Rusové zopakovali sobotu, české zlepšení nestačilo na progres ve výsledkové listině

Togliatti – 17. února
Rusové a Švédové si v Ice Speedway of Nations v Togliatti zásadě zopakovali sobotu. Domácí však neztratili ani jednu rozjížďku a navíc suverénně porazili ve finálové jízdě i zástupce země tří korunek a stali se opět světovými šampióny. Dnes třetí Němci ztratili v konečném součtu jeden bodík na třetí Rakušany. A podobně se vedlo i českému nároďáku. Trojlístek Andrej Diviš, Jan Klauz a Lukáš Volejník pod manažerskou taktovkou Radka Hutly byl sice pátý, ale jen díky pomocným kritériím při bodové rovnosti s Finskem a Kazachstánem a tak se domů vrací jako poslední celek výsledkové listiny.

 

Švédové, Rusové a Rakušané na pódiu

Po včerejšku museli pořadatelé frézovat dráhu, které tím pádem nešlo vůbec nic vytknout. Oproti sobotě se mírně ochladilo, ale rtuť teploměru se skrčila jen na nějaké dva, tři díly stupnice pana Celsia.

„Andrej jel perfektně, závazek bodovat více než včera splnil,“ netají se Radek Hutla radostí, že se jedničce jeho sestavy trošku ulevilo. „Ale o bod jsme to posrali, zas takovej‘ šlágr to teda není.“

Český tým vstoupil do dnešního závodu s Rakušany. Franz Zorn a mladší Charly Ebner, jenž si rád ke svému jménu přidává přezdívku Sheen, si však na úkor Andreje Diviše a Lukáše Volejníka připsali pět bodů. Poté nechal Radek Hutla Andreje Diviše odpočnout, nicméně Jan Klauz a Lukáš Volejník proti ambiciózním Niclasi Svenssonovi s Ove Ledströemem nevyjeli více než bod.

Stadión v Togliatti viděl triumf domácích barev

Následovaly dvě střetnutí se soupeři v pásmu českého boje o pátou pozici. „Fiňáci včera jeli parádně,“ říká Radek Hutla. „Dneska to posrali. Ale Kazaši se rozjeli. Starej‘ dědek Čeblokov málem udělala Frankyho Zorna. Maj‘ výkyvy, ale když viděli, že potřebujou, tahali.“

Právě proti Finsku přišlo naše první vítězství v letošním šampionátu. Andrej Diviš byl v cíli jako první před Tomim Tanim, když Lukáš Volejník svůj jediný dnešní bod inkasoval na úkor Matti Isoaho. Primát 4:2 našim reprezentantům připadl rovněž v divokém duelu s Kazachstánem. Andrej Diviš v ní zaznamenal svůj druhý triumf, ovšem Denis Slepuchin vyzrál na Jana Klauze.

Jan Klauz popisuje jízdu proti Kazachstánu:

„Nejdřív jsem tomu Kazachovi nenechal místo a poslal ho do balíků. Vyloučili ale jeho. Pak jsem ved‘, Andrej mě předjížděl, trošku mě vystrčil. Druhej‘ Kazach mě předjel. Honil jsem ho, ale v cíli mně na něj kousek chyběl.“

Jan Klauz jel své první světové finále

Jan Klauz a Lukáš Volejník prohráli s Rusy 1:5 a jiný výsledek nezajistili ani Andrej Diviš, jímž Radek Hutla nahradil osečenského borce v duelu s Němci. Dvě prvenství nepomuckého závodníka, jenž se asi zřejmě stane mistrem republiky, dostaly náš tým na pátou příčku dnešního pořadí. Kazaši a Finové měli stejně bodů, ale na rozdíl od nás dokázali inkasovat další body na Rakousku a Německu. Své pozice ze soboty tím pádem v konečném účtování neopustili.

Bezprostředně po závodě se čeští reprezentanti vrátili na hotel, aby sbalili svá zavazadla a po třech týdnech se vrátili do Čech. Jejich tři tisíce kilometrů dlouhá cesta by měla skončit v úterý. Klíčovou otázkou je pochopitelně průjezd ruskou hranicí. Na cestě do Ufy na ní strávli dvanáct hodin, když je celníci odbavovali jako kamióny.

Jejich vyhlídky na další závody jsou ve hvězdách. Kalendář pro následující víkend sice slibuje ještě dva podniky domácího šampionátu. Jenže dnes sedmasedmdesát ze sto padesáti meteorologických stanic, kde se měří teplota aspoň třicet let. Čtrnáctistupňový rekord ze čtyřiasedmdesátého je již také fuč. A Martin Běhal již neposílá slibné fotografie ledem pokrytého Hamerského jezera. A to už se setsakramentsky zlé. Nicméně počkejme si pro konečné soudy na zítřejší oficiální komuniké plochodrážní komise.

 

Hlasy z depa

Andrej Diviš vyhrál dnes dvě rozjížďky

„Chybělo malinko,“ komentoval české umístění Andrej Diviš. „Úplně jsem ještě nebyl uzdravenej‘, ale bylo mi líp. Potřeboval jsem ale ještě nějakej‘ bodík. Potřebovali bychom ale tady jezdit dýl, abychom si na to zvyklo. Když sem přijedeš po roce, je to těžký. Chce to měsíc před sezónou tady jezdit, vzít peníze a jezdit tady. Snad by to letos na podzim dopadnout mohlo. Nejhorší je ten materiál, co bys tady zničil. A vydělat peníze, když nejseš ve firmě, utečou ti mraky peněz. A měsíc v Rusku tě taky bude něco stát. Ale pak by to mělo cenu a bylo by to vidět. Jak se jezdí svět, nedá se to srovnat s tím, jak se jede u nás.“

„Závody dobrý,“ vyprávěl Jan Klauz. „Ale posral jsem to a tím pádem jsme skončili. Je to letos můj pátej‘ závod, bez tréninku to nejde. Škoda, jeden bod nám chyběl na Kazachy, tři na Finy, rozdíl je malej‘, co naděláš!? Byli jsme tu jako kokosy na sněhu. Na takový dráze se mi jelo super, jsem tady poprvý, asi i naposled. Doteď jsem jezdil jen na rybníce, je to těžký. Ale za ty dva víkendy jsem se srovnal.“

Lukáš Volejník si stěžoval na nedostatek tréninku

„Andrej závazek splnil,“ připomněl Lukáš Volejník večerní dohodu, že by každý člen týmu měl své skóre vylepšit alespoň o bod. „Bodovali jsme, ale pořád to bylo málo. Chyběl trénink, já jsem v Rusku po dvou letech. Seděl jsem na tom dvakrát, to je nesmysl, abych něco předváděl. Hrozný, nemám slov. Svět je úplně někde jinde a my jako amatéři tady nemáme co dělat. Doma jsme za hvězdy, ale tady to nestačí.“

1. Rusko 30
Danil Ivanov – 3 3 – 3 2 11
Dmitirj Koltakov 2 – 2 3 – 3 10
Dmitrij Chomicevič 3 2 2 2 9
2. Švédsko 26
Martin Haarahiltunen 3 – 1 – 3 – 7
Ove Ledström 2 2 – 3 – 2 9
Niclas Svensson 3 X 2 2 3 10
3. Německo 17
Max Niedermaier 3 3 ex 0 3 2 11
Stefan Pletschacher – 0 – – – 3 3
Johan Weber X X 1 2 3
4. Rakousko 16
Franz Zorn 3 1 3 3 – – 10
Charly S. Ebner 2 – 1 1 0 R 4
Josef Kreuzberger 0 1 1 2
5. Česká republika 12
Andrej Diviš 1 – 3 3 – 1 8
Jan Klauz – 1 – 1 1 0 3
Lukáš Volejník 0 0 1 0 1
6. Kazachstán 12
Sergej Serov E – – – – – 0
Vladimir Čeblokov 1 2 2 X 3 1 9
Denis Slepuchin 1 0 2 0 E 3
7. Finsko 12
Tomi Tani 1 2 2 0 1 – 6
Matti Isoaho – 1 E 2 2 1 6
Jussi Nyrönen 0 0 0

Celková klasifikace šampionátu:

SO NE TOT FIN
1. Rusko 30 30 60 13 (Danil Ivanov 8, Dmitrij Koltakov 5)
2. Švédsko 26 26 52 2 (Martin Haarahiltunen 2, Niclas Svensson 0)
3. Rakousko 22 16 38
4. Německo 17 17 34
5. Finsko 12 12 24
6. Kazachstán 10 12 22
7. Česká republika 9 12 21

Foto: Reygondeau/GoodShot via FIM

 

Motoklub Úhřetická Lhota je první vlaštovkou plochodrážního jara

Kostěnice – 16. února
Sny o pořádání hobby závodu na šroubcích na Pohránovském rybníku museli již opustit, nicméně desetistupňové teploty je nenechali v klidu. V sobotu se sešli v hojném počtu na plochodrážním oválku u Kostěnic. Rovnání trati a promísení hlíny s pískem zaměstnalo Michala Krejčího, Stanislava Buňku, Jana Vaňátku, Aleše Dubna, Dana Macla, Josefa Novotného i se synem, Jaromíra Kašpara, Jiřího Jeníčka, Martina Kratochvíla či Bohouše Rybenského. Další brigády budou následovat o dalších sobotách či nedělích, přičemž pochopitelně spouštěcím motorem při jejich organizování se stane přízeň počasí.

Včera se v Kostěnicích pěkně makalo

Foto: Michal Krejčí

Rusové vedou, Češi prozatím uzavírají řadu

Togliatti – 16. února
První den ledařského šampionátu světových ledařských družstev zastihl na první příčce domácí Rusy, kteří neprohráli jedinou rozjížďku. Za sebou mají Švédy a Rakušany, do jejichž sestavy se vrátil Franz Zorn. Český národní tým je prozatím poslední, když je handicapován onemocněním Andreje Diviše, jenž se hned po dojetí závodu šel spát, aby se z nejhoršího do zítřka vyležel.


Tipujte:

Jak si povede český ledařský nároďák v neděli?

View Results

Loading ... Loading ...

Dmitrij Koltakov a Dmitrij Chomicevič jezdí na čele, Jan Klauz a Lukáš Volejník jsou za nimi

„Dneska se to nějak nepovedlo,“ posteskne si Radek Hutla. „Kazaši jedou líp, než jsme si mysleli. Fiňáky drží Isoaho, jede jako bejk. Andrej má virózu, nechal jsem ho jet jen jízdy se slabšíma, aby udělal jistý body. Když přijel do depa, vždycky vypadal jako, že umře. Po závodech si šel lehnout, má horečku.“

Aby toho nebylo málo s nemocí Andreje Diviše, lékař závodu zprvu nechtěl pustit na start ani Jana Klauze, protože se mu hodnoty jeho tlaku zdály příliš vysoké. Nejrychlejší český dědeček mohl nakonec startovat, aby vstoupil do závodu po boku náhradníka Lukáše Volejníka. Jak Němci, tak Rusové je ale změřili 5:1.

V rozjížďce s číslem deset nastoupil prvně Andrej Diviš. Vyhrál, ovšem Kazaši si pojistili remízu. V duelu s Finy se Andrej Diviš vklínil mezi Matti Isoaho a Tomi Taniho. Švédům a Rakušanům jsme podlehli 1:5.

Charly S. Ebner doslova smetl Niclase Svenssona

Před zítřejším vyvrcholením Ice Speedway of Nations tedy figuruje česká trojka na poslední příčce, jelikož Vladimir Čeblokov dokázal připravit o dva body Stefana Pletschachera. „Nevím, co vymyslet za taktiku,“ krčí Radek Hutla rameny. „Asi nic nevymyslím. Dali jsme si ale závazek, že zejtra udělá každej‘ o bod víc.“

Dne byl v Togliatti teplý dnes s plusovými teplotami, nebyly potřeba ani čepice, maximálně jako ochrana před občasným deštěm. Na noc hlásí okolo mínus dvou, takže pořadatelé budou muset frézovat svou ledovou dráhu.

Hlasy z depa

Jan Klauz a Lukáš Volejník čekají na jednu ze svých rozjížděk

„Nechtěli mě pustit na start,“ svěřoval se Jan Klauz. „Naměřili mi tlak 160 na 110. Byly to nervy, v Ufě jim to nevadilo, ale tady se mě asi Koltakov bál (smích). A jaký to je? Z rybníku přijdeš do jinýho světa. Jel jsem poprvý na takovým staďáku, rád bych udělal ještě nějakej‘ bodík, ale zatím to nevychází. Led je měkčí, to je dobrý, akorát mi chyběla rychlost.“

„Myslím, že lepší než trénink, ale svět ujíždí,“ bilancoval své dnešní dojmy Lukáš Volejník. „Aspoň mně. Ani nevím, jakej‘ je plán na zejtra, nevím, co vymyslí manažer. Ty, na co jsme se cejtili, letěj‘. A přitom na tréninku dělali, že neuměj‘ zahnout.“

1. Rusko 30
Danil Ivanov 3 – 3 3 – 3 12
Dmitrij Koltakov 2 3 – 2 3 – 10
Dmitrij Chomicevič 2 2 2 2 8
2. Švédsko 26
Martin Haarahiltunen 3 3 3 3 0 – – 9
Ove Ledström 2 – 2 – 2 2 8
Niclas Svensson 2 1 3 3 9
3. Rakousko 22
Franz Zorn 3 – 3 3 1 3 13
Charly S. Ebner 2 X 2 2 – 2 8
Josef Kreuzberger 1 0 1
4. Německo 17
Max Niedermaier X 3 1 1 3 2 10
Stefan Pletschacher 1 2 0 0 1 – 4
Johan Weber 3 3
5. Finsko 12
Tomi Tani 1 1 – 1 0 1 4
Matti Isoaho 0 3 1 3 1 – 8
Jussi Nyrönen 0 0 0
6. Kazachstán 10
Sergej Serov 0 – – 0 – 1 1
Vladimir Čeblokov 1 X 2 1 2 6
Denis Slepuchin 2 1 0 0 3
7. Česká republika 9
Andrej Diviš – – 3 2 – 1 6
Jan Klauz 0 1 0 – 0 – 1
Lukáš Volejník 1 0 0 1 0 2

Foto: Reygondeau/GoodShot via FIM

Milan Špinka neměl zpoždění ani vteřinku

Pardubice – 15. února
Eurocity Ostravan si ze slovenské Žiliny veze do Prahy asi čtvrthodinové zpoždění. Jeho strojvedoucí proto potkal svého kolegu z Valašského expresu již před Pardubicemi. O kousek dál mu na pozdrav zablikal muž v kabině žlutého peršingu Regio Jetu mířící do Havířova. Cestující vystupující z vlaků se tudíž v podchodu příliš nepletou. V hale je však čeká podívaná, kterou by tady na sklonku pátečního dopoledne rozhodně nečekali. To je ten plochodrážník! A má s sebou zlatou přilbu!

 

Cestujícím na pardubickém hlavním nádraží se včera naskytla nevídaná podívaná

Uspořádat autogramiádu Milana Špinky v prostorách červené funkcionalistické budovy pardubického hlavního nádraží architekta Karla Řepy se na první pohled zdá jako nepochopitelný nápad. Nicméně pravý opak je však pravdou! Ano, na svítkovský ovál je odsud ještě pěkný kousek. Ale již od prvních ročníků Zlaté přilby Československa hrála železnice důležitou roli při dopravě diváků.

A nejinak je tomu v současnosti. Už před deseti, patnácti lety vyprávěli angličtí fandové s očima na vrch hlavy, jak splendid going to Golden Helmet from Prague by train je. Snídani v jejich pražském penziónku, který v souvislosti s plochodrážním závodem všech závodů nezvýšil ceny ubytování, mohli v jídelním voze zapít pivkem či pohárkem něčeho ostřejšího. A dvě česká kila za taxíka na stadión? Very funny.

Milan Špinka vystavil na odiv svou zlatou přilbu

Na druhou stranu v hale hlavního nádraží v Pardubicích sídlí knihkupectví Mozaika. Jeho výkladu jsou plné knih, přičemž jejich tituly nezaujmou jen běžné knihomoly. Najdete zde díla se vztahem k městu a regionu stejně jako publikace o dopravě, technice či military. K dostání zde v průběhu času byly i různé plochodrážní publikace, takže zde pochopitelně seženete i nejnovější dílo sedmdesátkrát ZLATÁ PŘILBA z pera Petra Dufka a Romana Apeltauera.

Tím pádem není vůbec nelogické, že se včera okolo půl jedenácté pod mozaikou zvěrokruhu s analogovými hodinami od Jaroslava Moravce objevil malý stoleček. Usedl k němu Milan Špinka. Vystavil na odiv svou zlatou přilbu a začal podepisovat knihu o historii nejstaršího plochodrážního mítinku.

Přítomní byli pochopitelně také oba autoři výpravné publikace, kterou si na místě bylo možné zakoupit. Lidé se trousili s prosbou o autogramy a jeden fanoušek si nechal podepsat také program pětadvacátého ročníku, do cíle jehož finálové jízdy Milan Špinka dorazil jako první v sedle motocyklu vypůjčeného od svého bratrance Evžena Erbana.

Jeden fanoušek přinesl i program Zlaté přilby 1973

Majitelé knihkupectví připravili pro pozvané hosty láhev šampaňského a pro návštěvníky sympatické občerstvení. Žízeň se dala hasit v sousední restauraci. Jak trefně poznamenal Jiří Hájek, další doyen české motoristické žurnalistiky, není to již klasická nádražka sedmdesátých let. Nicméně její plochodrážní genius loci čas rozhodně nesetřel.

Kolik dojmů nadšených fandů sportu levých zatáček si musela za léta své existence vyslechnout! Právě tady ve čtyřiasedmdesátém Jiří Štancl zaskočil svoji Alenku, když ráno před Zlatou přilbou ukázal na plakát a poněkud drze prohlásil, že si blyštivou trofej povezou večer domů. Jeho předpověď se vskutku splnila a Ivan Mauger ještě dlouho kroutil hlavou, jak se proboha mohl český plochodrážník dostat na poslední chvíli před něho.

Ale čas běžel a organizátoři se užuž chystali na cestu na druhou autogramiádu v pardubickém nákupním paláci. Petr Leifr alias Castro se prezentoval knížečkou svých undergroundových básniček, v níž je i Balada plochodrážníka. Vzápětí již celý zadýchaný poprosil Milana Špinku o podpis a společný snímeček. Odvážil se nasadit si jeho trofej na svou hlavu.

Petr Leifr akci stihnul jen taktak

Varování, jak dopadl esesák Heydrich, když se nechal za války korunovat svatováclavskou královskou korunou, nedbal. Na druhou stranu, kdo by kdy slyšel, že vítěz nemůže nasadit svou trofej na nepovolanou hlavu?! Ostatně pocit, kdy jí byl před zraky spousty fanoušků dekorován rovnou na stadiónu a pak hráli hymnu jenom pro něj, stejně nikdy nezapomene.

Své o tom ví i Milan Špinka. „Zaplaťpánbůh, že to tak dopadlo, a že tu přilbu mám,“ komentoval s úsměvem, jaké měl před více než pětačtyřiceti lety štěstí. Kdyby nestartoval ve třetí semifinálové jízdě, kterou díky dvěma vítězstvím už jet nemusel, motor jeho Jawy by se zadřel někdy po polovině velkého finále.

Slavnostní přípitek

Foto: Eva Palánová a Pavel Fišer

Trénink zvyšuje české choutky

Togliatti – 15. února
Pátek se v Togliatti nesl především ve znamení tréninku Ice Speedway of Nations. Český tým využil šanci poznat ruský led na sto procent. A manažer Radek Hutla i závodníci Andrej Diviš, Jan Klauz a Lukáš Volejník jsou spokojeni a těší se na dnešní první půlku závodu, v němž cílí především na Kazachstán a uvažují i o skalpu Finů.

 

Andrej Diviš měl lehký pád

Po tréninku pokračoval program světového šampionátu družstev recepcí., na níž se však závodníci pochopitelně dlouho nezdrželi a jejich manažer se jí nezúčastnil vůbec. „Dobrý,“ bilancoval Radek Hutla trénink. „Andreje to v prvním tréninku nakopalo, šel na držku a rozházel balíky. Mazňa standard, Klauzík tahal. Tak jsem zvědavej‘, jak to budeme v sobotu koučovat.“

Jan Klauz je v Rusku letos poprvé

A jakou taktiku Radek Hutla na první den zvolí? „Udivíme,“ pokrčí rameny. „S Kazachstánem jedeme ve čtvrtý jízdě. Uvidím, jak na tom, kdo bude. Podle tréninku jsou srovnatelný s náma. U Fiňáků nevím, Isoaho je asi tam s náma, Tomi Tani, jak kdy.“

Na teploměru byly přes den čtyři záporné dílky stupnice pana Celsia. „Žádnej‘ šlágr,“ líčí Radek Hutla. „Led se štípe jako blázen. Lítaj‘ střepy jako kráva. Přes noc mrzne a led jim vydrží.“

 

Hlasy z depa

„Ježdění, trénink, super,“ rozplýval se Jan Klauz v superlativech. „Startíky super, ledová dráha bomba. U nás jsou dráhy na hovno, tady se to nerozbije a můžeš držet. Těším se na sobotu, jel jsem Evropu, jsem v Rusku poprvý, takže dobrý.“

Lukáš Volejník v plném tempu

„Pracuju na uzdravení,“ pochlubil se Andrej Diviš, jehož trápí nachlazení, a jenž je naštěstí po tréninkovém pádu v pořádku. „Nebyl jsem ani večer na recepci. Po pádu jsem celej‘, jak jsem byl vysláblej‘, pokopalo mě to. Neměl jsem sílu a šel jsem do balíků.“

„Pořád stejně, tvrdej‘ led, stejný koleje,“ bilancoval Lukáš Volejník. „Teplo, ale led je furt tvrdej‘. Snad to klukům nebudu v sobotu kazit. Budeme se snažit, závody budou zajímavý.“

Český nároďák mžourá oči před slunečními paprsky: zleva Jan Klauz, Andrej Diviš, Radek Hutla a Lukáš Volejník

Foto: Reygondeau/GoodShot via FIM

Český ledařský nároďák dnes čeká trénink

Togliatti – 15. února
Čtveřice českých ledařů se o uplynulém víkendu vůbec nezastavila. Andrej Diviš, Lukáš Volejník a Jan Klauz jeli v Ufě evropský šampionát. A Radek Hutla, napůl manažer, napůl mechanik nevěděl, kam dřív skočit. A to tím spíše, když je pomoc domácích mechaniků mnohdy problematická. A jeden takový šikula jim ohřebovaným speciálem dokonce přejel a roztrhnul elektrický kabel. Dnes jim startuje další šichta. Úderem jedenácté, což je u nás o tři hodiny méně, totiž v Togliatti začíná trénink mistrovství světa družstev.

 


Tipujte:

Jak skončí český nároďák o víkendovém Ice Speedway of Nations?

View Results

Loading ... Loading ...

Česká výprava dnes v Togliatti začíná program Ice Spedway of Nations: zleva Andrej Diviš, Jan Klauz, Radek Hutla v roli manažera a Lukáš Volejník

Radek Hutla se před sezónou rozhodl, že bude závodit pouze v domácích šampionátech. Do Ruska musel kvůli dílům na motocykl svého zraněného syna Lukáše. České výpravě přišla vhod jeho velká dodávka, a protože do Ruska necestuje ani Antonín Klatovský starší, ani Filip Šitera, který nahradil Milana Špinku na postu manažera české plochodrážní reprezentace, stane se o víkendu v Togliatti koučem našeho nároďáku.

„Dobrý,“ vrací se Radek Hutla ještě k týden starému mistrovství Evropy v Ufě. „Brali jsme to trošku už jako trénink na Togliatti. Andrej jel svý, v sobotu měl smůlu, že dostal kusem ledu, vytrhlo mu to zapalování a on přišel o dva body. Bejval by byl osmej‘. Mazňa si taky jede svoje, chvíli dobrý, chvíli horší. Klauzík byl v Rusku poprvý. Je tady jinej‘ led, byl z toho vyděšenej.“

Návštěvu muzea Lady si čeští ledaři nemohli nechat ujít

Česká výprava dorazila do Togliatti včera. „Jeli jsme na noc,“ popisuje Radek Hutla. „V pět ráno jsme sem dorazili. Pospali jsme si do desíti, něco si nachystali, pak jsme jeli do města, byli jsme i v muzeu Lady.“

Zatímco Lukáš Volejník a Jan Klauz se včera okolo jedenácté připravovali na víkend v zasloužením kanafasu, Andrej Diviš a Radek Hutla ještě bděli. „Andrej je nastydlej‘, chytil to ode mě,“ říká český kouč. „Léčím ho čajem s medem. Doufám, že bude v cajku, nálada v týmu je dobrá.“

A c čím Češi do dvoudenní bitvy o trůn nejlepší velmoci světové ledové dráhy půjdou? „V jedenáct je trénink, uvidíme,“ odtuší Radek Hutla. „Chystáme se na Kazachstánce, mohli bychom zmáknout i ty Finy…“

Startovní listina víkendového Ice Speedway of Nations v Togliatti:

Německo: 1 Max Niedermaier, 2 Stefan Pletschacher, 15 Johan Weber
Rakousko: 3 Franz Zorn, 4 Charly S. Ebner, 16 Josef Kreuzberger
Švédsko: 5 Martin Haarahiltunen, 6 Ove Ledström, 17 Niclas Svensson
Finsko: 7 Tomi Tani, 8 Matti Isoaho, 18 Jussi Nyrönen
Kazachstán: 9 Sergej Serov, 10 Vladimir Čeblokov, 19 Denis Slepuchin
Rusko: 11 Danil Ivanov, 12 Dmitrij Koltakov, 20 Dmitrij Chomicevič
Česká republika: 13 Andrej Diviš, 14 Jan Klauz, 21 Lukáš Volejník

Foto: Lukáš Volejník a Andrej Diviš