Heerenveeren – 31. března
Po sobotní části nizozemského finále světového šampionátu ledařů byl na tom nejlépe Danil Ivanov. A ten v neděli pokračoval ve své ofenzívě, která jej vskutku nakonec posadila na trůn. S maximálním ziskem vyhrál základní část a triumfoval také v semifinále. Ve finálové jízdě sice podlehl Dmitriji Koltakovi a Dinaru Valejovi, ovšem těm patřila v závěrečné klasifikaci až další místa.
Slaný – 31. března
Autoklub Slaný uspořádá v úterý 2. dubna od 16:00 hodin trénink na malé dráze pro jezdce kubatury 125 ccm. Trénink je otevřený pro všechny zájemce, kteří si na prahu nové sezóny budou chtít vyzkoušet pod taktovkou Miroslava Rosůlka svoji připravenost do nastávajících závodů.
Heerenveen – 30. března
V předposledním finále světového šampionátu ledařů nemohl Danil Ivanov učinit víc, aby jeho útok na mistrovský trůn byl konečně úspěšný. Od svého prvního výjezdu na led v rozjížďce s číslem jedna až po finále neznal jiné skóre než tři. Na Dmitrije Koltakova, který prohrál jenom s ním, má před nedělním vyvrcholením k dobru čtyři body. Nepovedený večer má za sebou Dinar Valejev. Po dvou vyloučeních se do finále probil s odřenýma ušima, ale po pádu Dmitrije Chomiceviče v něm skončil na pódiu. Tím pádem ztrácí čtyři body na Dmitrije Koltakova a osm na Danila Ivanova.
Mořina – 30. března
Ve čtvrtek večer se na Markétě oblékal do kombinézy jen proto, aby si vyzkoušel, zda mu nový závodní úbor dokonale sedí. Protože má vzhledem ke svému působení ve francouzské lize na svém letošním kontě zdaleka nejvíc závodů ze všech Pražanů, nechal jej Tomáš Topinka při prvoligové ouvertuře stát. Stejné to bude rovněž v Kopřivnici za čtrnáct dnů, kdy bude opět v La Reole. Nicméně příští sobotu rozhodně pojede Velkou cenu UNITOP. Ondřej Smetana se magazínu speedwayA-Z svěřil, že by se rozhodně nebránil zmocnit se v ní vesty se sedmnáctkou pro SGP České republiky.
Jaký je Váš názor?
Loading ...
„Nejel jsem, protože máme týmovou taktiku, že první liga je pro mladý,“ vysvětluje Ondřej Smetana svou prvoligovou absenci. „A buď já nebo Holubín jezdíme jako náhradníci. Já mám hodně závodů za sebou, tak jsme se dohodli, že pojede Holubín.“
Francouzská liga mu jde evidentně náramně k duhu. „V neděli to bylo super,“ rozzáří se při vzpomínce na závěr uplynulého týdne. „Dva závody, od deseti s Lamothe-Landerron, odpolko od dvou proti Mories. Oba jsme je vyhráli, byl to úspěch pro tým i pro mě.“
Ondřej Smetana byl pouze ve třech z šestnácti rozjížděk v cíli za borcem z týmu protivníků. „Dvakrát jsem prohrál se Stephanem Tresarrieum a dopoledne s Covattim,“ vypočítává, aby se svěřil se svým dalším programem. „Teď budu tady, do Francie letím až desátýho. To je středa, třeba ještě proběhne trénink, ale v neděli závodím na domácí dráze proti Marmande.“
A mezitím Velká cena UNITOP… „Určitě bych se chtěl předvýst,“ netají se pražský závodník. „Bejt‘ náhradníkem na Speedway Grand Prix je trošku můj sen. Pokusím se pro to udělat všechno. Nejlíp vyhrát, ale konkurence bude těžká. A mladý se taky zlepšujou.“
Velká cena UNITOP:
Mítink příští sobotu naváže na tři ročníky Prague Open v předchozích sezónách a dva Markéta Open z let 2012 – 2013. Nejlepší český závodník si zajistí startovní číslo sedmnáct při pražské Speedway Grand Prix v půli června. Pakliže jím ovšem nebude Josef Franc, jelikož se česká velká cena termínově kříží s finálovým podnikem světového šampionátu na dlouhé dráze.
Pavel Ondrašík, sportovní ředitel AK Markéta Praha, byl ještě ve čtvrtek poměrně skoupý na informace o startovní listině. Nechtěl totiž troškařit s několika jmény, nicméně kompletní sestavu přislíbil zveřejnit nejdéle po víkendu. Zřejmě v ní nebude Václav Milík, avšak zbytek české špičky včetně Josefa France a Eduarda Krčmáře ano.
Podobně jako v minulých letech na malé Markétě zaburácí kolibříci, kteří odstartují letošní šampionát republiky na krátkých tratích. Tradiční bude i premiérový přímý prodej nové publikace Česká plochodrážní ročenka.
Kopřivnice – 29. března
Původní termín druhého kola české první ligy v Kopřivnici byl stanoven na sobotu 13. dubna. Nicméně fotbalisté místního FC předběhli plochodrážníky a na stejný datum si na radnici nahlásili svůj zápas proti TJ Mořkov. Protože PK Kopřivnice nechtěl vyrazit na cestu kofliktu, využil volné neděle 14. dubna, na níž svůj závod přeložil.
Praha – 28. března
Pršelo. Ne tolik, aby byl úvodní mítink první ligy ohrožen, přesto docela hustě, že se hrstka diváků v ochozech pražské Markéty choulila zimou a jejich papírové programy se kroutily vlhkem. V úvodní zatáčce třetí jízdy spadl Zdeněk Holub a k zemi musel kvůli němu i Filip Hájek. Viník byl vyloučen, navíc jej v dalších rozjížďkách spojka zatáhla do pásky, praskl mu sekundární řetěz a ještě jej potkal defekt pneumatiky. Navzdory pohromám však stačil dvakrát vítězit. Filip Hájek byl na ovále jen jednou, avšak Jan Kvěch s Petrem Chlupáčem prokazovali jedním triumfem za druhým výtečnou jarní formu. Vyrovnaný boj o druhou příčku zvládla nejlépe při svém ligovém comebacku Kopřivnice, jejíž konto nejvíce zatížil hostující Michal Škurla. Velký pech měly Pardubice. Nejprve přišly o Jaroslava Petráka, jenž si stěžoval na bolesti zad, které ho v rozjížďce s číslem osm stály druhé místo. Vzápětí přišla dvojitá diskvalifikace Patrika Mikela a Hynka Štichauera ve stylu nepovedené burlesky, když si oba během dvouminutového limitu nestačili dát dohromady správné povlaky. Z depa se však ozývaly nářky na příliš rychlý spád mítinku. Ostatně i David Pacalaj prošvihnul časový limit, když v pauze mezi sériemu v boxu měnil filtr. Přesto však dovedl Žarnovicu na nejnižší stupínek pódia. V rozjezdu totiž dokázal v úvodní zatáčce objet Hynka Štichauera, jenž na slovenského juniora odstartoval.
Pražané mají vždy něco navrch
Letošní jaro už přesvědčilo, že umí vymalovat nádherné dny stylem akademických mistrů. Jenže dnes jakoby mu v tomto ohledu došla inspirace aspoň v podvečer. Před závodem totiž padl déšť. Sice drobný, ale hustý a ještě ke všemu vytrvalý. Pořadatelé oželeli nástup a spolu s rozhodčím Adamem Jackschem hnali mítink dopředu. Jenže svinské tempo v prvoligovém rozpise, kdy se často opakuje ob jednu rozjížďku, nebylo dobrým rádcem. Ostatně žádný spěch jím nikdy nebývá.
Prvním letošním vítězem v pětistovkách u nás se stal Jan Kvěch, který vyhrál rozjížďku s číslem jedna ve stylu start – cíl. V bitvě o druhé místo se jako úspěšnější ukázal Petr Chlupáč, jenž nakonec udolal Daniela Klímu hostujícího ve vestě Kopřivnice. Pražané se díky svému triumfu ve stylu 5:1 ujali vedení, z něhož se těšili i po skončení úvodní série. A to repete jejich duelu s Kopřivnicí ve třetí jízdy vůbec nedopadlo dle představ Tomáše Topinky.
Daniel Klíma přibyl ke startovnímu roštu na poslední chvíli. Domácí měli v tomto ohledu výhodu, jelikož jejich kouč vystřídal Jana Kvěcha náhradníkem Zdeňkem Holubem. A on se po vylétnutí pásky neomylně ujel vedení. Avšak v prvním výjezdu se přetočil a při svém pádu přivodil perné chvilky Filipu Hájkovi, jenž se ocitnul na zemi také.
Logickým vyústěním incidentu se stala červená světla, jejichž blikání prozářilo padající soumrak. Zdeněk Holub byl diskvalifikován a pořadatelské partě nezbylo, než vyměnit pole nafukovacích mantinelů. Stihli to v rekordním čase. A Daniel Klíma v repete odvedl Filipa Hájka, který ale sebral druhé místo Janu Mackovi.
Přesto Markéta zůstala v čele a Kopřivnice poslední. Logickým zdůvodněním byly dvě úvodní remízy Pardubic se Žarnovicou. David Pacalaj vypálil do čela druhé jízdy před pardubické duo Jaroslav Petrák – Patrik Mikel, které ve druhém okruhu spodní stranou úvodní zatáčky rozdělil od sebe Michal Tomka. Ten však skoro na stejném místě o kolo později upadl.
Michal Tomka líčí svůj pád v rozjížďce s číslem dvě:
„Jarda se přede mnou přetočil, nechtěl jsem ho trefit. Byl tam metr, kudy se dalo jet, bylo to kluzké a já chytil jámu. Kdyby mě to vyneslo a měl bych, kudy ho předjet, udělám to.“
Ačkoliv se pád slovenského borce neobešel bez kontaktu s Patrikem Mikelem, opakovat se nemuselo. A co bylo ještě lepší, Michal Tomka vyvázl z ošemetné situace, aniž by se mu zkřivil jediný vlas na hlavě. V rozjížďce s číslem čtyři David Pacalaj úřadoval zase stylem start – cíl. Hynka Štichauera měl za sebou, zatímco Jaroslav Petrák tuhý duel s Jakubem Valkovičem o třetí místo ve svůj prospěch rozhodl v úvodním výjezdu druhého okruhu.
Pro Pardubice neskončila optimálně ani druhá série, v níž dvakrát prohrály 2:4 s Kopřivnicí. Její kouč Tomáš Wanke právě proti bílému koníkovi prvně udeřil svým náhradníkem Michalem Škurlou. A ten vyhrál šestou a osmou jízdu stylem start cíl. Patrik Mikel v prvním případě dojel druhý, avšak Jan Macek se ukázal být lepším Daniela Šilhána, jenž se netajil respektem vůči mokré dráze.
V rozjížďce s číslem osm směřoval tandem Jaroslav Petrák – Patrik Mikel k remíze, jenže starší z Východočechů zůstal ve třetím kole stát. „Minulej‘ tejden v práci mě chytly záda, dnes nevydržely a vypadlo mi to z ruky,“ vysvětloval Jaroslav Petrák, proč jeden bod nakonec bral Daniel Klíma pro Kopřivnici.
Severomoravský tým vmžiku poskočil na druhou příčku aktuální klasifikace, přičemž domácí byli jen o dva body před ním. V rozjížďce s číslem pět se totiž Zdeněk Holub dostal do křížku s páskou. Za Petrem Chlupáčem se seřadili Michal Tomka a Ján Mihálik. Pražský náhradník je nemohl z trestné čáry dostihnout, takže nakonec ani neprojel cílem.
„Nestíhá sušit brýle,“ zdůvodnil Marián Šebian, proč v sedmé jízdě jede na ovál Ján Mihálik místo Davida Pacalaje, byť ten zatím neprohrál. Žarnovický kouč mohl vzápětí jen sledovat, kterak Petr Chlupáč a Jan Kvěch měří jeho Michala Tomku a Jána Mihálika. Jenže spěch si dnes měl ještě vybrat svou daň.
Kam ten spěch?!
Patnáct bodů u pražské Markéty, třináct u Kopřivnice a deset u Žarnovice a Pardubic. Taková byla skóre čtveřice klubů před závěrečnou třetinou základní části. Před rozjížďkou s číslem devět řešil Zdeněk Holub problém s motocyklem. Ale uvedl jej do chodu, takže jeho otec přijel s náhradním strojem zbytečně.
Mezitím se rozehrálo drama pardubických povlaků. „Patrik Mikel měl správný povlak, ale řekli mu to blbě!“ stěžoval si Lubomír Vozár. Každopádně Hynek Štichauer vyjel s nesprávnou barvou a skončil s diskvalifikací stejně jako jeho parťák. Petr Chlupáč starší pak ještě stačil z konve dolít metyl jak svému synovi, tak Zdeňku Holubovi. A oba osamocení Pražané si posléze dojeli pro vítězství 5:0.
Hynek Štichauer nemůže pochopit trap závodu:
„Konkrétně pro rozhodčího. Když vidí, že se jede ve sračkách a jedeš ob jízdu, ať nevylučuje za dvě minuty. Moh‘ by přimhouřit oko, není to mistrovství světa, není to mistrovství republiky, nikam se nepostupuje. Ať nedělá píčoviny a nevylučuje nás. Nikdo z nás to nemá placený jako on, nás to stojí prachy!“
V jedenácté jízdě si Pražané vyměnili postavení na startovním roštu. Jan Kvěch se postavil na venek, aby Zdeňku Holubovi nechal místo po pravici Hynka Štichauera. Jenže Pardubičan se z jedničky natáhnul pro suverénní vítězství. Domácí byli za ním, dokud ve druhém kole Zdeňku Holubovi neprasknul sekundární řetěz a jeho bodu se nezmocnil Daniel Šilhán.
„První jízdu jsem šel na držku, druhou jsem projel páskou, ve třetí mně vyloučili oba soupeře a teď mi prasknul sekundár,“ filozofoval Zdeněk Holub, že si během dnešního večera mnoho nezazávodil. Nicméně Praha zůstávala na čele i nadále, protože Kopřivnice v desáté jízdě klopýtla se Žarnovicou. Nejlepší start vystřihnul Michal Tomka. Jakub Valkovič v první zatáčce předjel Sindy Weber a spadnul až, když mu po projetí cílem jeho kolega ještě na dráze blahopřál k triumfu 5:1.
Jan Macek neviděl cíl. V depu si nechal raději vyměnit svíčku. Ve dvanácté jízdě zastoupil Michal Škurla Sindy Weber. Po podařeném startu se stal prvním závodníkem, který dnes porazil Davida Pacalaje. Daniel Klíma nepustil ke slovu Jakuba Valkoviče. Na prahu finálových rozjížděk vedle Praha s náskokem čtyř bodů před Kopřivnicí. Od Žarnovice jí dělilo pět, od Pardubic dokonce osm bodů.
Spěch nebyl dobrým rádcem ve třinácté jízdě. „Měnili jsme filtr,“ vysvětloval své zdržení, díky němuž se v rozjížďce s číslem třináct dostal zhruba dvacet metrů před startovní pásku. Pak uběhl dvouminutový limit a slovenského mladíka stihnul stejný osud jako prve Hynka Štichauera a Patrika Mikela.
Jan Kvěch odstartoval na Hynka Štichauera, zatímco Jan Macek posledním bodem udržel Kopřivnici v pásmu útoku na vítězství. Jenže podobné teorie hned vzápětí skácel Zdeněk Holub.
I když mu z pneumatiky unikal vzduch, dokázal dotáhnout rozjížďku s číslem čtrnáct do vítězného konce. Michal Tomka uhlídal nejen Michala Škurlu, jenž si po průjezdu cílem ustlal, ale i Patrika Mikela. S poslední příčkou svého celku se však Hynek Štichauer nehodlal smířit.
A tak v rozjížďce s číslem patnáct jezdil první od vylétnutí pásky až do cíle. Protože Jakub Valkovič zastavil ještě v průběhu úvodního kola, bílý koník srovnal skóre se Žarnovicou. Kopřivnice již slavila druhé místo, protože Michal Škurla skončil druhý.
„Zaspal jsem na startu,“ odpovídal Petr Chlupáč na otázku, proč jeho vítěznou sérii až na samotný závěr závodu ukončili Hynek Štichauer a Michal Škurla. Mezitím se v depu chystal rozjezd o třetí příčku. Lubomír Vozár k němu nominoval Hynka Štichauera, jenž si vylosoval vnitřek. David Pacalaj jakoby zprvu nechtěl pochopit, že v případě dodatkových jízd je vnitřní pozicí míněna celá polovina roštu.
Poté, co se Slovák přesunul blíže tribuně, zvedla se páska a Hynek Štichauer se ujal vedení. „Pěkná jízda, chtěl jsem to protáhnout po venku a vyšlo to,“ měl ovšem v depu více důvodů ke spokojenosti David Pacalaj. V úvodním oblouku se totiž minul okolo pardubického borce po vnější straně, čímž vlastně vydláždil svému družstvu cestičku k pódiu.
Hlasy z depa
„Dneska se mi to líbilo,“ pochvaloval si Jan Kvěch. „Ten začátek byl horší, bylo to kluzký. Teď je lajna vymydlená. Jednou mě porazil Hynek. Startoval pode mnou, než jsem dostal dovnitř, byl tam on.“
„Na první závody to byla paráda!“ neskrýval Petr Chlupáč svou radost. „Škoda poslední jízdy, zapsal jsem na startu. Zapršelo, ale na soustředění ve Francii pršelo taky, jsme na to zvyklí.“
„Super, zahráli jsme si kuželky a abeceda písmenek v programu dobrá,“ nešetřil Zdeněk Holub sarkasmem na svůj účet. „Táhla mi spojka, pak prask‘ řetěz a teď naposledy jsem přijel s prázdnou gumou.“
„Super závody,“ byl Michal Škurla spokojený. „Škoda mý kulturní vložky na konci. Ustlal jsem si po jízdě. Jak to bylo nachcaný, trošku to klouzlo a už vyválel jsem se!“
„Střídal jsem, aby si zajezdil také Janči, i když ty body nám chyběly,“ vyprávěl David Pacalaj. „Nestihnul jsem dvě minuty, protože jsme ještě měnili filtr. Ale rozjezd s Hynkem byl dobrý. Jsem spokojený.“
„Nic moc,“ odtušil Daniel Klíma. „Ta moje druhá jízda byla jediná dobrá, jinak to nešlo. Zezačátku tam byl materiál, drncalo to a já z toho byl vyplašenej‘. Doufejme, že to bude lepší.“
„Škoda pádu v té první jízdě,“ posteskl si Michal Tomka. „Ale nic se nestalo. Pak už byla dráha lepší a doladili jsme to. Ale pád chyb by se tam našlo.“
„Na začátek sezóny těžký závod,“ uvažoval Jakub Valkovič. „Dráha byla rozmočená. Jela jen jedna kolej, jinak to hrabalo. Když jsi vyjel ven, předjeli tě všichni. Starty byly dobré, ale v jízdě mi motorka nejela.“
„Byl jsem náhradník,“ říkal Ján Mihálik. „Jel jsem jen dvě jízdy. V jedné jsem skončil třetí, v té druhé čtvrtý. Nebylo to bůhvíco. Uvidíme, jaké budou další závody…“
„Pro spoustu z nás to byl první závod,“ připomínal Hynek Štichauer. „Za mě technický problém v tréninku, nesrovnal jsem se. Pak zmatky v depu. Měl jsem si to pohlídat sám, nechal jsem se vyloučit. A nakonec třikrát smršť rozjížděk. Za Pardubice maximálně špatně zvládnutej‘ závod.“
„Bylo to mokré,“ pustil se Patrik Mikel do vyprávění. „Hrozně mi točila motorka. Nemohl jsem to celý závod doladit od startu a uklidnit motor. Pořád je to ale jen první závody a celá sezóna je přede mnou. Nemá cenu se vztekat, body se udělaly. Ještě jsem nezažil, aby mě rozhodčí dvakrát vyloučil z jízdy. Dojel jsem z rozjížďky, vyměnil strhávačky a hned musel zase jet. Viděl jsem Hynka, měl špatnej‘ povlak, já měl správnej‘, ale poslali mě si ho vyměnit, bohužel. To jsem nepochopil. Je to poučení a jdeme to toho nanovo s čistou hlavou.“
„Všecko je v prdeli,“ vraštil čelo Jaroslav Petrák. „Kvůli práci jsem neměl čas trénovat, říkám ‚dobrá jedema naostro, trénink je pro zbabělce‘. Minulej‘ tejden mě chytla záda a vydržela jen do druhý jízdy. Ve třetí mi to vypadlo z ruky. Tím pádem nám chyběly body. Nezačalo to špatně, akorát nemáš odvahu to tam pod ty kluky vsadit. Sice pršelo, člověk nic nevidí, ale počítal jsem, že to bude lepší.“
„Nic moc,“ pokrčil rameny Daniel Šilhán. „Dnes jsem se svezl jen dvakrát, ale šlo to. Nejsem za sebe šťastný, mohlo to být lepší. Dvakrát jsem trénoval, šlo mi to, dnes začalo pršet a moc mi to nešlo.“