Rozkaz zněl jasně. Nová opatření v boji proti covidu oznamuje zdravotnický rezort zásadně vždycky ve středu. Přesto Roman Prymula je ohlásil až na minulý pátek. Nakonec je zveřejnil již ve čtvrtek, ačkoliv některá drakonická omezení začala platit již od půlnoci. Na jiná plukovník zapomněl, takže kupříkladu zoologické zahrady lákaly na víkendové programy marně. Za nouzového stavu není pochopitelně na plochodrážní závody u nás ani pomyšlení. Ke všemu premiér a ministr zdravotnictví se předhánějí ve výhružkách o ještě tvrdších krocích, v čemž si s nimi nezadá ani prezident. Není tedy vyloučeno, že sezóna již skončila Zlatou přilbou. V zahraničí však naši borci startují. V Ostseepokal chyběli, ale při vyvrcholení polských soutěží nikoliv.
Eduard Krčmář uzavřel úspěšnou sezónu v Polsku
Jan Kvěch byl v Polsku již ve středu a čekal jej trénink. Jak čtenáři magazínu speedwayA-Z již vědí, jeho ostrá premiéra s vestou Zielonej Gory nedopadla šťastně. Při svém prvním výjezdu na ovál v rozjížďce s číslem pět upadl a zlomil si klíční kost.
Kvůli nebezpečné dráze ukončil první kolo play-off o bronz rozhodčí již po dvanácti jízdách za stavu 37:32. Martin Vaculík inkasoval šest bodů (3 3 0). Při nedělní odvetě však nepoznal hořkost porážky a inkasoval gigantických osmnáct bodů (3 3 3 3 3 3). Přesto Wroclaw doma vyhrála 50:40 a díky celkovému součtu skóre 82:77 připadl bronz právě jí. Titul získalo Lezsno. V pátek sice opouštělo Gorzow s těsnou prohrou 46:44, avšak včera doma své protivníky rozdrtilo 59:30.
V sobotu vyvrcholila také druhá polská liga. V Rawiczi se jelo bez diváků, protože se celá oblast dostala na červenou barvu kovidového semaforu. Deště posunuly začátek již na jedenáctou hodinu, přesto počasí dovolilo uskutečnit jen osm jízd. Krosno tady završilo svou triumfální sérii desátým triumfem, tentokrát v poměru 16:32. S plným počtem tabulkových bodů vyhrálo celou soutěž a postoupilo do první ligy. Eduard Krčmář tentokrát zaznamenal pět bodů se třemi bonusy (1 2 2).
Polské pódium si užil rovněž Martin Švestka. V neděli jel odložený mítink tamních amatérů v Gniezně. Ve skupině závodníků s licencí byl po základní části čtvrtý, poslední se šesti body (0 2 1 3). Ve finále však za sebou nechal Němce Christiana Endricha a spolu se Sjoerdem Rozenbergem a vítězným Maciejem Fajferem vykročil k slavnostnímu vyhlášení. Závodil také také Věroslav Kollert mladší s elektrickým motocyklem. který ovšem nebyl klasifikován.
Pardubice – 4. října
Okolo desáté nedělního dopoledne zívají pardubické bulváry prázdnotou. Od svítání je pošmourno, byť ranní déšť již zmizel v propadlišti meteorologických statistik. Ticho Palackého třídy prořízne zvuk dvojice motorkářů mířících do centra na strojích legendární značky Indian. Ačkoliv plakátovací plochy přetékají portréty politiků, kteří tentokrát své sliby určitě již myslí doopravdy, v jejich konkurenci se prosadí i stylizovaný obrázek Jasona Doyla pronásledovaného Václavem Milíkem. Zlatá přilba města Pardubice má kvůli redukovanému programu rozjížděk posunutý začátek o hodinu později a hlavní trofej se zatím může vystavovat na odiv ve výkladní skříní Lejhancova klenotnictví. Avšak jen do jedenácté!
Nedělní ráno na pardubické třídě Míru bylo pošmourné
Šedivé dopoledne
Zlatá přilba se vystavuje na odiv ve výkladní skříni Lejhancova klenotnictví
Již před válkou se Čeněk Lejhanec pravidelně chlubil svou zlatou přilbou kolemjdoucím při jejich korze Wilsonovou ulicí. Jeho vnuk Pavel, jenž krásnou trofej pro závod všech závodů, dodává opět od dvaadevadesátého, pokračuje v rodinné tradici. Jen ta ulice se v současnosti jmenuje třída Míru.
Převoz zlaté krasavice z klenotnictví na svítkovský stadión je malou slavností. Vedle motocyklů Indian členů IMRG Pardubice přitahují pozornost rovněž automobiloví veteráni. S bílou třicítkou aerovkou je tady Tomáš Jůza. Svého času vodil plochodrážní motocykly po oválech, dnes je známý spíše mezi veteránisty.
Tomáš Jůza se svým Aero 30
„Padesátka má už čtyřválec, je tedy delší,“ vysvětluje laikům rozdíl mezi svým vozem a modrým kabrioletem svého kamaráda. Přihlížejících není tolik. Na flamendry je již pozdě, obzvlášť uzavírají-li vládní opatření veškeré restaurace, hospody a bary již ve dvaadvacet hodin. Chybí zahraniční návštěvníci, Česká republika je v řadě zemí na červeném seznamu a ne každý si může po návštěvě pardubického plochodrážního svátku dovolit zůstat dva týdny v karanténě.
Zlatá přilba je nazpět ve výloze a Pavel Lejhanec zkouší motocykl Indian
Díky tomu se však na převoz zlaté přilby může přijít podívat malá plochodrážnice Štěpánka Nyklová se svými rodiči. Chtěli odjet již po Zlaté stuze, avšak přes improvizovanou burzu na internetových stránkách pardubického klubu sehnali vstupenky i na dnešek. Když pak na recepci Zlaté štiky poprosili o prodloužení pobytu na další noc, setkali se s vstřícným nadšením. Přitom jindy bývá šestačtyřicet pokojů tříhvězdičkového hotelu při pardubickém super víkendu dávno beznadějně vyprodaných.
Sluníčko přebírá vládu
Zlatá přilba města Pardubice 2020 ve své podstatě začíná právě teď
Malá ručička velkých hodin na Zelené bráně se však už tulí k jedenáctce. A ta velká je již na konci okruhu ke dvanáctce. Fádní záclonu šedivých mraků rozhrnuje sluníčko. Lidí na třídě Míru je stále více a více. Jsou ohleduplní, dávají si přednost při fotografování zlaté přilby, která si stále hoví na svém místě ve výkladní skříni. Pavel Lejhanec ji vyndává pouze jednou, aby se s ní potěšili pardubičtí indiáni.
Pavel Lejhanec pomáhá do vozu krásné blondýnce i své krásné trofeji
Ostatně Zdeněk Pohl v devětadvacátém dojel do cíle první Zlaté přilby za řidítky sedmsetpadesátky stejné značky. Mistr klenotnický ví o tradici své a sám usedne do sedla novodobého Indianu Scout. Jeho 1920 gramů krasavice vyrobená z ryzího stříbra se mezitím vrací nazpět do výlohy. Obdivuje ji i Matěj Kůs, který historii pardubických super závodů, ještě donedávna psal osobně. Dnes bude ve Svítkově jako divák na výletě, na nějž vzal i svou maminku Ivanu.
Sotva na hodinách naskočí jedenáctá, ve dveřích klenotnictví stane blonďatá slečna se zlatou přilbou na polštářku. Pavel Lejhanec ji doprovází k červené bugatce. Galantně jí pomáhá na místo vedle copaté řidičky. Ještě jednou vezme do rukou svůj klenot. A pak jej opatrně vrací do péče své společnice.
Za Australanem a dvěma sestřičkami
Nejledovanější posádka v nedělních Pardubicích
Obrázky jedinečné události tancují na displejích mobilů a tabletů, ukládají se na paměťové karty digitálních fotoaparátů i na kinofilmy těch starších kousků. Bugatti se svou dámskou posádkou je středem pozornosti. Ale to už se červený vůz dává do pohybu k Zelené bráně za indiánskou kavalérií. Za ní i ostatní automobily. Sám Pavel Lejhanec otevírá zlaté dveře Rolls-Royce a usedá vedle jeho šoféra.
Tvůrce zlaté trofeje usedá do zlaté limuzíny
Před Zelenou bránou kolona vykrouží půl kolečko o sto osmdesát stupňů doleva nazpět na třídu míru. Policejní motocykly ji modře vyblikávají nerušenou cestu až na svítkovský stadión. Sluníčko slibuje, že Zlatá přilba bude mít rovněž dnes svou pověstnou kliku na počasí. Vzduch na třídě Míru voní podzimem, ale i báječnou kávou, lívanci s javorovým sirupem a vídeňskými párečky, za což ovšem může blízká kavárna.
Zlatá přilba naposledy zamává Lejhancovu klenotnictví. A pak už ani nedutá, drží se rukou blonďaté slečny a opírá se o sklopené čelní sklo bugatky. Rozhlíží se po městě, určitě ji uchvátí funkcionalistická nádražní budova od Karla Řepy.
Zlatá přilba se loučí s Pardubicemi
Za chvilku pojede kolem dostihového závodiště, kde její prababičky celou tu slávu začaly. Ji samotnou budou ve Svítkově obdivovat dvě tisícovky šťastlivců, kteří schrastili lístky. Zatím netuší, že ji její tvůrce posadí na hlavu Jasona Doyla. A že se tak jednoho dne setká se svými dvěma staršími sestřičkami, aby jim vyprávěla, co je v Pardubicích nového.
Se Zlatou přilbou města Pardubic to však vezme zkrátka. Všechno je při starém. Jezdí se. A plochodrážní závod všech závodů má pořád zvuk.
Zielona Gora – 9. října
V nejbližších dnech jen čekal natřískaný program. Už ve středu trénoval v Zielonej Goře, protože se s číslem šestnáct postavil na start prvního z duelů s Wroclawí o extraligový bronz. Dnes jej měl závod v Lodži, v neděli odvetu finále play-off polské extraligy a v pondělí finále evropského šampionátu juniorů. Poté Speedway of Nations a další mítink v Maďarsku. Jenže včerejší rozjížďka s číslem pět na ovále, který sám sudí posléze uznal za příliš nebezpečný, otočila roztrhala závodnický diář Jana Kvěcha na maličké kousíčky.
„Ráno pršelo,“ líčí pád Jana Kvěch Filip Šitera, který pražského juniora doprovázel. „Dráha byla državější, už v první jízdě udělal Rohan Tungate traťový rekord. Honza jel dvě kola třetí, pak chytil kolej, kde Čugunov předtím zachytil Krakowiaka. Vyjel v posledním kole z prvního výjezdu, neujel ani půl metru, chytil hákem o nafukovačky, prakticky už stál v nulový rychlosti.“
Výsledkem se naneštěstí stala zlomená klíční kost a Jan Kvěch už nad ránem dorazil domů. V pondělí ho místo boje o evropský titul čeká vyšetření u pardubického primáře Tomáše Brože a nelze mu než popřát rychlé uzdravení.
Mezitím musí Filip Šitera přehodnotit své nominační plány. Nyní je jistě, že Speedway of Nations pojede Petr Chlupáč, který měl původně nastoupit s Josefem Francem v mistrovství Evropy dvojic. Kouč české reprezentace plánuje celou záležitost uzavřít během víkendu.
Štětí – 9. října
Uplynulé dvě sezóny zpestřily český termínový kalendář rovněž závody stopětadvacítek na rychlé dráze ve Štětí. Miloslav Čmejla plánoval jejich třetí ročník, při němž chtěl připomenout památku své dcery Martiny, na příští sobotu. Svou akci však musel odložit ještě před pátečním vyhlášením vládních omezení svobod obyvatel z titulu nouzového stavu, které plukovník Prymula nakonec přednesl již ve čtvrtek.
Závody ve Štětí se mohly konat příští rok zjara
Městský stadión ve Štětí samozřejmě nedisponuje regulárním plochodrážním oválem s licencí. Proto je bezpečnost na místě a ta obnáší přesun obrovského množství těžkých balíků slámy pár dnů předem. Zákaz sportovních akcí se dal předpokládat, z toho důvodu se Miloslav Čmejla právem obával zbytečné práce.
Přidaly se problémy se sponzory, jichž se dotkla ekonomická krize, a také se startovní listinou. Populární spíkr se však svých snů nevzdává jen tak. Je tedy možné, že se plochá dráha do Štětí vrátí příští rok zjara. Vyloučeny samozřejmě nejsou ani ledy v Račicích.
Praha – 8. října
Šedesát, sedmdesát mítinků během sezóny není nic v porovnání se Zlatou přilbou města Pardubic. Alespoň z úhlu pohledu běžného Čecha. Můžete vyhrávat jako na běžícím pásu, sbírat zlaté medaile kombajnem, ale bez úspěchu během závodu všech závodů jste vlastně no name. Ale pak to přijde. Stojíte na pódiu, a byť klenotnický mistr Pavel Lejhanec nasazuje svůj šperk na hlavu někoho jiného, jste národní celebritou. Hned o vás vědí i babičky a okamžitě se vynoří otázky. Kdo je ten klučina, co se svými vousy připomíná pohádkového čerta? Kvěch? Kvěch! Jo, toho znám, ale ten jezdil enduro. Jasně tohle je někdo jiný, vždyť před nějakými pětatřiceti lety, kdy Československo platilo ještě za favorita Šestidenní, nebyl ani na světě.
Po Žarnovici také Güstrow
Daniel Klíma, Jan Kvěch a Petr Chlupáč stojí na nejvyšším stupni vítězů v Güstrowě
Plochodrážním fandů není příběh Jana Kvěcha třeba připomínat. Nicméně nelze žasnout nad náhodou, která jej před šesti lety spolu s otcem a bratry zavála na malou Markétu na závod stopětadvacítek. A byť by Jaroslav Šůs už nenakreslil jediný výkres, za tenhle počin má nesmazatelný zápis v historii.
Letošní sezóna v podání pražského juniora měla svůj vrchol v Žarnovici, kdy v půli srpna obhájil postavení nejlepšího devatenáctiletého plochodrážníka starého kontinentu. Předminulý víkend spolu s Petrem Chlupáčem a Danielem Klímou na třetí pokus vyhrál rovněž evropský pohár dvojic do devatenácti let.
V Žarnovici v půli srpna Jan Kvěch obhájil svůj loňský primát v evropském poháru do devatenácti let
„Super, že se to podařilo,“ netají se Jan Kvěch. „Jedu v devatenáctkách poslední rok a mám double. Jsem rád, že se to povedlo. V Güstrowě trošku pršelo, ale měli zakrytou dráhu. Pak ji odkryli a ještě se kropilo.“
Triumf českého trojlístku byl o to dokonalejší, že nepodlehl žádnému ze svých rivalů vyjma Güstrowa, který ovšem závodil mimo oficiální klasifikaci. „Akorát s Němci jsme prohráli,“ doplňuje král evropské scény do devatenácti let. „Odstartovali na nás, znali to tam, jeli ideální stopu, nepodařilo se nám je předjet.“
Osmý s třinácti body
Minulé pondělí se Jan Kvěch po boku Josefa France měl postavit na start českého šampionátu dvojic. Jenže déšť byl rychlejší než plukovník Prymula, avšak jeho následky byly prakticky stejně zničující jako vládní opatření.
„Slaný se zrušil,“ povzdechne si Jan Kvěch nad vyhlídkou, kterou plochá dráha u nás letos ještě má. „Uvidíme, jestli se to odjede. Určitě by to byly pěkný závody. Uvidíme, jak říkám.“
Symbolické setkání v pátek večer – jak Marián Jirout a Jan Kvěch stáli na stupních vítězů Zlaté přilby
Pardubický super víkend však loterii vyhrál. Ekonom východočeského klubu si možná připadá jako Pyrrhos I. Épirejský po bitvě u Auscula. Ovšem tradice byla zachována a pořadatelé si zaslouží respekt. Jan Kvěch odjel všechny závody, pochopitelně kromě světového flat tracku.
„V pátek se dařilo celej‘ závod kromě semifinále,“ připomíná juniorské mistrovství světa, v němž po loňských výsledcích platil za favorita. „Tam jsem si vzal špatnou startovní pozici. Teď bych to udělal jinak. Ale ani z červený, ani z modrý bych taky nemusel odjet.“
Český reprezentant ovšem nehodil flintu do žita a proháněl Olega Michajlovse v naději, že mu sebere finálovou jízdu. „Když jsem se dostal na tvrdý, zjistil jsem, že kolej zakopali,“ vypráví. „Ještě v poslední zatáčce jsem to zkusil, ale spadnul jsem. Škoda, mrzelo mě to, až na semifinále dobrý.“
Mads Hansen, Jakub Miskowiak a Jan Kvěch stojí na stupních vítězů Zlaté stuhy
Závody s nadstavbovou části takové paradoxy přinášejí. Ačkoliv Jan Kvěch v základní části ztratil jen dva body, figuruje až na osmé příčce závěrečné klasifikace. Sedmý měl devět, devátý šest! Nicméně kromě medaile Jan Kvěch přišel i o lepší ranking stálých náhradníků Speedway Grand Prix 2021.
„Jsem sedmej‘ náhradník,“ zůstává skromný. „Ale jsem vůbec rád, že si na mě vzpomněli. Moh‘ jsem bejt vejš. Ale to je to kdyby, co nemá cenu řešit, co bude příští rok.“
Když nelze přelstít exmistra světa
Jan Kvěch na pódiu Zlaté přilby
Jakmile flat trackeři vyklidili závodní pole, ale především depo závodních motocyklů, začala Zlatá stuha. „Sobota byla trošku lepší,“ ujímá se Jan Kvěch opět role vypravěče. „Skončil jsem třetí. Nemohli jsme motorku dopasovat od startu. Ale na to, že jsem ani jednu jízdu neodjel, dobrý. Přemejšlel jsem a na nedli jsme překopali nastavení. A to mi sedlo suprově.“
Za poslední větu Jana Kvěcha by mohlo dát ruku do ohně nejen dva tisíce povolených lidí v ochozech, ale i zástup dalších u televizních obrazovek. Jak ve čtvrtfinále, tak v semifinále skončil třetí a stanul na startovním roštu se šesti nejlepšími.
„Z čtvrtfinále jsem postoupil, v semifinále se mi jedna jízda nepovedla,“ vrací se k neděli, během níž sluníčko poslalo šedivé mraky do defenzívy. „Trošku jsme změnili nastavení na motorce. Na druhou semifinálovou jízdu jsme dali menší rozetu, šli jsme o zub dolů. Ve finále jsme hejbli s předstihem, stáhli jsme ho dolů.“
Pardubický úspěch Jana Kvěcha si užili také fandové
A pak už konečně letěla páska vzhůru. „Finále bylo hlavně o startu,“ přemítá borec, který se o necelé dvě minuty později měl stát vůbec nejmladším závodníkem na pódiu Zlaté přilby vůbec. „Já se z třetího místa dostal na druhý. Ale Jason odstartoval a jel ideální stopu. Nedalo se na něj nic vymyslet.“
Další výzvy na obzoru
Uběhlo přesně 103,46 sekundy od startu, když se Jason Doyle prohnal cílem pro třetí blyštivou trofej v řadě za sebou. Stejně jako on vystřelil Jan Kvěch svou levačku vstříc publiku, které jej adorovalo minimálně úplně stejně jako vítězného Australana.
„Radoval jsem se,“ nezastírá Jan Kvěch. „Jel jsem první finále Zlatý přilby a byl jsem druhej‘. Byl jsem spokojenej‘. A konečně se mi povedlo překonat dědečka. Bylo to pěkný vyvrcholení víkendu.“
Jan Kvěch slaví pódium při Zlaté přilbě
Václav Kvěch starší totiž absolvoval Zlatou přilbu Československa v dvaašedesátém. Tehdy jako motokrosař postoupil do malého finále. Ačkoliv podmínky z před padesáti let nesnesou kritické srovnání se současností, vnuk Jan překonal rodinný rekord až minulou neděli.
Nicméně v zahraničí se plochodrážní kola točí i v koronavirové krizi. V Gdaňsku se koná juniorské mistrovství Evropy v Gdaňsku a na konci příštího týdne Jan Kvěch pojede buď Speedway of Nations či mistrovství Evropy dvojic.
„V pondělí je Evropa,“ uzavírá Jan Kvěch. „Další víkend bude taky nabitej’, nominace se pořeší. V Gdaňsku jsem jednou jel. Bylo to dobrý. Hlavně, aby to jelo i teďka v pondělí.“
Jan Kvěch má jeden víkend lepší než druhý
Foto: Karel Herman, Pavel Fišer, Mirek Horáček a Filip Šitera
Mladá Boleslav – 7. října
Tento pátek a příští pondělí. To jsou klíčová data pro plochodrážní fandy. Roman Prymula z pozice ministra zdravotnictví pozítří oznámí opatření, která budou pro naši zemi platit v dalších dnech. Plukovník neváhá bez bližšího vysvětlení skloňovat opatření v rodinách či dokonce lockdown, což může zatlouct poslední hřebík do rakve letošní plochodrážní sezóny, Filip Šitera v pondělí vysvětlí, kdo z Čechů pojede Speedway of Nations, a kdo evropský šampionát dvojic.
Zahrajte si na Filipa Šiteru:
Loading ...
Na pozici juniora Filip Šitera nasadil Petra Chlupáče a Jana Kvěcha
Londýnský promotér BSI dnes zveřejnil soupisky sedmi národních týmů, které se na konci příštího týdne střetnou v lublinském Speedway of Nations. Každý z manažerů mohl nominovat tři členy základní sestavy a dva juniory pro post náhradníka.
V českém případě jde o Eduarda Krčmáře, Václava Milíka, Josefa France, Jana Kvěcha a Petra Chlupáče. „Jedeš bojovat!“ vyhrkne Filip Šitera, aby se vyhnul uplatnění českého přísloví o hloupé otázce s odpovědí stejné kategorie. „Tuhle pětici jsem nasadil podle letošních výsledků.“
Na selfíčko při plzeňském vyhlášení mistrovství republiky jednotlivců v Plzni se vešli všichni – nicméně pro Speedway of Nations bude jeden z trojice Václav Milík, Eduard Krčmář a Josef Franc z kola ven
Pravda seniorské trojici se na klasických oválech povedlo prakticky všechno, na co sáhla. A pakliže ne, případní vyzývatelé by na misky vah mohli položit přece jen lehčí závaží. Pokud se týká juniorů, měl Filip Šitera přece jen těžší pozici. Jan Kvěch, Petr Chlupáč a Daniel Klíma jsou totiž trojice, na níž se investice v blízké budoucnosti vrátí. A tak rozhodly především zkušenosti.
Nicméně Filip Šitera má před sebou ještě jeden náročný rébus k řešení. Ze soupisky totiž musí vyndat jednoho seniora a jednoho juniora, aby určil definitivní podobu týmu pro Lublin. Navíc chce uspět i v evropském poháru dvojic, který se Speedway of Nations poněkud nešťastně koliduje.
„Ještě netuším,“ nemá český reprezentační kouč prozatím jasno. „Rozhodne se v pondělí. Oba dva závody se chceme ukázat, tak to musím promyslet.“
Širší kádry národních týmů pro Speedway of Nations – Lublin, 16. a 17. října:
Loading ...
