Liberec – 11. května
Vojtěch Šachl měl oproti zamračenému libereckému nebi úsměvů na rozdávání. V dnešním čtvrtém díle mistrovství republiky stopětadvacítek, který doprovázel šampionát flat tracku, neztratil jediný bod a upevnil své vedoucí postavení na čele průběžné klasifikace. Druhý skončil Jan Jeníček, zatímco Jaroslava Vaníčka na pódium nepustila nejprve závada na spojce v rozjížďce s číslem šest a nakonec v rozjezdu Bruno Belan.
Jan Jeníček, Vojtěch Šachl a Bruno Belan stojí na stupních vítězůBruno Belan jezdí před Matoušem Kameníkem a Lubošem Krejčou
Rozjížďku s číslem jedna vyhrál Jan Jeníček, ale všem bylo jasné, že o závodě hodně napoví druhá jízda. Nervozita stoupala, když měl Adam Bednář letmý start. Napodruhé to vyšlo. Celé jedno kolo bok po boku jako by byli k sobě přilepení objeli Jaroslav Vaníček a Vojtěch Šachl. Nakonec se prosadil divišovský závodník, ale Pražan inkasoval trojku ve třetí jízdě.
Pro ni si ve čtvrté jízdě přijel Jan Jeníček a v páté Vojtěch Šachl. Bruno Belan se v obou případech musel spokojit s druhým místem. Jenže v rozjížďce s číslem šest přišel Jaroslav Vaníček o jasné vítězství kvůli závadě na spojce. Ačkoliv cílem projel jako třetí, body mu začínaly chybět.
Adam Bednář (žlutá) v závěru jako jediný porazil Jana Jeníčka (bílá)
Déšť sílil, když Bruno Belan vyhrál sedmou jízdu. Hned po něm si další triumf připsal Vojtěch Šachl. Na řadu měl přijít flat track, ale pořadatelé se rozhodli dokončit nejprve šampionát kolibříků. A tak Vojtěch Šachl rychle vyměnil červený povlak za modrý a vyrazil zpět na ovál, aby si přivezl další trojku na úkor Jaroslava Vaníčka.
S dvanácti body neměl ještě vítězství v kapse. Jenže v desáté jízdě Jan Jeníček, druhý neporažený, po krásném souboji podlehl Adamu Bednářovi. Rozjezd o první místo se nekonal, ale v dodatkové jízdě o třetí příčku Bruno Belan vyhrál před Jaroslavem Vaníčkem.
Jen co kolibříci dojeli, jako mávnutím kouzelného proutku přestalo pršet. Celé závody měly opravdu rychlý spád, již úderem třetí byl konec včetně flat tracku. Nebyly žádné úpravy, o kropení trati se postarala pouze voda z nebes.
Klíčová rozjížďka s číslem tři: Vojtěch Šachl (žlutá) a Jaroslav Vaníček (bílá) bojují o vedení před zraky Bruna Belana (modrá) a Adama Bednáře (červená)
1. Vojtěch Šachl, Divišov
3 3 3 3
12
2. Jan Jeníček, Pardubice
3 3 3 2
11
3. Bruno Belan, Slaný
1 2 2 3
8+3
4. Jaroslav Vaníček, Praha
2 3 1 2
8+2
5. Adam Bednář, Praha
0 2 1 3
6
6. Matěj Frýza, Plzeň
2 1 2 1
6
7. Matouš Kameník, Plzeň
1 2 2 0
5
8. Luboš Krejča, Praha
1 1 0 1
3
9. Josef Černý, Plzeň
0 0 1 0
1
10. Štěpán Ševčík, Plzeň
0 0 0 0
0
Jan Jeníček poráží Bruna Belana
Průběžné pořadí seriálu:
SLA
BŘE
PLZ
LIB
TOT
20.4.
27.4.
5.5.
11.5.
1. Vojtěch Šachl, Divišov
12
12
11
12
47
2. Jaroslav Vaníček, Praha
11
11
12
8
42
3. Bruno Belan, Slaný
11
9
10
8
38
4. Jan Jeníček, Pardubice
9
6
6
11
32
5. Matěj Frýza, Plzeň
5
5
6
6
22
6. Matouš Kameník, Divišov
3
8
5
5
21
7. Adam Bednář, Praha
2
7
5
6
20
8. Luboš Krejča, Praha
NS
6
2
3
11
9. Mateusz Lopuski, PL
8
NS
NS
NS
8
10. Josef Černý, Plzeň
1
3
2
1
7
11. Štěpán Ševčík, Plzeň
4
2
1
0
7
12. Antoni Kawczynski, PL
4
NS
NS
NS
4
13. František Hřib, Březolupy
NS
3
NS
NS
3
V šesté jízdě zatím vede Jaroslav Vaníček (modrá) před Janem Jeníčkem (červená) a Matoušem Kameníkem (žlutá)
Svitavy – 11. května
Chemikové by rozhodně vyřešili výsledek rovnice, kdy se smíchá CH4O s H20. Plochodrážníci však dobře vědí, že zůstane-li nádoba s metylem dlouho otevřená, palivo jejich motorů na sebe naváže spoustu vody. A pak motocykl nejede a nejede. Přesně tento problém se řešil během tréninku dnešního třetího kola první ligy ve Svitavách. Nicméně novodobá metylová aféra neměla čas se rozvinout, když se mladý pražský kvartet jal ovládat další mítink. Ať Zdeněk Schneiderwind poslal na ovál kohokoliv, vždy si do programu zapisoval výsledné skóre 5:1. Až na rozjížďku s číslem deset, v níž Martin Málek porazil Jana Kvěcha a Jan Macek nedal šanci Filipu Hájkovi. Každopádně, když Petr Chlupáč protnul jako první metu čtrnácté jízdy, bylo definitivně rozhodnuto nejen o dalším triumfu Markéty, ale i o jejím titulu. Není totiž příliš pravděpodobné, že by v Žarnovici v půli července skončila poslední a na vítěznou Kopřivnici ztratila třiadvacet bodů. Severomoravští železničáři dnes byli druzí, zatímco Pardubice postupně vyšouply oslabenou Žarnovicu z třetí pozice a vůbec prvně v letošní první lize přišli na pódium.
Stupně vítězů s Kopřivnicí, Prahou a Pardubicemi
Praha bez ztráty bodu
Ján Mihálik (vlevo) a Michal Danko sledují trénink
Trénink netrval dlouho a Jaroslav Petrák se vracel zpátky do depa po svých. Po něm Filip Hájek a další. Bylo jasné, že závada nebude na přijímači závodníků řečeno historickou televizní hantýrkou. A vskutku se našla. Pořadatelé totiž nedovřeli sud s metylem a ten na sebe vázal vodu, která motocyklům nebyla rozhodně po chuti.
A tak přišel na řadu jiný sud. Do závodu vykročila nejlépe pražská Markéta. Petr Chlupáč s Janem Kvěchem v rozjížďce s číslem jedna v rozjížďce s číslem jedna odvedli Martina Gavendu a Danielem Šilhánem. Na další duel s Pardubicemi vyměnil Zdeněk Schneiderwind Filipa Hájka za Ondřeje Smetanu. A ten spolu s Petrem Chlupáčem změřil Martina Gavendu a Patrika Mikela.
Petr Chlupáč a Jan Kvěch otevřeli skóre úvodním triumfem 5:1 nad Pardubicemi
Kopřivnice neměla tak dramatický nástup jako Pražané. Hostující Michal Škurla již v první výjezdu druhé jízdy podjel Jakuba Valkoviče, který jej v úvodním oblouku objel. Ale Martin Málek si ještě nedal do souvislostí své technické problémy se špatným metylem. Dlouho trčel na poslední příčce, než se v prvním oblouku posledního okruhu přece jen dostal před Jána Mihálika.
Jan Macek popisuje příčiny svého pádu v rozjížďce s číslem tři:
„Bylo to moc hluboký a měl jsem novou gumu.“
Petr Chlupáč (červená) a Ondřej Smetana (modrá) jdou před Jaroslava Petráka (žlutá)
Ob jednu rozjížďku Michal Škurla triumfoval stylem start – cíl. Za sebou měl Jana Macka, který se ovšem ve druhé zatáčce přetočil a upadl. Jakub Valkovič s Michalem Dankem tím pádem vyjeli remízu. A jejich celek disponoval pěti body. Pardubice měly dva, Kopřivnice sedm a neporažená Praha pochopitelně deset.
O přestávce před druhou sérií se drobně rozpršelo, avšak šlo o epizodu stejně zanedbatelnou jako časově omezenou. V rozjížďce s číslem pět se Pardubicím podařilo prvně zvítězit. Patrik Mikel a Jaroslav Petrák odstartovali jako jeden muž. Martin Málek je v první zatáčce zvenku rozdělil. Později se dotáhnul i na Patrika Mikela, předjet jej však nedokázal.
Martin Málek (bílá) útočí na Patrika Mikela (modrá) a Jaroslava Petráka (červená)
V sedmé jízdě ovšem Martin Málek kraloval spolu s Michalem Škurlou a spráskali Jaroslava Petráka a Daniela Šilhána. Podobným stylem Praha dvakrát vyřídila Žarnovicu. V šesté jízdě Ondřej Smetana a Filip Hájek odvedli Jána Mihálika a Michala Danka. Rozjížďka s číslem sedm viděla hladký triumf Ondřeje Smetany a Jana Kvěcha před zraky Jakuba Valkoviče, když Ján Mihálik skončil ve třetím kole s přetrženým řetězem.
Rozhodnuto prakticky před finálovými jízdami
Ondřej Smetana (červená) a Filip Hájek (modrá) vodí Jána Mihálika (bílá) a Michala Danka (žlutá)
Praha dvacet, Kopřivnice čtrnáct a Pardubice se Žarnovicou po sedmi. Takové skóre předznamenalo počátek poslední série základní části. Pardubičané v ní zhurta udeřili na Žarnovicu. V deváté jízdě nedali Patrik Mikel s Jaroslavem Petrákem ani náznak šance Jánu Mihálikovi s Michalem Dankem. Jedenáctá jízda zprvu nabídla stejný scénář, když se Martin Gavenda a Patrik Mikel ujali vedení současně s letem pásky. Něco takového se ovšem nelíbilo Jakubu Valkovičovi.
Martin Gavenda sice levického maturanta zavřel po startu na vnitřní čáru, ale on mu to ve druhém oblouku vrátil zespodu i s úroky. Přesto se však Pardubice od Žarnovice odpoutaly natolik, že sebraly Slovákům vidinu pódia.
Jan Macek (žlutá) a Martin Málek (bílá) osnují porážku Filipu Hájkovi (modrá) s Janem Kvěchem (červená)
Rozjížďka s číslem deset viděla nejen první bodovou ztrátu Prahy, ale i její první prohru. Martin Málek zamířil neomylně do čela a přitom se v nájezdu vůbec nepáral s Janem Kvěchem. Pražan posléze bojoval až do cíle, ale březolupský závodník s vestou železničářů mu ukázal, kdo je doma pánem. Jan Macek za nimi nepustil ke slovu Filipa Hájka.
Michal Škurla vysvětluje svou absenci na roštu dvanácté jízdy:
„Dohodli jsme se, že každej‘ necháme Sindy jednu jízdu.“
Ján Mihálik (modrá) překonává Filipa Hájka (červená)
Kopřivnice stála již jen o čtyři body za Prahou, nicméně její kouč Richard Dufek místo Michala Dudka poslal k rozjížďce s číslem dvanáct náhradnici Sindy Weber. A Filip Hájek s Petrem Chlupáčem dovezli do pražských boxů pět bodů, byť je Jan Macek zejména ve druhé zatáčce nebezpečně ohrožoval.
Bylo v zásadě rozhodnuto. Finálový program zahájil Michal Škurla svým hladkým triumfem. V první zatáčce se ale Jaroslav Petrák přesunul ze čtvrtého místa rovnou za jeho záda. Ve výjezdu byl však Filip Hájek zase druhý. Pardubickému matadoru nepracoval dobře motor a záhy byl zase poslední. Naproti tomu Jánu Mihálikovi nestačila třetí příčka, takže v závěru předčil ještě Filipa Hájka.
Petr Chlupáč ve čtrnácté jízdě odrazil útok Martina Málka vnějškem prvního oblouku, čímž definitivně posunul Prahu na nejvyšší stupeň pódia před Kopřivnici. Michal Danko předčil Daniela Šilhána a udržel Žarnovicu teoreticky ve hře o třetí místo. To by ovšem Jakub Valkovič musel vyhrát patnáctou jízdu za současné podmínky nuly Patrika Mikela.
Patrik Mikel (bílá) před sebe Jakuba Valkoviče nepustil
Před závěrečnou rozjížďkou měl honičku Jan Kvěch, který přijel v nesprávném povlaku. Stihnul jej však vyměnit včas pro svůj triumf stylem start – cíl. Patrik Mikel v úvodním oblouku objel Jakuba Valkoviče, čímž potvrdil třetí pozici Pardubic.
Hlasy z depa
Ondřej Smetana (bílá) a Jan Kvěch (žlutá) právě odstartovali na Jakuba Valkoviče (červená) s Jánem Mihálikem (modrá)
„Dneska jsem tu byl ani nevím proč,“ říkal Ondřej Smetana. „Kluci by to vyhráli i beze mě. Ale jsem rád, že jsem si zajezdil. Sem se až tak často nepodíváš. Za mě spokojenost, dráha byla pěkná. Sice mě překvapili s vodou v metylu, ale všechno se napravilo.“
„Pěkný závody,“ usmíval se Jan Kvěch. „Učil jsem se startovat. Dal jsem tam konečně něco, co bud fungovat. Vyhráli jsme, od toho tady jsme, abychom vyhrávali.“
„Dobrý to bylo,“ bylo konečně Filipu Hájkovi zase do řeči. „Zlepšilo se to. Střídal jsem moc motorů a motorek a teď jsem se vrátil k tomu, co bylo minulej‘ rok. Kluci jeli suprově, pomáhali jsme si navzájem. Bylo to super.“
Michal Škurla s Martinem Málkem dumají v depu nad motocyklem
„Super závody, krásný závody,“ pustil se Michal Škurla do superlativů. „A proběhlo to rychle. Ve dvanáctý jízdě mě vyndal, protože jsme se dohodli, že každej‘ necháme Sindy jednu jízdu.“
„Samé technické problémy…“ odtušil Martin Málek. „Byl tady nekvalitní metyl. Nenatočili jsme motorku a hledali problémy, kde nebyly. V tréninku mi to nejelo, metyl se ještě nezředil. Přehodili jsme karburátot a dvakrát mi natekl metyl do motoru. Jelo mi to až ve čtvrté jízdě, kdy jsem karbec sešteloval. Sice jsem vyhrával jízdy, ale nechtělo to jet. Eda Kutač makal jak v týmu formule jedna. Závod plný stresu a technických problémů, ale suprové druhé místo. Celkově spokojenost, ale byla to makačka.“
„Pěkné závody,“ pochvaloval si Jan Macek. „Odsejpalo to, ale nebýt toho prvního pádu, moh! Jsem dojet druhý. Když jsem spadnul podruhý, neměl jsem dobrý start, to už bych nedojel. Ale zkoušel jsem to.“
Patrik Mikel ujíždí Jakubu Valkovičovi
„Super,“ bilancoval Patrik Mikel. „Škoda první jízdy. Nepovedl se mi start. Zkoušel jsem venek, ale tam mi to taky nebralo. Pak jsme to doladili a bylo to super. Starty dobré, jízda dobrá, dráha skvělá.“
„Úplně na prd,“ rozhodil rukama Jaroslav Petrák. „Začalo to, že si mysleli, že místo metylu budeme jezdit na vodu. Neposlouchalo mě to, breptalo to, když jsem potřeboval, aby to jelo, zakuckalo to. A když se člověk do toho opře, překazej‘ mu to mlaďáci. Jinak by to bylo dobrý.“
„Horší výkon,“ připouštěl Jakub Valkovič. „Nedařily se mi starty, neměl jsem rychlost, netrefili jsme nastavení. Ale osm bodů není špatných. Mohlo být aspoň třetí místo, ale nepodařilo se…“
Petr Chlupáč s Janem Kvěchem vodí pardubický tandem Martin Gavenda – Daniel Šilhán
1. AK Markéta Praha
34
Petr Chlupáč
3 2 – 2
3
10(2)
Jan Kvěch
2 – 2 2
3
9(2)
Filip Hájek
– 2 0 3
1
6(1)
Ondřej Smetana
3 3 3
9
2. Walbo Railway Kopřivnice
24
Michal Škurla, Praha
3 3 2 –
3
11(1)
Martin Málek, Slaný
1 2 3 3
2
11
Jan Macek
F – 1 1
F
2
Sindy Weber, D (ACCR)
E 0
0
3. AMK ZP Pardubice
18
Martin Gavenda
1 1 – 1
3
Daniel Šilhán
0 – 0 –
0
0
Patrik Mikel
0 3 3 3
2
11
Jaroslav Petrák
1 1 2
0
4(1)
4. Speedway Club Žarnovica
14
Jakub Valkovič
2 2 1 2
1
8
Ján Mihálik
0 1 E 1
2
4
Michal Danko
1 0 0 0
1
2(1)
Jakub Valkovič (bílá) se snaží proniknout do čela mezi Martinem Málkem (modrá) a Michalem Škurlou (červená)
Aktuální prvoligová tabulka:
bilance výsledků
malé body
velké body
1. Praha
3-0-0-0
94
12
2. Kopřivnice
0-3-0-0
71
9
3. Žarnovica
0-0-2-1
51
5
4. Pardubice
0-0-1-2
53
4
Patrik Mikel (modrá) a Jaroslav Petrák (červená) se snaží vyšachovat Martina Málka (bílá)
Foto: Karel Herman
Jan Kvěch slaví třetí pražský triumf a potažmo i titul
Mladá Boleslav – 11. května
Letos vystřídal Milana Špinku na postu české reprezentace. Sám v národním týmu závodil a minulou sobotu v Landshutu jej prvně koučoval. Na otázku, jaké to bylo, dle svého charakteristického způsobu vypálí od boku vtip, že dobrý, protože nic nepokazil. Pravda, použil jiné, jadrnější sloveso, což nám ale nebrání, abychom se na český race-off letošního Speedway of Nations nepodívali jeho hnědýma očima.
Lístek si koupil i svatý Petr
Filip Šitera se prvně prezentoval jako kouč národního týmu
„Říkal jsem si, že koučovat bylo horší než, když jsem sám závodil,“ říká Filip Šitera. „Jako závodník zkazíš závod jen sám sobě, maximálně týmu.“
A mistrovství světa družstev není nic menšího než mistrovství světa družstev. „Přijeli jsme do Landshutu v pátek navečer,“ pokračuje. „Dráha byla přikrytá, říkali, že má pršet. Mělo pršet od rána, radši zrušili trénink.“
Ovšem evidentně ani svatý Petr si nechtěl nechat ujít podívanou na boj o tři postupové příčky a evidentně si koupil vstupenku. „Naštěstí ani nekáplo,“ odtuší Filip Šitera, aby připomněl negativum zrušeného tréninku. „V Landshutu jel akorát Milíček, ten věděl. Ani Eda, ani Kvěcháček tam nikdy nebyli.“
Klíčoví Němci
Eduard Krčmář starší s elegancí špičkové top modelky prezentuje oblečení českého týmu
Český král neutekl z bitvy u Kresčaku. Zaječí úmysly neměl v Landshutu ani náš národní plochodrážní tým. Po nástupu šel do akce rovnou v rozjížďce s číslem jedna, v níž porazil Slovince 4:2. Václav Milík vyhrál před Matejem Žagarem, Eduard Krčmář dodal poslední bod na úkor Matice Ivačiče.
„Se Slovinci dobrý,“ užívá Filip Šitera frekventované plochodrážní přídavné jméno. „Pak ale byli Němci. Milíček vyhrál před Smolinskim, ale v posledním kole Edu předjel Kai Huckenbeck. Kdyby zůstalo 3:3, jeli bychom až třiadvacátou jízdu a vybírali jsme si pozice jako první. A třeba by to s postupem dopadlo. Taky jsme nepočítali, že Němci na konci závodu remízujou s Poláky…“
Závod se však teprve rozbíhal. „Italové, Poláci, Švédi a Ukrajinci,“ vypočítává český kouč. „S Italama to bylo 4:2. Nicolas Covatti jel dobře a hodně bral body. Jeden sebral i Edovi. Přemejšlel jsem, že tam na ně dám Honzu Kvěcha, ale on v Landshutu nikdy nejel a nevěděl, co a jak.“
Náhradník na ovál
Drama závodu se odráží v očích členů českého nároďáku
Václav Milík přivezl třetí triumf v řadě i v rozjížďce s číslem dvanáct, aby garantoval remízu s Bartoszem Zmarzlikem a Patrykem Dudkem. Filip Šitera pochopil, že na přímý postup můžeme zapomenout, ale čekají nás nadstavbové jízdy. A tak do utkání s Poláky poslal náhradníka Jana Kvěcha. Chtěl dopřát trochu klidu Eduardu Krčmářovi a umožnit náhradníkovi otestoval ovál.
„Neudělal ostudu,“ komentuje Filip Šitera nulu Jana Kvěcha. „První kola se na dráze teprve rovnal, ale pak je dotáh‘. Jsou to Poláci a to je hrozně těžký. Dal jsem ho na Ukrajince, abych se rozhod‘, koho dám do dvaadvacátý jízdy.“
Ještě než se Češi střetli s Ukrajinou, Fredrik Lindgren a Peter Ljung inkasovali 5:1 na úkor Václava Milíka v rozjížďce s číslem šestnáct. O tři jízdy později Václav Milík přijel do cíle před Stanislavem Mělničukem a Janem Kvěchem. Posléze závod vyhráli Švédové o bod před Poláky.
Vabank poslední jízdy
Do akce se dostal i náhradník Jan Kvěch
Češi byli čtvrtí a čekalo je play-off. V rozjížďce s číslem dvaadvacet je očekávali pátí Slovinci. Vítěz šel dál do třiadvacáté jízdy, aby bojoval o postup s Němci. Jejich remíza s Poláky nám paradoxně pomohla. Kdyby totiž skončili s devatenácti body jako Češi a Slovinci, jako pomocné kritérium by přišly na scénu bonusové body. Sestava Filipa Šitery neměla ani jeden, takže by si ve dvaadvacáté jízdě vybírala místa na roštu až po Slovincích.
Bylo to opačně a Slovince jsme vyřadili. „Ve dvaadvacátý jízdě jsme to zachránili,“ vypráví Filip Šitera. „Volba nakonec padla na Edu. Matej Žagra ho nesmyslně a nebezpečně brzdil třetího Edu. Stejně by jim nepomohlo, kdyby ho Nick Škorja předjel. Vašek vyhrál, takže jsme postupovali my.“
Václav Milík (1) předvádí Martinu Smolinskemu (2), jak velkorysým venkem se v Landshutu dá předjíždět
A pak přišla poslední jízda večera. „To byl vabank!“ netají se Filip Šitera. „Zbyla na nás dvojka a čtyřka, odkud nešlo odjet. Ale co předved‘ Vašek, to byla paráda! Objel oba Němce takovým velkým obloukem. To byla radost se dívat!“
Bilance
Protože Němci byli po základní části lepší než Češi, letenky na finále v Togliatti si budou shánět oni. „Ostuda to není,“ zamýšlí se nad landshutským výsledkem našeho národního družstva. „Vašek jel krásně, Eda měl smůlu a Honza sbíral zkušenosti. Mladí potřebujou jezdit v silný konkurenci a zjistit, že je můžou porážet.“
Češi v Landshutu: zleva Filip Šitera, Jan Kvěch, Eduard Krčmář a Václav Milík
Slaný – 10. května
Společně s Davidem Pacalajem se přetahují o post nejlepšího slovenského juniora, což je vlastně v jejich zemi dvojka po Martinu Vaculíkovi. Občas se do jejich duelu přimíchá zadřený motor, nemoc či prasklý řetěz a misky vah se přikloní na jednu či onu stranu. Při Memoriálu Antonína Vildeho, jehož jubilejní dvacátý ročník pořádají ve Slaném příští sobotu, to však bude nerozhodně. Jakub Valkovič sice dostal pozvánku do jedné ze tří dvojic, jimiž Vladimír Vopat plánuje konečně ztéct první příčku pódia tradičního pouťáku.
Jakub Valkovič nepojede Memoriál Antonína Vildeho
Jakuba Valkoviče si do týmu Třebusických Beranů vybral Martin Gavenda, jenž v loňském Memoriálu Antonína Vildeho skončil druhý s Michalem Škurlou v barvách PRO-TEC SK Miletice. Jenže levický maturant se v nejbližších dnech doma v Hronských Klačanech příliš neohřeje. Termínový kalendář opět zešílel.
O víkendu bude Jakub Valkovič hájit žarnovické barvy nejprve ve Svitavách a pak v Diedenbergenu. V úterý je na programu česká juniorka na pražské Markétě a Milan Mach by musel být na hlavu padlý, aby jej nepovolal do svého týmu pro středeční extraligu v Pardubicích. Vyšší česká soutěž přitom pokračuje již v neděli v Žarnovici, takže sobotní slánský memoriál musel jít stranou.
Martin Gavenda zatím parťáka na příští sobotu teprve hledá
Vladimír Vopat proto druhého muže Třebusických Beranů ještě hledá. Aby však v boji se svým tradičním rivalem Smestavem konečně uspěl, posílil se i na jiných frontách. Klub fanoušků ploché dráhy budou reprezentovat Filip Hájek a Daniel Klíma, zatímco Petr Chlupáč s Janem Kvěchem nastoupí za Bellis Junior Team.
Třebusické týmy na Memoriálu Antonína Vildeho příští sobotu ve Slaném:
Svitavy – 10. května
Přestože hlavní plochodrážní sezóna stojí vlastně stále na svém počátku, první liga bude mít v sobotu po svém třetím závodě ve Svitavách většinu svého programu za sebou. A co víc, pokud Pražané vyhrají i potřetí a Pardubice nebo Žarnovica skončí před Kopřivnicí, budeme znát mistry ještě před červencovým vyvrcholením na slovenském Tekove.
Tipujte:
Loading ...
Pardubice se v závodě na svém tradičním prvoligovém domácím ovále opřou o dva seniory a dva juniory. Daniel Šilhán a Patrik Mikel budou v hlavní sestavě stejně jako Martin Gavenda, zatímco Jaroslav Petrák byl nominován na post náhradníka. Stejnou filozofii týmotvorby zastává i Praha s Petrem Chlupáčem, Janem Kvěchem, Filipem Hájkem a Ondřejem Smetanou, který bude vozit náhradnickou čtrnáctku.
Při zranění ruky, které Roman Marek utrpěl během tréninku slánského přeboru, musela Kopřivnice oslovit opět dva hosty, a sice Michala Škurlu a Martina Málka. Nemůže chybět neustále se zlepšující Jan Macek a do železničářské sestavy se vrací rovněž Sindy Weber.
Zlomená ruka při nešťastném konci kopřivnické extraligy vyřadila z žarnovického týmu Michala Tomku. David Pacalaj se stále zotavuje z nemoci, jež ho sklátila minulý víkend. Zítra proto uvidíme v akci jen tři Slováky, kteří budou pokračovat na pohár přátelství do Diedenbergenu. Budou jimi Jakub Valkovič, Ján Mihálik a překvapení sezóny Michal Danko.
Oficiálně nahlášené sestavy:
AMK ZP Pardubice:
1 Martin Gavenda, 2 Daniel Šilhán, 3 Patrik Mikel, 13 Jaroslav Petrák
AK Markéta Praha:
4 Petr Chlupáč, 5 Jan Kvěch, 6 Filip Hájek, 14 Ondřej Smetana
Walbo Railway Kopřivnice:
7 Michal Škurla (Praha), 8 Martin Málek (Slaný), 9 Jan Macek, 15 Sindy Weber (D – ACCR)
SC Žarnovica:
10 Jakub Valkovič, 11 Ján Mihálik, 12 Michal Danko, 16 neobsazeno
Pardubičané v Kopřivnici: Jaroslav Petrák, Patrik Mikel, Daniel Šilhán, Martin Gavenda a kouč Lubomír Vozár
Žarnovica – 9. května
Stokrát nic by umořilo slona. Natož pak sto dvakrát! V neděli jeho dodávka na cestě do Plzně zastavila již před Bratislavou. Do toho práce v autodílně. A pak přijde extraliga a ten jeho holomek neposlouchá, že si má při startech sednout co nejvíc dopředu, aby se mu to, šmarjá panno, nezvedalo až kamsi do běloučkých oblak nad kopřivnickým stadiónem. Vladimír Tomka měl včera po šestnácti rozjížďkách podobnou náladu jako námořník z ponorky, jemuž po půlroční plavbě pod oceánem v baru přímo před nosem prodají poslední pivo. Jenže pak se páska zvedla nahoru podvacáté a zeměkoule znenadání zůstala stát.
Ošklivý pád
Michal Tomka bohužel při včerejším pádu utrpěl frakturu ruky
Vedení se ujal Václav Milík, který se možná pod svými vousy usmíval, že se věci konečně vrací do normálu a on všem ještě ukáže, co umí. Za ním byl Ondřej Smetana, avšak Michal Tomka mu ještě v první zatáčce ukázal, že po třech nulách chce i on nějaký bod. A nejlépe rovnou dva!
Pražan se záhy ocitnul na třetí příčce, z níž se chtěl povznést. Jenže Michal Tomka mu jasně dával najevo, proč se mu kopřivnická dráha tolik líbí. Závodníci projeli do třetího okruhu, v jehož prvním oblouku se slovenský junior nechal polapit zrádnou kolejí.
Motocykl se mu vzepjal na zadní. Náraz do mantinelu. A pak už ráz na ráz. Odražený motocykl vrazil do Ondřeje Smetany. Ten ztratil kontrolu nad svým strojem. Nemohl ani ubrat, ani vyskočit, a jeho martýrium ukončil až náraz do nafukovacích mantinelů ve druhém oblouku.
Michal Tomka při včerejším tréninku v Žarnovici
Paradoxně jeho pád zaznamenal jen málokdo, protože hlavní pozornost byla upřena na protilehlou rovinku. Zdeněk Simota, který byl čtvrtý, totiž nezaváhal ani na okamžik. Nemyslel na svou vlastní pošramocenou páteř a bleskově strhl svůj motocykl k zemi. Vladimír Tomka mu později nemohl vynaděkovat, že svým činem zachránil jeho syna od vážnějšího úrazu.
To jsou momenty, kdy plochou dráhu začnete nenávidět, ačkoliv jí zasvětíte desetiletí svého života. Tři vaši kamarádi, s nimiž jste ještě před minutkou žertovali v depu a přáli jim jen to nejlepší, leží na ovále a vy jim nemůžete pomoci. Naštěstí v Kopřivnici všechno šlape, jak má. A celá trojice se za obrovského aplausu publika rychle postavila na nohy.
Bude happy end
Ondřej Smetana a Zdeněk Simota šli na start repete, vyloučený Michal Tomka se ocitnul v blonďatém dívčím objetí. Jenže jeho drama teprve začínalo. První zprávy zněly, že je v pořádku, jen pouze otřesený.
Michal Tomka se v rozjížďce s číslem dvacet marně snaží ukočírovat svůj motocykl před zraky Ondřeje Smetany
Jenže když se v šatně svlékal, zkolaboval. O pár minut později si již depem plným dodávek prodírala svou cestu rychlá ambulance z Nového Jičína. Její posádka rychle převezla Michala Tomku do své nemocnice. Tady zjistili frakturu pravé ruky. Snažili se ji srovnat, nicméně bez operace zůstávaly závodníkovy kosti v šikmém úhlu.
Dnes měl Michal Tomka na doporučení primáře chirurgického oddělení nemocnice v Žiaru nad Hronom absolvovat operaci v Banské Bystrici. Jenže ve slovenském krajském městě se mu namísto pomoci vysmáli. Že prý má na ruce otok, takže se na jejich sál může dostat až za dva týdny. A to i za cenu, že mu kosti srostou špatně a bude je potřeba znovu lámat.
Zdeněk Simota (žlutá) byl naštěstí ve střehu a zachoval se jako pravý profík
Vladimír Tomka by mohl plným právem láteřit, proč včas jako živnostník platí sociální a zdravotní pojištění. Nicméně primář z Žiaru nad Hronom vzal zodpovědnost do svých rukou. Protože se nejedná o složitou operaci, pustí se do ní sám zítra nebo v pondělí. A tak nezbývá než věřit, že tento příběh skončí happy endem, o němž se v plochodrážních kuloárech bude ještě dlouho vyprávět.
Loading ...
