Závodů bylo minulý týden na všech úrovních dost a fanoušci si mohli vybrat dle svého gusta. A pakliže by chtěli obsáhnout veškerý program závodů na úrovni mistrovství republiky, Evropy a světa, museli by opanovat časoprostor. Své o tom ostatně ví Petr Chlupáč. Po středeční extralize v Pardubicích, pádil do Maconu, odkud se letecky po trase Lyon – Mnichov – Gdaňsk přesunul do Toruně, aby nakonec v extraligovém duelu s Lublinem nevyjel na ovál.
Petr Chlupáč letěl z Francie do Polska
Duel Toruň vs. Lublin skončil těsnou prohrou domácích 44:46.
V pátek Gorzow doma vyhrál nad Zielenou Gorou 48:42 a Martin Vaculík mu přispěl jedenácti body s jedním bonusem (2 2 2 3 2).
Živanice – 17. července
Nikdy se nestal světovým šampiónem, ale za celý život potkal okolo pochodrážních oválů spoustu báječných přátel. Když minulou sobotu pořádal party ke svým padesátinám, jenž oficiálně oslavil v pondělí, Živanice zažily party jako hrom.
Oslavenec se svými gratulantySkvělá zábava v Živanicích
Deště Vladimíru Višváderovi zabránily konat akci na kostěnickém oválku, nicméně prostorná zahrada u jeho domu v Živanicích nabídla dokonalou náhradu. Popřát přišli příbuzní, kamarádi, bývalí i současní závodníci a také sousedé.
Motocykly byly všude – ostatně ten na snímku dostal Vladimír Višváder jako dárek k jubileu
Servírovaly se rovnou tři druhy guláše, domácí buchty a samozřejmostí byly i nápoje. A jak jinak než v motocyklovém duchu by se narozeniny věčného plochodrážníka mohly slavit. Na přetřes se dostaly zážitky ze závodů, večer oživla obrazovka přímým přenosem z české velké ceny a motory burácely také přímo na dvoře.
Tradiční zábava zohorských chlapů – zvedání židle za jednu nohu
Macon – 24. července
Francouzi se krátce po půlnoci stali ve svém Maconu mistry Evropy dvojic. Společně s nimi si na pódium vskočili Poláci a Lotyši. Češi odjížděli do země galského kohouta s oprávněnými ambicemi na cenné kovy, jenže nakonec skončili poslední, když nám pády vyřadily rovnou dva závodníky.
Češi v Maconu: zleva Filip Šitera, Jan Kvěch, Václav Milík a Petr Chlupáč
Nejprve Jan Kvěch doplatil na nájezd Andreje Lebeděvse. Inkasoval ránu od motocyklu, jehož roztočené zadní kolo mu spálilo krk do krve. Dnes se navíc měl v pražské vojenské nemocnici podrobit vyšetření klíční kosti, která je posunuta z kloubu.
Filip Šitera komentuje český výsledek v Maconu:
„Je to škoda, mohli jsme mít medaili. Ale jsou to závody, ještěže se nestalo nic horšího.“
Při rozjížďce s Angličany se před Václavem Milíkem přetočil soupeř. Pardubický kapitán upadl přes hák a nárazem mu praskla přilba. Pro podezření na otřes mozku ani on v závodě nepokračoval.
Cloppenburg – 23. a 24. července
Týden po svém triumfu v evropském poháru vyhrál Oskar Paluch rovněž titul mistra světa dvěstěpadesátek. Spolu s ním na pódiu v Cloppenburgu stáli Nickla Aagaard a Villads Nagel. Z trojlístku českých finalistů se nejlépe umístil Adam Bednář, jemuž patří osmá pozice. Vojtěch Šachl a Jaroslav Vaníček figurují ve výsledkové listině hned za ním.
Daniel Klíma neměl při pražských velkých cenách velkou příležitost spotřebovat nafasované anlasky a tak jednu z nich obul na šestý díl českého přeboru o Pohár AČR. Suverénně vedl třetí jízdu, když zůstal stát. Jeho otec Roman pospíchal od něho vzít motocykl, jenž svým kulháním dával najevo defekt zadní pneumatiky. Pražský junior si posléze vysloužil warning za letmý start, takže si v dalším průběhu musel dávat větší pozor. Mezitím šel Hynek Štichauer od vítězství. Oba se střetli v sedmnácté jízdě. Pardubický vousáč odstartoval lépe a s patnácti body se stal vítězem. Druhý skončil Ondřej Smetana, jenž podlehl jen oběma jmenovaným. Daniela Klímu ovšem čekal rozjezd o bronz. Přitom k němu ani nemuselo dojít nebýt pádu Filipa Hájka, který ho stál bod, a prasklých drátů v kole Jaroslava Petráka. Na kdyby se však v ploché dráze nezávodí, takže oba se museli postavit Pražanovi, který však nezaváhal a pohotovým startem se zmocnil třetí příčky. Neméně dramatické byly i doprovodné mistrovské stopětadvacítky. Karel Průša a Maksymilian Pawelczak se nejprve srazili v první zatáčce páté jízdy. Slánský borec posléze Poláka porazil a šel si stoupnout na nejvyšší stupínek pódia.
Ondřej Smetana, Hynek Štichauer a Daniel Klíma stojí na pódiu
Vše hraje do karet Hynka Štichauera
Sluneční paprsky vytáhly teploty na tropické hodnoty a o kovové zábradlí v depu se nešlo ani opřít, jak byla rozpálená. Plzeň evidentně nabízela jiná prázdninová lákadla. Ochozy na Borech zely prázdnotou. Jury se rozhodla zrušit nástup a jít rovnou na věc. Po dvou rozjížďkách stopětadvacítek vyjely na ovál půllitry ve své šestém letošním přeboru.
Jako první se do depa vítězně vracel Filip Hájek, který v úvodním nájezdu rozjížďky s číslem jedna poslal za svá záda Václava Kvěcha. Vzápětí raketový start vynesl do čela Ondřeje Smetanu, zatímco Jaroslav Petrák ke konci ztrácel vzduch ze zadní pneumatiky. Suverénně si počínal rovněž Daniel Klíma.
Ve třetí jízdě již vedl o parník před Pavlem Kuchařem, když na konci druhého okruhu zaroloval na trávník. Jeho otec Roman vyrazil pro motocykl, jehož zadní pneumatika byla prázdná jako dlužníkův byt po exekuci. To už ovšem na trati úřadoval Hynek Štichauer, jenž v rozjížďce s číslem čtyři vyhrál ve stylu start – cíl.
Druhou sérii začal Václav Kvěch výměnou červeného povlaku za správný modrý, s nímž na hranu depa přispěchal Radek Podhadský. Plzeňanovi však nevyšel start a nakonec byl rád za poslední bod, který sebral Pavlu Kuchařovi. Vedl Jan Jeníček, ovšem Jaroslav Petrák nedopustil překvapení na svůj úkor. Ve druhé zatáčce svého mladšího klubového kolegu podjel.
Snad aby smůly nebylo málo, Daniel Klíma si v rozjížďce s číslem šest vykoledoval warning za letmý start. Při repete se však stejně usadil pevně v čele, jakoby se nechumelilo. Záhy však opět svítila červená světla, protože ve druhém oblouku upadl Bruno Belan.
„Nakopaly mě díry, dráha mi nesedla,“ vysvětloval slánský benjamínek. I napotřetí zamířil Daniel Klíma do čela stejně neomylně jako poštovní holub domů. Poklidný průběh šesté jízdy narušil Filip Hájek ve druhém okruhu. V jeho úvodním oblouku se totiž ocitnul na zemi.
„Vlít‘ jsem do zatáčky, tam to nezvlád‘ a přetočil se,“ popisoval později. Vrátil se do sedla, jenže dvěstěpadesátku s Janem Hlačinou v sedle už nedohnal. Ztracený bod měl pražského závodníka hodně mrzet, jen nepředbíhejme. Rozjížďka s číslem sedm rozhodla, že po dvou sériích zůstane neporažený pouze Hynek Štichauer.
Ondřej Smetana komentuje výsledek osmé jízdy:
„Tady je rozhodující, odkud startuješ. Čím víc na lajně, tím lepší. Materiál tam není a po venku neobjedeš.“
Pardubičan vystřihnul nejlepší start a Ondřeji Smetanovi nezbylo, než útočit. Spodní stranou první zatáčky cesta k úspěchu mohla vést, jenže Hynek Štichauer byl po vnějšku pekelně rychlý. Pak si Pražana za svými zády ohlídal a bylo vymalováno. Když v desáté jízdě vyzrál na Filipa Hájka, jen obrovská smůla by jej sestřelila z nejvyššího stupínku pódia. A to, i byť by na závěr nakrásně prohrál s Danielem Klímou, jenž byl jediným závodníkem s ambicemi jej porazit.
Zamotaný závod končí tříčlenným rozjezdem o bronz
Za daných okolností poutal pozornost boj o druhé místo. Největší hodnotu měly akcie Ondřeje Smetany. A to navzdory faktu, že jej v rozjížďce s číslem dvanáct Daniel Klíma předčil již s letem pásky k mračícímu se plzeňskému nebi. Měl totiž sedm bodů na kontě a lehké jízdy před sebou.
Daniel Klíma naproti tomu ještě nepotkal Hynka Štichauera a ke všemu na šesti bodech nebyl po třech sériích rozhodně sám. Václav Kvěch se v deváté jízdě nezalekl skvělého startu Bruna Belana a slánského borce objel v první zatáčce. Šestku u svého jména měl také Filip Hájek, byť podlehl Hynku Štichauerovi, jak již víme. Stejného skóre dosáhl také Jaroslav Petrák, když s popraskanými dráty v zadním kole doskákal do cíle za Pražanovými zády. V jedenácté jízdě se na ně dostal také Pavel Kuchař, když triumfoval stylem start – cíl.
Jenže čtvrtá pětina přišla se sítem s menšími dírkami. Ondřej Smetana jednoznačným triumfem ve třinácté jízdě udržel druhou příčku, Hynek Štichauer v podobném aranžmá v rozjížďce s číslem šestnáct aktuální vedení. Filip Hájek ve čtrnácté jízdě posílil své šance na pódium, ale to ostatně Daniel Klíma hned poté také. Navíc svým vítězstvím trošičku přistřihnul křídla Jaroslavu Petrákovi, jenž protnul metu až za ním.
S blížícím se koncem závodu šlo do tuhého stále víc a víc. Hynek Štichauer neuznával kompromisy. V sedmnácté jízdě odstartoval na Daniela Klímu a odvrátil každičký útok, jimiž ho pražský junior po celá čtyři kola zasypával. Pardubičan dokončil svou misi s patnácti body, ovšem Daniel Klíma se sháněl po vyplněném programu s aktuálním stavem závodu.
Dobře si totiž spočítal, že jej s největší pravděpodobností čeká rozjezd. Již osmnáctá jízda mu dala za pravdu. Opakovala se vinou pádu Filipa Hájka v první zatáčce. Pražan se oklepal rychle a v repete odstartoval na Ondřeje Smetanu, který ovšem nabyl již po vnější straně první zatáčky. Triumf mu nesebral ani pád Pavla Kuchaře ve druhém oblouku, jelikož pražský junior dostal sebe i motocykl z oválu včas.
Pavel Kuchař vypráví o svém pádu v rozjížďce s číslem osmnáct:
„Uklouzlo mi to v zatáčce v prvním kole. Aspoň jsem odtáh‘ motorku na trávu, aby se nemusela zastavovat jízda.“
Zatímco Ondřej Smetana měl jisté druhé místo na pódiu, Filip Hájek jen vyrovnal bodové saldo Daniela Klímy. Nebyl sám, Jaroslav Petrák vyhrál dvacátou jízdu a rozšířil počet účastníků rozjezdu o dnešní bronz. Filip Hájek v něm odstartoval Dle svého nejlepšího zvyku, avšak již v první zatáčce se venkem do čela přesunul Daniel Klíma. Jaroslav Petrák překypoval aktivitou až do posledního oblouku, zůstal však oním třetím vzadu. V tomto případě vlastně pátým, bráno řádky závěrečné výsledkové klasifikace.
Velká bitva malých motocyklů
Stopětadvacítky dnešní závodní pořad začaly a rozhodně se nemusely za své výkony stydět. Na úvod se prosadil Karel Průša. Již po startu první jízdy se usadil ve vedení před Petrem Markem. Jeho otec Pavel měl přitom starostí až nad hlavu. Jeden motor poslal k litomyšlskému Petru Schmiedovi na repasi, přitom řešil patálie s převodovkou a elektrickým okruhem za účinné pomoci Karla Průši staršího.
S páskou druhé jízdy letěl dopředu Oliver Schmid, nicméně v úvodním oblouku se prosadil Maksymilian Pawelczak a Plzeňan měl plné ruce práce s odrážením Štěpána Ševčíka. Karel Průša kontroval sólem v rozjížďce s číslem tři, na něž ryšavý Polák odpověděl hladkým primátem hned vzápětí.
Duel obou neporažených musela utnout rozjížďka s číslem pět. Vpředu byl Čech, Polák udeřil v první zatáčce a už létaly jiskry. Oba neporažení borci se zvedli z oválu nezraněni a Karel Průša při opakování zopakoval svůj brilantní start. Maksymilian Pawelczak útočil ze všech sil po celá tři kola, ale nakonec musel zaknihovat svou první letošní porážku.
V sedmé jízdě opět řádil od startu až do cíle, ale bod ztráty byl prostě bodem ztráty. Karel Průša však nechtěl odepsat vůbec nic. A když v rozjížďce s číslem osm zbavil vedení Matěje Frýzu již v první zatáčce, bylo o jeho vítězství rozhodnuto. Maksymilian Pawelczak skončil druhý, ale třetí místo stále zůstávalo ve hře.
Před poslední jízdou měl k němu nejblíže Matěj Frýza. Domácímu borci, jemuž po dovolenkovém úraze otce Jaroslava pomáhala Terezie Nádraská, hodně pomohl triumf v šesté jízdě. Ovšem rozjížďka s číslem devět všechno zamotala. Štěpán Ševčík pádil v čele pro tři body, zatímco Matěj Frýza marně hledal cestu před druhého Petra Marka.
Rozjezd v přeboru tak nebyl jediný, který dnes musel určit pořadí na stupních vítězů. V něm už Matěj Frýza nezaváhal. Navzdory wheelie po startu šel do vedení, které udržel, ačkoliv Štěpán Ševčík byl zvenčí první zatáčky hodně nepříjemný protivník.
Hlasy z depa
„Každej komplet je dobrej závod,“ vyprávěl Hynek Štichauer. „Šly mi starty, chtěl jsem vyzkoušet na září, jestli se sem vlezu. Ale rozhod‘ jsem se, že letos tomu dám a budu závodit. Čenda Klíma jel moc krásně, kdo ví, kdyby mu nebouchla guma. Nebylo to tak rovný, jak to vypadalo, ale je to jedna z mála drah, kde se nedá jet čtyři kola pod plným. Musíš se tam trefit.“
„Dneska jsem si to užil,“ pochvaloval si Ondřej Smetana. „Dobře jsem si zajezdil, škoda ztracenejch bodů. Druhý je ale dobrý místo. Rozhodoval start, snažil jsem to dohánět. Dal jsem to Hynkovi na lajnu, nestih‘ jsem to, on měl takovou rychlost.“
„Jel jsem anlasku, co mi zbyla po Grand Prix,“ vracel se Daniel Klíma ke svému úvodnímu defektu. „Úplně se roztrhla, jak je vzorek. S Hynkem jsem to zkoušel po venku, on mi zavřel cestu a já si musel klapnout.“
„Bylo to dobrý,“ bilancoval Filip Hájek. „Jen kdybych nezkazil jízdu, nemusel bejt rozjezd. Vlít‘ jsem do zatáčky, tam to nezvlád‘ a přetočil se. V rozjezdu jsem dobře odfáral, ale jel jsem po tvrdým a Čenda po venku vystřelil dopředu jako ďábel. Ale jinak pěkný závody.“
„Úplně na hovno,“ mračil se Jaroslav Petrák. „Docela hezký, akorát jsem si to celý zkazil. Kdybych neměl problémy… Po první jízdě jsem dojel na měkký gumě. Vyměnil jsem ventilek, zase nová guma a ve třetí jízdě mi popraskaly dráty. A to sedíš jako na koze, jak to poskakuje. A neměl jsem taky na toho Filipa bejt tak měkkej. Sere mě, že není bedna.“
„Dneska dobrý,“ byl Jan Jeníček spokojený. „Nejvíc bodů, co jsem na pětistovce kdy měl. Dráha zezačátku těžká, potom dobrý, už to bylo tvrdý.“
„Jsem spokojenej,“ usmíval se Václav Kvěch. „Závodění bylo. Od pádu v Kopřivnici jsem na tom neseděl, tak dobrý. Vyhrál jsem i jízdu. Akorát ty starty nevycházely, snažil jsem se to dohnat v jízdě.“
„Dneska to bylo dobrý,“ svěřoval se Daniel Šilhán. „Na extralize ve středu jsem byl nasranej, dneska jsem to zlepšil. O starty. Jezdilo se mi lehce, není to jako na začátku sezóny. Měl jsem pár soubojů.“
„Určitě ne podle mý představy,“ reagoval Pavel Kuchař na otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo. „Očekával jsem od toho víc, ale jsou to zkušenosti. Dělal jsem strašně moc chyby, nejsem vyjezděnej, jak bych chtěl, kvůli Grand Prix moc tréninků nebylo. Jel jsem závod po dvou tejdnech a nedopadlo to, jak bych chtěl.“
1. Hynek Štichauer, Pardubice
3 3 3 3 3
15
2. Ondřej Smetana, Praha
3 2 2 3 3
13
3. Daniel Klíma, Praha
E 3 3 3 2
11+3
4. Filip Hájek, Praha
3 1 2 3 2
11+2
5. Jaroslav Petrák, Pardubice
2 3 1 2 3
11+1
6. Jan Jeníček, Pardubice
2 2 0 2 3
9
7. Václav Kvěch, Plzeň
2 1 3 2 1
9
8. Daniel Šilhán, Pardubice
1 3 1 2 2
9
9. Pavel Kuchař, Praha
3 0 3 1 F
7
10. Vojtěch Zamazal, Slaný
2 1 0 1 1
5
11. Jakub Exler, Praha
0 0 2 0 2
4
12. Bruno Belan, Slaný
1 X 2 0 1
4
13. Michal Baštecký, Praha
1 0 1 1 1
4
14. Jan Hlačina, Pardubice (250 ccm)
0 2 0 1 0
3
15. Milan Dobiáš, Slaný
0 2 1 – –
3
16. Matouš Kameník, Divišov (250 ccm)
1 1 0 F –
2
Maksymilian Pawelczak, Karel Průša a Matěj Frýza na pódiu
Slaný – 24. července
Polská amatérská série Gropex Amateur Speedway Cup prvně zavítala do Slaného. Závodníci, mezi nimiž nechyběl ani hnězdenský kouč Blažej Skrzeszewski, byli rozděleni do čtyř skupin dle výkonnosti a své plochodrážní minulosti. V elitní Platinum neměl konkurenci Sjoerd Rozenberg a hned za ním se umístil Martin Švestka.
Martin Švestka skončil druhý ve skupině Platinum
Platinum:
1. Sjoerd Rozenberg, NL
3 3 3 3 3 3
18
2. Martin Švestka, CZ
3 2 2 3 1 1
12
3. Tomasz Olczak, AKŽ Speedway Ostrow
2 1 2 2 2 2
11
4. Rene Wojtaszyk, D
1 1 1 1 2 –
6
5. Christian Endrich, D
DNR
Gold:
1. Ruben Rozenberg, NL
3 3 3 3 3 2
17
2. Mateusz Durkowiak, AKŽ Rawicz
2 2 2 3 3 3
15
3. Fabian Stawinski, AKŽ Spartanie Wroclaw
3 X – 2 2 1
8
4. Pawel Wojcik, AKŽ Rawicz
1 X 2 1 2 1
7
5. Jaroslaw Bawlowicz, Choragan Riders Zielnoa Gora
