Praha – 26. srpna
Včerejší krásnou středu využili v Praze k přípravě malé Markéty. Pramáti všech českých malých oválů bude dnes hostit další díl seriálu PRO-TEC Speedway Mini Cup. Začátek je v obligátních šestnáct hodin a Zdeněk Schneiderwind prosí všechny zájemce o start, aby se raději předem ohlásili.
Foto: Zdeněk Schneiderwind
Slaný – 25. srpna
Sám Svatý Petr jakoby se zastyděl, co loni způsobil slánským pořadatelům, kteří v rámci oslav sedmdesátin své ploché dráhy chtěli uspořádat mistrovství republiky dvojic. Svou přízeň jim dnes mnohonásobně vynahradil, když uprostřed pošmourného týdne vsadil středu vymalovanou od sluníčka. Na ovále se strhla vyrovnaná bitva, ovšem favoritům se stavěla do cesty smůla. Janu Mackovi se přetrhnul sekundární řetěz a jeho kopřivnický parťák Lars Skupieň dvakrát upadl. Vlastně třikrát, ale v desáté jízdě za to diskvalifikací pykal Jan Kvěch. Jeho kolega z Olympu Josef Franc měl patálie se zapalováním stejně jako Petr Chlupáč v sestavě Markéty, jejíž druhý muž Daniel Klíma po pádu při tlačenici v první zatáčce rozjížďky s číslem šestnáct nakonec odjel do nemocnice na vyšetření bolavých zad. Hynek Štichauer si zase na přilbu navléknul špatný povlak, a než se vrátil se správným, dvě minuty byly v tahu. Pardubický vousáč ještě navíc zadřel motor. Na seznam pohrom se nedostali vlastně jen domácí. Tandem Ondřej Smetana a Jakub Jamrog se dostal do čela již zdrcující porážkou pražských juniorů v první jízdě a od té doby vedl. Pražan dodával klíčové body, zatímco Polák stále jen vítězil a vítězil. Pravda v rozjížďce s číslem jedenáct mu čtyři body přihrál Václav Milík, který si jej zaměnil za Hynka Štichauera. A tak se Slaný konečně dočkal titulu ve dvojicích před zraky svého domácího publika. V závěru, kdy se už na areál snášel soumrak, se pro stříbro natáhli Josef Franc s Janem Kvěchem, třetí skončili kopřivničtí Jan Macek, Lars Skupieň a Jakub Sazovský. Memoriál Antonína Vildeho patřil letos stopětadvacítkám a vyhrál jej SC Chabařovice.
Krásná středa slánskému publiku ještě více zkrásněla v rozjížďce s číslem jedna. Domácí pár Jakub Jamrog a Ondřej Smetana odstartoval jako jeden muž a junioři z pražské Markéty byli rázem ti druzí. Slaný inkasoval sedmibodové maximum a ujal se vedení v aktuální klasifikaci. Už z něho neměl vůbec sestoupit, o čemž samozřejmě na absolutním začátku závodu mohl mít tušení jen nějaký jasnozřivec.
Své postavení upevnil rozjížďkou s číslem čtyři. Jakub Jamrog v ní opět triumfoval stylem start – cíl, jenže kopřivničtí Lars Skupieň a Jan Macek drželi v šachu Ondřeje Smetanu. Dnes však poprvé zasáhl osud. Na sklonku třetího okruhu zůstal Jan Macek stát s přetrženým sekundárním řetězem.
Třináct bodů po první třetině nedal do kupy vůbec nikdo. Mezi Martina Málka a Jaroslava Petráka oblečené v březolupských vestách se ve druhé jízdě vklínil Filip Hájek startující za Plzeň. V rozjížďce s číslem tři Václav Milík změřil Josefa France s Janem Kvěchem, ovšem Hynka Štichauera oba Pražané odstavili dozadu.
Slaný nedohnali ani Petr Chlupáč, ani Daniel Klíma, kteří v páté jízdě na hlavu porazili Plzeň. Jan Kvěch a Josef Franc hned vzápětí úplně stejně naložili s březolupským tandemem. Překvapení však přinesla rozjížďka s číslem sedm. Po vylétnutí pásky se do jejího vedení dostal Jan Macek.
Václav Milík útočil po venku první zatáčky. A vskutku se dostal před kopřivnického odchovance, jenž se dnes vrátil do sestavy svého mateřského klubu. Avšak jeho kolega byl rychlejší, sám převzal vedení a Kopřivnice porazila Pardubice 6:3
Slaný měl třináct bodům Olymp dvanáct, Markéta s Kopřivnicí po devíti, Březolupy osm, Pardubice sedm, Plzeň pět. Leadeři aktuální klasifikace reagovali, jak museli. V rozjížďce s číslem osm Jakub Jamrog a Ondřej Smetana odstartovali na Václava Kvěcha s Filipem Hájkem. Ostatní favorité však nadále tříštili své bodové zisky.
Daniel Klíma v rozjížďce s číslem devět vyrazil do vedení, jenže Martin Málek jej předčil již v první zatáčce. Ale to již rozpis přinesl desátou jízdu s klíčovým střetem Kopřivnice a pražského Olympu. S letem pásky vystřelil vpřed Jan Kvěch.
„Jel jsem normálně. On to zkusil a položil to. Rozhodčí mu to sežrala i s navijákem.“
Lars Skupieň pražského juniora podjel v úvodním výjezdu, jenže jejich souboj ještě nedošel svého rozuzlení. Jan Kvěch ve druhé zatáčce udeřil zleva. Tlačil svého protivníka na vnější stranu, jenže Polák upadl. Na rampě vylučovacích světel se rozsvítilo modré světlo, které svou barvou korespondovalo s povlakem Pražanovy přilby.
Při repete neměl Josef Franc sobě rovného. Lars Skupieň s Janem Mackem však za jeho zády dali dohromady o jeden bod navíc vzhledem k bodovému klíči 4 – 3 – 2 – 0. Olymp sice držel vrch nad Kopřivnicí, ale Slaný se mu opět vzdálil.
Nicméně smůla si zasedla rovněž na další pretendenty vavřínů, což paradoxně hrálo do slánských karet. Jako v rozjížďce s číslem jedenáct, v níž měly Pardubice v zásadě poslední šanci zvrátit běh událostí ve svůj prospěch. Václav Milík se ujal vedení, jenže Jakub Jamrog se hnal vnější stránkou úvodního oblouku.
„Splet‘ jsem si povlaky, chtěl jsem nechat místo Hynkovi a on to byl Jamrog.“
Pardubický kapitán viděl žlutý povlak na přilbě slánského Poláka a v domnění, že jde o Hynka Štichauera, jej pustil před sebe. Když si svou chybu uvědomil, bylo pozdě. Jakub Jamrog se řítil po protilehlé rovince v čele. A byť Ondřej Smetana tentokrát vyšel naprázdno, Slaný měl celkově přesně o polovinu bodů víc než Pardubice.
Východočeši dnes neměli svůj den a ve třinácté jízdě opět prohráli s povlaky. Hynek Štichauer se pro správný žlutý musel vrátit do depa, kde mu jej dali za řemen přilby. Starmaršál Jan Boháč mu jej nasazoval na přilbu, jenže Pardubičan stál na třetím startovním poli namísto čtvrtého. Diskvalifikace na sebe nedala dlouho čekat.
Václav Milík sice přivolával Lubomíra Vozára na ovál. Leč protesty byly naprosto marné, obzvlášť měl-li dvouminutový limit uběhnout již v době, kdy Hynek Štichauer přijížděl podruhé na rošt. Václav Milík hladce vyhrál, ale Pardubice i tak podlehly Plzni 4:5. Vrchol jejich martýria nastal s šestnáctou jízdou, kdy se jejich soupeři stali junioři z Markéty.
Na skrumáž v první zatáčce doplatil Daniel Klíma letem do nafukovací bariéry. Rychle se postavil na vlastní nohy a za potlesku diváků odešel do depa. Kvůli bolestem zad se však již na ovále neobjevil. Při opakování úřadoval Václav Milík. Tarokující zapalování donutilo Petra Chlupáče zpomalit již v úvodním okruhu. Ve třetím kole Hynek Štichauer sundal brýle a zastavil se zadřeným motorem.
Jak Pardubice, tak Markéta tím pádem definitivně vypadly ze hry o další stupínky pódia, které Slaný nechal svým soupeřům volné. Své akcie zprvu posílil Olymp, ačkoliv se mezi Jana Kvěcha a Jana Kvěcha v rozjížďce s číslem dvanáct vklínil Daniel Klíma. Kopřivnice totiž mohla litovat čtrnácté jízdy.
Lars Skupieň se v ní nejprve ocitnul polapený v pásce. Posunul se na trestnou čáru a při repete z ní objel Jaroslava Petráka. Martin Málek jej však v úvodním výjezdu druhého kola před sebe nepustil. Mnohem horší však byl Polákův pád na konci třetího kola.
Pykal za něj diskvalifikací. Jan Macek posléze opět nedal březolupskému tandemu šanci, jenže Olymp držel průběžnou druhou příčku o čtyři body a sám na slánské leadery ztrácel dva body. Verdikt přinesla rozjížďka s číslem patnáct. Pražané si vyměnili místa na roštu. Jan Kvěch šel na dvojku a Josefu Francovi nechal venek.
Místa v prvním nájezdu nezůstalo nazbyt a zkušený Pražan se ocitl na zemi. Lenka Felix však pozvala k repete celou čtveřici závodníků. Napodruhé klapnul pražský záměr dokonale. Jan Kvěch se rychle dostal na vnitřek a ujal se vedení. Josef Franc objel oba Slaňáky, na protilehlé rovince jej jeho mladší kolega pustil před sebe. Oba spustili závoru, kterou nebylo vůbec snadné překonat.
„Myslím, že zápalko…“
Jakub Jamrog se však o takový kousek ze všech sil snažil. A vskutku se v úvodním oblouku druhého kola posunul mezi oba Pražany. Ve třetím okruhu zůstal Josef Franc stát. Místo prohry, Slaný zvítězil 6:4 a od titulu jej dělil jen krůček. V osmnácté jízdě drtivě zvítězil nad Březolupy a letité prokletí domácího stadiónu v mistrovství republiky dvojic bylo konečně zlomeno.
Na oslavy však zatím ještě nebyl čas. Na stadión totiž padal soumrak a druhé místo s titulem vicemistra stále zůstávalo ve hře. V rozjížďce s číslem sedmnáct totiž Lars Skupieň a Jan Macek srovnali maximální porážkou Plzně pětadvacetibodový krok s Olympem. Do akce šli opět ob jízdu později, kdy je čekal osamocený Petr Chlupáč. Vše spělo k dramatickému rozuzlení. Oba Kopřivničané totiž vykázali místo pražskému juniorovi za svými zády a spěli k udržení vyrovnaného stavu s Olympem.
Lars Skupieň ovšem pronesl poslední slovo, jaké rozhodně nechtěl. Ve druhé zatáčce třetího kola přišel o vítězství, když po letu vzduchem dnes již potřetí přistál na slánské trati. Červená světla blikla až ve chvíli, kdy se Jan Macek hnal do posledního kola. Závodníci proto mohli dostat technické body, protože tma se osmělovala stále víc a víc.
Olympané se v depu chystali potvrdit své stříbro, k němuž mu chybělo pět bodů. Mechanik Martin Chalaš ještě na poslední chvíli přeskočil mantinel, aby sklonil svou hlavu nad spojkou Josefa France. Konečně se mohlo startovat. Jan Kvěch s Josefem Francem nedali ani náznak šance Filipu Hájkovi s Václavem Kvěchem.
Stříbro jim již neuniklo. Hodinky dospěly již za půl osmou, když Václav Milík a Hynek Štichauer zvítězili nad Březolupy, což je povzneslo jen na čtvrtou příčku. Poté se již mohlo vyhlašovat. Před velkými hochy přišly na řadu stopětadvacítky. Letošní Memoriál Antonína Vildeho se konal coby utkání třech jejich dvojic.
Smolařem se stali domácí. Karel Průša nemohl nastoupit, protože jej po tréninku sklátila nevolnost. Osamocený Tony Katra si nemohl dělat přehnané ambice. Navíc ve třetí jízdě upadl, přičemž na zem musel i Dominik Hrbek. Závod nakonec přinesl triumf Chabařovicím, jejichž leader Petr Marek posléze vyhrál také finálovou jízdu o Cenu OMA.
„Mám z toho obrovskou radost,“ zářil Ondřej Smetana. „Hlavně jsem měl dobrýho parťáka, bylo i trošku štěstí. Kuba vyhrál všechno, já nějaký body posbíral a naštěstí to stačilo, abychom vyhráli. Po dvou závodech totální smůly první závod se štěstím.“
„Dneska smůla,“ pokrčil Jan Kvěch rameny. „Jednou vyloučili mě, podruhý zklamala Pepeho technika. Pár bodů se ztratilo, nic s tím neudělám. Druhý místo, smůla celkově, ale jsme vicemistři, taky dobrý.“
„Těžký závody,“ povzdechl si Josef Franc. „Já osobně jsem si vybíral technické potíže a to nás dneska stálo boj o první místo. Myslím, že to bylo zápalko. Snažili jsme se, ale každej měl pech. Jen ti nejlepší ho neměli, po právu vyhráli.“
„Super, perfektní,“ komentoval Jan Macek pódiové umístění své Kopřivnice. „Začátek špatný, prasknul mi sekundár. Nakonec to byly perfektní závody, super. Třetí místo je perfektní, mám radost, paráda, povedlo se to. Dráha perfektní, nevadí mi, když je rozbitá, lepší než beton.“
„Přišlo mi to dobrý,“ akorát jsme měli smolíka,“ komentoval závody Václav Milík. „Netrefili jsme se se starty, nevím, ale jednička a trojka pak startovaly, ale se Skupieněm jsem špatně odstartoval. Štve mě jízda s Jamrogem, splet‘ jsem si povlaky. Ale zatrénovali jsme si na extraligu, žádný extra změny dělat nebudu. Spokojenost.“
| 1. AK Slaný | 37 | |
| Ondřej Smetana | 3 2 3 0 2 3 | 13(3) |
| Jakub Jamrog, PL | 4 4 4 4 4 4 | 24 |
| 2. Olymp Praha | 32 | |
| Josef Franc | 3 3 4 2 E 3 | 15(2) |
| Jan Kvěch | 2 4 U 4 3 4 | 17(1) |
| 3. Walbo Kopřivnice | 29 | |
| Jan Macek | E 2 2 4 3 4 | 15(2) |
| Lars Skupieň, PL | 3 4 3 X 4 X | 14 |
| Jakub Sazovský | DNR | |
| 4. AMK ZP Pardubice | 27 | |
| Václav Milík | 4 3 3 4 4 4 | 22 |
| Hynek Štichauer | 0 0 2 M E 3 | 5(2) |
| 5. AK Markéta Praha | 16 | |
| Petr Chlupáč | 0 4 2 0 3 3 | 12(1) |
| Daniel Klíma | 2 3 3 3 F/R – | 11(1) |
| 6. AK Březolupy | 21 | |
| Martin Málek | 4 2 4 3 2 2 | 17 |
| Jaroslav Petrák | 2 0 0 2 0 0 | 4(1) |
| 7. PK Plzeň | 16 | |
| Václav Kvěch | 0 0 2 2 2 0 | 6(1) |
| Filip Hájek | 3 2 R 3 0 2 | 10 |
| 1. SC Chabařovice | 20 | |
| Petr Marek | 4 4 5 | 13 |
| Štěpán Ševčík | 2 2 3 | 7 |
| 2. ZP Pardubice | 18 | |
| Dominik Hrbek | 5 5 4 | 14 |
| David Hofman | 1 1 2 | 4 |
| 3. AK Slaný | 6 | |
| Karel Průša | – – – | DNR |
| Tony Katra | 3 3 X | 6 |
Poznámka: Karel Průša odstoupil po tréninku kvůli nevolnosti
| 1. Petr Marek (Chabařovice), 2. Dominik Hrbek (Pardubice), 3. Štěpán Ševčík (Chabařovice), 4. Tony Katra (Slaný), 5. David Hofman (Pardubice) |
Foto: Pavel Fišer a Kiril Ianatchkov
Pardubice – 22. srpna
Když před pěti lety Jan Kvěch vyhrál evropský pohár stopětadvacítek, Martin Málek jej od stupňů vítězů nesl do depa za krkem jako malé batole. Není divu, že pražský junior patřil k prvním gratulantům, když se v neděli v Pardubicích dostal do finále mistrovství světa na dlouhé dráze. Kromě faktu, že z našich borců byli ve svých víkendových challenge nejlepší, oba spojuje také fakt, že se do startovní listiny nedostávali přímočaře.
Jan Kvěch do Žarnovice původně nepostoupil kvůli právu pořádající federace mít ve startovním poli svého zástupce. Poté byl nominován jako náhradník, aby se na číslo devět dostal až po rezignaci Martina Vaculíka.
Podobně Martin Málek. Česká nominace s ním počítala jako s náhradníkem pardubického challenge. Své jisté měl až ve chvíli, kdy Václav Milík definitivně prohlásil, že dlouhodrážní závod ještě nepojede. V této fázi však challengová podobenství mezi oběma závodníky končí. Martin Málek totiž postoupil, Jan Kvěch nikoliv.
„Trošku jsem je pozlobil,“ připomíná pražský závodník, že se na žarnovickém Městském stadiónu neztratil. „Škoda jedné jízdy. Nakopalo mě to a předjeli mě. Mohl jsem mít o dva body víc.“
Ve vyrovnaném klání by mu tyto dva body neotevřely cestu do Speedway Grand Prix 2022, nicméně z jeho konečné desáté příčky by jej mohly katapultovat mezi nejlepší pětku. A to by byl argument jako hrom při udělování stálých divokých karet…
„Pár bodů jsem udělal,“ přemítá Jan Kvěch. „Uvidíme, co bude příští rok, budu se snažit. Teď se ale budu soustředit na mistrovství světa juniorů.“
Foto: Pavel Fišer a Karel Herman
Pardubice – 25. srpna
Nepříjemně skončilo pardubické challenge o postup do finále mistrovství světa 2022 pro Bernda Dienera. Po nezaviněném pádu v rozjížďce s číslem devatenáct skončil v pardubické nemocnice s frakturou lýtkové kosti. Dvaašedesátiletý veterán byl včera propuštěn, aby se v Německu podrobil operaci.
Foto: Karel Herman
Slaný – 24. srpna
Tradiční květnový termín mítinku PRO-TEC Memoriál Antonína Vildeho, který na slánském stadionu místní Autoklub pořádá, se vinou pandemie koranovirus Covid-19 neuskutečnil jak v roce 2020, tak i v letošní sportovní sezóně. Nakonec po dohodě s dlouholetým partnerem tohoto mítinku ze společností PRO-TEC se jednadvacátý ročník klasického mítinku uskuteční při finálovém klání mezinárodního mistrovství republiky dvojic.
Příznivcům sportu levých zatáček se představí naděje tuzemského plochodrážního sportu, jezdci kubatury do 125 ccm, kteří reprezentují Českou republiku, jak ve světovém tak i v evropském poháru mládeže a jsou soustředěni ve Sportovním centru mládeže AČR při Autoklubu v AČR Slaný pod taktovkou zkušených trenérů Miroslava Rosůlka a Františka Kaliny.
Zítra své umění předvedou zástupci klubů AMK ZP Pardubice, SC Chabařovice a domácího AK Slaný.
| AK Slaný: | 1 Karel Průša, 2 Tony Katra |
| AMK ZP Pardubice: | 3 Dominik Hrbek, 4 David Hofman |
| SC Chabařovice: | 5 Petr Marek, 6 Štěpán Ševčík |
Foto: Mirek Horáček
Červené Pečky – 24. srpna
Další důkaz, jak ten čas letí. Jaroslav Volf mladší pochází z Ústí nad Labem. Jeho otec Jaroslav i mladší bratr Jan jezdili též plochou dráhu. Obzvláště otec Jaroslav byl v tomto sportu veliká osobnost a to nejen na dráze, ale i jako letitý činovník, který to dotáhl hodně vysoko. Celou rodinu po mnoho let osobně znám, a to hlavně z ploché dráhy v Polepech, kde jsem u plošiny od dětských let vyrůstal.
Zažil jsem ještě na dráze takové borce, jakými byli právě Jaroslav Volf starší, Stanislav Svoboda, Antonín Kasper, Luboš Tomíček, Antonín Šváb, Pavel Mareš a také současný oslavenec Jaroslav Volf mladší. Pamatuji si, jak pan Volf starší v Polepech poprvé předváděl motorku ESO. Můj otec a on hodně spolupracovali a byli velkými přáteli. Závodníci z Ústí měli po několik let v Polepech domovskou scénu a z té doby je spousta krásných zážitků. Jaroslav Volf starší i Jan Volf jsou již v plochodrážním nebíčku. Jaroslav, náš oslavenec se dožívá právě dnes osmdesáti let.
Jarda byl od mládí velmi talentovaný a zručný. Však měl také být po kom. Plošina byla v rodině, a tak se to měl kde naučit. Patřil ve své době k našim nejlepším jezdcům. Byl našim prvním světovým finalistou na krátké ploché dráze. Vyhrál spoustu závodů. Bohužel se ani jemu nevyhýbala různá zranění.
Já mám nejvíce vzpomínek na Jardu ze Mšena a hlavně z Polep. Tam chodilo v té době hodně diváků. Někteří si koupili program, podívali se kdy se v jízdě utkají Volf s Marešem a šli do hospody na pivo, odhadli kdy se mají vrátit, aby tu jízdu zažili na vlastní oči. Jarda měl super starty, Pavel jezdil roviny po zadním kole. No, stálo to zato.
Ono by se toho dalo o plošině a speciálně o Jardovi napsat daleko víc. Náš oslavenec po mnoho let bydlí tam, kde se to jmenuje jako film o medvídcích Sejdeme se u Kolína. Provozoval autoservis v Červených Pečkách. Nyní si užívá důchodu a občas se ukáže na závodech.
Kamaráde Jardo, vzpomínám na to, jak mě Tvůj otec učil první krůčkům na ploché dráze v Polepech a hlavně v Chabařovicích. Po celou dobu jsem měl a dodnes mám Vaši rodinu moc rád. Dovol, abych Ti k Tvému jubileu popřál klid, pohodu a úplně nejvíc pevné zdraví. Totéž přejí všichni fandové ploché dráhy, k řadě gratulantů se připojuje Speedwayclub v AČR Chabařovice a jistě i mnozí další.
Moc se těším na setkání.