Pardubice – 30. listopadu
Česká republika se po druhé vlně koronaviru opět volně nadechne ve čtvrtek, pakliže vláda své rozhodnutí ve středu večer nezmění. Nicméně na scéně ledové ploché dráhy není nic jasné. Minulou středu FIM spolu se švédskou federací SVEMO a místním organizátorem zrušila kvalifikační kolo světového šampionátu v Örnsköldsviku. Jisté je mistrovství Evropy v Tomaszi Mazowieckem, které se však ze svého mikulášského termínu přesouvá až na neděli 13. prosince. České ledy se prozatím neplánují.
„Mistrovství světa je zatím totálně na vodě,“ povzdechne si Petr Moravec. „Švédsko závod zrušilo. Do Ruska je problém s cestou, tedy spíše s karanténou, Němci už zrušili Inzell a Berlín při situaci v Německu obdivuji, protože to chce hodně pevné nervy. Samozřejmě FIM umí i jezdce přímo nasadit, ale zatím nebylo nikde nic oficiálně vyřčeno. Takže je to pouze domněnka. ME se jede v neděli 13. prosince od sedmnácti hodin. Přenáší jej polská televize, kanál, který je partnerem ekstraligy. Takže stream bude k vidění i u nás.“
Přelom listopadu a prosince dříve přinášel tradičně pracovní kalendář českých ledů, jehož dlátem se posléze staly mrazy. „Česká republika není zatím naplánovaná,“ reaguje předseda sportovní komise. „Plánovat něco bez vidiny divácké účasti, je pro pořadatele hrůzná představa a já se nedivím. Konečně jsem si omezení diváků prožil letos až dost. Naštěstí jsou to lidé akceschopní, a když bude možnost, jsou schopni se domluvit během jediného dne.“
Pardubice – 29. listopadu
Naší plochodrážní lize táhne na sedmdesátku. Za svou existenci napsala mnoho dramatických příběhů a zajistila statistikům spoustu témat. Ještě nikdy se však nestalo, aby obhájce mistrovského titulu skončil poslední. Natož aby se v další sezóně zase vrátil na trůn nazpět. I když nešťastná sezóna se dvěma dvacítkami v letopočtu se v tomto ohledu o primát postarat mohla. Pardubickou Zlatou přilbu dělil od nakreslení takové dokonalé sinusovky jeden jediný tabulkový bod.
Nakumulované problémy
Přesto se Pardubice odrazily od loňského dna a ozdobily se stříbrnými medailemi. Ještě zkraje září, kdy extraliga začínala ve Slaném, by si na takový výsledek nevsadil ani Lubomír Vozár. Václav Milík musel ve stejný den hájit barvy polského Rybniku a na přesun v kalendáři již bylo příliš pozdě. Aby smůly nebylo málo, motor motocyklu Jaroslava Petráka neměl tak statečné srdce jako jeho majitel.
A řekl dost již ve druhé sérii. Daniel Šilhán byl třetím týdnem na marodce se zlomenou rukou. Klub si musel ze slánské soupisky půjčovat Jakuba Valkoviče, aby naplnil pravidlo o povinném juniorovi v sestavě, byť za využití nového reglementu o pozvání druhého cizince. Bez náhradníka, jenž by nahradil Jaroslava Petráka, si Lubomír Vozár však do svého programu mohl ve dvou jízdách napsat rovnou dvě vypasené nuly.
„Co se dá hodnotit?“ opáčí pardubický kouč, když se jej zeptáte na jeho skok v tabulce oproti loňské sezóně. „Škoda, moh‘ být ještě jeden závod v Praze. Smůla, že jsme ve Slaným neměli Vaška a Jardovi odešla motorka. Ještě se nám zranil Dan, to byla další věc. Potom se Slaným zranil Jan Macek a oni si stáhli zpátky Jakuba Valkoviče.“
Chybějící bod v jízdě i v tabulce
Navzdory problémům se však Pardubice ve Slaném vešly na stupně vítězů, byť na jejich nejnižší stupínek. Vedle Hynka Štichauera se skvěle prezentoval také Andrzej Lebeděvs, který se v české lize objevil vůbec poprvé.
„Měl zájem už loni,“ komentuje jeho angažmá Lubomír Vozár. „Letos jezdil s Vaškem Milíkem v Rybniku, tak se jeho účast dohodla. Bylo to dobrý. Akorát ty poslední rozjížďky mu nevycházely (smích). V Liberci a v Pardubicích taky.“
Copak závod ve Svítkově měli Pardubičané vyhraný již po rozjížďce s číslem devatenáct. Ale Liberec… Matias Nielsen se těsně před Lotyšem prohnal metou dvacáté jízdy a vynutil si tak rozjezd své Markéty s východočeským klubem o vítězství. V něm Jan Kvěch přelstil Václava Milíka. Kdyby Andrzej Lebeděvs své třetí místo před dánským Pražanem udržel, dnes by Pardubice byly mistry republiky. Měly by v tabulce o jeden bod více než Markéta.
„Nebo kdybychom vyhráli rozjezd…“ zasní se Lubomír Vozár. „Ale to je vždycky to ‚kdyby‘. Každý rok je něco jiného, co bude příště se neví. Záleží, jak se bude pokračovat s kovidem. V Pardubicích jsme začaly trénovat. Tréninky se dělaly i na směny po šesti lidech a odjezdili jsme všechno kromě MACECu.“
A co na to historie?
AMK ZP Pardubice je účastníkem extraligy nepřetržitě od sezóny 1972, v čemž ji může konkurovat pouze Praha, které v nejvyšší divizi nechyběla nikdy. Pravda, v říjnu 2006 Východočeši vypadli po baráži se Mšenem, ale po šetření antidopingové komise závod skončil remízou a extraliga byla rozšířena na pět družstev.
Pardubice se svého prvního titulu dočkaly jako třetí klub v pořadí po Praze a Slaném roku 1978. Od té doby získaly celkem třináct zlatých medailí, což je v historickém žebříčku staví na druhé místo za Prahu. Z něho je ještě dlouho žádný konkurent nevystrnadí, jelikož o třetí místo se dělí Slaný a Mšeno se třemi triumfy.
Jeden bod je sice proklatě málo, ale v konečném důsledku má velkou váhu. A nemusí být ani tabulkový, o nějž letos Pardubice extraligu prohrály, ale i ten z rozjížďky. Přesně ten měla v sezóně 1984 Plzeň navíc nad Slaným a zachránila se, zatímco středočeský celek se zřítil do první ligy.
V extralize 2020 jsou Pardubice jediným týmem, který se umístil na všech třech stupíncích pódia jednotlivých závodů.
Nedokončená soutěž
Extraliga pokračovala rovnou z chodu a den po Liberci se zastavila ve Svítkově. Na své domácí trati sehrál bílý koník úlohu suveréna. V průběžné tabulce se nalepil těsně na Prahu. Říjnové vyvrcholení na Markétě slibovalo skvělou podívanou. O to větší, že ani Milan Mach ještě nestahoval kalhoty, byť na svůj slánský triumf nenavázal. A po pódiu pošilhával rovněž INTERTEAM.
„V Pardubicích jsme vyhráli,“ říká Lubomír Vozár. „V Praze to mohlo bejt zajímavé. Chyběl by jim zraněný Jan Kvěch, ale asi by si pozvali cizince.“
Vládní antikoronavirové restrikce však zastavily veškeré dění na našich oválech, sotva se Jason Doyle prohnal vítězně metou velkého finále Zlaté přilby. Zmražená zůstala také extraligová tabulka na čele s Prahou. Pardubice od ní dělil jediný bod.
„Stříbro je lepší než čtvrté místo,“ připomíná Lubomír Vozár loňský rok. „Tamto byla divná sezóna, chyběl nám Vašek. A šlo to jedno s druhým.“
Pardubičané v extralize:
konečné umístění:
vicemistři
Bilance výsledků v jednotlivých závodech:
vítězství
2.místo
3.místo
4.místo
Slaný
x
Liberec
x
Pardubice
x
celkem
1
1
1
Sestava:
SLA
LIB
PCE
TOT
average
9.9.
15.9.
16.9.
Václav Milík
14+2
14
28+2
2,80
Andrzej Lebeděvs, LAT
12
11
9
32
2,13
Hynek Štichauer
10
6
9
25
1,67
Jakub Valkovič, SK – Slaný
4
2
6
0,60
Jaroslav Petrák
1
DNR
DNR
1
0,50
Pavel Kuchař, Praha
1
1
0,20
kouč:
Lubomír Vozár
x
x
x
Vítězné rozjížďky:
Václav Milík
8
Liberec 4, Pardubice 4
Andrzej Lebeděvs
7
Slaný 2, Liberec 3, Pardubice 2
Hynek Štichauer
1
Pardubice 1
Poznámka: Hynek Štichauer vyhrál ve Slaném rozjížďku s číslem jedna, která však byla anulována a uskutečněna znovu
Nasazení jako žolík:
Hynek Štichauer
Slaný – 4 body
Nedokončené jízdy:
poruchy:
Jaroslav Petrák (Slaný – prasklé vahadlo ventilu)
Pavel Kuchař (Pardubice – zadřený motor)
Andrzej Lebeděvs (Pardubice – prasklý sekundární řetěz)
Poznámka: Jakub Valkovič upadl v Liberci, jízda však byla opakována i s ním, v Pardubicích za kolizi s ním pykal diskvalifikací Daniel Klíma
Žarnovica – 28. novembra
Desiata sezóna Speedway Clubu Žarnovica mala vyzerať trochu inak. Aj napriek celosvetovej pandémii Covid 19 nehodil klub flintu do žita a popasoval sa s rôznymi obmedzeniami, čoho výsledkom bolo päť pretekov a medzi nimi finále Európskeho pohára do 19 rokov s prívlastkom jediného významného podujatia v rámci celej slovenskej motoristickej sezóny AD 2020. Aj napriek tomu si na to hlavné musia slovenskí fanúšikovia chvíľu počkať.
Plné hotely, nedokončená tribúna
Grand Prix Challenge 2020 malo byť akousi výstavnou skriňou slovenskej plochej dráhy a organizátorským maximom Speedway Clubu Žarnovica. Keď sa situácia okolo šírenia koronavírusu zhoršovala a prísne opatrenia v podstate na začiatku sezóny 2020 zabránili jej rozbehnutiu, bola časť propagácie týchto veľkých pretekov rozbehnutá a prvá várka tisíc plagátov a niekoľkotisíc letákov aj vytlačená.
Hotely v širšom okolí Žarnovice boli prakticky už obsadené od začiatku roka a to sa ešte nerozbehol ani predpredaj vstupeniek, s ktorým klub musel čakať najmä pre rekonštrukciu hlavnej tribúny a plánovanú rekonštrukciu veľkej tribúny, o ktorých plánoch, napríklad rozostavenia miest na sedenie a ich počtu, nevedel ani zhotoviteľ.
A práve to sa natiahlo, keď síce hlavná tribúna už bola daná do užívania na prvé preteky 1. júla jej majiteľom – Mestom Žarnovica, no práce na veľkej tribúne meškali vyše polroka a rozbehli sa až koncom septembra.
Zo Žarnovice do Goričanu
Po známom spáde udalostí, nakoniec SC Žarnovica musel vycúvať od organizácie GP Challenge, keď síce ústredný krízový štáb SR povolil už organizáciu podujatí, no zo dňa na deň sa menili pravidlá a opatrenia a nik si nebol istý čo bude o týždeň.
Najprv to bola možnosť mať 500 ľudí na podujatiach, potom 1000, potom polovičná kapacita miest na sedenie… Až nakoniec opäť úplný zákaz podujatí. GP Challenge sa preto podujal zorganizovať opäť chorvátsky Goričan, pričom sa to mohlo pochopiť aj ako dôstojná rozlúčka posledného plochodrážneho Mohykána Juricu Pavlica, ktorý po sezóne ako posledný zo svojich krajanov zavesil kombinézu na klinec.
Goričan bol síce svedkom významných pretekov, no v atmosfére neistoty a s nasadením 16 pretekárov zo 16 krajín, to skôr zodpovedalo kvalifikačnému kolu kvalifikácie do GP.
Nádej umiera posledná
Žarnovickí organizátori sa spoločne s fanúšikmi nevzdávali nádeje, že GP Challenge nestratia z dohľadu a o rok, či dva bude pridelené opäť do Žarnovice. Nádej vzbudzoval aj model FIM Europe, ktorá sa rozhodla prideliť šampionáty rovnakým organizátorom ako v roku 2020 ak o ne majú záujem.
Nakoniec sa k takému kroku rozhodla aj FIM a Speedway Club Žarnovica na to bez váhania prikývol. A tak plochodrážny svet obletela informácia, že preteky pretekov sa uskutočnia na jedinom slovenskom plochodrážnom štadióne, ktorý sa síce oficiálne volá Mestský športový areál, ale plochodrážny mu viac sekne.
Eufória síce nebola taká ako pred rokom, veď predsa sa to trošku očakávalo, no pre fanúšikov to je skvelá správa, ktorá ich prebrala pred zimnou uhorkovou sezónou a naladila na rok 2021.
Koniec šialenstva?
Samozrejme, po skúsenostiach s práve skončenou sezónou, vládne aj v klube triezva nálada, veď nikto nevie ako sa situácia okolo Covidu 19 a opatrení s ním spojených bude vyvíjať. Ostáva dúfať, že toto šialenstvo nebude trvať dlho, respektíve neprežije zimu, či skorú jar. Veď to by znamenalo problémy nielen pre žarnovickú plochú dráhu, ale keď sa už pohybujeme v športovom prostredí, tak pre celý športový svet.
Netreba zabudnúť
Dôležité pre túto chvíľu je, zobrať kalendár, nájsť dátum 21. augusta a zakrúžkovať si ho červenou farbou. Prispôsobiť tomu dovolenku, prácu, rodinné udalosti a oslavy, vlastne všetko to, čo robia pravidelne plochodrážni organizátori, a v ten deň prísť na žarnovický štadión fandiť tým najlepším pretekárom na svete v boji o účasť do Grand Prix 2022.
Církvice – 27. listopadu
Po dvou letech se Josef Franc vrací do polské ligy. Včera německý klub Wolfe Wittstock oznámil svůj podpis s českým exšampiónem na starty ve druhé polské lize. V ní se Josef Franc objevil naposledy v sezóně 2018, kdy posílil sestavu jiných Vlků, z Krosna. Zároveň vytvořil zajímavý rekord. Je totiž plochodrážníkem, který v lize našich severních sousedů hájil barvy klubů ze čtyř zemí. Vedle současného z Německa a řady polských závodil roku 2014 za lotyšský Daugavpils a v sezóně 2007 za pražskou Markétu.
Ve věku šedesáti sedmi let včera tento svět opustil Zenon Plech, asi nejlepší polský plochodrážník, který se nikdy nestal mistrem světa. Ovšem stará moudrost praví, že velikost jedince se posuzuje podle toho, kdo byli jeho soupeři.
Zenon Plech se stal pětkrát mistrem Polska, vlastnil dvě bronzové medaile z mistrovství světa družstev. V mistrovství světa jednotlivců z osmi účastí ve světovém finále byl jednou třetí (1973) a jednou skončil těsně pod stupněm nejvyšším se stříbrem (1979).
V třiasedmdesátém ho předběhl jeho rodák, letos zesnuvší Jerzy Szczakiel, pak slavný Ivan Mauger. Ve světovém finále Zenon Plech dokázal porazit Ole Olsena, Michaela Lee, Kelly Morana, Edwarda Jancarze a řadu dalších.
Byl hvězdou ve zlaté éře ploché dráhy, ale zůstal skromný. Potkával jsem ho na závodech SGP v Polsku a pokaždé jsem si šel popovídat. Neznal mě, ale vždy mi věnoval pár minut, stejně jako ostatním fanouškům.
Jablonec nad Nisou – 25. listopadu
Smůla Daniela Šilhána se táhne jako nudný nekonečný televizní sitcom. Už tak proklatě krátkou sezónu nuceně ukončil na konci srpna, kdy si při tréninku na Markétě zlomil ruku. Kosti však nesrostly optimálně a tak jej čeká další operace. Primář Tomáš Brož mu ji domluvil v pražské Thomayerově nemocnici, kam junior pardubické Zlaté přilby nastupuje ve čtvrtek 3. prosince. Za všechny čtenáře magazínu speedwayA-Z přejeme rychlé uzdravení!