Divišov – 18. srpna
Topolové osiky, které lemovaly první zatáčku divišovského oválu, padly za oběť nejprve hmyzímu škůdci a posléze pilám dřevorubců. Svěží větřík, který ochlazoval tropickou neděli proto zvedající se pásku přímo proti startujícím závodníkům. Oprava byla naštěstí dílem okamžiku a stejně operativně pořadatelé zajistili grejdrování  trati, když si mladí závodníci stěžovali na koleje. Nicméně finále evropského poháru nebylo jednoduché a každý z účastníků se nevyhnul určitému zaváhání. Až na dva. Jesper Knudsen sice prohrál s Oskarem Paluchem ve dvanácté jízdě, ale pořád měl před rozjížďkou s číslem devatenáct bod k dobru na Mathiase Pollestada, který ztratil s Francisem Gustsem a právě s Jesperem Knudsenem. Dán si v devatenácté jízdě sice vykoledoval žlutou kartu, alias dle regule řádů warning za ulitý start, nicméně repete ovládl a stal se vítězem. Vzápětí si Nor nenechal vzít stříbro, zatímco na nejnižší stupínek vítězů se postavil Erik Bachhuber.

Blbiny škodolibého větru

Včera ráno v Divišově drobně mžilo, ale dnešní neděle se nesla ve znamení tropických teplot již od časných ranních hodin. A tak se někdy kolem čtrnácté hodiny na ovále objevil rovnou dvě červené hasičské casky, které již svým sborům dosloužily, avšak při svlažování divišovského oválu stále odvádí poctivou práci.

Po nástupu osmnáctičlenného startovního pole, vyrazily do akce opět. Jenže na scéně se záhy vynořil jiný problém. Jakýsi prachbídný brouk napadl topolové osiky v první zatáčce a od korun se prožral až ke kořenům. Stromy musely padnout k dětinské radosti větru, který se nyní bez žádné překážky mohl prohánět přes všechny tři plochodrážní ovály.

Zprvu neměl o novém nebezpečí nikdo sebemenší tušení. Jako první vyrazil za evropským titulem Erik Bachhuber. Po skvělém startu s naprostým přehledem vyhrál rozjížďku s číslem jedna, v níž se polský draveček Oskar Paluch probil pouze na druhé místo. Podobně se Casper Henriksson ve druhé jízdě probil pouze před druhého Bena Ernsta, zatímco Damian Ratajczak úřadoval na čele stylem start – cíl.

A pak přišla první zlomyslnost od větru, když se na startu třetí jízdy páska prohnutá směrem k závodníkům zachytila o kšilt přilby Noela Wahlqvista. Vzápětí mohl kralovat Francis Gusts, zatímco Mathias Pollestad objel v úvodní zatáčce jenom Noela Wahlqvista. Ve čtvrté jízdě se zachycená páska na svém letu nezvedla vůbec. Repete klaplo, jenže zkraje třetího okruhu spadl třetí Jonny Wynant. A při dalším startu vítr opět zafoukal v nejméně vhodný okamžik.

Bylo jasné, že si zlobivec koleduje o lekci. Startovní čára se namalovala zhruba až dvacet centimetrů od pásky, jejíž podpěrka se zvýšila až na půldruhého metru, aby usměrňovala let pásky k nebi až na hlavy startujících závodníků.

A ono to fungovalo! Jesper Knudsen mohl zahrát velké sólo Ludvigu Selvinovi. Nicméně pád Mateusze Panicze ve druhé zatáčce druhé okruhu signalizoval další problém na scéně. Depem se stále více šířily stížnosti na koleje na ovále. A to i mezi favority.

 

Grejdr na koleje!

Své o tom věděl Casper Henriksson. Růžové sny, že se stejně jako včera i dnes postaví na nejvyšší stupínek pódia, dostávaly černé fleky již v první sérii. V šesté jízdě přišel o druhý bod ve prospěch excelujícího Jespera Knudsena. V rozjížďce s číslem deset rychle zamířil do čela, avšak již v prvním výjezdu se mu motocykl vzepjal na zadní a on skončil v mantinelu.

Byl diskvalifikován stejně jako prve Oskar Paluch. Polák upadl ve druhé zatáčce třetího kola rozjížďky s číslem osm. Francis Gusts v šesté jízdě nestihnul vedoucího Jonny Wynanta, ale s pěti body stále živil slibné ambice. Vzaly za své v rozjížďce s číslem dvanáct. Do ní jako střela vlítnul Oskar Paluch spěchající zachránit, co se ještě dá.

Ve třetím kole jej však zastavily červené vlajky a blikající světla. V prvním výjezdu totiž upadl právě Francis Gusts, jenž se pevně usadil na druhé pozici před doposud neporaženým Jesperem Knudsenem. Dán nestačil na Oskara Palucha ani při repete, ale druhou příčku si nenechal sebrat, jenže do cíle nedojel Damian Ratajczak. S třetí pozici se rozžehnal v první zatáčce druhé kola. Důvodem byl pád.

Stejně jako Dán však k bodům přišel i Milan Dobiáš. Chabařovický závodník už včera v Pardubicích dával najevo, že mu je dvěstěpadesátka již malá. Obzvlášť trápí-li se s dědečkem Milanem Línkem v marné snaze dostat koníky z motoru na zadní kolo. Že nelhal, svědčila výmluvně desátá jízda. V ní měl reakci na pásku naprosto bleskovou, ovšem soupeři jej minuli ještě v úvodním nájezdu.

Čtyři body Milana Dobiáše šly na vrub odstoupení ostatních soupeřů a čtrnácté místo se stalo odrazem reálných možností. Poslední bodík inkasoval v rozjížďce s číslem třináct. Do ní nejlépe odstartoval Damian Ratajczak. Již v prvním výjezdu ovšem ležel na zemi stejně jako Erik Bachhuber, který by se mu jinak nedokázal vyhnout.

V té chvíli pohár trpělivosti přetekl. Místo závodníků na ovál vyjel grejdr a obě kropičky. Jak byla velkorysá úprava potřebná, těžko soudit. Repete třinácté jízdy a sedm dalších rozjížděk totiž zažilo ještě tři další přerušení kvůli pádům.

 

V režii Seveřanů

Na konci třetí série se o vedení dělili Jesper Knudsen a Mathias Pollestad, jejichž skóre se prozatím zastavilo na osmi bodech. Dánovy osudy jsme popsali výše, ovšem Nora jsme opustili v rozjížďce s číslem tři, kdy mu triumf sebral Francis Gusts. Seveřan pak neznal nic jiného než vítězství. V sedmé jízdě jezdil první od startu až do cíle, v deváté hned zkraje předčil Erika Bachhubera.

Jemu po nul z rozjížďky s číslem pět hlasitě zvonil alarm na budíku. Zkraje třetí série se však rychle vzpamatoval z kolize s Damianem Ratajczykem a repete třinácté jízdy opanoval stylem start – cíl. Sotva se prohnal cílem, disponoval osmi body stejně jako Jonny Wynant, jenž protnul metu hned za svým krajanem.

O větší skóre se mohli opřít pouze oba vedoucí Seveřané, jež rozpis závodu svedl dohromady na start čtrnácté jízdy. Sotva v ní letěla páska k obloze, vypálil dopředu Jesper Knudsen. Leč Mathias Pollestad se nevzdával. Zejména v úvodní zatáčce druhého okruhu byl proklatě blízko, aby se zmocnil vedení. Zůstal však vzadu a před poslední sérií měl deset bodů, zatímco Jesper Knudsen se pyšnil jedenácti.

V rozjížďce s číslem sedmnáct zhasla pódiová naděje Francise Gustse. Sfouknul mu ji Erik Bachhuber, jenž si svým velkým sólem řekl o bronzovou medaili. Jeho jedenáct bodů totiž už mohl vyrovnat jen Jonny Wynant, jehož ovšem čekala nesmírně těžká dvacátá jízda. Mezi tím si však Jesper Knudsen vyjel titul. V rozjížďce s číslem devatenáct si nejprve vykoledoval warning za ulitý start, ale při druhém startu si dal pozor a strávil celá čtyři kola ve vedení.

Ani Mathias Pollestad nezaváhal v otázce stříbra. Jonny Wynant však větřil šanci na rozjezd s Erikem Bachhuberem. Dral se dopředu, ale v první zatáčce upadl a Oskar Paluch do něho vrazil. Němec nebyl diskvalifikován, avšak po restartu zkrotl a zůstal vzadu. Vedl Oskar Paluch, zatímco Norovi by druhé místo stačilo. Nesmířil se však s kompromisním řešením, ve druhé zatáčce podjel polského závodníka a šel na pódium jen se dvěma prohrami.

 

Hlasy z depa

„Já byl připravenej‘, ale motorka ne,“ komentoval Milan Dobiáš své víkendové účinkování v Pardubicích a v Divišově. „Je to Jawa, udělali jsme ji nejlíp, jak to šlo. Byla nabušená, Filip Šitera nám pomáhal, ale nejede to. Je to i tou mojí váhou, ale pořád se to dusí. Od startu chce i na zadní, ale pak udělá ééé ééé a všichni mě předjedou. Museli bychom jezdit ještě větší rozety, to už ale nejde.“

1. Jesper Knudsen, DK	3 3 2 3 3	14
2. Matthias Pollestad, D	2 3 3 2 3	13
3. Erik Bachchuber, D	3 0 2 3 3	11
4. Francis Gusts, LAT	3 2 X 2 2	9
5. Noel Wahlqvist, S	1 1 2 2 3	9
6. Jonny Wynant, D	X 3 3 2 0	8
7. Casper Henriksson, S	2 2 X 3 1	8
8. Oskar Paluch, PL	2 X 3 X 2	7
9. Rasmus Pedersen, DK	0 1 1 3 2	7
10. Ludvig Selvin, S	2 0 3 1 0	6
11. Ben Ernst, D	1 3 0 1 1	6
12. Viljam Lappi, FIN	0 2 1 1 1	5
13. Damian Ratajczak, PL	3 1 F X –	4
14. Milan Dobiáš, CZ	0 2 1 1 0	4
15. Gustav Grahn, S	1 0 2 X –	3
16. Sam Hagon, GB (res)	2	2
17. Sam McGurk, GB (res)	1	1
18. Mateusz Panicz, PL	F E 0 0 –	0

Foto: Karel Herman a Mirek Horáček

Pardubice – 17. srpna
Celkem jednatřicet mladíků se ve dvou semifinálových závodech v pardubickém Svítkově utkalo o postup do nedělního finále evropského poháru dvěstěpadesátek v Divišově. Páteční krupobití zkomplikovalo pořadatelům přípravu dráhy, ale nakonec se svého úkolu jako tradičně zhostili se ctí. O vyrovnanosti obou mítinků svědčí i vypsání čtyř dodatkových jízd. Z trojice českých reprezentantů se kvalifikoval pouze Milan Dobiáš a to na základě práva pořadatelské země mít ve finálové startovní listině svého zástupce. Chabařovický závodník handicapovaný vyšší hmotností a menším výkonem motoru byl ve druhém semifinále jedenáctý. Konec prvního mítinku zastihl debutujícího Jana Jeníčka na jedenácté a Michala Bašteckého na patnácté pozici. Pražan však závod nedokončil, když se převrátil na startu rozjížďky s číslem dvanáct a utrpěl zlomeninu prstů na noze.

Nízké ambice českého dua

Před obědem se na svítkovském nebi honily mraky, avšak včerejší krupobití již bylo zapomenuto. Sluníčko postupně získávalo vrchu a do akce se chystala první polovina semifinalistů evropského poháru. Nutno dodat, že menší polovina. Rakušan Sebastian Kössler, jenž loni se svým čtvrtlitrem u nás zkoušel i juniorku, totiž do Pardubic nedorazil.

Krátce před čtrnáctou se depo rozburácelo hlukem ohřívaných motocyklů, který vzápětí na slavnostním nástupu vystřídaly tóny české hymny. Záhy se vyplnily uvážlivé prognózy, že se skladba Kde domov můj rozhodně při vyhlašování opakovat nebude. A že Češi pojedou svůj vlastní interní závod, aby ten nejlepší z nich postoupil do zítřejšího finále v Divišově jen z titulu naplnění reglementu o zajištění účasti domácího reprezentanta.

Jan Jeníček měl před závodem za sebou s dvěstěpadesátkou pouhé tři tréninky, přičemž ten poslední byl oficiální před dnešním mítinkem. Body bral jen na úkor soupeřů, kteří měli smůlu, a nakonec skončil třináctý. Michal Baštecký dopadl ještě hůře, když se opět zapletl s paní smůlou.

Ani ve čtvrté, ani v páté jízdě nebodoval, když se postavil na startovní rošt rozjížďky s číslem dvanáct. Jenže na hned po vylétnutí pásky se převrátil. Skončil v sanitce s podezřením na frakturu prstů u nohy, kterou mu měla způsobit plechová bota, jež se při incidentu ohnula. Vyšetření v nemocnici však zaplaťpánbůh původní diagnózu nepotvrdilo, avšak závod byl pro Pražana tak či onak ztracený.

Shodou okolností repete rozjížďky s číslem dvanáct začalo zamotávat uzel závěrečné klasifikace. Nejlépe odstartoval doposud neporažený Mathias Pollestad, jehož však vnějškem první zatáčky vystřídal Erik Bachhuber, na jehož kontě se rovněž doposud skvělo šest bodů. Jeho rodiče, kteří mu v depu ukrutně fandili, však nyní drželi své palce nadarmo. Norský borec se totiž postaral o fantastický závěr.

V posledním kole udeřil na vedoucího Němce spodní stranou. Oba jeli bok po boku až na cílovou rovinku. Až tam došel strhující souboj svého rozuzlení a Mathias Pollestad se pod šachovnicovou vlajkou v rukou Jaroslava Kocka prohnal o chloupek dříve. Osud však chtěl, aby se oba závodníci potkali ještě jednou.

 

Většina motocyklů musí z parc fermé ven

Norova kosa totiž narazila na kámen v podobě Oskara Palucha. Polák šel také od vítězství k vítězství a jedinou výjimkou na jeho šňůře přinesla rozjížďka s číslem sedm. V ní se mu nepovedl start a ve snaze urvat aspoň druhé místo pomohl na zem Noelu Wahlqvistovi. A za svůj skutek nemohl nebýt diskvalifikován.

V rozjížďce s číslem sedmnáct si Sam Hagon svým ulitým startem vykoledoval žlutou kartu, aby posléze Oskar Paluch odvedl Mathiase Pollestada. Konto norského závodníka hned nato srovnal Erik Bachhuber a bylo jasné, že nás čeká rozjezd o vítězství. Jesper Knudsen nakonec kraloval dvanácté jízdě. Noel Wahlqvist párkrát ťuknul do Rasmuse Pedersena.

V první zatáčce třetího kola jej nakonec vyhnal ven a zmocnil se druhé příčky. A tím pádem srovnal dvanáctibodový krok nejen s Dánem před sebou, nýbrž i Oskarem Paluchem. Aby toho nebylo málo, tříčlenný rozjezd se musel konat také o dvě poslední postupová místa. V uzavřeném parkovišti zůstalo jen sedm motocykl, pro osm si přišli jejich majitelé, aby je osedlali pro dodatkové jízdy.

Nejprve Ludvig Selvin a Viljam Lappi nechali Samu Hagonovi pro divišovské finále pouze post náhradníka. Fin kroužil radostí kolečka ve stylu Krzyzstofa Nowackeho, než jej Petr Moravec v roli spíkra vyhnal ven. Pak Piotr Paluch pokračoval ve vítězném tažení a pojistil si bronz. Nakonec Erik Bachhuber dnes podruhé odvedl Mathiase Pollestada a nechal na svou počest zaznít německou hymnu.

 

Milan Dobiáš v boji s handicapy

Nebe se kabonilo čím dál tím víc. A meteorologické radary sunuly ve svých predikačních scénářích husté mraky stále blíž a blíž Svítkovu. Nakonec spadlo jen pár kapek někdy na přelomu třetí a čtvrté série, což o necelou hodinu dříve nemohl tušit vůbec nikdo. Nástup byl proto zrušen a druhé semifinále začalo rovnou rozjížďkou s číslem jedna.

Protože se v úvodním závodě žádný z českých reprezentantů neumístil mezi nejlepší osmičkou nikdo, před podvečerním závodem bylo cizincům jasné, že jedou jen o sedm postupových míst. Šlo jen o to, jestli Milan Dobiáš skončí do osmé pozice nebo postoupí jako náš nejlepší borec. Že by nepřekonal třináctého Jana Jeníčka z odpoledního klání, nepochyboval vůbec nikdo.

A vskutku. Chabařovický závodník, který jede dvěstěpadesátky poslední sezónu, vzhledem k urostlejšímu postavě ve srovnání se svými protivníky přece jen postrádal koníky navíc. Ke všemu divišovský producent prohospodařil svůj úvodní nástup v kubatuře ve prospěch italského GM.

Milan Dobiáš jako jediný z českého trojlístku dnes dokázal porážet soupeře. Dvakrát skončil druhý, byť pravda v rozjížďce s číslem patnáct mu ke dvěma bodům pomohl defekt Noaha Moose, dánského závodníka s korejskými kořeny. Na druhou stranu ukázkou výše popsaných handicapů se stala desátá jízda.

V ní český reprezentant odstartoval hned za Francisem Gustsem. V prvním ohledu jej podjel Gustav Grahn, jakoby jej potkal, a hned se pustil do vedoucího Lotyše. V nájezdu do druhé zatáčky jej následoval Mathias Karlssen a Milan Dobiáš navzdory povedenému startu skončil bez bodu. Nakonec skončil jedenáctý a se svým dědou Milanem Línkem se mohl chystat na cestu do Divišova.

 

Vabank Jonnyho Wynanta

I druhé semifinále slynulo vyrovnaností. Svého neporazitelného suveréna mělo pouze dvě série, když Casper Henriksson vyhrál rozjížďky s čísly čtyři a šest. V prvním případě stylem start – cíl, podruhé proháněl Francise Gustse, dokud jej v závěrečném okruhu nepředjel po protilehlé rovince.

Lotyš se přitom zařadil do okruhu Švédových nejbližších pronásledovatelů. Stejně jako on se na pět bodů dostali Damian Ratajczak, Mateuzs Panicz a Ben Ernst. Jenže o punce neporazitelnosti Caspera Henrikssona připravil někdo jiný.

Jonny Wynant v rozjížďce s číslem dvě jezdil celá dvě kola vedle Sama McGurka, nicméně o triumf jej nepřipravil. Ve svém boxu proto vylepšil set up svého motocyklu a vedl osmou jízdu až do závěrečného oblouku, v němž zůstal stát. Doběhl si pro bod, který jej v konečném důsledku postavil na pódium. Leč nepředbíhejme…

Na prahu třetí série totiž Jonny Wynant nebojoval o poháry, ale o holý postup. Vabank mu vycházel naprosto dokonale. V jedenácté jízdě ujel dosavadnímu suverénovi Casperu Henrikssonovi a až do konce mítinku neznal jiný výsledek než vítězství. Skončil s dvanácti body, a protože se výpadky nevyhnuly nikomu, nebyl sám.

V rozjížďce s číslem osmnáct Mateusz Panicz zkraje druhého kola uštval Francise Gustse, takže se Němcovi vyrovnali oba. A na samotný závěr odvedl Caspera Henrikssona ještě Ben Ernst. Švédovi stačilo třináct bodů na celkový primát, úřadující světový šampión kubatury musel s ostatní trojicí dvanáctibodových do rozjezdu.

Nechybělo mnoho a bylo potřeba se rozjíždět rovněž o postup. Jenže zatímco Damian Ratajczak hrál v rozjížďce s číslem devatenáct velké sólo, ve druhém kole se Gustav Grahn dostal před Patricka Skaarupa ve druhé zatáčce. Švéd se svým manévrem kvalifikoval do Divišova rovnou, na Dána však nezbyl ani post náhradníka.

A tak se bojovalo ještě v parc fermé. Dán však do švédského závodníka jen strčil, pak se však navzájem zalekli sami sebe stejně jako jejich otcové, kteří chránili své potomky. Vikingská bitva vyšuměla do ztracena, než vlastně začala a tak skončila historií prakticky nezaznamenána.

Na ovále se mezitím chystal rozjezd o druhé místo. Jonny Wynant v něm hrál hlavní roli. A již od vylétnutí pásky vypálil dopředu před Francise Gustse, Bena Ernsta a Mateusze Panicze. Jenže dnes bylo jen semifinále a o titul se jelo až nazítří v Divišově.

semifinále 1:
1. Erik Bachhuber, D	3 3 2 3 3	14+3
2. Mathias Pollestad, N	3 3 3 3 2	14+2
3. Oskar Paluch, PL	3 U 3 3 3	12+3
4. Jesper Knudsen, DK	2 2 3 2 3	12+2
5. Noel Wahlqvist, S	2 2 3 3 2	12+1
6. Rasmus Pedersen, DK	2 3 2 2 1	10
7. Ludvig Selvin, S	1 2 2 1 2	8+3
8. Viljam Lappi, FIN	1 1 1 2 3	8+2
9. Sam Hagon, GB	0 3 2 2 1	8+1
10. Fabian Ragus, PL	3 1 1 0 2	7
11. Marlon Hegener, D	1 2 0 1 1	5
12. Markus Maximus Lill, EST	2 1 0 1 0	4
13. Jan Jeníček, CZ	1 0 1 1 0	3
14. Jacob Johansen, DK	E 1 E 0 1	2
15. Michal Baštecký, CZ	0 0 X – –	0
semifinále 2:
1. Casper Henriksson, S	3 3 2 3 2	13
2. Jonny Wynant, D	2 1 3 3 3	12+3
3. Francis Gusts, LAT	3 2 3 2 2	12+2
4. Ben Ernst, D	3 2 3 1 3	12+1
5. Mateusz Panicz, PL	2 3 1 3 3	12+0
6. Damian Ratajczak, PL	2 3 0 3 3	11
7. Gustav Grahn, S	1 3 2 2 2	10
8. Sam McGurk, GB	3 0 3 1 1	8
9. Patrick Skaarup, DK	1 1 2 2 1	7
10. Mathias Karlsen, DK	2 1 1 1 2	7
11. Milan Dobiáš, CZ	0 2 0 2 1	5
12. Gert Heinvee, EST	1 2 0 1 0	4
13. Noah Moos, DK	0 0 2 E 1	3
14. Tom Finger, D	0 1 1 0 0	2
15. Tino Bouin, F	1 F 1 0 0	2
16. Jesper Valand, N	0 0 0 0 0	0

Foto: Karel Herman