Slaný – 19. září
Chladné ráno na samém sklonku kalendářního léta se ještě nestačilo ohřát a David Hrbek měl po náladě. Jeho syn Dominik se totiž z tréninku vrátil s dírou v karteru. Naštěstí přátelé pomohli zápůjčkami svých motocyklů, takže předposlední kolo mistrovství republiky na krátkých drahách mohl odstartovat bez personálních ztrát. Vše nasvědčovalo, že dramatický mítink vyvrcholí ve finále A soubojem třech neporažených. Matěj Frýza zkompletoval dvanáctibodové maximum v rozjížďce s číslem sedmnáct, Vojtěch Šachl o jízdu později. Do cesty Adama Bednáře se však postavil Matouš Kameník. Jejich duel skončil v závěrečné zatáčce výletem z trati a diskvalifikací. Tři trojky však stejně Adama Bednáře poslaly do áčka. V jeho první zatáčce objel Matěje Frýzu, uhlídal za svými zády Vojtěcha Šachla a vedlo vítězství mohl slavit také titul. Na čele aktuální klasifikace má totiž tak obrovský náskok, že jej v úterní Praze již nikdo nemůže překonat.
Vojtěch Šachl, Adam Bednář a Matěj Frýza na stupních vítězů
Klasické drama stopětadvacítek na krátké dráze
Josef Černý (modrá) směřuje k vítězství před Tony Katrou a Štěpánem Ševčíkem
Důležitou podmínkou, aby se dnešní závod a potažmo i celý víkend nižších kubatur vůbec uskutečnil, bylo vrácení licence dráhy. Ta byla odebrána minulý týden, když souhrn nešťastných okolností prodloužil extraligu až do doby, v níž již mělo být dávno po všem. Celá kauza vyzněla pro středočeský klub dobře. Myši, které vklouzly do krabiček elektrických rozvodů, mohly mít jiný názor, ale jich se nikdo neptal.
Program na malé dráze odstartoval tréninkem se zpožděním nějakých dvaceti minut. Třináct závodníků se posléze pustilo do boje v předposledním závodě šampionátu republiky. Chyběl bohužel Antonín Pták, který si o tréninku v Plzni zlomil ruku.
Petr Marek (červená) tísní Adama Nejezchlebu (modrá)
Úvodním vítězem se stal Josef Černý. Triumfoval stylem start – cíl v rozjížďce s číslem jedna, v jejíž první zatáčce Tony Katra stihnul objet pouze Štěpána Ševčíka. Mnohem větší senzaci však vzápětí vzbudil Petr Marek. Také on se ve druhé jízdě dostal do čela hned po startu, avšak dokázal získat skalp nejen Josefa Novotného, ale také Adama Nejezchleby.
Přitom jej jeho kolega s písmenem CH na vestě nepřestával zasypávat jedním útokem za druhým. Možná byl i trošičku rychlejší, ale Petr Marek držel ideální stopu a získal skalp, jenž mu mohl náramně hodit. Ve třetí jízdě Matěj Frýza odvedl Mariána Jirouta. Hned na to Vojtěch Šachl předčil Matouše Kameníka a Dominika Hrbka, který si po fatální poruše svého motocyklu v tréninku musel půjčovat motocykly od svých protivníků. Sérii uzavřel Adam Bednář, který v páté jízdě porazil Karla Průšu.
Tarokující startovací zařízení představovalo pro Vojtěcha Šachla (bílá) jen malý problém – po restartu zvítězili před Josefem Novotným (červená) a Štěpánem Ševčíkem (modrá)
Po přestávce se ale situace začala zamotávat. Jako první svůj úvodní triumf dokázal zopakovat Vojtěch Šachů. Musel si však počkat, protože porucha startovacího zařízení mu dovolila triumfovat až po restartu. To se navíc na čele ocitnul Josef Novotný. Vojtěch Šachl za jeho zády vyčkával skoro celá dvě kola.
Ve druhé zatáčce toho druhého jej ale podjel, aby pro druhou půli základní části mohl počítat s šesti body. Nebyl ovšem sám. Adam Bednář v osmé jízdě před sebe nepustil Tonyho Katru, Matěj Frýza hned v další jízdě uhlídal dravečky Karla Průšu a Petra Marka.
Adam Bednář vodí Karla Průšu
O pětibodové pronásledovatele neměli nouzi. Ostatně již sedmá jízda, v níž Matouš Kameník vyzrál na Josefa Černého, vyprodukovala dva. Adam Nejezchleba byl třetí, když v desáté jízdě vyzrál na Dominika Hrbka. A tak dnešní stopětadvacítky na krátké dráze byly stejně dramatické jako kdykoliv jindy.
Dva rozjezdy po základní části
Matěj Frýza (červená) jezdí první před Karlem Průšou (bílá) a Petrem Markem (modrá)
Trojice pretendentů finále A krystalizovala ve třetí sérii. Vojtěch Šachl opanoval rozjížďku s číslem dvanáct, kde se však o drama postaral hlavně Josef Novotný. Nechal drama vygradovat v poslední zatáčce, v níž podjel druhého Josefa Černého. Na jeho devět bodů se ve čtrnácté jízdě dostal i Adam Bednář, který odvedl Petra Marka.
Adam Nejezchleba navzdory úvodní prohře s Petrem Markem nechtěl zůstat mimo hru o stupně vítězů. A bodejť by ano, když v desáté jízdě vyhrál před Dominikem Hrbkem. Avšak v rozjížďce s číslem patnáct nejenže neohrozil suverénního Matěje Frýzu, nýbrž ve druhé zatáčce podlehl i Matouši Kameníkovi. Divišovský borec jej podjel ve druhé zatáčce.
Josef Černý (červená) odráží Josefa Novotného (modrá)
Trojice suverénů na sebe nenarazila ani v poslední sérii. Všechno nasvědčovalo, že ani jeden z jejích členů neuhnul z vítězné dráhy. Matěj Frýza kraloval sedmnácté, Vojtěch Šachl osmnácté jízdě. Do rozjížďky s číslem dvacet však nejlépe odstartoval Matouš Kameník. Jenže Adam Bednář jeho vládu nehodlal akceptovat.
Celé kolo útočil, až ve druhé zatáčce oba vyjeli ven. Vrátili se nazpět na ovál, ale to už vedl Štěpán Ševčík. Plzeňský závodník byl nakonec jediný, kdo bral z dvacáté jízdě body. A to rovnou tři, zatímco druhý Adam Bednář a třetí Matouš Kameník byli diskvalifikováni.
Karel Průša (červená) vodí Adama Nejezchlebu, ale v cíli jej čeká diskvalifikace
Adam Bednář navzdory své smůle zůstal ve finále A, jelikož při srovnání se svým jmenovcem Nejezchlebou mohl nabídnout nejen devět bodů, ale především tři vítězství. Základní část ovšem nemohla být uzavřena bez dodatkových jízd. V té první si Josef Novotný a Petr Marek řekli o béčko, přičemž Josefa Černého poslali do finále C. Poté vyhrál Matouš Kameník a do céčka s ním šel i Karel Průša, zatímco na Tonyho Katru zbylo déčko.
Revanš paní Smůle
Matouš Kameník (bílá) vede rozjezd o béčko před Karlem Průšou (červená) a Tony Katrou (modrá)
Pořád finálových rozjížděk začal tak, že nezačal. Dominika Hrbka nechal jeho motor na holičkách již o tréninku. Během závodu si motocykly půjčoval. Do éčka sice nenastoupil, avšak vyfasoval tři technické body.
Nebýt vyjetí z trati, byl by Tony Katra mnohem výše. Revanšoval se alespoň vítězstvím ve finále D. Štěpán Ševčík se za jeho zády v první zatáčce dokázal posunout alespoň před Mariána Jirouta. Céčko přineslo triumf Matouši Kameníkovi. Josef Černý si zajistil druhé místo před Karlem Průšou, jemuž také chyběli vinou diskvalifikace body.
Adam Nejezchleba (modrá), Josef Novotný (červená) a Petr Marek (bílá) krátce po startu finále B
Ve finále B vyrazil Adam Nejezchleba napravit nepříliš podařený mítink. Avšak podobné aspirace živil také Josef Novotný. Nepustil před sebe Petra Marka, navíc v první zatáčce navedl svůj motocykl na vnitřní čáru. A vskutku se tudy dostal dopředu.
Nic nebylo jasné ani v áčku. Nejlepším startem slynul Matěj Frýza. V první zatáčce jej ovšem objel Adam Bednář, který toužil kopnout paní smůlu do její tlusté zadnice. Po postupu však toužil také Vojtěch Šachl. V nájezdu do druhého okruhu se jen mihnul po Plzeňanově pravici. Neváhal ohrožovat také vedoucího Adama Bednáře, ale v tomto případě zůstalo přání otcem myšlenky.
Souboj Adama Bednáře (bílá) a Matoušem Kameníkem (modrá) skončil vyjetím z trati a dvojitou diskvalifikací
E
D
C
B
A
TOT
1. Adam Bednář, Praha
3 3 3 L
6
15
2. Vojtěch Šachl, Chabařovice
3 3 3 3
4
16
3. Matěj Frýza, Plzeň
3 3 3 3
2
14
4. Josef Novotný, Pardubice
1 2 2 3
3
11
5. Adam Nejezchleba, Ch.
2 3 1 3
2
11
6. Petr Marek, Chabařovice
3 1 2 2
1
9
7. Matouš Kameník, Divišov
2 3 2 L
3
10
8. Josef Černý, Plzeň
3 2 1 2
2
10
9. Karel Průša, Slaný
2 2 3 L
1
8
10. Tony Katra, Slaný
2 2 3 L
3
10
11. Štěpán Ševčík, Plzeň
L 1 2 3
2
8
12. Marián Jirout, Pardubice
2 1 2 1
1
7
13. Dominik Hrbek, Pardubice
1 2 1 1
3
8
Poznámka: rozjezd o finále B – Josef Novotný, Petr Marek, Josef Černý; rozjezd o finále C – Matouš Kameník, Karel Průša, Tony Katra; Dominik Hrbek po fatální poruše motoru o tréninku absolvoval závod na vypůjčených motocyklech, ve finále E nestartoval a byly mu přiděleny technické body
Praha – 18. září
Bartosz Zmarzlik přijel na pražskou Markétu, dějiště páté letošní Speedway Grand Prix, popáté. Jeho historická bilance na této trati nebyla nikterak oslnivá, protože se na ní dostal pouze jednou do semifinále. Do něho se dostal také včera. Vyhrál jej před Taiem Wofindenem, trojnásobným pražským triumfátorem, když Jason Doyle a Leon Madsen byli diskvalifikováni za startovní přestupek. Pak přišlo finále. Bartosz Zmarzlik do jeho cíle přijel před Taiem Woffindenem, Martinem Vaculíkem a Emilem Sajfutdinovem a vrátil se do čela aktuální klasifikace.
Tai Woffinden, Bartosz Zmarzlik a Martin Vaculík na pražském pódiu
„Jsem velmi šťastný,“ netajil se vítěz po závodě. „Toto je poprvé, kdy jsem vyhrál v Praze. Pro mě je to velice hezké, protože předchozí kola byla problém. Nejvíce jsem tady skóroval osmi body. Ale dnes to byl speciální mítink. První dvě jízdy nebyly tak špatné. Pak jsem změnil nastavení a motorka nefungovala tak dobře. Nakonec se to zlepšilo a já jsem velmi šťastný. Rád bych poděkoval polským fanouškům a všem. Tohle vítězství bylo pro vás.“
Markéta má pověst korunovační katedrály, protože devět z jejích šestnácti posledních vítězů se na konci sezóny stalo mistry světa. „Uvidíme, co se stane,“ reagoval šťastný vítěz. „Je přede mnou hodně práce. Teď musím jít spát, zítra je další den.“
1. Bartosz Zmarzlik, PL
3 3 2 1 2 3 3
20
2. Tai Woffinden, GB
T 2 2 2 2 2 2
18
3. Martin Vaculík, SK
2 1 3 1 3 2 1
16
4. Emil Sajfutdinov, RUS
0 0 3 2 3 3 0
14
5. Fredrik Lindgren, S
1 3 1 3 0 1
12
6. Jason Doyle, AUS
2 3 3 2 ex
11
7. Artjom Laguta, RUS
2 2 3 3 3 0
13
8. Leon Madsen, DK
3 ex 0 3 3 ex
9
9. Max Fricke, AUS
1 2 2 2 1
8
10. Patryk Dudek, PL
3 2 0 2 0
7
11. Mikkel Michelsen, DK
2 3 1 0 1
6
12. Maciej Janowski, PL
3 1 1 1 T
5
13. Niels Kristian Iversen, DK
0 1 1 1 2
5
14. Matej Žagar, SLO
1 0 2 E 1
3
15. Antonio Lindbäck, S
0 1 0 0 1
2
16. Eduard Krčmář, CZ (res)
1 0
0
17. Václav Milík, CZ
0 0 E E 0
0
18. Jan Kvěch, CZ (res)
0
0
Aktuální pořadí šampionátu:
1. Bartosz Zmarzlik 79, 2. Fredrik Lindgren 78, 3. Tai Woffinden 71, 4. Maciej Janowski 62, 5. Leon Madsen 59, 6. Artjom Laguta 55, 7. Jason Doyle 53, 8. Martin Vaculík 51, 9. Emil Sajfutdinov 50, 10. Max Fricke 32, 11. Matej Žagar 30, 12. Niels-Kristian Iversen 28, 13. Mikkel Michelsen 24, 14. Patryk Dudek 23, 15. Gleb Čugunov 16, 16. Anders Thomsen 10, 17. Antonio Lindbäck 8, 18 Eduard Krčmář 1.
Slaný – 19. září
Nadcházející hodiny se nesou ve znamení dvou velkých cen České republiky, ale do centra pozornosti fanoušků se dostává rovněž Slaný. Středočeské královské město má před sebou již tradiční víkend nižších kubatur. Zítra a pozítří se zde pojedou rovnou čtyři závody.
Bruno Belan bude hájit slánské barvy ve dvěstěpadesátkách
Všechno odstartuje zítra dopoledne předposledním dílem českého šampionátu stopětadvacítek na krátké dráze. Odpoledne nastoupí kolibříci v tradičním mistrovství republiky své kubatury, které bude doprovázet mezinárodní závod dvěstěpadesátek. V neděli nad ránem vyvrcholí domácí šampionát téže kubatury v nevídaném mezinárodním aranžmá.
Současná hysterie spojená s čínskou chřipkou se negativně podepsala na startovních listinách. Němci nepojedou ani v zítřejším závodě družstev, který dostává stejnou podobu jako pardubické semifinále světových juniorských družstev, ale museli odvolat i svou účast ve stopětadvacítkách. Uzavřená hranice se Slovenskem nepropustí ani Juraje Šušku. Přitom Slovák v charakteristických červenobílých barvách vynechal z českého kalendáře pouze Liberec. A to jen proto, že nemohl vyřešit rébus svých motorů.
Vojtěch Šachl (červená) podjíždí Adama Bednáře (bílá)
Jinak z obvyklé společnosti nižších kubatur nechybí nikdo. Na čele jejich průběžných klasifikací se skví trojice suverénů. Adam Bednář vládne stopětadvacítkám na malých oválech, Vojtěch Šachl zase řádí na klasice. Jaroslav Vaníček opanoval PRO-TEC Speedway Mini Cup, nicméně v mistrovských soutěžích se soustředí na dvěstěpadesátky. Stojí krůček od titulu, ale zajímavá bude jeho konfrontace s Poláky a Dány. A to nejen pro něho, nýbrž i pro ostatní Čechy.
Bez sebemenšího patosu slánský víkend nabídne pohled do české plochodrážní budoucnosti. Vždyť Václav Milík, Eduard Krčmář a Jan Kvěch, kteří jsou součástí pražské Speedway Grand Prix, si své jméno udělali právě v nižších kubaturách.
Mariánské Lázně – 12. září
Coronavirus zaútočil i na Evropskou sérii veteránů. Nemoc se sice závodníkům vyhýbá, ale kvůli všemožným omezením se tak letos uskutečnil pouze jeden jediný závod v rámci EVLS, a to minulou sobotu v Mariánských Lázních.
Hubeňoučké startovní políčko…
Dvouventily: zleva Franz Greisel, Wolfgang Barth a Johan Last
První aktéry sobotního závodu přilákalo slunečné počasí již v pátek podvečer. Bohužel se nesešli v takovém počtu, na který jsme běžně v Mariánských Lázních zvyklí. Již předchozí týdny naznačovaly omezený počet jezdců z britských ostrovů, které by čekala nucená karanténa, na start se nepostavili ale ani jezdci z Dánska, jejichž vláda označila den před závody celou Českou republiku za rizikovou. Sešlo i ze startu Milana Moravce s vypůjčeným motocyklem od Vladimíra Višvádera. Hobík z Úhřetické Lhoty chce na dlouhé dráze získat nejprve větší zkušenosti při tréninku. Každopádně mu už Záhorákův stroj říká pane.
Na startu se tak sešlo pět čtyřventilů a devět dvouventilů, přičemž cesta závodem pro německého jezdce Petera Reitzla skončila již po tréninku. Po pádu naložil své motorky a zklamaný vyrazil alespoň sledovat své soupeře. Mezi diváky bychom našli i řadu dalších závodníků, které známe z veteránské série, neboť vzhledem k omezenému počtu závodů ani nepožádali o vydání licence pro letošní rok, ale závody si nechtěli nechat ujít.
…avšak skvělá podívaná
Čtyřventily: zleva Graema Brown, Ulrich Büschke, John Hartley a Reinhard Greisel
Po představení jezdců, kdy klasický nástup nahradilo čestné kolečko, mohly začít první boje. Vždy jednu jízdu čtyřventilů a dvě dvouventilů prokládal závod německého mistrovství čtyřkolek a speedkarts. Kromě odstoupení Johna Hartleyho v první jízdě a nenastoupení Wolfganga Hanselaka do osmé jízdy probíhaly základní jízdy bez problémů. Nicméně svou bojovností dokážou veteráni předčít i závodníky mladších generací a pro diváky je radost pohledět na jejich souboje.
Podobně to bylo i na startu finálí. Jediné komplikace se dotkly béčka dvouventilů, kam nenastoupil Manfred Giertz a John Wheatley byl vyloučen za najetí do pásky. Dvouventily opanoval Němec Wolfgang Barth, který neztratil během dne ani jeden bod, za ním skončil Holanďan Johan Last a na třetím místě se umístil nejstarší ze všech účastníků Franz Greisel z Německa.
Mariánské Lázně zažily skvělou sobotu
Také vítěz čtyřventilů Ulrich Büschke přijel z Německa a ani on během dne nepoznal porážku. Jemu dělali na stupních vítězů společnost dva Britové Graeme Brown a John Hartley. Kromě tradičních pohárů si vítěz odnesl také speciálně upečený dort s motivem veteránského motocyklu.
EVLS 2 (dvouventily):
TOT
B
A
1. Wolfgang Barth, D
5 5 5
15
1.
2. Johan Last, NL
4 5 4
13
2.
3. Franz Greisel, D
5 4 1
10
3.
4. Jürgen Jucknies, D
3 3 5
11
4.
5. Gerd Mauer, D
4 4 3
11
5.
6. Frank Ernst, D
2 2 4
8
1.
7. Wolfgang Henselak, D
1 1 –
2
2.
8. John Wheatley, GB
2 2 3
7
T
9. Manfred Giertz, D
3 3 2
8
–
EVLS 4 (čtyřventily):
1. Ulrich Büschke, D
5 5 5 5
20
2. Graeme Brown, GB
4 4 4 4
16
3. John Hartley, GB
E 3 3 3
9
4. Reinhard Greisel, D
3 2 2 2
9
Poznámka: Peter Reitzel (D) odstoupil po tréninkovém pádu
Pardubice – 16. září
Jeho tituly na ploché dráze, avšak také v orbě by rychle spočítal pouze super počítač. A tak si dnes nad ránem sedl do traktoru, aby zaskočil za traťmistra, a jal se připravit svítkovskou trať do podoby, která se drtivé většině účastníků třetího extraligového kola náramně zamlouvala. Pravda, jeho syn Václav měl v rozjížďce s číslem jedna možná opačný názor, když jej těžký převod nedostal po vylétnutí pásky rychle dopředu a kamínky z cejch jej tloukly přes prsty se sadismem španělských inkvizitorů. Litovat však mohli i ostatní. Marko Levišin nedojel ve stejné jízdě do cíle kvůli píchlé pneumatice. Zdeňku Simotovi vzápětí tekl metyl ven prasklou hadičkou, Daniel Klíma pykal za kolizi s Jakubem Valkovičem vyloučením a Pavel Kuchař zachránil Pardubicím bod, když se zadřeným motocyklem doběhl do cíle. V osmé jízdě prasknul Andrzeji Lebeděvsovi sekundární řetěz. A byť místo něj projel cílem jako první Matias Nielsen, tři body si nepřipsal. Byl totiž diskvalifikován za přejetí vnitřní čáry oběma koly. Ano, samozřejmě Tomáš Topinka žhavil drát spojující depo s věží rozhodčího, ale po krátké konverzaci dal Pavlu Váňovi za pravdu. A tak se to mlelo, mlelo a mlelo. Výsledkem byl úžasně vyrovnaný mítink, v němž celá si čtveřice manažerů mohla o taktické rezervě joker číst stejně jako pohádku o Jeníčkovi a Mařence. Rozhodovala poslední série. Václav Milík vyhrál devatenáctou jízdu, opakovanou kvůli pokusu startovacího zařízení o stávku. Sotva jej Jaroslav Kocek odmávnul šachovnicovou vlajkou, Lubomír Vozár si mohl oddechnout. Mise domácího vítězství byla splněna. Tomáš Topinka však narychlo hotovil Jana Kvěcha do rozjížďky s číslem dvacet místo původně nominovaného Matiase Nielsena. Pražský náhradník nezklamal a odvedl Daniela Bewleyho. Markéta tím pádem brala druhé místo a tři tabulkové body ji před říjnovým vyvrcholením udržely na čela. Slaný skončil třetí o jediný bod před INTERTEAMem.
Vyhlášení vítězů proběhlo opět dle pardubického stylu v depu, kam za závodníky přišli fanoušci
Šest, šest, šest a šest
Zdeněk Holub, Jiří Georgiev a Josef Franc jsou evidentně zaujati děním v pražských boxech
Letošní extraliga má vpravdě večerní charakter. Ve Slaném a částečně i včera v Liberci závody vyvrcholily za soumraku shodou nepříjemných okolností. Dnes v Pardubicích s umělým osvětlením šlo samozřejmě o plán. Nicméně diváky čekala stejně vzrušující podívaná jako v předchozích dvou kolech.
V osmnáct hodin, kdy její opona stoupala vzhůru, svítilo sluníčko, nicméně dusno jako v peci slibovalo pořádnou bouřku. Rozjížďka s číslem jedna přinesla šok domácí části publika. Dopředu pádil Josef Franc, jehož v prvním výjezdu podjel Jakub Jamrog. A Václav Milík trčel až za třetím Markem Levišinem, přičemž dostával hutné cejchy z dráhy, po níž ještě dopoledne jezdil jeho otec traktorem místo indisponovaného Františka Kaliny.
Václav Milík sděluje své dojmy z rozjížďky s číslem jedna:
„Měl jsem těžkej‘ převod, blbě to odjelo. Cejcha byla těžká, dostal jsem přes prsty, ale probil jsem se na druhý místo.“
Jakub Jamrog (modrá) vede rozjížďku s číslem jedna před Josefem Francem (bílá), Markem Levišinem (žlutá), zatímco Václav Milík (červená) ještě uzavírá řadu
Pardubický kapitán se přesto pral jako lev. V nájezdu do posledního kola si namířil pod Josefa France, který v úvodním výjezdu druhého okruhu přišel o druhé místo ve prospěch Marka Levišina. Ukrajinskému náhradníkovi INTERTEAMu nebyly dva body souzeny, protože po prázdné zadní pneumatice dojel pouze do poslední zatáčky.
Dvojka se Lubomíru Vozárovi náramně hodila už jen proto, že jeho tým neměl zrovna oslnivý. Rozjížďce s číslem dvě kraloval Zdeněk Simota. Ovšem pouze na začátek druhého okruhu, než mu prasklou hadičkou vytekl metyl. Vedení převzal Zdeněk Holub, který prve v úvodním oblouku objel Hynka Štichauera.
Zdeněk Holub (žlutá) v souboji s Hynkem Štichauerem (červená) a Matiasem Nielsenem (bílá)
Pardubický borec mu manévr bezprostředně oplatil, nicméně z obrovské mely třetího kola těžil maximum Zdeněk Holub. Ke všemu se v nájezdu do poslední zatáčky před Hynka Štichauera natlačil rovněž Matias Nielsen.
Petr Chlupáč patřil do tábora závodníků, kteří si dnes libovali nad dráhou. V juniorské jízdě báječně odstartoval, ale dříve než šachovnicovou vlajku viděl červená světla. Daniel Klíma totiž ve druhé zatáčce podjížděl Jakuba Valkoviče, který se po včerejším zranění Jana Macka vrátil do slánské sestavy.
Oba upadli a vyloučen byl Daniel Klíma. Repete opanoval opět Petr Chlupáč před Jakubem Valkovičem a Pavlem Kuchařem, který Slováka na hostování v Pardubicích nahradil. Neměl však ideální závodní premiéru v extralize. V posledním kole zadřel motor na klikovém hřídeli a musel si pro poslední bod doběhnout.
Daniel Bewley (žlutá) vodí Andrzeje Lebeděvse (červená)
Blažej Skrzeszewski mohl jen litovat nešťastných vyřazení svých závodníků. Ve čtvrté jízdě totiž Daniel Bewley triumfoval stylem start – cíl. Andrzej Lebeděvs udržel na uzdě Eduarda Krčmáře, zatímco Ondřej Smetana vyšel naprázdno. A jelikož se hubené a tučné časy střídaly nejen v INTERTEAMu, nýbrž také v boxech ostatních týmů, byla všechna skóre naprosto stejná. Šest bodů.
Vše hraje do pardubických karet
Po první přestávce vyjel na ovál Václav Milík (červená) s jiným nastavením – ze ním jedou Ondřej Smetana (bílá), Daniel Bewley (žlutá) a Zdeněk Simota (modrá)
Mítink tím pádem jakoby rozjížďkou s číslem pět startoval nanovo. Václav Milík změnil nastavení svého motocyklu a z pozice od mantinelu vyrazil do čela jako namydlený čert. Petr Chlupáč jezdil pohodlně druhý, zatímco Zdeněk Simota měl plnou hlavu starostí s Danielem Bewleyem. Nepustil jej před sebe ani v poslední zatáčce, takže finalista juniorského světa po úvodní trojce dovezl jen vypasenou nulu.
Podobně se vedlo Danielu Klímovi v rozjížďce s číslem šest. Nyní odpálil Jakub Jamrog, nicméně Hynek Štichauer svým druhým místem udržel Pardubice ve vedení. Jenže Pavel Kuchař byl v rozjížďce s číslem sedm proti esům poměrně handicapován.
Eduard Krčmář v první zatáčce podjel Zdeňka Holuba, jehož za svá záda rychle odsunul také Josef Franc. Pražan prahnul po vedení, leč marně. A tak Slaný převzal vedení a Praha se dotáhla na úroveň domácích.
Matias Nielsen (bíláú jde do čela před Marka Levišina (žlutá) a Abdrzeje Lebeděvse (červená), ale již je diskvalifikován
Matias Nielsen odvedl skvělou práci pro pražskou Markétu už včera v Pavlovicích. V osmé jízdě v prvním výjezdu objel Marka Levišina a ve druhé dostal rovněž Andrzeje Lebeděvse. Lotyšovi však zároveň prasknul sekundární řetěz. Vítězství ovšem bral Marko Levišin, protože dánský závodník hned po startu přejel vnitřní čáru oběma koly a byl diskvalifikován.
Blažej Skrzeszewski komentuje vývoj závodu po jeho dvou pětinách:
„Je to dobrý, je to dobrý.“
Jan Kvěch (bílá) udeřil na Václava Milíka před sebou
V ten moment vedl Slaný s patnácti body, Pardubice s Prahou měly po jedenácti a INTERTEAM deset. Ovšem pořadí se velice rychle zamíchalo. Do rozjížďky s číslem devět poslal Tomáš Topinka poprvé svého náhradníka Jana Kvěcha. Ten se blýsknul nejlepším startem, ovšem v prvním výjezdu jej předjel Zdeněk Holub po venku.
Do druhé zatáčky ale vletěl spodem Václav Milík. Dostal se až do čela, zatímco Jan Kvěch proniknul za jeho záda. Jakub Valkovič skončil bez bodů a Milan Mach nemohl tušit, že nic nezíská ani Eduard Krčmář. Přitom v desáté jízdě odjel jako první. Jeho motocykl však nejel, Slaňák se propadl až na chvost, a když se ve druhém okruhu začala rozsvěcovat světla, zastavil
Čelo opanoval Hynek Štichauer, jenž za sebou do cíle dovedl Petra Chlupáče a Marka Levišina. Dostal Pardubice na hrot aktuální klasifikace, kde zůstaly i po rozjížďce s číslem jedenáct navzdory čtvrté příčce Pavla Kuchaře. Daniel Bewley totiž vykroužil dokonalou sinusovku, když po předchozí nule triumfoval stylem start – cíl.
Hynek Štichauer (červená) vede před Petrem Chlupáčem (bílá) a Markem Levišinem (žlutá)
Pravda Pardubice se o post jedničky dělily se Slaným, jelikož Jakub Jamrog ztratil s Angličanem svůj dnešní první bod, ale Andrzej Lebeděvs se vzápětí postaral o záležitosti domácího naprosto dokonale. Nekompromisně zamířil do čela rozjížďky s číslem dvanáct a nepustil před sebe Josefa France. Zdeněk Simota přitom marně dotíral na Daniela Klímu.
Nervy až do samotného závěru
Daniel Bewley (žlutá) vede před Hynkem Štichauerem (červená) a Josefem Francem (bílá)
Bouřka byla naštěstí ohleduplná jako spisovatel knížek o etiketě. Obešla svítkovský stadión a dávala o sobě vědět pouze oslnivými záblesky na východním obzoru. Čtvrtá série jízd startovala za stavu Pardubice 20, Praha 18, Slaný 17 a INTERTEAM 16. Přišla třináctá jízda a Hynek Štichauer dal najevo svou chuť na další trojku.
Po vylétnutí pásky vystřelil dopředu. Podobný plán osnoval však také Daniel Bewley. Dral se po Pardubičanovi spodní stranou druhé zatáčky. Dokonce do něho drcnul, jenže cestu vpřed našel až ve druhém okruhu. V jeho první zatáčce převzal vedení. Podobný kousek se ale nepovedl Josefu Francovi, byť si na závěrečný výjezd schoval vabank s daleko vytrčenou pravou nohou.
Čtrnáctá jízda viděla úřadovat opět Václava Milíka. Matias Nielsen na něho útočil, avšak o druhé místo přišel již v první zatáčce kvůli pádu. Eduard Krčmář udržel na uzdě Daniela Klímu, ale ke spokojenosti měl daleko.
Eduard Krčmář (modrá) jezdí před Danielem Klímou (žlutá)
„Nějak to nefunguje,“ vraštil čelo ve svém boxu. Ve své kůži v otázce motocyklu nebyl evidentně ani Zdeněk Simota. V rozjížďce s číslem patnáct přivezl jediný bod získaný na úkor Pavla Kuchaře. Marko Levišin jej přitom vnějškem první zatáčky překonal jako, když jej potká. Jana Kvěcha ve vedení však neohrozil.
Pardubice i tam zůstaly ve vedení, nicméně jejich minimální náskok znemožnil komukoliv ze soupeřů kontrovat žolíkem. Šestnáctá jízda navíc tuto možnost ukončila. Andrzej Lebeděvs nekoukal napravo, nalevo a usadil se na čele. Odrazil Jakuba Jamroga v první zatáčce. Ačkoliv Polák nedal šanci ani Petru Chlupáčovi, ani Zdeňku Holubovi, Milan Mach hlásil své závodníky do poslední série jako první.
Slaný měl s INTERTEAMem stejných dvaadvacet bodů, avšak koaliční celek se mohl chlubit lepšími pomocnými kritérii. Praha byla před nimi o bod, Pardubice o šest. Tomáš Topinka proto nahlásil Jana Kvěcha do osmnácté jízdy, aby mu případný vývoj závodu umožnil využít svého skvělého náhradníka ještě jednou v samém závěru podniku.
Závěr mítinku napjatě sledovali Eduard Krčmář i Tomáš Topinka
Ve druhé juniorské jízdě brutálně zvednul hodnotu pražských akcií Petr Chlupáč, který po excelentním startu strávil ve vedení celá čtyři kola. Daniel Klíma druhý, Jakub Valkovič třetí a Pavel Kuchař poslední. Praha stála již o dva body za Pardubicemi, když se do hry o nevyšší posty zamíchal Slaný.
Jakub Jamrog po startu osmnácté jízdy odvedl Jana Kvěcha. Pražskému náhradníkovi rozhodně nešla upřít bojovnost, avšak slánský Polák si s každým jeho útokem věděl rady. Jakoby měl oči i vzadu. Jejich duel měl před sebou Hynek Štichauer, zatímco Zdeněk Holub uzavíral řadu. Drama gradovalo, když do něho vstoupil Václav Milík.
Lubomír Vozár po zastavení rozjížďky s číslem devatenáct:
„Včera v Liberci jsem byl v pohodě, ale dnes mám nervy.“
Před restartem devatenácté jízdy přiložil ruku dílu na motocyklu Marka Levišina sám kouč Blažej Skrzeszewski
Ovšem v rozjížďce s číslem devatenáct se páska zvedla jen na jedné straně. Nervozita stoupala. Tomáš Topinka osnoval tušenou záměnu Matiase Nielsena Janem Kvěchem pro dvacátou jízdu. Mezitím se na startovním roštu rozjížďky s číslem devatenáct Eduard Krčmář otočil a vrátil se k depu.
Václav Milík se nenechal rozhodit a vystřihnul si naprosto dokonalý triumf. Za jeho zády se Eduard Krčmář pustil do křížku s Markem Levišinem. Ukrajinec mu v nájezdu do druhého kola vzal druhé místo, ovšem Slaňák mu to hned v následujícím nájezdu vrátil i s úroky. Pardubický kapitán však byl o půl rovinky vpředu. Jaroslav Kocek zvedl šachovnicovou vlajku, aby odmávnul vítěze nejen této jízdy, ale i celého závodu.
Jakub Jamrog (modrá) vede před Janem Kvěchem (bílá) a Zdeňkem Holubem (žlutá)
Pardubice měly totiž o čtyři body navrch před Slaným a Prahou a celých sedm před INTERTEAMem. Rozjížďka s číslem dvacet tím pádem nepřinesla nic víc a nic míň než boj o stříbro. A stejně jako o nějakých pětadvacet hodin dříve v ní hrál hlavní roli Jan Kvěch.
Sotva páska letěla vstříc modročerné obloze, vypálil dopředu za velkým sólem. Marko Levišin jej nedokázal ohrozit a tak INTERTEAM zůstal opět čtvrtý, byť Zdeněk Simota celou dobu trčel za Andrzejem Lebeděvsem. Třetí post však byl pro Slaný zklamáním. Bodejť by ne, když ještě před týdnem po famózním domácím triumfu pomýšlel na titul.
Hlasy z depa
Hlavní strůjci pardubického triumfu: Andrzej Lebeděvs, Václav Milík a Hynek Štichauer
„Bylo to fajn,“ liboval si Václav Milík. „První jízda se nepovedla, pak jsme změnili set up a vyhráli jsme doma. Potřebujeme vyhrát v Praze, tam je ale dráha rána do neznáma. V Čechách letos moc nejezdím. Chceme vyhrát, chceme zlato, musíme vyhrát.“
„Na moje kvality dobrej‘ výkon,“ komentoval Hynek Štichauer. „Bojoval jsem, bojoval. Perfektní dráha, Venca Milík starší sednul za traktor a udělal s tím divy. Vypadá to, že jestli se nám to podaří udržet, že bychom tradičně mohli vyhrát druhý místo. Ale musíme vyhrát v Praze.“
„Tyhle závody jsem si určitě užil,“ netajil se Pavel Kuchař. „V první jízdě jsem zadřel motor, doběhnul jsem půl kola pro bod. Určitě dobrá zkušenost, mám, co dohánět.“
„Kdybych jim neporadil, nevyhrajou,“ žertoval Jaroslav Petrák, který se dnes nedostal do závodní akce. „Musíš psychicky podpořit. To víš, že bych se svez‘. Ale když ty juniory nemůžou měnit…“
Petr Chlupáč byl opět nadmíru spokojen
„Druhej‘ závod ze tří extralig pěknej‘,“ liboval si Petr Chlupáč. „Jedenáct bodů, myslím si, že jsem se potřeboval motivovat do junioráku. Mám ztrátu bod, takže vlastně nic. Dneska byla dráha úplně úžasná, dalo se jet všude ne jen jedna stopa. Nebyly to klasický Pardubice.“
„Šetřej‘ si mě na poslední jízdy,“ smál se Jan Kvěch nad připomínkou, že jej kouč nevyužil coby náhradníka naplno. „Druhý místo, super, veliká radost, byl to vyrovnanej‘ závod. Všichni jsme jeli dobře. Lidi měli, na co koukat, pěkná dráha.“
„Klobouk dolů před klukama, vytáhli nás z bryndy,“ vyseknul Josef Franc poklonu svým kolegům. „Já sám se chválit nemůžu, žádná pochvala. Je vidět, že mládí bude nastupovat a tak by to mělo bejt. Já jsem svým výsledkem včera v Liberci i dnes zklamanej‘. Ale to je realita a jedeme dál.“
Zdeněk Simota nebyl spokojen
„V první jízdě mi praskla hadička na metyl a od tý doby to stálo za hovno,“ posteskl si Zdeněk Simota. „Dráha začala bejt náročnější. Kdo nejel v hraně materiálu, byl v prdeli. Byl jsem rychlej‘, ale nevím, co s dráhou vyváděli, ve druhý zatáčce by mohli sázet brambory. Na tohle nemám, a abych jel přes hranu, to ne.“
„Nebylo to zlé,“ konstatoval Jakub Valkovič. „Dráha trošku jiná, ale zase byla lepší než naposledy. Lajna byla rozjetá, ale dalo se jet. Až na pár jízd, kde byli dobří jezdci… Ale moc jsem neztrácel. Jsem spokojený.“
Jan Kvěch (bílá) peláší potvrdit druhé místo Markéty před Danielem Bewleyem (žlutá) a Andrzejem Lebeděvsem (červená)
1. AMK ZP Pardubice
33
Andrzej Lebeděvs, LAT
2 E 3 3
1
9
Pavel Kuchař, Praha
1 0 0 0
0
1
Hynek Štichauer
1 2 3 2
1
9
Jaroslav Petrák
– – – –
DNR
Václav Milík
2 3 3 3
3
14
2. AK Markéta Praha
31
Petr Chlupáč
3 2 2 1
3
11
Ondřej Smetana
0 1 – –
1
Matias Nielsen, DK
2 L 1 F
–
3
Josef Franc
1 2 2 1
0
6
Jan Kvěch
2 3
2 3
10
3. AK Slaný
28
Jakub Jamrog, PL
3 3 2 2
3
13
Zdeněk Simota
E 1 0 1
0
2
Eduard Krčmář
1 3 E 2
2
8
Jakub Valkovič, SK
2 2 0 0
1
5
4. SC INTERTEAM
27
Zdeněk Holub
3 1 1 0
0
5
Filip Hájek
– – – –
DNR
Daniel Klíma
X 0 1 1
2
4
Daniel Bewley, GB
3 0 3 3
2
11
Marko Levišin, UA
E 3 1 2
1
7
Osmou jízdu nevyhraje ani Andrzej Lebeděvs (červená), jemuž praskl sekundární řetěz, ani Matias Nielsen, který přejel vnitřní čáru – ale Marko Levišin (žlutáú před Jakubem Valkovičem (modrá)
Aktuální extraligová tabulka:
bilance výsledků
malé body
velké body
1. Praha
1-2-0-0
97
10
2. Pardubice
1-1-1-0
93
9
3. Slaný
1-0-2-0
99
8
4. INTERTEAM
0-0-0-3
76
3
Za zády Petra Chlupáče (bílá) padají Jakub Valkovič (modrá) a Daniel Klíma (žlutá)
Foto: Karel Herman a Pavel Fišer
I tento bod měl nakonec cenu zlata – Pavel Kuchař tlačí svůj motocykl se zadřeným klikovým hřídelem vstříc šachovnicové vlajce v rukou Jaroslava Kocka
Praha – 16. září
Pražská Speedway Grand Prix je obrovským svátkem nejen pro české fanoušky. Mezi záplavami zahraničních fanoušků je také mnoho Slováků, kteří na závod do naší metropole jezdí. Je mezi nimi i Aleš Poprac. Koupil vstupenky na sobotní závod nejen pro sebe, ale i pro své přátele. Ti však po pondělním rozhodnutí slovenské vlády zařadit Českou republiky na seznam rizikových zemí mají problémy se do Prahy dostat. Dva lístku mu tím pádem zůstaly. Prostřednictvím facebookového profilu speedwayA-Z jej nabízí případným zájemcům. A protože nemusí být sám, nabízíme všem ostatním, aby se stejnou cestou nakontaktovali s případnými zájemci.
