Mlčechvosty – 4. ledna
Od října 1990 se v Divišově pravidelně opět závodí na ploché dráze. Uplynulá dekáda přinesla stadiónu malou dráhu. Později byla předělána a nakonec v symbióze s ní vyrostl ještě jeden, o něco delší mini ovál. Nyní vznikne ještě jedna trať, což má na svědomí Pavol Pučko. Český Mr. Flat Track má totiž se svou disciplínou nemalé ambice.
Dokladem je rekordních jedenáct závodů mistrovství republiky ve flat tracku. „Pořadatelé o nás mají zájem, nejsme už nechtění,“ usmívá se Pavol Pučko, přičemž nevyvrací argument, že za pořadatelstvím stojí také startovné, které flat trackeři na rozdíl od plochodrážníků platí. „Pracovali jsme na tom, aby v kalendáři byla jak dlouhá dráha, tak krátká i tourist trophy, ať je mistr nejkompletnější.“
Tourist Trophy přináší závodění na techničtější trati než je plochodrážní ovál. „Loni se stalo, že se mistrovství světa v Itálii jelo formou TT,“ přibližuje Pavol Pučko, co jej motivovalo ke stavbě takové dráhy rovněž u nás. „My jako Češi jsme se to dozvěděli tejden před. Všichni byli překvapení. Jediný, kdo to znal, jsem byl já, když jsem na tom jel v USA, a mechanik Tomáš Kolařík. V nový sezóně budou dvě té-téčka, přemýšlel jsem, aby to kluci měli najetý.“
A jak se dostal do hry divišovský stadión? „Pořadatelé se tomu vůbec nebránili,“ říká muž, který se po kariéře v motokrosu a na ploché dráze našel ve flat tracku, nyní kvůli zdravotním patáliím coby funkcionář. „Jeden den se udělá TT, druhý den ovál. V řádech taková možnost je. V motardech skončila třída Mitas, což jsou motokrosový gumy bez vzorků, Mitas je přestal dělat. Té-téčko by mohlo k flat tracku přitáhnout motarďáky nebo motokrosaře, co se nebojí sundat brzdu.“
Pro novou trať se využije stávající divišovský stadión. „Z oválu se zajede na malou dráhu, na tu větší,“ popisuje Pavol Pučko. „Strhne se tráva a dá se tam trošku hlíny. Malá dráha se pojede doprava a pak se závodníci vrátí zpátky na rovinku. Tím pádem bude i zatáčka doprava a pojede se i s přední brzdou. Obě plochodrážní zatáčky zůstanou, ale na rovince u depa se vjede dovnitř.“
Loňská extraliga začala dlouho, až v září. Trvala krátce, jen jeden kalendářní týden. Přinesla dramatické momenty, ale i několik statistických rarit. Jedno vítězství stačilo na titul, ale zároveň nepřineslo více než třetí místo. Přesně to se stalo Slanému. Po domácím triumfu přišla jen dvě třetí místa, a ačkoliv svěřenci Milana Macha dali dohromady nejvíce bodů z rozjížděk, mistrovských bodů měli o mistrovský bod méně než Pardubice a dvě než vítězná Praha.
Pohádka zářijového soumraku
„Extraliga byla loni nesmírně vyrovnaná,“ otáčí se Milan Mach za loňskou specifickou extraligovou kampaní. „A pro nás byla škoda, že jsme nedokázali navázat na skvělý výkon a výsledek z prvního závodu na naší dráze také v dalších utkáních.
Přitom ve Slaném bylo všechno úžasné. Když pořadatelé vyřešili všechny patálie, které je zaplavily jako záplavová vlna. Domácí suverénně vyhráli a zdálo se, že konečně ohnou paní Smůlu přes koleno, stáhnou jí spoďáry a naloží na holý zadek. Milan Mach musel devátý zářijový večer spát úžasně.
„Mně se po žádném závodě dobře nespí, protože ať se nám daří nebo ne, projíždím si ty závody s tužkou znovu a spát se mi ani nechce,“ nesouhlasí slánský kouč. „Jinak ten závod pro nás byla pohádka, Jakub Jamrog Patnáct bodů, Eda čtrnáct, Zdeněk Simota deset, Honza Macek tři. Slovy Cimrmana, lepší počasí jsme si nemohli přát (smích).“
Obrat v Liberci
Následující úterý přišel Liberec. Slaný se zamotal do boje o vítězství. Závod skončil rozptylem pouhých čtyř bodů mezi prvním a posledním. Jenže Slaný byl až třetí…
„V Liberci jsme nezačali špatně, ale pak se přestalo dařit Zděndovi Simotovi,“ konstatuje Milan Mach. „Kuba Jamrog taky nebyl stoprocentní, zranil se Honza Macek a všechno šlo do kopru. V celém závodě to jelo jenom Edovi Krčmářovi a nakonec jsme byli rádi za třetí místo.“
Z dramatu vytěžila nejvíce Markéta, která se vyhoupla na hrot tabulky. Jan Macek si zlomil klíční kost, proto si Milan Mach stáhnul z hostování nazpět Jakuba Valkoviče. Nebyla to pravá chvíle pozvat do sestavy druhého cizince? Ostatně mohl být už v Liberci, kam Slaný přijel bez náhradníka.
„O dalším, juniorském cizinci jsem neuvažoval,“ říká Milan Mach. „Za koho by mohl jet? Za Edu, za Kubu? A stavět ho místo Zdendy, když se mu nepovede jízda, se mi taky nechtělo. Naopak jsem chtěl, aby cítil moji důvěru, i když se mu nebude dařit podle svých i mých představ…“
A co na to historie?
poté, co se Plzeň na ligové scéně přestala angažovat, nejvíc extraligových sezón má na svém kontě trojice Praha, Pardubice a Slaný
Slaný byl součástí nejvyšší divize, ať již nesla jména první liga, či extraliga od roku 1968, nikoliv však souvisle – v letech 1985, 1989, 1990 a 1996 spadl do první ligy
s trojicí svých mistrovských titulů se Slaný drží na třetím místě historických tabulek za Pardubicemi a nepřekonatelnou Prahou – vyhrát domácí ligu se povedlo již pouze Plzni
Místo na plochou dráhu do supermarketů
Druhý den v Pardubicích vypadal závod téměř jako jednovaječné dvojče Liberce. Slaný opět vedl, zase však byl třetí. Těsně třetí. Středočeský klub měl sice nejvíce malých bodů, ale propadl se na třetí příčku tabulky.
„Joo,“ odtuší Milan Mach. „Pardubice byly podobné tomu Liberci pouze s tím rozdílem, že náš prapor tam držel jenom Jakub Jamrog, Edovi to tentokrát nejelo a k němu se přidal i Zdeněk. Pět bodů Jakuba Valkoviče bylo krásných, bohužel to stačilo opět jen na třetí místo.“
Naděje umírá poslední. Extraligu měl uzavřít poslední závod v Praze. Ovšem plukovník Prymula, který si ještě nezaskočil do vyšehradské restaurace, svými opatřením zatnul tipec nejen ploché dráze. Slaný zůstal třetí. Přitom, když se všechno vezme kolem a kolem, v Liberci ztratili na vítěze čtyři, v Pardubicích pět bodů, což odpovídá dvěma, třem podařeným rozjížďkám.
„V Praze, pokud by se jelo, se teoreticky dalo ještě něco změnit, ale nesmyslná vládní nařízení, kdy do supermarketů můžeš, ale sportovat nesmíš, sezónu odpískalo,“ konstatuje Milan Mach. „Škoda, slánští příznivci by si zasloužili zase nějaký ten titul, chodí jich u nás na závody nejvíc. Chtěli jsme se o něj pokusit také ve dvojicích, ale ty nakonec odnesl déšť. Tak snad za rok.“
Slaňáci v extralize:
konečné umístění:
třetí místo
Bilance výsledků v jednotlivých závodech:
vítězství
2.místo
3.místo
4.místo
Slaný
x
Liberec
x
Pardubice
x
celkem
1
2
Sestava:
SLA
LIB
PCE
TOT
average
9.9.
15.9.
16.9.
Jakub Jamrog, PL
15
11
13
39
2,60
Eduard Krčmář
14
12
8
34
2,27
Zdeněk Simota
10
5
2
17
1,13
Jakub Valkovič, SK
5
5
1,00
Jan Macek
3
1
4
0,40
Martin Málek
změna
kouč:
Milan Mach
x
x
x
Vítězné rozjížďky:
Eduard Krčmář
7
Slaný 4, Liberec 3
Jakub Jamrog
7
Slaný 5, Liberec 2
Zdeněk Simota
1
Slaný 1
Nedokončené jízdy:
pády:
Jan Macek (Liberec)
poruchy:
Zdeněk Simota (Pardubice – prasklá hadička přívodu metylu
Eduard Krčmář (Pardubice – ztráta výkonu motoru)
Foto: Karel Herman, Pavel Fišer, Kiril Ianatchkov a Petr Čunek
Pardubice – 2. ledna
Pakliže nepřipadne na víkend, je poslední den kalendářního roku pracovní. Pro sportovní komisi ploché dráhy jim dozajista byl, protože světlo světa spatřil předběžný kalendář ploché dráhy pro letošní rok. Definitivně by měl být potvrzen do 12. ledna. V průběhu prvního měsíce budou doplněny i termíny soutěží družstev. Samozřejmě poslední slovo bude mít aktuální vývoj koronavirové nákazy a samozřejmě opatření naší levicové vlády.
Česká Třebová – 1. ledna
Jak na Nový rok, tak po celý rok! Proto nechme silvestrovská šprťouchlata přece jenom stranou ve prospěch serióznosti. Jménem celého redakčního týmu magazínu speedwayA-Z proto pozvedávám číši skvělého sektu od moravského vinařství Vajbar. A přeji Vám všem nejen obligátní zdraví, štěstí a pohodu, nýbrž rovněž světlo na konci každého tunelu.