčce objel Pavla Kuchaře. O čtyři jízdy později se v úvodním výjezdu vypořádal s Jakubem Valkovičem, aby na sklonku druhého okruhu sebral vedení Jaroslavu Vaníčkovi.
Pavel Kuchař (modrá) vodí Jaroslava Vaníčka (žlutá)
Nyní v rozjížďce s číslem devatenáct změřil Hynka Štichauera hned na úvod. Hodinky se dostaly někam ke čtvrt na pět, když se konečně rozhodlo o letošním českém mistru. Ve dvacáté jízdě jezdil Václav Milík celá čtyři kola před Josefem Francem a rozdílem jediného bodu se po roce vrátil na trůn.
Jenže tím seznam rozhodnutých záležitostí končil. Zbývalo určit vítěze dnešního závodu, třetího v jeho pořadí a v neposlední řadě rovněž druhého vicemistra. Jako první se jel rozjezd o dnešní bronz. Martin Málek si vylosoval vnější ovál. Hynek Štichauer měl od počátku navrch, navíc domácí borec v první zatáčce třetího kola upadl. Hynek Štichauer projel jeho cílem, teprve poté zaklapl s jistotou technických bodů i pódia.
Martin Málek líčí rozjezd o třetí místo:
„Rozhodoval start, úplně jsem tam nebyl, už nebylo místo.“
Tlačenice po startu rozjížďky s číslem devatenáct: Petr Chlupáč (žlutá), Ondřej Smetana (bílá), Hynek Štichauer (modrá) a Martin Málek (červená)
Pak se strhla bitka o celkový bronz. Petr Chlupáč podjel Ondřeje Smetanu, který kul ve výjezdu odvetu, jenže jeho soupeř byl po vnějšku rychlejší. A konečně rozjezd o vítězství. Václav Milík nechal losovat Josefa France jako prvního. Sice jej porazil, ale zohlednil fakt, že Pražan je o čtrnáct let starší. Sotva šla páska nahoru, šly veškeré přednosti stranou. Pardubičan se ujal vedení, které před dotírajícím Pražanem uhájil a svůj šestý titul mohl slavit s plnou parádou.
Hlasy z depa
Souboje Josefa France (žlutá) a Václava Milíka (bílá) patřily k tomu nejlepšímu z dnešního dne
„Super,“ odtušil Václav Milík své hodnocení. „V první jízdě Hynek zamíchal kartama. Motorka nestartovala, druhou jízdu jsem jel na druhý a zjistil, že je to pomalý. Ve třetí jízdě to bylo OK na startu, ale až pak motorka startovala a upalovala dopředu. To bylo ideální. Jsem pošestý mistr, na rekord Jiřího Štancla mi zbývá půlka. Bude to těžký, rostou noví dobří kluci.“
„Suprový, sám za sebe jsem spokojenej,“ říkal Josef Franc. „Chyběly mi starty, ale ze čtvrtýho místa jsem vyhrál jízdu. To mě těší, kvůli tomu člověk závodí. Byly to hezký závody. V rozjezdu škoda, že Vašek nebyl vevnitř. To bych ale nebyl já, abych nebyl druhej (smích).“
„Je to fousama,“ žertoval Hynek Štichauer na téma své brady, která opět začala zarůstat. „Jsem rád za výsledek, na konci sezóny jsem měl smůlu. Spravil jsem si chuť a udělal výsledek. Kdybych nebyl zraněnej, bylo by to lepší, ale nedal jsem tomu málo. Neošidili jsem to a i přes bolest jsem se snažil připravit. Dneska se závody podařily, škoda, že jsem ztratil body, do rozjezdu s Petrem a Ondřejem chyběl bod. To je známka konzistence, snad budu mít podmínky jako letos, abych se to toho moh‘ za rok obou. I na dlouhý dráze, abych měl dobrý závody a výsledky. Porazil jsem mistra, to mě hlavně nabudilo, zůstal jsem hlavně v klidu a vyšlo to. Letos byly mistrák nádherný a spravedlivý závody.“
Martin Málek (modrá) útočí v rozjezdu na Hynka Štichauera (červená) v rozjezdu o dnešní pódium
„Závěr dobrý,“ konstatoval Martin Málek. „Chtěl jsem se v Březolupech rozloučit bednou, teď krátkou zásadně omezím. Trošku mi vzala chuť druhá jízda. Tři body ztráty už je hodně. Naděje byla ještě v rozjezdu, ale tam mi to nevyšlo. Hlavně, že jsem celý, a že jsem doma udělal závody.“
„Škoda tý poslední jízdy,“ litoval Petr Chlupáč. „Nevyšel mi start, ale udělal jsem to divákům dramatičtější. Při závodech jsem se plácal, koukal jsem vejš. Ale ani jednou jsem nebyl na stupníku v mistráku a jsem třetí.“
„Blbě,“ reagoval Daniel Klíma na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jak dnešní závod viděl. „V první jízdě, krásnej start, odpálilo to, ale Petra jsem pustil k lajně. A už jsem se vezl. Nakonec nebyly tak těžký jízdy. Za rok, za rok.“
Ondřej Smetana (modrá) před Pavlem Kuchařem (bílá)
„Mrzí mě to,“ smutnil Ondřej Smetana nad šancí skončit třetí v závěrečné klasifikaci. „Celý závody šly dobře, poslední jízdu jsem neměl mít nulu a bylo by to vyřízený. Museli jsme se rozjíždět, Chlupík měl lepší start. Škoda snad za rok… Závody hezký, ale výsledek tomu neodpovídá.“
„Dneska to špatný nebylo,“ uvažoval Pavel Kuchař. „Osmý místo je polovina startovní listiny. Jsem rád, že jsem to jel. Jsou to nový zkušenosti, ale příští sezónu se mi snad povede líp.“
„V první jízdě jsem od startu předjel Vaška Milíka, jel jsem nad ním jedno kolo,“ vyprávěl Jaroslav Vaníček. „Pak Pepa, toho jsem držel dvě kola, nakonec favorita Martina Málka. Starty jsem měl dobrý, ale vždycky mě nějak předjeli. Je to taky tím, že mám šest závodů na pětistovce. Kdybych měl víc zkušeností, dal bych jim víc zabrat. Myslím, že už příští rok budu klukům dávat zabrat víc.“
Jaroslav Vaníček (červená) pádí před zkušené Václava Milíka (modrá) a Hynka Štichauera (žlutá) jakoby se nechumelilo
1. Václav Milík, Pardubice
2 3 3 3 3
14+3
2. Josef Franc, Praha
3 3 3 3 2
14+2
3. Hynek Štichauer, Pardubice
3 2 3 2 2
12+3
4. Martin Málek, Březolupy
2 1 3 3 3
12+X
5. Petr Chlupáč, Praha
3 3 2 2 1
11
6. Daniel Klíma, Praha
2 2 1 3 3
11
7. Ondřej Smetana, Praha
3 3 2 2 0
10
8. Pavel Kuchař, Praha
1 0 2 1 3
7
9. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
1 1 1 2 2
7
10. Jaroslav Vaníček, Praha
1 2 0 1 2
6
11. Jaroslav Petrák, Pardubice
2 1 1 1 1
6
12. Daniel Šilhán, Pardubice
1 0 2 0 1
4
13. Jan Jeníček, Pardubice
0 2 1 0 0
3
14. Bruno Belan, Slaný
0 1 0 0 1
2
15. Václav Kvěch, Plzeň
0 0 0 1 0
1
16. Jakub Exler, Praha
0 0 0 0 0
0
Poznámka: varování za startovní přestupek Bruno Belan v rozjížďce s číslem pět
Celkové pořadí šampionátu: Josef Franc, Václav Milík a Petr Chlupáč
Čeští, a tentokrát i slovenští fanoušci mohli v uplynulém týdnu na vlastní oči spatřit opět přehršel zajímavých závodů. Naši závodníci ale byli v akci i při nedělních vrcholných fází polských lig. A tak se za nimi vypravme v tradiční kompilaci magazínu speedwayA-Z.
Václav Milík byl nejlepším mužem týmu
V prvním finále o vítězství v první lize Ostrow rozdrtil Krosno 60:30 a před nedělní odvetou je jednou nohou od postupu do extraligy. Václav Milík byl se svými devíti body (2 2 1 2 1 1) nejlepším mužem hostů, Jan Kvěch na startovní pozici osm do závodu nezasáhl. Oba budou v krosenské sestavě i pro revanš, takže je při Zlaté přilbě města Pardubice vskutku neuvidíme.
Extraligový titul připadl po patnácti letech Wroclawi. Duel o bronz vyvrcholil v Gorzowě. Domácí porazili Leszno i podruhé stejným poměrem 49:41, přičemž Martin Vaculík jim dodal dvanáct bodů (3 3 2 3 1). Slovák zůstává v sestavě i na příští sezónu.
Žarnovica – 26. září
Po zasmušilém ránu, kdy by hustá mlha překvapila i večerníčkového Rákosníčka, se Žarnovica vynořila v prosluněném dopoledni. Zlatavé paprsky jakoby vytvořily kulisy pro triumf domácího týmu, který ujel remízy a Prahou, a když ostatní celky porazil a jeho členové byli vidět vpředu i v nominačních individuálních jízdách, nebylo o žarnovickém vítězství sebemenších pochyb. Hlavním magnetem prvoligové derniéry však byl boj o titul. Když se však po pádu v Poznani Kopřivnici omluvil Lars Skupieň zaskakující za Josefa France, bylo vlastně rozhodnuto již o den dříve. Moravanům zachránily třetí příčku pódia výkony Martina Málka, ale také pardubická smůla v rozjížďce s číslem čtyři. Jaroslav Petrák se v depu zdržel výměnou spojky, Jan Jeníček se otočil od pásky kvůli zamlženým brýlím v čase mínus sedm sekund. Rozhodčí Lubomír Šmondrk, probodávaný zraky domácí tribuny, je musel oba diskvalifikovat. Rovněž Praha vzhledem ke zraněním a množství dalších podniků improvizovala se sestavou. K excelentnímu Danielu Klímovi se však ve skvělých výkonech přidali i mladíci. Týmu Tomáše Topinky scházely na Žarnovicu dva body, ale přebornické zlato jim neuniklo.
Praha, Žarnovica a Kopřivnice na stupních vítězů
Vyzývatel Markéty musí slevit ze svých ambicí
Markéta nebo Kopřivnice. Moravané letos dokázali přestřihnout tři léta trvající pražskou hegemonii v první lize. Nicméně borci z hlavního města jejich ofenzívu odvrátili a před vyvrcholením v Žarnovici vedli o jeden malý i velký bod. Vše by se zdálo formalitou, kdyby je zranění nestála absence jezdeckých osobností. Tomáš Topinka navíc nechtěl po finále juniorského světa v Krosně a před českým finále v Březolupech zatěžovat Petra Chlupáče dalšími kilometry navíc. Jenže ze svých ambicí musela slevovat také Kopřivnice.
„V pátek volal Pepa, že má mámu ve špitále,“ vyprávěl Richard Dufek, který dnes na postu kouče zaskakoval za Tomáše Wankeho. „Sehnal jsem Larse Skupieně, nechal jsem si ho schválit. Včera mi ale volal, že spadnul v Poznani a má něco s nohou. Začala ho hodně bolet, tak to vypustil.“
Pořadatelé dnešní závod věnovali divákům za jejich podporu při challenge. Nevybírali vstupné a gratis byly i programy. Do akce se šlo rovnou bez nástupu. Rozjížďku s číslem jedna opanoval Daniel Klíma. Za ním však domácí dvojice Ondřej Smetana – Jakub Valkovič nepustila ke slovu Pavla Kuchaře. Ob jednu jízdu později nastala přesně stejné situace.
Daniel Klíma suverénní leader, takže jediným rozdílem bylo, že remízu domácím zařídil Ondřej Smetana se Sebastianem Kösslerem na úkor Jaroslava Vaníčka, jenž přijel do Žarnovice vůbec poprvé. Jak Praha, tak Žarnovica měla po první sérii po šesti bodech. Mítink se rýsoval dramaticky, přesně stejným skórem disponovala Kopřivnice a Pardubice měly o bod méně jen kvůli nehorázné smůle!
Jan Jeníček vysvětluje, proč prošvihnul limit ve čtvrté jízdě:
„Nevšim‘ jsem si časomíry, měl jsem zamlžený brýle. Když jsem se vrátil, ukazovali mi, že mám jet do depa.“
Kopřivnice nevstoupila do závodu ideálně. Oba její junioři ve druhém kole upadli. Vyloučen byl Radek Bambuch, zatímco Jakuba Sazovského při repete odvedli Jaroslav Petrák a Daniel Šilhán. Pardubický matador se v depu rozhodl vyměnit spojku, kdežto Lubomír Vozár jej nabádal k použití druhého motocyklu. Zbývající trojice již čekala na startovním roštu.
Jaroslav Petrák k němu pospíchal. Když však z dvouminutového limitu zbývalo na hodinách jen osm sekund, Jan Jeníček se otočil se zamlženými brýlemi. Jeho starší kolega by v té chvíli ještě bratru deset metrů od pásky. Samozřejmě ani jeden z nich nebyl na svém místě včas a skončili diskvalifikací. Martin Málek a Radek Bambuch si záhy v poklidu dojeli pro pět bodů.
Ve druhé sérii nasadili domácí k trháku a z obou svých duelů s Kopřivnicí vytěžili naprosté maximum. V páté jízdě se Jakub Valkovič se Sebastianem Kösslerem usadili v čele již po vylétnutí pásky a nepustili před sebe ani Martina Málka, ani Jakuba Sazovského. Sedmá jízda se musela opakovat vinou pádu Radka Bambucha, což však pro tandem Ondřej Smetana – Jakub Valkovič bylo pouhou formalitou.
Žarnovica slaví výhru, Praha titul
Po druhé třetině základní části říkalo vedení pane Žarnovici. Pražanům totiž zkomplikovat cestu Daniel Šilhán. V rozjížďce s číslem šest se svého prvního vítězství na slovenském ovále dočkal Jaroslav Vaníček. Jenže pardubický junior se vklínil mezi něj a Pavla Kuchaře. A právě tento bod chyběl týmu Tomáše Topinky k postavení leadera, byť Daniel Klíma s Pavlem Kuchařem nakrásně v osmé jízdě vypořádali s Jaroslavem Petrákem a Danielem Šilhánem 5:1.
Žarnovický nápor pokračoval i v závěrečné třetině základní části. Sebastian Kössler a Jakub Valkovič odstartovali jako jeden muž a suverénně vyhráli devátou jízdu. Ob rozjížďku později se však za Sebastianem Kösslerem usadil Jaroslav Petrák. A navzdory všem útokům Ondřeje Smetany se nenechal z druhé příčky vystrnadit.
Ondřej Smetana lituje výsledku jedenácté jízdy:
„Jsem blbec. Sebastian si se mnou chtěl vyměnit místo na roštu, myslel jsem, že z tý čtyřky odjedu. Ale ze čtyřky nebyl dneska start žádnej a dostal jsem cejchu.“
Jenže v pražských silách nebylo zvrátit utkání ve svůj vítězný prospěch. Ostatně nebyl ani důvod, když se Kopřivnice prala s Pardubicemi až o třetí místo. Martin Málek bleskově v první zatáčce rozjížďky s číslem deset překonal Jaroslava Vaníčka s Pavlem Kuchařem. Příležitost k pomstě přišla již ve dvanácté jízdě.
S letem pásky k slunečnému tekovskému nebi šli dopředu Daniel Klíma s Jaroslavem Vaníčkem. Starší z pražských juniorů se neustále ohlížel za sebe, ale pokaždé mohl zůstat klidný. Za sebou měl svého mladšího parťáka, zatímco Martin Málek se nyní musel spokojit s jediným bodem.
Žarnovica měla před trojicí nominačních individuálních jízd pětadvacet bodů. Praha ztrácela dva, Kopřivnice třináct a Pardubice čtrnáct bodů. O vítězi soutěže bylo rozhodnuto, jelikož moravský tým by mohl Pražany předčit jen za cenu porušování matematických zákonů jak v dnešním podniku, tak v v závěrečné klasifikaci. Boj na žarnovické trati však ještě ani zdaleka nedospěl ke svému konci.
Jaroslav Vaníček se ujal pražské věci a rozjížďku s číslem třináct vyhrál ve stylu start – cíl před Jakubem Valkovičem. Žarnovica byla rázem první již o pouhý bod. Všechno se mělo změnit již ve čtrnácté jízdě jako mávnutím kouzelným proutkem. Sebastian Kössler hodně jezdecky pokročil do dob, kdy k nám jezdil se stopětadvacítkou.
Rychle se usadil na čele. V první zatáčce odrazil Martina Málka, jenž si posléze za sebou hlídal Pavla Kuchaře. Za těchto okolností stačilo, aby Ondřej Smetana v poslední jízdě nedojel poslední a Žarnovica si mohla po letech užít slasti vítěze prvoligového mítinku. Pražan v sestavě domácích se nespokojil s kompromisem.
Pravda, Daniel Klíma nebyl ani při svém pátém výjezdu na žarnovický ovál k poražení. Ondřej Smetana však bez větších problémů odvezl druhé místo před Jaroslavem Petrákem, když Radek Bambuch neviděl šachovnicovou vlajku vinou technických problémů. A tak na pódium Žarnovica slavila vítězství v závodě a Praha prvoligový titul.
Hlasy z depa
„Jsem spokojený, bodoval jsem,“ radoval se Jakub Valkovič. „Jsem rád, že se nám podařilo doma vyhrát, vždycky jsme byli druzí nebo třetí. Jsem rád, že to vyšlo. Dráha se zhoršila, ale nebylo to zas až tak zlé. Také ostatní kluci jeli super.“
„Hlavní je, že jsme vyhráli, z toho mám radost,“ vypíchnul Ondřej Smetana. „Z mý stránky nic moc. Dneska to bylo o startech a mně se poved‘ jen jeden. Prostě to nešlo.“
„Dneska jednodušší konkurence,“ připouštěl Daniel Klíma. „Velké dráhy mám radši, závody za roh mi moc nejdou. Kluci jeli hezky, jsme přeborníci. Škoda, že extraliga nám nevyšla, tam byl titul důležitější.“
„Bylo to dobrý,“ radoval se Jaroslav Vaníček. „Nikdy jsem tady nejel. První dvě jízdy jsme proto ladili převod, pak jsme to vychytali. A bylo to dobrý, užil jsem si závody.“
„Dneska se zas až tak špatně nejelo,“ svěřoval se Pavel Kuchař. „Ale doufám, že to příště bude lepší.“
„Dneska jsem se trápil, asi mi příprava na poslední závody sezóny dala zabrat,“ rozhovořil se Martin Málek. „Po Mariánkách jsem měl co dělat, byly to dlouhé večery až do ranních hodin a asi mi už nezbyly síly. Super třetí místo se štěstím a druhé celkově, paráda. Škoda, že nepřijel Pepa Franc, mohlo to být zajímavější.“
„Posral jsem závody,“ sypal si Jaroslav Petrák popel na hlavu. „Jak jsem opakoval, shořela mi spojka. Říkal jsem si, že ji stihnu vyměnit, trenér chtěl, abych si vzal druhou motorku. Já myslel, že to stihneme, ale měl jsem domácího mechanika a nestihli jsme to. Přišli jsme o body a zase pojedu domů nasranej.“
„Zezačátku dobrý, pak horší a horší,“ bilancoval Daniel Šilhán. „V devátý jízdě se mi vypnul mozek, dojel jsem do zatáčky, tam mě to chytlo, byl to výpadek. Nejde mi to tady, je to horší a horší.“
1. SC Žarnovica
32
Ondřej Smetana
2 2 3 1
2
10
Jakub Valkovič
1 3 2 2
2
10(3)
Sebastian Kössler, A
1 2 3 3
3
12(2)
Anton Wannasek, A (SMF)
DNR
2. AK Markéta Praha
30
Daniel Klíma
3 3 3 3
3
15
Pavel Kuchař
0 1 2 1
1
5(2)
Jaroslav Vaníček
0 3 2 2
3
10(1)
3. AK PD Walbo Kopřivnice
14
Radek Bambuch
X 2 X ex
E
2(1)
Jakub Sazovský
1 0 1 0
0
2
Martin Málek
3 1 3 1
2
10
4. AMK ZP Pardubice
13
Jaroslav Petrák
3 M 1 2
1
7
Daniel Šilhán
2 2 0 R
1
5(1)
Jan Jeníček
M 0 1 0
0
1
Prvoligoví přeborníci Jaroslav Vaníček, Daniel Klíma a Pavel Kuchař se svým koučem Tomášem Topinkou
